Ředitelé spočítali, kolik žáků v jejich školách úplně vypadlo z výuky

Co přinesl týden  3.5. – 9. 5. 2021

Krátce:

  • Po pondělním přijímacím testu z matematiky se na Cermat snesla kritika. „Zcela ve stylu českého vzdělávacího systému – zadupat sebevědomí co nejhlouběji,“ citují novinky.cz jednoho z rodičů. „Po roce distanční výuky dá Cermat test, který je jeden z nejtěžších za několik posledních let. Pro to žádná obhajoba neexistuje,“ zkritizovala testy z matematiky učitelka matematiky a druhá v loňské ceně Global Teacher Prize Štěpánka Baierlová (eduzin.cz). Živá debata se vedla na sociálních sítích, například na facebooku Cermatu, ve skupině Učitelé+ nebo Eduzín nebo třeba na profilu komentátora Petra Honzejka. Testy 18. května posoudí validační komise ministerstva, o den později by měly být zveřejněny její závěry (novinky.cz). Řada učitelů i rodičů kritizuje Cermat za to, že zatímco oni se i s dětmi museli přizpůsobit distanční výuce, testy ji nezohlednily – podle ředitelky Cermatu Michaely Kleňhové to nešlo (aktualne.cz). „Kritika, která nyní jak tiše, tak i nahlas zaznívá, se týká především toho, že Cermat nic nezměnil. Po učitelích, školách i dětech se už rok chce, aby se fakt hodně přizpůsobovali a byli hodně flexibilní. Ale Cermat měl přijímací zkoušky takto nachystané a tak to prostě udělal,“ řekla Deníku N předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová, zatímco podle Michaely Kleňhové to v úvahu vzali, testy podle ní vycházejí z látky probírané spíše v nižších ročnících. Antonín Kolář poukázal na neustále narůstající pokyny pro zadávající učitele (facebook). Názory ze svého Fóra čtenářů shromáždil seznamzpravy.cz, vysloužily si téměř stoprocentní kritiku. „Chápu, že distanční výuka může být problém, ale na druhou stranu spousta škol i jiných organizací nabízela online distanční přípravné kurzy, dokonce některé byly zdarma,“ řekl pro lidovky.cz předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček, distanční výuka podle něj dopadla na všechny stejně a měli tedy stejné šance. Ministerstvo školství zveřejnilo v pátek dodatek k přijímacímu řízení, podle kterého se mohou všichni, kdo se z jakéhokoli důvodu neúčastnili obou termínů na jedné škole, účastnit náhradního termínu.
  • Od pondělí jdou do školy žáci 2. stupně. Na řadě jsou středoškoláci a možná i konec rotační výuky. Na začátku týdne Učitelská platforma zkritizovala vládu za to, že neřeší návrat středoškoláků (idnes.cz). K rychlejšímu otevírání škol a zrušení rotační výuky vyzvala vládu opozice (CNN Prima News). „Věříme, že zlepšující se epidemická situace umožní ministerstvu zdravotnictví rozhodnout o upuštění od rotační výuky nejpozději koncem měsíce května,“ napsala CNN Prima News tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová, podle premiéra Babiše by to mohlo být už 17. května. Ve čtvrtek vláda rozhodla, že se od pondělí otevřou zbývající mateřské školy a do základních škol se při rotační výuce vrátí 2. stupeň (irozhlas.cz). „Já jsem dneska řekl jasně ministrům zdravotnictví a školství a šéfovi státních hmotných rezerv a paní náměstkyni ministra zdravotnictví Svrčinové, že si přeju, aby udělali maximum pro to, aby 17. května všichni studenti a školáci šli do školy bezrotačně, takže základka, středoškoláci,“ citoval ještě ten den irozhlas.cz vystoupení Andreje Babiše během interpelací ve sněmovně. „Já bych si to samozřejmě přál, ale to, co bude rozhodovat, je epidemická situace,“ okomentoval jeho slova ministr školství Plaga (Radiožurnál). Připomněl, že podle rozvolňovacích balíčků by se středoškoláci k teoretické výuce měli vracet při 75 případech na 100 tisíc obyvatel. Jak jsou na tom v tomto důležitém kritériu jednotlivé kraje, ukázaly přehledně novinky.cz, na konci pracovního týdne byly pod touto hranicí tři z nich. V nedělní Partii CNN Prima News kritizovala ministra Arenbergera rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová: „Proč otvíráte fotbalové stadiony pro pilotní projekty, a nás nikdo neoslovil? Vysokoškoláci jsou doma tři semestry. Vysoké školy pro pilotní projekt nikdo neoslovil.“
  • Vláda schválila příspěvek 200 korun na PCR testy, školy s nimi mají testovat jednou za 14 dní. S testováním na školách se podle CNN Prima News počítá minimálně do konce tohoto školního roku. Potvrdil to i Nejvyšší správní soud, povinnost testovat se podle něj neporušuje právo na vzdělávání (irozhlas.cz). Ministr Plaga oznámil, že na to bylo vyčleněno 100 milionů korun (twitter). Ministerstvo zdravotnictví podle hejtmana olomouckého kraje Josefa Suchánka navrhlo, aby si školy testy na trhu nakoupily samy (irozhlas.cz). Ředitelé škol oslovení CNN Prima News vítají posun k PCR testům, nelíbí se jim ale, že příspěvek nepokryje cenu testů a že budou muset sami zajistit laboratoře.
  • Jak nastavit střední článek, aby zlepšoval učení, wellbeing a rovné šance žáků? Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) na toto téma pořádá veřejnou konzultaci. Nebude hledat zpětnou vazbu na návrh konkrétního řešení ani na zavedení středního článku jako takového, ale má pomoci zmapovat míru odborné shody v klíčových otázkách, které se ho týkají s ohledem na jeho pozitivní dopad na učení, wellbeing a rovné šance dětí, zapojit se můžete do 21. 5., výsledky budou zveřejněny během června.
  • Estonsko má 865 start-upů na milion obyvatel, nejvíce z Evropy. Podle článku Filipa Zelenky (e15.cz) je jedním z důvodů i dobře „udělaná“ reforma vzdělávacího systému a to, že Estonsko vsadilo na digitalizaci. „Díky ambiciózním vzdělávacím reformám se estonští žáci umisťují v žebříčku PISA na předních příčkách, kterých dosahují také díky výuce cizího jazyka a programování od útlého věku,“ píše autor článku.

Výrok týdne: „Kvůli dopadům distanční výuky prodloužilo ministerstvo školství časový limit pro češtinu ze 60 minut na 70. Cermat ovšem oproti loňsku zvýšil o 6 % počet slov i znaků, které žák musí přečíst. Rozsáhlejší byly hlavně textové ukázky, které žáci pročítají pořád dokola, neboť se k nim často vztahuje i několik úloh. Schválně si stopněte, kolik minut života promarníte vymýšlením ‚podstatného jména, které je v 1. pádě čísla jednotného jednoslabičné, je příbuzné se slovem ZAPISOVAT a skloňuje se podle vzoru HRAD‘,“ kritizuje Oldřich Botlík v komentáři letošní jednotné přijímačky (seznamzpravy.cz).

V souvislostech: 

  • Ředitelé spočítali, kolik žáků v jejich školách úplně vypadlo z výuky. Nejméně jich bylo na Zlínsku, nejvíce na Ústecku

Na začátku školního roku poslalo ministerstvo školám 1,3 miliardy korun na dovybavení pro on-line výuku. V únoru pak ředitelé 4100 veřejných škol (tj. nikoli soukromých a církevních) odpovídali v povinném dotazníku, jak peníze ze státního rozpočtu využili. Resort k povinným otázkám připojil ještě nepovinnou část, zaměřenou na vzdělávání na dálku a především na mapování počtu žáků, kteří z výuky úplně vypadli. Ptal se ředitelů také na to, proč k tomu podle nich došlo. Téměř všichni si udělali čas a vyplnili v ministerském dotazníku i tuto nepovinnou část. Co z jejich odpovědí vyplynulo?

Školy zapůjčily žákům celkem 40 tisíc ICT zařízení – nového i toho, co už měly k dispozici. Za 1,3 miliardy nakoupily 74 tisíc nových notebooků, tabletů a mobilních telefonů. Na otázku, zda jsou jejich školy po finanční injekci z podzimu pro on-line výuku dobře vybavené, odpovědělo 30 % ředitelů rozhodně ano a 60 % spíše ano. 8 % ředitelů považuje svou školu za spíše nevybavenou na on-line výuku, 2 % za rozhodně nevybavenou. Jako špatně vybavené hodnotí své školy nejčastěji ředitelé z Ústeckého (14 %) a Libereckého kraje (12 %), optimisticky situaci hodnotí nejvíce v Praze (94 %), Plzeňském (93 %) a Karlovarském (92 %) kraji.

1,2 % žáků (11,3 tisíce) základních škol a nižšího stupně víceletých gymnázií podle ředitelů škol zcela vypadlo ze vzdělávání, nejvíce (6,6 tisíc) je jich na 2. stupni základních škol. Největší podíl těchto dětí má Ústecký (2,7 %), Karlovarský (2,4 %) a Liberecký (2,2 %) kraj. Z okresů na tom byl nejhůře Chomutov (4,1 %), Most (3 %), Cheb (2,9 %), Teplice (2,8 %) a Liberec (2,8 %). Nejméně dětí zcela bez vzdělávání nahlásili ředitelé škol ve Zlínském (0,6 %), Jihomoravském (0,7 %) kraji a v Praze (0,8 %), z okresů se nejlépe dařilo ve Žďáru nad Sázavou (0,2 %), Brně-venkov (0,2 %) a Praze 9 (0,3 %). Jak ale upozorňují autoři zprávy, data nejsou kompletní, protože nepodchycují žáky zhruba 4 % škol, jejichž ředitelé se na nepovinnou část dotazníku týkající se distanční výuky rozhodli neodpovědět, ani údaje za soukromé a církevní školy. Že se jim daří do výuky zapojovat všechny žáky, uvedli ředitelé 66 % škol. Na školách zřizovaných podle §16 ods. 9 školského zákona z výuky zcela vypadlo 5,5 % žáků.

Nejčastějším důvodem, proč se žáci neúčastnili výuky, je podle ředitelů nezájem rodičů a žáků. Neochotu účastnit se distanční výuky bez ohledu na vybavení domácnosti uvedli u 64 % těchto dětí. 41 % (4,7 tisíc) žáků ze školy podle ředitelů vypadlo, protože nemají doma připojení k internetu. U 27 % (3,1 tisíc) uvádí jako důvod to, že nemají doma k dispozici odpovídající ICT vybavení (notebook, tablet či mobilní telefon). Ředitelé škol poukazovali na nízkou ICT gramotnost rodin, které připojení a potřebné ICT zařízení k dispozici měly, nedokázaly je ale pro výuku dětí využít. Chybějící ICT zařízení uváděli ředitelé malých škol (do 50 žáků) dvakrát častěji.

Každý pátý v zimě zakoupený notebook nebo tablet používali převážně žáci. 15 % škol ale žádné zařízení svým žákům nezapůjčilo (některé i proto, že je žáci nepotřebovali). Největší podíl škol, které žádné zařízení žákům nezapůjčily, je v Ústeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji (shodně po 19 %). V Ústeckém a Karlovarském kraji ale zároveň ředitelé nejčastěji uvedli, že někteří z jejich žáků vypadli z výuky kvůli chybějícímu připojení nebo ICT zařízení v rodině. Zároveň patří spolu s Libereckým a Moravskoslezským krajem mezi ty, kde se žáky z rodin bez potřebného vybavení dařilo zapojovat nejméně.

Převážně on-line probíhala výuka na 99 % škol hlavního proudu, na 54 školách (1 %) probíhala výuka převážně offline. Za offline výuku ministerstvo v dotazníku označilo takové vzdělávání na dálku, které neprobíhá přes internet a k realizaci není ve větší míře potřeba digitální technologie s tím, že se nejčastěji jedná o samostudium a plnění úkolů z učebnic a učebních materiálů či pracovních listů.

Výběr z Edukalendáře:  

Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments