Co přinesl týden 30. 8. – 5. 9. 2021
Krátce:
- Začal nový školní rok. S dalšími plošnými uzávěrami škol se v tuto chvíli nepočítá. Lokální zavírání tříd a škol v závislosti na epidemické situaci ale ministr Robert Plaga nevyloučil (ČT24). Den před zahájením školního roku demonstrovali studenti z iniciativy Dostaňte nás za otevřené školy před ministerstvem zdravotnictví (lidovky.cz). Na tom, jestli je potřeba děti hned první den školy otestovat a vybavit rouškou se neshodli učitelé ani rodiče (SeznamZpravy.cz). Organizace sdružující ty, kdo jsou nespokojení s epidemiologickými opatřeními, vyzvaly rodiče, aby svůj nesouhlas dali najevo. Školy podle lidovky.cz čelily vlně dopisů. Ve Vraném na Kladensku daly kvůli povinnému testování výpověď dvě pedagožky (ČT24). Odjinud hlásí, že testy bez problémů zvládli i prvňáčci (novinky.cz). Pozitivní testy měly po prvním kole testování jen setiny žáků (SeznamZpravy.cz). Na základní škole v Rokycanech vyšel antigenní test pozitivní 23 žákům, PCR testy to ale nepotvrdily (novinky.cz). Devět pražských škol vedle povinných testů odebírá vzorky z kanalizace (ČT24). „Pokud by se testovalo dál, předpokládám, že by ministerstvo zdravotnictví trvalo na dodržování podmínek pro netestované žáky i po 10. září, pokud by se nemuselo testovat, tak by měly zůstat roušky ve společných prostorách,“ odhaduje Robert Plaga, jak se bude postupovat dál (irozhlas.cz). Vedle testů a roušek média první školní den zaujala návštěva prezidenta Zemana na brněnské škole a jeho podivení se nad hladovými dětmi (irozhlas.cz).
- Středoškoláků v Praze bude až o 60 % více, chybět budou hlavně místa na gymnáziích. Závěry studie, kterou si nechal letos vypracovat pražský magistrát, komentuje na webu respekt.cz Tomáš Feřtek. „Většina krajů si ve strategických plánech a dlouhodobých výhledech už před lety pod vlivem dobové rétoriky a tlaku průmyslu stanovila stop stav na zřizování nových středních škol. Pokud má být nějaká nová střední škola povolena, pak jedině technického směru. Je to zhruba stejně chytré opatření, jako kdyby stát pravil, že už nebude povolovat nové soukromé firmy. Máme jich dost, a když už nějaké, pak jen v oboru… Ale takhle život v demokratické a tržní společnosti opravdu nefunguje,“ píše autor komentáře.
- „České školství je tradičně vnímané jako kvalitní, ale mám pocit, že jsme usnuli na vavřínech,“ říká v podcastu ředitel Nadačního fondu Eduzměna Zdeněk Slejška. Velké části dětí vyrůstajících v dnešním světě výuka, jakou zažili jejich rodiče a prarodiče, podle něj nevyhovuje. Připomíná také, že v jiných evropských zemích nejsou tak velké rozdíly mezi výsledky vynikajících a podprůměrných škol, jaké známe z Česka.
- „Stranou necháváme ty, kteří zatím neví, že by je věda mohla bavit. A těch je, bohužel, většina,” říká v rozhovoru pro Eduzin.cz planetolog a popularizátor vědy Petr Brož, který se „po nocích vyžívá v psaní nekonečných geologicko-vesmírných tweetových vláken“. Vědci umějí perfektně komunikovat s těmi, které věda zajímá, to ale podle něj nestačí. On sám popularizuje vědu nejen na sociálních sítích, ale i naživo nebo ve výukových materiálech určených pro školy.
- Česká televize odvysílala 1. díl seriálu Ochránce, vyprávěl příběh šikanované učitelky. Učitelská platforma ke každému z dílů připravuje diskuse s odborníky. Konají se hned po odvysílání (tedy v neděli večer) ve facebookové skupině Učitelé+. Rozhovor s Tomášem Feřtekem, autorem námětu a spoluautorem scénáře, najdete zde.
- Středoškoláci vybírají 10 neziskovek ze svého okolí, které si zaslouží trochu podpořit. Nadace Olgy Havlové spustila 2. ročník projektu Daruj srdce. Deseti neziskovým organizacím, které působí v sociální oblasti, pošle 20 tisíc korun.
Výrok: „Myslím, že to půjde těm, kteří jsou spřátelení se svým učitelem a jeho výukou, která jim umožnuje se ptát. To je také velká slabost českého školství. Když se podíváte do vzdělávacích programů, skoro nikde nenajdete výstup nebo cíl umět klást otázky. To je přitom podstata učení. Ne vědět odpovědi. To je až kýžený výsledek, pokud se umíte dobře ptát,“ říká Ondřej Hausenblas v rozhovoru pro ČRo Plus.
V souvislostech:
Třídní učitelé dostali od září vyšší příplatek, rozpočet to nic navíc nestojí
O zvýšení třídnického příplatku se v poslanecké sněmovně mluvilo v posledních letech opakovaně, konečně na něj došlo. Od 1. září si třídní učitelé mohli připočíst k platu částku v rozmezí od 1500 do 3000 korun. MŠMT odhaduje, že náklady na třídnické příplatky narostou zhruba o 1,3 miliardy korun. Přesnější číslo jeho úředníci nemají a vlastně ho ani nepotřebují, objem peněz, které budou školám posílat na platy, to totiž nezmění.
Ještě v roce 2018 patřily relativní platy českých učitelů k těm úplně nejnižším nejen v EU, ale i v rámci zemí OECD. Think tank IDEA při CERGE-EI, který sleduje výši učitelských platů každoročně, ve studii nazvané Platy učitelů v roce 2020 a výhled: Usne Česko na vavřínech? potvrdil, že to už neplatí. Platy českých učitelů se podle autorů studie Daniela Münicha a Vladimíra Smolky dostaly na 90 % výdělku vysokoškolsky vzdělaných v ekonomice, tedy zhruba na průměr učitelských platů v Evropské unii. Letos by se podle odhadů mohly dostat nad průměrných 46 tisíc a učitelský plat na úroveň 128 % českého průměru, při započítání řídících pracovníků na úroveň 138 %.
Otázkou ale je, zda se ho podaří na s Evropou srovnatelné úrovni udržet, v tom je Daniel Münich trochu skeptický. „Letos jsem slyšel řadu debat, kde se udržení nynějších pozic zpochybňovalo, třeba že si to státní rozpočet nemůže po covidu dovolit. Ministryně financí Alena Schillerová (…) tak argumentovala v rámci diskusí o neschváleném návrhu zákona, který měl zavést automatickou valorizaci, aby hladina učitelských platů na úrovni 130 % průměrné mzdy zůstala zachována. Zkrátka vidím riziko, že se dosažená meta začne zpochybňovat nebo zapomínat záhy poté, co jsme jí dosáhli – což by byla chyba,“ řekl v rozhovoru pro respekt.cz.
Týkalo by se to i tzv. nadtarifu. To je částka, ze které ředitelé škol vyplácejí učitelům odměny a osobní ohodnocení, ale také různé povinné příplatky, třeba právě příplatek za třídnictví, který si zvýšení opravdu zasloužil. „Nám za tu práci připadal historicky nízký. Třídním učitelům jsme automaticky dávali větší odměny,“ říká Martin Ševčík, ředitel základní školy Londýnská v Praze. Až bude rozdělovat odměny v prosinci, už to brát v úvahu nebude.
Platí ovšem jednoduchá matematika – když se třídní učitelé rozdělí o více peněz a nadtarif dorazí do škol stejný, na odměny pro všechny zbyde méně. Podle MŠMT to není tento případ. „Prostředky na zvýšení zvláštního příplatku byly školám na počátku tohoto roku rozepsány, na každý úvazek pedagogického pracovníka byl navýšen normativ ostatních nárokových složek platu o 1 500 korun na měsíc,“ říká Aneta Lednová. Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce je ale i tak důležité, aby se při sestavování rozpočtu na příští rok na zvýšené třídnické příplatky nezapomnělo.
Na tom, kolik „peněz navíc“ ředitelé mají v rozpočtu, totiž záleží. Rozhodně je to lepší než dříve, podle studie IDEA podíl nadtarifů narostl z 5–7 % v roce 2018 na dohled k 15 % v roce 2020. I tak ale „variabilita učitelských platů zůstala velmi nízká a neodpovídá diverzitě v kvalitě práce učitelů. Plat učitele je nadále dominantně určován tarify, tedy především roky praxe“.
„Zbyde mi zhruba kolem desetiny,“ odhaduje Martin Ševčík objem finančních prostředků, se kterými může opravdu volně disponovat. Svým učitelům je vyplácí převážně v mimořádných odměnách, které už jsou díky přidávání do nadtarifu na výplatní pásce znát. „Jsou flexibilnější, více motivují, na rozdíl od osobního ohodnocení, u kterého po chvíli zapomenete, že ho v platu máte zahrnuté,“ vysvětluje ředitel úspěšné základky.
Výběr z Edukalendáře:
- 15. 9., Praha, Opero, FutureEdu: Budoucnost vzdělávání v digitální době
- 19. 9., Kutná Hora, EDUfest: Festival hravého učení
