Tisková zpráva: Obědy zdarma potřebným, a to už od mateřské školy

Praha, 18. prosince – Poslanecký návrh poskytovat obědy zdarma je nosným tématem v debatách o rozvoji českého školství. Plošná varianta je z vícero důvodů méně efektivní, ať už jde o vynaložené prostředky nebo o možnost následně pracovat s dětmi, které mají přiznané právo na podobnou podporu, případně s daty, na nichž je možné sledovat souvislost mezi sociální a ekonomickou deprivací a vzděláváním. ČR je – stejně jako další evropské státy – schopna identifikovat potřebné a dosáhnout multiplikačního efektu.

EDUin shrnuje důvody, proč by měla být podpora v podobě obědů zdarma zacílená na potřebné děti:

• Obědy zdarma by se neměly týkat pouze ZŠ, ale i MŠ a to od nejnižšího věku. Právě docházka do MŠ (a motivace k ní) je jedním z prostředků, jak účinně snížit handicap dětí ze sociálně slabého prostředí ve vzdělávání.
• Finance alokované na plošné obědy zdarma ve školách by bylo možné využít efektivněji na pomoc rodinám, které potřebují podobnou pomoc (nízkopříjmové rodiny, vícečetné rodiny, rodiče samoživitelé).
• Místo plošných obědů všem (i cca 2/3 dětí, které nepocházejí z prostředí ohroženého chudobou) je možné ušetřené zdroje investovat do další podpory deprivovaných rodin, například v podpoře volnočasových aktivit a neformálního vzdělávání dětí.
• Potřebné rodiny je možné identifikovat podle dostupných parametrů, jako jsou příspěvek na bydlení nebo další prvky sociální podpory. S identifikací potřebných rodin mohou pomáhat samotné školy.
• Poskytování podpory by mělo být diskrétní, nestigmatizující.
• S daty, například s výsledky vzdělávání dětí, které mají přiznanou podporu, lze dále pracovat, např. ve Velké Británii se tak děje. Lze sledovat jak vliv podpory na výsledky vzdělávání, tak další rozdílové faktory a pomocí toho snižovat exkluzivitu dosaženého vzdělání, jednoho z problémů českého vzdělávacího systému (Education at a Glance 2018).

Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin, řekl: “Obědy zdarma pro potřebné jsou dobrým prostředkem motivace nízkopříjmových rodin ke vzdělávání dětí. Jde o praxi osvědčenou v jiných zemích. Názor ministra školství, že by podpora měla být zacílena, je rozumný. Větší roli by ale měl sehrát stát, neziskový sektor zdaleka není schopen saturovat cca třetinu dětské populace. Mohl by to být základ meziresortního programu na podporu dětí ohrožených ekonomickou a sociální deprivací, dle všeobecného názoru jediný funkční prostředek, jak jim pomoci.“