Romea: Agentura pro sociální začleňování připravila analýzu segregace v základních školách

ilustrační foto (c) KL

Agentura pro sociální začleňování publikovala analýzu segregace v základních školách z pohledu sociálního vyloučení. Informoval o tom 27. listopadu zpravodajský web Romea. Celou analýzu ke stažení najdete ZDE.

Analýza popisuje stav a mechanismy segregace dětí ve školství s přihlédnutím k problému sociálního vyloučení. Jak z analýzy vyplývá, pro ukončení segregace jsou klíčovým aktérem odbory školství v obcích určující spádové obvody škol, dále pracovníci škol i sami rodiče. Podpořit snahu o desegregaci mohou také neziskové organizace a poskytovatelé sociálních služeb, kteří pracují se sociálně znevýhodněnými rodinami.

Studie Agentury analyzuje vzájemné vztahy a strategie rodičů, ředitelů, obcí a zřizovatelů, které mohou zapříčiňovat, nebo naopak řešit segregaci sociálně znevýhodněných žáků. Analyzován byl vzorek 70 obcí, nebo skupin obcí provázaných vzdělávacím systémem.

Segregace není dle analýzy zapříčiněna historií ani strukturou vzdělávacího systému. Pro vznik nebo naopak prevenci segregačních procesů je klíčová aktivita, či nečinnost jednotlivých aktérů místních vzdělávacích systémů. V závislosti na místních podmínkách pak ve srovnatelných obcích ČR dochází jak k utužení již existujících segregovaných škol nebo naopak k jejich více či méně úspěšné desegregaci. Pro vymezení tzv. spádových obvodů hraje významnou roli také existence speciálních škol, výběrových základních škol nebo víceletých gymnázií a vztahy mezi jednotlivými školami. Snaha o nelegitimní třídění dětí se může projevit již ve fázi zápisu k povinné školní docházce, kdy školy, které jsou nebo by byly v přirozené spádové oblasti, odkazují rodiče na školy „lépe přizpůsobené specifikům dítěte“. Analýza postojů rodičů k výběru škol také potvrdila, že rodiče s vyšším vzděláním mají tendenci vybírat pro své děti jinou než spádovou školu.

Tolerance rodičů vůči přítomnosti žáků s různými typy znevýhodnění ve třídách se značně liší: Nejnižší toleranci projevují k dětem s poruchami chování, které by ve třídě vadily 61 % dotazovaných. Přítomnost dětí s poruchami autistického spektra a Romů označila za problém přibližně čtvrtina dotazovaných. S rozdělováním dětí do tříd podle prospěchu souhlasí zhruba třetina rodičů, třetina je naopak proti takovému rozdělování a třetina nemá jednoznačný názor.

Segregované školství snižuje šance pokračovat ve studiu na středních školách a uplatnit se na otevřeném trhu práce a klade neúměrné nároky na pedagogickou práci učitelů. Zahraniční studie navíc ukazují, že segregace ve má negativní vliv na budoucí příjem či zdraví. Její důsledky si navíc děti nesou po celý život.

Protože nerovnosti ve vzdělání jsou základem mezigenerační reprodukce chudoby a sociálního vyloučení, zaměřuje se analýza Agentury na segregaci žáků ze sociálně vyloučených rodin, kteří často bydlí ve vyloučených lokalitách a z velké části jsou Romové.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
7 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Zdenek Belecky
Zdenek Belecky
3 years ago

Přijmeme-li slůvko segregace, co si počít se záměrným vyčleňováním skutečné nebo domnělé ekonomické a sociální elity, která s pohrdáním shlíží na rojící se plebs pod okny svých esúvéček, jimiž v kolonách vozí své potomky do institucí s pro většinu nedostupným školným a nijak se netají tím, že se sockami (mezi něž zahrnuje i učitele) se nechce ani setkávat, natož s nimi žít a cokoli sdílet? Co si počít se skutečnou nebo domnělou elitou vyčleňující se ve víceletých gymnáziích, různých bilingvních či jinak nadstandardních a často při obcházení zákonů placených programech nebo ve skrytě privatizovaných tzv. alternativních částech veřejných škol? Z… Více »

Jana Karvaiova
Jana Karvaiova
3 years ago

…Segregované školství snižuje šance pokračovat ve studiu na středních školách a uplatnit se na otevřeném trhu práce a klade neúměrné nároky na pedagogickou práci učitelů…. Na všech základních školách platí stejný vzdělávací rámcový plán. Takže nelze hovořit o nějaké segregaci. Takto vzdělávané děti mají stejnou šanci, protože učitelé je učí. jejich šance klesají ne proto, že se o to „nějak vehementně “ snaží škola, ale jejich rodina. Když ve škole přesvědčíme žáka, aby podal přihlášku na střední školu, chodí do ní některé děti a vyučí se nebo vystudují. Děti ze špatných rodin odejdou po několika měsících ze střední kvůli vlivu… Více »

Zdenek Sotolar
Zdenek Sotolar
3 years ago

z velké části jsou Romové.

Jak byli identifikováni? Odhadem jako ve školách?

Milan Kotik
Milan Kotik
3 years ago
Reply to  Zdenek Sotolar

Vážený pane Sotoláři,
je lehké vybrat ve článku jednu větu a tu relativizovat. V podstatě jakoukoli větu. Jako expert v této oblasti si prosím celý výzkum pozorně přečtěte, je poctivě zpracovaný. Obsahuje i 6 stránek o metodologii výzkumu. Tady oponujte, na expertní úrovni.
A nebo ještě lépe – předložte stejně poctivý výzkum, který prokáže, že k segregaci ve vzdělávacím systému v ČR nedochází. Ještě jsem takový výzkum neviděl. A to mě – po dvaceti letech ve vzdělávání – vede k podezření, že žádný takový neexistuje.

Jana Karvaiova
Jana Karvaiova
3 years ago
Reply to  Milan Kotik

Co je to segregace? Jaká je metodologie pro nazvání školy „segregační“?

Zdenek Sotolar
Zdenek Sotolar
3 years ago
Reply to  Milan Kotik

Je lehké vybrat jednu větu, na kterou nedokážete jednoduše a jasně odpovědět. Zato obsáhle odpovídáte na něco, na co jsem se neptal a co jsem vůbec neřekl. Překrucujete, jak bývá na Romea nejspíš zvykem (Uhl vs. UPS). Přečtěte si prosím pozorně, na co jsem se zeptal a co jste vy odpověděl. Jako bych slyšel pověstné kejhání potrefené husy. Jak mám teď věřit v poctivost vaši a vašeho výzkumu?