Anna Brzybohatá 27. 5. 2024
20. – 26. 5.
systém přijímacího řízení je cesta správným směrem, je ale co zlepšovat, říká Münich
umělá inteligence jako dobrý sluha, ale špatný pán
konference SYRI představila řadu výzkumů, které se týkají například sociálních nerovností
Týden stručně
Neúspěšných uchazečů o studium na střední škole je po jednotných přijímacích zkouškách 29 tisíc uchazečů, z toho šest tisíc deváťáků. Znovu se mohou zkusit dostat do prvního ročníku na střední školu ve druhém kole, kde je opět možné podat přihlášku na tři obory a k tomu na další dva s talentovou zkouškou, jak připomíná Český rozhlas Radiožurnál. Seznam škol, kde jsou volná místa, je v systému DiPSy nebo na webu prihlaskynastredni.cz. V systému DiPsy bylo ve čtvrtek večer přihlášeno asi osm tisíc uchazečů a podle ředitele Cermatu Miroslava Krejčího se do druhého kola očekává 12 až 15 tisíc přihlášek. Největší nabídka je v technických oborech a na učilištích. Gymnázia nabízejí téměř 1600 volných míst. Stále je také možné podat i papírové přihlášky, a to buď poštou, nebo i osobně přímo na škole. Jednotné testy už zájemci nepíší a počítají se jejich výsledky z prvního kola. Případné talentové nebo školní části přijímacích zkoušek budou od 8. do 12. června. Konečné výsledky školy zveřejní 21. června.
V nejbohatším kraji Česka je podle výsledků první kola přijímacího řízení na střední školy paradoxně nejméně dosažitelné vzdělání. Jak píší Hospodářské noviny, magistrát kvůli tomu čelí kritice veřejnosti, že dostatečně nenavýšil počet míst na školách, zejména na poptávaných oborech, jako jsou například všeobecná gymnázia. Na vině je podle zástupců metropole Středočeský kraj, ze kterého do hlavního města jezdí tisíce dětí, zhruba 30 procent. Dokonce od nich zaznívá, že by hlavní město v budoucnu pustilo na své školy jen pražské žáky. „Řekl jsem to u ministra. Že když nám nic jiného nezbyde, musíme najít mechanismus, jak upřednostnit děti našich daňových poplatníků,“ říká pražský radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS).
V komentáři pro Seznam Zprávy se ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich zastavil nad dosavadním průběhem přijímacích zkoušek. Poprvé bylo letos možné podávat přihlášky nejen papírovou formou, ale také elektronicky. A jak Münich upozorňuje, stále je co zlepšovat. „Systém stále není ani spravedlivý, ani efektivní. Nemá smysl si jej hýčkat a na dlouho jej betonovat. Letošní modernizované přijímací zkoušky na střední školy sice ještě neskončily, ale nejnáročnější fáze je snad již za námi. Už je zřejmé, že šlo o velkou změnu k lepšímu,” míní ekonom s tím, že je až s podivem, jak dlouho se změna odkládala a jak dlouho se přehlížely problémy nejen kvůli strachu ze změn, ale také kvůli nedostatku představivosti politiků a systému.
Už dva roky pomáhají učitelům i školám, jak umělou inteligenci v hodinách využívat. Dnes totiž může za děti v klidu napsat slohovou práci, vyřešit matematickou úlohu, připomenout fyzikální veličinu nebo připravit prezentaci. Iniciativa AI dětem pomáhá s tím, jak moderní technologii využívat rozumně. „Pro studenty může sloužit jako osobní tutor, učitelům to může významně pomáhat a ušetřit čas při přípravě na hodiny, při hodnocení testů a podobně,“ přibližuje v Ranním interview pro Český rozhlas Radiožurnál zakladatelka iniciativy Eva Nečasová. AI je podle ní velice dobrým zdrojem, ale jsou v ní i faktické nepřesnosti. Proto by se měli lidé naučit informace ověřovat.
Post děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze je od loňského roku „volný”. Miroslava Ševčíka po sérii vzájemných sporů odvolal rektor VŠE Petr Dvořák s odůvodněním, že Ševčík svými veřejnými výstupy kazí škole pověst a náhrada za něj stále není. Novou favoritkou do vedení fakulty je současná provizorní šéfka Adéla Zubíková, ta se podle portálu Seznam zprávy přihlásila do konkurzu a pro odvolaného Miroslava Ševčíka by to mohla být výhodná pozice k udržení vlivu. Do nově vyhlášeného konkurzu se kromě Zubíkové přihlásili další dva lidé zevnitř školy a volby na další čtyři roky se konají už tento týden. O křeslo se uchází ještě neúspěšný kandidát z minulého kola Zdeněk Chytil a nový adept Pavel Potužák.
Výrok týdne
„Na platy jsme mezi školy rozdělili v tuto chvíli o pět miliard korun více než loni. To znamená, že většina škol má nárůst rozpočtu, ale situace od školy ke škole je různá. Některým školám může i celkový rozpočet klesnout třeba proto, že jim výrazněji ubylo dětí. V Praze je situace specifická a jednal jsem o tom několikrát s kolegy z vedení města. Praha ještě přidává na platy ve školách, protože vzhledem ke mzdové úrovni a cenám v hlavním městě by profese nebyla atraktivní. A pro Prahu je samozřejmě vždycky o něco složitější zajistit dodatečné finance. Praze nemůžeme finančně nějak specificky vypomoci. Nastavení financování ve školství je dáno mechanismem, který nerozlišuje mezi regiony a jejich výkonností. Praha na druhé straně jako město má výraznější daňové příjmy ve srovnání třeba s malými obcemi nebo středními městy a má určitě manévrovací prostor pro to, aby ve prospěch těch učitelských nebo nepedagogických platů intervenovala,” více zde:
řekl v Otázkách Václava Moravce v České televizi ministr školství Mikuláš Bek k současné situaci ohledně peněz do školství, kde diskutoval společně s předsedou školských odborů Františkem Dobšíkem.
V souvislostech
Hlavním tématem konference Národního institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – krátce SYRI – bylo vzdělávání. Odborníci na půdě Senátu představili výsledky řady výzkumů, které se věnovaly například vzdělávání a emoční gramotnosti, tomu, jak dokážou české školy podporovat znevýhodněné žáky nebo jak a kam směřuje vzdělávací trajektorie dětí z nižších sociálních vrstev.
Právě poslední výzkum se zaměřoval na rozevřené nůžky v Česku mezi vyšší a nižší sociální vrstvou. Proč má nižší střední třída tak nízkou snahu o dosažení vyššího vzdělání? Ať už u sebe, nebo u dětí. Právě na rostoucí generaci se zaměřovala Johana Chylíková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Martin Sedláček z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, podle kterých je důvodů celá řada a jedním z nich je fakt, že motivace k získání vzdělání je především ekonomická.
„Vzdělání u nižší třídy není chápáno jako prostředek prestiže a seberozvoje, jako je tomu u vyšších tříd. Současně je také rozšířený postoj, že vysokoškolské vzdělání často nevede k vyšší mzdě a ‚automechanik si vydělá víc než vysokoškolák‘, což dokládají i osobní zkušenosti,“ uvádí výzkumníci. Problémem je podle Chylíkové a Sedláčka také to, že nižší třída nevěří vysokoškolským oborům, které nepřipravují na konkrétní profesi. V tomto ohledu sklízí jejich kritiku především humanitní, sociálněvědní a ekonomické obory vysokých škol.
A jaké jsou další důvody toho, že rodiče nemotivují děti ke studiu na univerzitách? Svoboda rozhodování. Podle výsledků výzkumu rodiče sází na to, že si děti samy vyberou, co je baví a co chtějí v životě dělat. Výsledkem výzkumu tedy je, že se děti málokdy posunou výš, než by mohly, kvůli zakořeněným představám o tom, že se vzdělání dostatečně nevyplatí a není důležité.
Na konferenci vystoupila řada odborníků a například tým z brněnské Masarykovy univerzity se zaměřil na znevýhodněné žáky. Připomínají nejen známý fakt, že sociálně znevýhodnění a etnicky minoritní žáci mají horší vzdělávací výsledky než jejich spolužáci s vyšším socio-ekonomickým statusem, ale také to, že segregace dětí (především z romské menšiny) tento fenomén ještě prohlubuje. Nerovnosti ve vzdělávání navíc umocnila covidová pandemie. Pozitivní ale je, že podle týmu z Masarykovy univerzity mohou být programy přinášející další zdroje a podporu znevýhodněným školám za určitých podmínek efektivní.
Co ale problém prohlubuje? Absence. Kdo do školy nechodí, nenaučí se v ní nic. Kromě toho mají také negativní dopad na socializaci dětí do školního prostředí. Jak výzkum upozorňuje, absence mohou být skryté, podporované rodinou, ale také důsledkem pandemie covidu, kdy jsou děti častěji nemocné. Jako možnost zlepšení celé situace navrhují výzkumníci například doučování. „To představuje opatření k podpoře žáků, kteří nejsou schopni zvládnout očekávané výstupy, avšak žáci s největšími obtížemi na doučování nedochází,” míní.
Institut SYRI je postaven na posílení vzájemných vazeb a vědeckých spoluprací Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a ústavů Akademie věd ČR. Z těchto institucích sdružuje pod jednou střechou 150 vědců.
Z edukalendáře
28. 5. → online → webinář: Základy trauma respektujícího přístupu
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
