Záznam Kulatého stolu: Jak řešit problém s víceletými gymnázii? Zásadně podpořit 2. stupeň ZŠ

Publikujeme audio a video záznam poslední debaty na Kulatém stole SKAV a EDUin v letošním školním roce. Diskutovalo se o roli víceletých gymnázií v našem vzdělávacím systému. Pozvánku s přehledem diskutovaných otázek si můžete stáhnout ZDE, audio záznam debaty najdete ZDE.

Víceletá gymnázia (VG) představují pro českou expertní obec v oblasti vzdělávání velmi kontroverzní téma. Ukázal to Kulatý stůl SKAV a EDUin. Podle aktuálního výzkumu neplní VG zcela svou roli rozvoje nadaných, jelikož o přijetí rozhoduje z významné části faktor socioekonomického zázemí uchazečů. Přinášejí do systému silnou diferenciaci, a to věku, kdy je předčasné vytvářet v dětech pocit elitářství. Možné zrušení VG by ale mohlo vést spíše k tomu, že rodiče budou hledat, případně vytvářet obdobné alternativy a tedy dopad do systému a do společnosti nepřinese ani narovnání v přístupu ke vzdělávání, ani zmírnění v upevňování socioekonomických „kast“ ve společnosti. Nejlepším řešením se tak ukazuje být silná podpora výuky na 2. stupni ZŠ a snaha přesvědčit rodiče, že VG nemusí být jednoznačně nejlepší volbou.

Na řešení problému VG se shodli všichni diskutující: Vít Beran (ředitel ZŠ Kunratice), Oldřich Botlík (Kalibro), Hana Chalušová (Fórum rodičů), Jiří Kuhn (ředitel Gymnázia B. Hrabala, Nymburk), Jiří Růžička (ředitel Gymnázia J. Keplera, Praha) a Jana Straková (ÚVRV PedF UK).

Vít Beran na úvod prezentoval řadu faktů, která činí z VG sporný prvek českého vzdělávacího systému. Podle Berana dochází vzhledem k existenci alternativy v podobě VG nejen k odlivu žáků před začátkem 2. stupně ZŠ, ale i k odlivu učitelů stejným směrem. Poukázal také na výrazný rozdíl ve financování, kdy škola získává na žáka VG více finančních prostředků než ZŠ na žáka stejného věku.

Jiří Kuhn oponoval tím, že destruktivní role VG je zatížena stereotypy. Podle něj je odchodu dětí na VG přikládán disproporčně velký význam, když argumentoval mírou odchodů na VG v jednotlivých krajích, kde pouze Praha převyšovala 20 %. Asociace ředitelů gymnázií podle Kuhna také podporuje narovnání rozdílu ve financování škol, na než poukázal Beran.

Oba ředitelé se následně střetli na tématem vzdělávacího systému v Německu, který podle Kuhna slouží jako dobrý příklad funkčnosti, i při vysoké míře diferenciace, zatímco Beran poukazoval na snahu jednotlivých spolkových zemí tuto diferenciaci snížit.

Z hlediska rodičů, které reprezentovala Hana Chalušová, existuje různá motivace k tomu, aby děti hlásili na VG. Ne vždy jde přitom o snahu rozvíjet výjimečný talent jejich dětí, jako spíše snahu zajistit jim možnost být v podnětném, exkluzivním prostředí.

Jana Straková na základě výzkumu CLOSE, který probíhá, nicméně jehož dílčí výsledky jsou k dispozici, potvrdila úspěšnou snahu rodičů z vyšších socioekonomických vrstev umísťovat své děti na VG. Významný podíl dětí, které se na VG dostávají zejména díky podpoře a zázemí, nikoliv vzhledem k jejich nadání, koliduje s představou VG jako líhně meritokracie. Straková však zároveň upozornila i na to, že diferenciace tohoto charakteru ve veřejném vzdělávacím systému se netýká jen VG, ale je možné ji sledovat už na úrovni mateřských škol a také na samotných ZŠ, kde dochází k výraznému zvyšování rozdílů v přístupu ke vzdělávání na základě sociální příslušnosti. Rozhoduje zejména vzdělání rodičů a jejich finanční situace.

Oldřich Botlík v zásadě vyjádřil souhlas s expertním názorem Jany Strakové, nicméně poukázal na možná úskalí, které by přineslo zrušení VG na základě těchto faktů. V prvé řadě považuje za zásadní chybu stavět bariéru angažovaným rodičům, kteří se snaží o to, aby jejich dítě bylo vzděláváno v kultivovaném prostředí. Regulace, která by jejich snahu omezovala, vyústí pouze ve snahu najít jiné možnosti, což by vedlo velmi pravděpodobně k nárůstu škol mimo veřejný vzdělávací systém a tedy k prohloubení sociální propasti.

Jiří Růžička shrnul, že místo regulace či snahy zrušit VG by mnohem větší efekt měla snaha pozvednout celkovou úroveň vzdělávání na 2. stupni ZŠ, a tím omezit trend směřování na VG. Na tom se shodli všichni přítomní diskutující.

12
Přidat komentář

avatar
5 Comment threads
7 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
7 Comment authors
VitZdeněkJiříJosefJakub Recent comment authors
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Pěnice Skalicová

A podpořit jak? Peníze zoufale chybí úplně na všechno. Rodiče se starají hlavně o to,aby se dětem dávaly dobré známky (bez ohledu na znalosti dětí). Stížnosti na učitele ve velkém na inspekci i kvůli tomu, že chtěl učitel drze úkol. Podpořit čím? Nezastane se nás ani inspekce, ministryně, nikdo. Jsme v tom sami a podporují se úplné blbosti. Co vymyslí chytrolínské hlavy expertů? Chce to něco konkrétního , ne jen plky.

Zdeněk Sotolář

Klasika. VG jsou sice problém, ale nerušme je. Že jsou drahá? Na a? Raději odtřelíme drahé praktické školy. Není vlastně normativ na VG vůči ZŠ diskriminační? Ba žalovatelný? A proč se najednou srovnávat s Německem a ne Severem? Kolik je VG ve FInsku? Norsku?

Jakub Malinovský

A koho zajímá nějaké Norsko?

Zdeněk Sotolář

Kdejakého experta. Tady na EDUinu především Kartouse. Ale norskou kartu vytahují jen účelově, jak kdy se hodí. Teď se to nehodí.

Jiří Kuhn

Gymnázia jsou nejlacinějším typem SŠ!

Josef Soukal

Přeměňme tedy všechny SŠ na gymnázia a máme ekonomicky vyhráno.

Zdeněk Sotolář

Ve srovnání mezi SŠ určitě. Jde ale o srovnání stejně starých žáků plnících základní vzdělání. Tady by měl být normativ stejný.

Josef Soukal

Přesné a trefné.

Josef Soukal

KOMENTÁŘ SAMOZŘEJMĚ PATŘÍ POD PŘÍSPĚVEK KOLEGY SOTOLÁŘE.

Pěnice Skalicová

Kdyby nám tak mohl Eduin sdělit, jak že zcela konkrétně se mají ty základky podpořit. To by mě zajímalo. Obecné řeči typu – ti hokejisté by se měli…, ty služby by se měly…, jsou úplně na nic. Ty vedou chlapy v hospodě u piva. Ti také vědí skoro všechno.

Vit Patek

Veleopatrný přístup propagátorů inkluze k víceletým gymnáziím je v trapném kontrastu s jejich sekernickým přístupem k speciálnímu školství. Nemluvě o MŠMT, které v tom druhém případě chrlí (finančně i personálně nepodloženou, tj. efektivně nerealizovatelnou) legislativu, zatímco v tom prvním z něj nevypadlo ani slůvko, natož slůvko koncepční, nemluvě o nějakém úředním činu.