ČOSIV: Vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením (LMP) v datech

20. 1. 2017
EDUin
Screenshot_1-3

Publikujeme krátkou analýzu ČOSIV, publikovanou na jejich stránkách 17. 1. (ZDE).  Sleduje aktuální trendy v počtu dětí diagnostikovaných jako lehce mentálně postižených a jejich počty v běžných školách. Zatímco počet dětí s touto diagnózou ve školách obecně klesá, množství integrovaných dětí v běžných školách se postupně zvyšuje. Nejedná se však o žádný skokový nárůst.

Počet dětí s LMP v ČR stále klesá – v roce 2016 se jednalo o přibližně 12 500 žáků, z čehož bylo 15 % individuálně integrováno v běžných třídách. ČR se tak postupně celkovým počtem žáků s LMP přibližuje celosvětovému průměru (1,8 % žáků s mentálním postižením v populaci).

Analýza situace ve vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením z roku 2014 ukázala, že počet dětí s lehkým mentálním postižením ve věku docházky do základní školy klesl mezi lety 2009 až 2013 o jednu třetinu, z 3,11 procent na 2,08 procenta. Připomeňme, že průměrný podíl dětí a mladistvých s mentálním postižením činí celosvětově 1,85 procent. V České republice byl tedy výskyt dětí s mentálním postižením vykazovaný ve školství oproti jiným zemím téměř dvojnásobný. Nejpravděpodobnějším vysvětlením tak významného snížení výskytu tohoto postižení je změna diagnostických postupů, které se více přiblížily mezinárodním standardům. Nejzásadnější změna nastala u diagnózy lehkého mentálního postižení, které je spojováno s hodnotou inteligenčního kvocientu v pásmu 50 až 69.

V následujících grafech (graf 1, graf 2) jsou uvedeny statistické údaje mapující vývoj četnosti výskytu lehkého mentálního postižení v populaci dětí plnících povinnou školní docházku v letech 2005 až 2016. Přestože v uvedeném období došlo k významnému zvýšení počtu dětí nastupujících školní docházku v důsledku rodičovství silných populačních ročníků, počet dětí s diagnózou lehké mentální postižení (LMP) kontinuálně klesal, od roku 2005 do roku 2016 o celou polovinu.

Děti s lehkým mentálním postižením se v převažující většině vzdělávají ve speciálních školách či samostatných třídách pro ně zřízených. Stejně tomu bylo i v roce 2016, kdy vstoupila v platnost novela školského zákona upravující vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Data z matrik škol dokládají, že k žádnému strmému nárůstu počtu dětí s LMP v běžných školách nedošlo. Od roku 2005 však podíl dětí s LMP vzdělávaných v běžných školách kontinuálně narůstá. V roce 2016 činil 15,25 %. Je pravděpodobné, že počet dětí s LMP, které se budou vzdělávat se svými vrstevníky v běžné škole v místě bydliště, bude i v následujících letech postupně narůstat.

Nový systém financování podpůrných opatření, který vstoupil v platnost v září 2016, by měl školám zajistit stabilnější podmínky pro jejich vzdělávání. Příspěvek škole na zajištění podpory dětí s LMP se dříve kraj od kraje lišil, někdy i několikanásobně. Např. v roce 2012 příplatek normativu, který byl školám poskytován na jedno dítě s LMP, činil v Olomouckém kraji 4275 Kč, v Praze 8149 Kč a na Vysočině 22 113 Kč. Přestože se jednalo o stejnou diagnózu, školy měly velmi rozdílné možnosti. Nově mají děti s LMP nárok na podpůrná opatření zahrnující např. podporu asistenta pedagoga ve škole i školní družině, individualizovanou podporu učitele nebo speciálního pedagoga. Škola přitom obdrží prostředky, které umožní 100 % pokrytí nákladů na stanovená podpůrná opatření. To, zda se podmínky škol pro vzdělávání dětí s LMP skutečně zlepší, uvidíme nejdříve za dva roky, kdy uplyne přechodné období pro zavádění proinkluzivní novely v praxi.

Přesné hodnoty shrnuje následující tabulka:

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články