Trvalá obnova škol píše poslancům a poslankyním ohledně zákona o pedagogických pracovnících

Publikujeme dopis sdružení Trvalá obnova škol (více ZDE) adresovaný poslancům a poslankyním ve věci novelizace zákona o pedagogických pracovnících.

Vážená paní poslankyně, pane poslanče,

obracím se na Vás jménem networku škol, které se snaží o rozvoj a trvalé změny, zaměřené na kvalitní a moderní době odpovídající vzdělávání. Nezakládáme si na organizační struktuře a prezentaci na veřejnosti, ale na stálé nabídce různých forem spolupráce, která nám pomáhá přispívat k naplňování státem definovaných cílů vzdělávání.

Přestože se neangažujeme politicky, v této chvíli považujeme za velmi důležité se na Vás obrátit a požádat o podporu takových změn Zákona o pedagogických pracovnících, které odstraní bariéry pro ty, kteří by se chtěli podílet aktivně na vzdělávání jako učitelé třeba i jenom na částečné úvazky a podle stávajícího zákona je nemůžeme zaměstnat, protože nesplňují striktně dané kvalifikační předpoklady.

Pro ilustraci uvedu jednu z mnoha konkrétních reálných situací.

Mám asistenta pedagoga, který studuje neučitelský obor na filosofické fakultě. Přitom je jedním z těch, kteří mají úžasné osobnostní předpoklady a zájem o práci učitele. Bohužel, až ukončí studium, nebude kvalifikovaný pro práci učitele a pokud se rozhodnu ho zaměstnat, budu se vystavovat riziku při kontrole ČŠI, že porušuji platnou legislativu. Pokud by mohl v adaptačním období a při složení 1. atestace prokázat způsobilost vykonávat práci učitele, měl by zájem u nás na škole zůstat a učit. Adaptační období pod vedením mentora by nahradilo pedagogické studium.

Tím by přijatý kariérní řád splnil alespoň jeden z přínosů, které jsme od něj očekávali.

S podobnými situacemi se setkávají všichni ředitelé. Vyplynulo to z naší diskuse na letní škole TOŠ v srpnu r. 2016, kde se k problematice vyjadřovalo více než 35 účastníků z vedení různých typů škol.

Větší volnost při výběru učitelů by určitě pomohla ředitelům obsazovat učitelská místa lidmi, kteří mají kvalifikaci, ale zároveň mají dovednosti a osobnostní předpoklady k výkonu náročné učitelské práce.

Současné znění zákona nám neumožňuje ukončit pracovní poměr s učiteli, kteří se s ohledem na potřeby školy a kvalitu jejich práce stávají spíše brzdou rozvoje školy. Jestliže učitel splňuje kvalifikační předpoklady, je prakticky nepropustitelný. Zákon naprosto nezohledňuje potřeby školy přijímat učitele nejen podle kvalifikace, ale také podle oborů, které nám ve škole chybí. Nemohu propustit kvalifikovaného učitele češtiny i když ho nepotřebuji a nejsem spokojena s kvalitou jeho práce a nahradit ho nekvalifikovaným, ale potřebným učitelem ICT a technických předmětů. Ještě horší je situace na středních školách, které potřebují odborníky z oborů, kteří by byli ochotni učit na částečné úvazky a předat studentům svoje znalosti, ale nejsou ochotni studovat. Už jenom výše učitelského platu udržuje u této profese buď skupinu lidí, kteří mají tuto práce velmi rádi a potom těch, kteří svou práci dělají jenom proto, že nic jiného neumí. (Cituji odpověď jedné paní učitelky na otázku, zda by si znovu vybrala profesi učitelky: „Ne, ale musím jí dělat, protože nic jiného neumím.“).

O těchto problémech diskutujeme s našimi kolegy řediteli velmi často a podobné situace se opakují prakticky na všech našich školách.

Z pohledu praxe se nenaplňuje záměr platného zákona, zajistit školám kvalitní učitele. Kvalifikace totiž nezajišťuje vždy kvalitu. Výrazná změna nastane teprve tehdy, až bude definován standard učitelské profese a pedagogické fakulty budou připravovat kvalitní absolventy. To se v současné době až na zcela výjimečné případy neděje. Proto je velmi žádoucí dát ředitelům větší svobodu ve volbě svých učitelů. Zodpovědný ředitel se vždy snaží zajistit pro své žáky ty nejlepší učitele a Zákon o pedagogických pracovnících by ho v tom měl podporovat, nikoliv mu práci ztěžovat.

Z pověření členů networku TOŠ Vás o podporu změny zákona žádá

Hana Vellánová, ředitelka ZŠ Planá nad Lužnicí,

Karel Derfl, ředitel ZŠ Chraštice, předseda TOŠ, z.s.

 

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
10 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Mirek
Mirek
6 years ago

Naprostý souhlas.

Ivana
Ivana
6 years ago

Když jsem v roce 1983 nastoupila v ZŠ jako třídní učitelka, měla jsem čerstvě ukončené gymnázium, žádné zkušenosti a nulovou představu, co učitelská profese obnáší. Obdržela jsem instrukce, že musím udělat nástěnku k Slovenskému národnímu povstání a to bylo vše. Zbytek byl na mně. Každý den byl obrovské dobrodružství. Jediným indikátorem, zda jdu „správným“ směrem, mi byly reakce dětí. Když se mi dařilo mít jejich pozornost, rozvíjela jsem to, když ne, hledala jsem způsoby, jak pracovat jinak. Tento skok do neznámé vody byl pro mne darem a největší školou. Navíc jsem měla možnost NÁHODOU OBJEVIT MÉ ŽIVOTNÍ POSLÁNÍ. Měla jsem… Více »

Pěnice Skalicová
Pěnice Skalicová
6 years ago

Také jsem byla po maturitě „umístěna“ na jednu školu, protože jsem se nedostala na vysokou a pracovat se muselo – rok 1982. Potkala jsem kolektiv báječných lidí, kteří mě „ukecali“, abych nešla do zdravotnictví, ale školství. Poslechla jsem. Rok jsem učila na malotřídce, 3 ročníky ve třídě. Plácala jsem se v tom dost drsně. Pak jsem byla přijata na vysokou- obor speciální pedagogika. A trvám na tom, že sice bylo moc hezké, že jsem se rok plácala a asi bych se za další dva tři roky doplácala k nějakému umění učit. jenže ta vysoká mi dala mnoho dalších důležitých věcí.… Více »

Berki
Berki
6 years ago

Dobrý den, mám minimum a naprosto nic mi to nedalo. Nic, co nám tam říkali, si už nepamatuji, protože to bylo absolutně mimo praxi a realitu. Šlo o to se nabiflovat poučky ze skript. Naprostá ztráta času i peněz. Metodika? Opět, biflování ze skript. Pak jsem si dodělávala aprobaci na AJ a zase, z celých tří let byly dva předměty, ze kterých dodnes těžím, jinak úplně o ničem. Takže fakt nevím, jestli to tohle spasí.

Miriam
Miriam
6 years ago
Reply to  Berki

Mám minimum a dalo mi to jasný a podstatný základ pro moji práci. Ovšem u nás přednášeli PÁNI UČITELÉ, kteří sami něco uměli a v praxi učili, ne rychlokvašky, které se po absolvování VŠ rozhodli raději neriskovat v praxi a jenom lovili „akademické bobříky“. Učím 30 let a stále těžím z toho, co jsem se tehdy naučila.

Miriam
Miriam
6 years ago
Reply to  Miriam

…se rozhodly a …lovily…, samozřejmě…omlouvám se.

Jana Tunysová
Jana Tunysová
6 years ago

POkud se nic nezměnilo, tak i dnes „mohou“ zaměstnávat ředitelé ve školách pedagogy bez dokončeného vzdělání a ČŠI to zřejmě toleruje a moc po skutečných důvodech nepátrá. Bojí se inspektoři o práci???Nevím, nechci být nespravedlivá. Dodnes mi ČŠI na moje stížnosti na téma pedagog bez vzdělání po desítky let v jedné škole neodpověděla, prý už neodpovídají :-) Myslím, že ředitelů, kteří nekvalifikované pedagogy zaměstnávají je dost??. ČŠI s tím asi nic neudělá, pokud to nevadí zřizovatelům a těmi jsou často obce. Zavolejte si do Semil jak tam si to domluvili s ČŠI v Liberci. Pan Hejtman martin Půta asi také… Více »

Pěnice Skalicová
Pěnice Skalicová
6 years ago

Souhlasím.Nás učily fakt kapacity, až na pár mamlasů.Bylo to dost znát.A museli jsme něco umět. Kolegyně chodila na UJAK a udělala třeba 3 zkoušky za sobotu. Za nás nemyslitelné – rozhodně kolegyně nepatří mezi nadprůměrně inteligentní.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago

Bacha! Genderová oprava: na pár mamlasů a mamlasek.

Ennio Kocourek
Ennio Kocourek
6 years ago

Pokud stát zruší požadavek, kterým učitele dosud buzeroval, měl by všem těm, kteří tu požadovanou kvalifikaci získali, vyplatit přiměřené odškodné. Ušlý příjem za jeden rok nebo několik let studia, odškodnění za stres při – nyní zbytečných – zkouškách, odškodnění za narušení rodinných vztahů, ještě by mě určitě něco napadlo …