Střední školu hledá ještě 29 tisíc dětí. Místa pro většinu ve druhém kole ještě jsou, jen ne na žádaném oboru nebo ve vybraném městě

Ve druhém kole přijímacích zkoušek na střední školy je pro zájemce volných na 26 tisíc míst, hlásit se mohli do pátku.

Neúspěšných uchazečů o studium na střední škole je po jednotných přijímacích zkouškách 29 tisíc uchazečů, z toho šest tisíc deváťáků. Znovu se mohou zkusit dostat do prvního ročníku na střední školu ve druhém kole, kde je opět možné podat přihlášku na tři obory a k tomu na další dva s talentovou zkouškou, jak připomíná Český rozhlas Radiožurnál. Seznam škol, kde jsou volná místa, je v systému DiPSy nebo na webu prihlaskynastredni.cz. V systému DiPsy bylo ve čtvrtek večer přihlášeno asi osm tisíc uchazečů a podle ředitele Cermatu Miroslava Krejčího se do druhého kola očekává 12 až 15 tisíc přihlášek. Největší nabídka je v technických oborech a na učilištích. Gymnázia nabízejí téměř 1600 volných míst. Stále je také možné podat i papírové přihlášky, a to buď poštou, nebo i osobně přímo na škole. Jednotné testy už zájemci nepíší a počítají se jejich výsledky z prvního kola. Případné talentové nebo školní části přijímacích zkoušek budou od 8. do 12. června. Konečné výsledky školy zveřejní 21. června.

Proč rodiče ze slabších sociálních vrstev nemotivují děti k vyššímu vzdělání? Možné důvody ukazují výzkumy z dílny vědců pod hlavičkou SYRI

Hlavním tématem konference Národního institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – krátce SYRI – bylo vzdělávání. Odborníci na půdě Senátu představili výsledky řady výzkumů, které se věnovaly například vzdělávání a emoční gramotnosti, tomu, jak dokážou české školy podporovat znevýhodněné žáky nebo jak a kam směřuje vzdělávací trajektorie dětí z nižších sociálních vrstev. 

Právě poslední výzkum se zaměřoval na rozevřené nůžky v Česku mezi vyšší a nižší sociální vrstvou. Proč má nižší střední třída tak nízkou snahu o dosažení vyššího vzdělání? Ať už u sebe, nebo u dětí. Právě na rostoucí generaci se zaměřovala Johana Chylíková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Martin Sedláček z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, podle kterých je důvodů celá řada a jedním z nich je fakt, že motivace k získání vzdělání je především ekonomická. 

„Vzdělání u nižší třídy není chápáno jako prostředek prestiže a seberozvoje, jako je tomu u vyšších tříd. Současně je také rozšířený postoj, že vysokoškolské vzdělání často nevede k vyšší mzdě a ‚automechanik si vydělá víc než vysokoškolák‘, což dokládají i osobní zkušenosti,“ uvádí výzkumníci. Problémem je podle Chylíkové a Sedláčka také to, že nižší třída nevěří vysokoškolským oborům, které nepřipravují na konkrétní profesi. V tomto ohledu sklízí jejich kritiku především humanitní, sociálněvědní a ekonomické obory vysokých škol. 

A jaké jsou další důvody toho, že rodiče nemotivují děti ke studiu na univerzitách? Svoboda rozhodování. Podle výsledků výzkumu rodiče sází na to, že si děti samy vyberou, co je baví a co chtějí v životě dělat. Výsledkem výzkumu tedy je, že se děti málokdy posunou výš, než by mohly, kvůli zakořeněným představám o tom, že se vzdělání dostatečně nevyplatí a není důležité. 

Na konferenci vystoupila řada odborníků a například tým z brněnské Masarykovy univerzity se zaměřil na znevýhodněné žáky. Připomínají nejen známý fakt, že sociálně znevýhodnění a etnicky minoritní žáci mají horší vzdělávací výsledky než jejich spolužáci s vyšším socio-ekonomickým statusem, ale také to, že segregace dětí (především z romské menšiny) tento fenomén ještě prohlubuje. Nerovnosti ve vzdělávání navíc umocnila covidová pandemie. Pozitivní ale je, že podle týmu z Masarykovy univerzity mohou být programy přinášející další zdroje a podporu znevýhodněným školám za určitých podmínek efektivní. 

Co ale problém prohlubuje? Absence. Kdo do školy nechodí, nenaučí se v ní nic. Kromě toho mají také negativní dopad na socializaci dětí do školního prostředí. Jak výzkum upozorňuje, absence mohou být skryté, podporované rodinou, ale také důsledkem pandemie covidu, kdy jsou děti častěji nemocné. Jako možnost zlepšení celé situace navrhují výzkumníci například doučování. „To představuje opatření k podpoře žáků, kteří nejsou schopni zvládnout očekávané výstupy, avšak žáci s největšími obtížemi na doučování nedochází,” míní. 

Institut SYRI je postaven na posílení vzájemných vazeb a vědeckých spoluprací Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a ústavů Akademie věd ČR. Z těchto institucích sdružuje pod jednou střechou 150 vědců.