Učitel musí mít obrovskou chuť něco dělat, chtít se zlepšovat a pomáhat dětem

Po první sérii rozhovorů s podnikateli přinášíme rozhovor s podnikateli a významnými osobnostmi z IT a digitální oblasti. Rozhovory s významnými osobnostmi z byznysu EDUin zprostředkovává pohled z oborů, které jsou pro vývoj naší společnosti i ekonomiky důležité a v globální konkurenceschopnosti perspektivní. Oslovení podnikatelé nejsou odborníky na vzdělávání, ale věříme, že jejich zkušenosti, schopnost vhledu, analytického myšlení či jejich šestý smysl vnese do diskuse o budoucnosti netradiční pohled. Z úspěchu podnikatelů těží jejich zaměstnanci a z jejich odvedených daní i celá oblast školství. Domníváme se proto, že názor inovativního podnikatelského sektoru k vývoji vzdělávací oblasti je pro naší budoucnost klíčovým hlasem. Stejně jako v případě první série rozhovorů bude následovat po zveřejnění jednotlivých rozhovorů souhrnná analýza.

Jako ředitel bych vyhledával motivované učitele, a to bez ohledu na věk, ale s vůlí učit. S tou zbývající částí, která vnímá učitelství jen jako zdroj obživy, bych se pokusil pracovat tak, aby získali nový apetit.

Ve škole by se mělo respektovat, že se mění podmínky práce i procesy ve firmách.

Středoevropské či české školství na tom není špatně, děti mají znalostní základ.

Jste ministr nebo ministryně školství a máte kouzelný proutek, co uděláte?

Jsem příznivcem školních osnov, které bych zavedl zpátky. Bylo by to jednodušší kvůli státním maturitám, pro školy i firmy by fungoval jednotný systém.  Měli bychom i lepší kontrolu nad dovednostmi, se kterými studenti opouští školy.

Místo šéfování firmy nově šéfujete školu. Na co byste se zaměřil?

Zaměřil bych se na komunikaci se zřizovateli a především na učitele, protože práce přibývá a učitelé musí čelit stále náročnějším požadavkům. Vyhledával bych motivované učitele, a to bez ohledu na věk, ale s vůlí učit. S těmi dalšími, kteří vnímají učitelství jen jako zdroj obživy, bych se pokusil pracovat tak, aby získali nový apetit.

Jaká by podle vás měla být vize vzdělávání v ČR, aby ze vzdělávací politiky těžila především společnost? Čím by podle vás měl středoškolský absolvent disponovat?

Díky tomu, že trávím většinu času v USA, bude se mi snáze komentovat to, co aktuálně pozoruji tady, spíše než v ČR. V USA se mi líbí, že každý si uvědomuje, že vše je o práci. Mělo by se respektovat, že se mění podmínky práce i procesy ve firmách. Školství by nemělo být jen centrálně řízené, mělo by být v kontaktu s byznysem. Bohužel v českých podmínkách zaměstnavatelé suplují úlohu státu. My už si proto vyhledáváme studenty na univerzitách, protože nedoufáme, že nám je systém připraví. Děti by měly získat dovednosti z byznysu, updatované z ministerské pozice klidně po roční periodicitě.

Vysoce by měla být i postavena výchova k etickým hodnotám. V USA nejsou například etická slova pouhou frází, berou se vážně. Je zde pak mnohem lepší kultura dodržování dohod.

Co by se podle vás měly děti ve škole učit? Kde si myslíte, že by škola měla ubrat či přidat? Měla by se zaměřit na tradiční předání akademických znalostí, nebo spíše na tzv. soft skills či různé typy funkčních gramotností (finanční, mediální apod.)?

Středoevropské či české školství na tom není špatně, děti mají znalostí základ. Nejsem obdivovatel amerického systému, kdy si děti umí najít všechny informace, ale nemají minimální penzum, na kterém by stavěly sekundární informace. Znalosti jsou nutné. Oceňuji, když děti umějí dotahovat věci do konce, nebojí se říct a obhajovat názor, nebo se umí stručně a jasně písemně projevovat. Škola by měla děti připravit na současný svět. Neměla by ale zapomenout na rozvoj encyklopedických znalostí, které slouží pro rozvoj kritického myšlení.

Jak byste formuloval kvalitu ve vzdělávání? Podle čeho by měli být učitelé a školy odměňovány?

Školy i učitele bych odměňoval na základě úspěchu dětí.

Jaký je podle vás ideální učitel?

Učitel musí mít obrovskou chuť něco dělat, chtít se zlepšovat a pomáhat dětem. Nesmí se zaseknout na tom, že už učí třicet let. Musí se měnit se světem. A samozřejmě musí mít rád svou práci.

Pokud jste v pracovním kontaktu s absolventy, co na nich nejvíce oceňujete a kde naopak selhávají?

Češi neznají marketing, u vývoje produktů nepřemýšlí o obchodní stránce. Bohužel se to nemají od koho učit. Často nezvládají psát základní emaily, když prorazí tuhle bariéru, zjistí, že jedinou sociální sítí není Facebook. Někteří však umí jazyky.  

Kariérním snem mnoha českých studentů je pracovat pro silnou mezinárodní společnost, málo kdo z nich ale uvádí, že by chtěl sám podnikat. Čím si vysvětlujete, že Češi chtějí spíš pro někoho pracovat, než aby realizovali vlastní vize a nápady? Co by se mělo změnit, aby se více lidí v rané dospělosti pokoušelo o realizaci vlastních podnikatelských nápadů? A může v tomto nějak pomoci škola?

Studenti chtějí pracovat u velkých zahraničních firem, protože se k nim v těchto firmách často chovají slušně, je zde systém odměňování i postupu. Práci v korporaci by měl každý zkusit. Například u některých startupových firem je jasné, že se zde nic nenaučí, protože zakladatel je chytrý vývojář s nápadem, ale firmu řídit neumí. Pokud chceme, aby děti měly k podnikání vztah, musí být v kontaktu s reálným firemním životem, musí poznat, na jakých principech podnikání funguje. Děti nemají jen sedět ve škole, mohou být propojeny do práce knihoven, galerií či muzeí a vidět, jak ty organizace fungují. Vedle vzdělanců tak společnost získá i například schopné galeristy.

Myslíte si, že dělá český vzdělávací systém maximum pro nabídnutí co nejkvalitnějšího vzdělání všem? Kdo podle vás ze systému vypadává a jak tyto skupiny dostat zpět ke kvalitnímu vzdělání?

V porovnání s USA je v Česku stále příležitost dostat zdarma na místní vzdělávacím trhu dobré vzdělání. V USA ke kvalita vzdělání takřka úměrná výši školného.

Jaké nové profese se objevily ve vašem oboru, jaké zmizely? Co očekáváte za změny v horizontu 10 let? Jak by na ně mělo vzdělávání reagovat?

Jsme jednou z asi patnácti firem na světě, které dělají interaktivní digitální obsah. Dříve byla vydavatelská činnost závislá na obsahu, vytvořily se ilustrace a vytisklo se to. Dnes je ale tiskařem softwarový inženýr. Přechodem z fyzického tisku do digitálu se mění celý průmysl. Na trhu bude určitě více potřeba vývojářů a programátorů.

—

Ondřej Homola je jeden z mála Čechů, který zakotvil v Silicon Valley se svou firmou Corinth. Ta se specializuje na vývoj vzdělávacích 3D modelů. Interaktivní vizuální knihovna Corinth Classroom dnes obsahuje více než 800 modelů. Ondřej Homola se narodil v roce 1980 a je absolventem brněnského VUT.