Budoucí model státní maturity by měl vyřešit její hlavní rozpory

Expertní komise navrhuje jasně oddělit státní a školní část maturity

 

Praha 27. srpna – Srpnové jednání expertní komise pro reformu maturitní zkoušky debatovalo o možné podobě státní maturity po roce 2015. Navrhuje model založený na principu, který stanoví, že co je v maturitě státní, ať zadává a kontroluje stát, co chce po studentech škola, ať zadává a kontroluje škola a nikdo jí do toho nemluví.

 

Nový model maturity chce řešit základní rozpor, který je v konceptu státních maturit skrytý. Zároveň by totiž měla hlídat „spodní laťku“ i být náročnou maturitou, která získá svou ztracenou váhu a autoritu. Komise navrhuje, aby stát zadával a kontroloval jen testy ze tří základních předmětů (čeština, matematika, angličtina), které by hlídaly maturitní minimum. Na každé škole pak by měla zůstat ambice, aby maturita s jejím razítkem měla váhu. Do toho, jak toho dosáhne, by stát nijak nezasahoval.

 

Modernější maturita by za takové situace vznikala postupně na školách „evoluční“ cestou a ne centrálním rozhodnutím. I tak ale bude nutné rozhodnout, zda má příští maturitní model směřovat například k povinné angličtině pro všechny střední školy, případně má být povinnou součástí maturity matematika. Rozdílné názory existují i na to, co přesně by měla maturita ověřovat.

 

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin a člen komise, řekl: „Dohoda o možném budoucím modelu maturity byla překvapivě rychlá, i když zatím se mluvilo jen o základních obrysech jejího možného konceptu. Ten by sice umožnil logicky skloubit dva rozporné požadavky – hlídání spodní laťky a představu maturity jako náročné závěrečné zkoušky, ale samozřejmě zbývá velmi mnoho podstatných otázek k řešení. Bylo by dobré, kdyby byl tento koncept od začátku podrobován kritické analýze a hlasy kritiků byly včas brány v potaz, aby se neopakovaly smutné konce konceptu založeného na nižší a vyšší maturitní úrovni.“

 

Kontakty:
Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin
e-mail: tomas.fertek@eduin.cz, mobil: 602 687 016

 

Poznámky pro editory:

  • EDUin je obecně prospěšná společnost, která se věnuje problematice vzdělávání a jejíž snahou je informovat veřejnost o všem důležitém, co se děje ve školství a vzdělávání. EDUin, o. p. s. byla založena v květnu 2010 a realizuje a připravuje několik informačních a osvětových projektů. Více se dozvíte na www.eduin.cz.
  • Populární verzi vzdělávacích témat najdete na fertek.blog.respekt.cz.
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
10 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Uvádím svůj komentář k témuž textu uveřejněnému na webu České školy: „Myslím, že navrhovaný nový model v sobě obsahuje větší rozpory než model dosavadní: 1) Především z valné části rezignuje na objektivitu maturity, umožní, aby student na stejném typu školy získal na jedné škole maturitu za výkon, který jinde nestačí. Přesvědčení p. Feřteka, že navrhovaný model umožní skloubit „hlídání spodní laťky“ a „představu náročné maturity“, je pěkné, ale tento model umožní se na představu náročné maturity úplně vykašlat. Otvírá se ještě větší prostor pro „nákup“ maturitního vysvědčení. 2) Nebude-li se zvyšovat náročnost testů a neúspěšnost studentů, bude řada, možná většina… Více »

Karel Lippmann
Karel Lippmann
8 years ago

Zcela zásadním problémem je stanovení obsahu a rozsahu testovaného maturitního minima. Až dosud soubory testů vždy překračovaly svou „kompetenci“, tj. obsahovaly úlohy, v nichž závěr nevyplýval z uvedených předpokladů nutně, jednoznačně. Zároveň je zapotřebí pokud možno co nejpřesněji stanovit rozsah testovaného učiva. Nestane-li se tak, příprava na testy zahltí převážnou část výuky. Státní maturita by se též měla konat v dostatečném časovém předstihu.
Karel Lippmann

Ondřej Hausenblas
8 years ago

Zdá s mi, že to hlídání dolní laťky je možné, ovšem nikoli uvnitř maturity. O tom, že tu máme palčivé dilema, jsem právě vyvěsil příspěvek zde na EduIn, aniž jsem věděl, že dnes totéž téma nakousl pan Feřtek. Ale co by mohlo být tím řešením: prostě odsunout nejnižší laťku vně maturity (nejde o laťku, že, ale o dolní přijatelnou úroveň zvládání – když si usnadníme výrazivo sportovním slangem, může nám utéct to, že ve vzdělávání nenastavuje laťku jakýsi posluha na stadionu, ale že ta dolní přijatelná úroveň musí být nalezena a přijata konsensem učitelů v oboru). Didaktické testy by měl… Více »

Radek Sárközi
8 years ago

Já nevím, zda má stát stanovovat nějakou minimální laťku. Naopak si myslím, že test má měřit, jak vysoko student vyskočí! Z tohoto pohledu jsou dvě úrovně nesmyslné… Má být jeden test s různou náročností úloh. Takový test by i VŠ mohly využít u přijímaček (např. u studentů s 90 až 100 %)…

Myslím, že navrhovaný model by mohl být doplněn o kontrolní mechanismus. Např. psát test mimo školu, kdy bude i zadavatelem někdo z jiné školy. Stejně tak maturitní slohovky může číst (hodnotit) ještě jeden učitel z jiné školy…

Veronika Valíková
Veronika Valíková
8 years ago

Naši matematici vymysleli pěknou věc: Test s větším počtem úloh, od jednodušších ke složitějším, ať každý ukáže, co umí…když dostane 40 %, má Z, když 65%, má V. V testu se přece dá prověřit mnohé … i stylistické schopnosti pomocí dobrých otázek rozpoznáme. A vůbec, stále se dohadujeme o maturitách, nějak nám uniká, co VLASTNĚ bychom měli v ČJL učit – co takhle vyvěsit bílou vlajku a soustředit se na jazyk a literaturu. Že se studenti na mnoha školách neučili psát a mluvit, to je fakt, který nelze vymazat. Ale za to nemohou studenti – TO JE PŔEDEVŠÍM PROBLÉM UČITELů.… Více »

Radek Sárközi
8 years ago

Mě by zajímalo šetření, které by dodalo data, kolik učitelů učí jen dějiny literatury a na sloh zapomnělo… Jsou k dispozici? Pan Kostečka prý psal na toto téma dizertaci. Nemohl by ji dát na web nebo jinak zveřejnit?

Ondřej Šteffl
Ondřej Šteffl
8 years ago

Radek Sárközi 28. 08 .2012 v 21:09 Má být jeden test s různou náročností úloh. Takový test by i VŠ mohly využít u přijímaček (např. u studentů s 90 až 100 %) I Ty, Brutte… Bohužel se tak Radku řadíš k lidem, kteří do toho mluví, aniž mají o tvorbě testů dost znalostí. Takový širokopásmový test je sice možné vytvořit (je to ovšem mimo možnosti Cermatu), ale i kdyby se vytvořil, je zase zcela nevhodný pro certifikaci, tedy rozhodnutí, zda žák má či nemá mít maturitu (což je ovšem přece klíčová věc). Z matematických příčin je totiž reliabilita takového širokopásmového… Více »

Radek Sárközi
7 years ago

Já určitě nejsem odborníkem na testování. Ale nejsou takto tvořeny úlohy pro šetření PISA?

Jiří Kostečka
Jiří Kostečka
8 years ago

Pane Sárközi, disertační práce na takto úzké téma by asi vzniknout nemohla; v té své jsem se zabýval motivací a aktivizací žáků gymnázií při výuce českého jazyka a slohu. Paměť Vás však neklame: skutečně jsem se v nějaké diskusi zmínil, že jsem kdysi provedl sondu o preferenci středoškolských češtinářů týkající se dvou složek našeho předmětu. Bohužel jsem si její dokumentaci neschoval, nicméně si velmi dobře pamatuji, že cca 75–80% češtinářů a češtinářek v dotazníku připustilo, že šli studovat bohemistiku zejména či jedině kvůli literatuře. Ohlasy z praxe, které za posledních 20 let sbírám, pak dost jasně indikují, že jedním z… Více »

Radek Sárközi
7 years ago

Domnívám se, že (ne)zveřejnění disertační práce je zcela na rozhodnutí jejího autora. Respektive v poslední době se zveřejňují všechny práce od bakalářských výše automaticky na webech univerzit, a to včetně posudků. Myslím si, že by řada češtinářů ocenila, kdyby si práci mohla přečíst. Je určitě jednodušší si ji v době internetu stáhnout. Do knihovny pro ni půjde jen několik málo nadšenců, což je škoda…