Řízení školy: Michael Fullan jako agent změny ve vzdělávání

(c) https://michaelfullan.ca/

Tento text vznikl u příležitosti 9. ročníku Konference Úspěch pro každého žáka, která se uskuteční 20. dubna 2021 online a kde jako hlavní řečník vystoupí Michael Fullan, emeritní profesor Torontské univerzity a autor mnoha celosvětově úspěšných knih o vzdělávání a jeho reformách. Více informací o konferenci najdete na Konference Úspěch pro každého žáka 2021 (ucimekvalitne.cz). „Změna ve skutečnosti není tak těžká, jak si myslíme, když dokážeme lidi zaujmout a nabídnout jim smysluplné zážitky, které je obohatí.“ Pro dubnové vydání časopisu Řízení školy text napsala Dana Moree.

Velkou předností a silou Michaela Fullana je, že dokáže kombinovat teoretické poznatky s jejich praktickým ověřováním, díky němuž se opět vrací k teoriím. Touto metodou se stal jedním z významných autorů zabývajících se tématem změny ve vzdělávání. Jeho teze mají sílu i proto, že velmi dobře „nasedají“ na potřeby konkrétních lidí, bez kterých změna není možná. Zkusme se podívat na některé z nich.

Fullan si je vědom toho, že změnu většinou nikdo nechce – lépe řečeno, změna vždy přináší nutnost vystoupit z nějaké komfortní zóny, změnit status quo a je tedy automaticky náročnější než setrvání v něm. Proti změně existuje vždy určitá rezistence a je potřeba přemýšlet o tom, jak ji uchopit, aby mohla vést ke skutečnému zlepšení, a to pro všechny aktéry.

Změnu vnímá Fullan jako proces – tedy ne jako jednorázový akt, který se rozhodne, stane a pak realizuje, ale jako systém po sobě jdoucích kroků, které musí opatrně a citlivě nasedat na prostředí, v kterém se má změna odehrávat. Fullan tvrdí, že změnu nejde uskutečnit, aniž by lidé, aktéři změny, pracovali nejen na svém dalším vzdělání, ale také na rozvoji své osobnosti a sociálních dovedností. Bez lepší komunikace a hlubšího lidství všech zúčastněných může změna snadno sklouznout k formalistické realizaci něčích požadavků pod heslem „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. A to Fullan nechce. Změna by měla být vedena jak shora dolů – tedy od politiky a požadavků státní správy a zřizovatelů k učitelům, tak i odspoda nahoru – tedy od učitelů, ředitelů a konkrétních škol směrem ke státní správě a širší komunitě. Čím komplexněji dochází k jejímu iniciování na obou těchto úrovních, tím větší je pravděpodobnost, že je opravdu žádaná a tedyi realizovatelná.

Důležité je už v této fázi iniciace změny zapojovat různé aktéry, hledat lídry, příklady dobré praxe i jednotlivce, kteří mají nějakou představu, vizi, jak s tématem v daném místě naložit. Ve fázi implementace pak jde o to, do jaké míry se podaří, aby změna byla nejen akceptovaná, ale zároveň pociťovaná jako změna k lepšímu. Jde tedy o to, jak změna ovlivní reálný prožitek z pobytu ve školním prostředí pro děti, učitele, ale i pro ředitele, rodiče a právě i širší komunitu. Čím více bude změna souznít s potřebami konkrétních lidía čím pozitivněji bude vnímána, tím větší je pravděpodobnost na její udržitelnost.

A právě v tomto bodě je dle mého názoru nejvíce patrná Fullanova schopnost kombinovat teorii a praxi. Fullan totiž už na začátku tvrdí, že je potřeba myslet i na konec – tedy právě na udržitelnost a měřitelnost. Jak poznáme, že ke změně skutečně došlo? A právě v parametrech, které nabízí, je patrné, že to se změnou myslí vážně. Změna musí jít do hloubky a měnit nejen zavedené postupy, ale i lidi, kteří je využívají a přináší do života. Pro lepší představu se můžeme podívat na některé parametry, které nabízí: učitelé se více baví mezi sebou, více sdílejí, učitelé i představitelé dalších struktur společně plánují, navrhují další kroky, zajímá je evaluace, připravují materiály dohromady a jsou ochotni se od sebe navzájem učit. V této části jde o perspektivu koncového uživatele (tedy děti, učitelé, ředitelé…).

Výše uvedené teze mohou znít revolučně, ale Michael Fullan je popsal už v roce 1982 v knize The Meaning of Educational Change. Jeho velkou silou je to, že nehledá jen postupy, které realitu změní, ale především postupy, které ji změní tak, aby tato změna dávala lidem smysl. A když se řekne aktér, není to v perspektivě Michaela Fullana jen zřizovatel nebo ředitel, ale i poslední učitel nebo asistent pedagoga v malé zapadlé škole, která se snaží někam se posunout. Pokud totiž změna nedává smysl těm, kteří jsou každý den mnoho hodin s dětmi, a pokud oni nemají radost ze své práce a necítí se dobře ve vztazích, kterými jsou obklopeni, žádná vyhláška s tím nic nezmůže. A Michael Fullan toto nejen velmi dobře ví, ale ještě o tom všem dokáže velmi poutavě psát a hovořit.

Michael Fullan je emeritní profesor Torontské univerzity, bývalý děkan Ontarijského ústavu pedagogických studií (Ontario Institute for Studies in Education) a držitel pěti čestných doktorátů ze světových univerzit. Stojí v čele globální iniciativy Nová pedagogika pro hluboké učení (New Pedagogies for Deep Learning – www.npdl.global). Celosvětově je považován za předního odborníka na reformu vzdělávání. Coby konzultant pomáhá zákonodárcům, lokálním představitelům i školám naplnit morální poslání zajistit vzdělání všem dětem. V letech 2003–2013 působil jako poradce premiéra kanadské provincie Ontario Daltona McGuintyho. V prosinci 2012 mu bylo uděleno druhé nejvyšší kanadské státní vyznamenání, Řád Kanady.

Michael Fullan je autorem mnoha oceňovaných titulů, které byly přeloženy do řady jazyků. Za knihu Leading in the Culture of Change (Vedení v kultuře změny) dostal v roce 2002 cenu asociace Learning Forward pro nejlepší knihu roku. Ve druhém přepracovaném a aktualizovaném vydání vyšla v lednu 2020. Kniha Professional Capital (Profesní kapitál), kterou napsal spolu s Andym Hargreavesem, získala v roce 2015 cenu Grawemeyer Award.

Více informací o knihách, článcích, videích a podcastech Michaela Fullana najdete na www.michaelfullan.cz a na Twitteru @MichaelFullan1.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments