Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Víme, podle čeho poznáme, že nás střední škola naučila, co měla?
Pokud nevíte, co to je eurytmie, tak snad nejsnáze se to dá pojmenovat jako pohybový jazyk. Podle přesných pravidel převádíte buď čtený text či hudbu do pohybu. Na waldorfských školách používají eurytmii od mateřské školy až po maturitu, je to jeden z vyučovacích předmětů. Pokud si chcete udělat přesnější představu, podívejte se na video.
Podstatnější ale je, proč vůbec řeším eurytmii. Parta studentek z waldorfského lycea se u nás před dvěma týdny chystala na maturitu a byl jich plný dům. V patře trénovaly eurytmické formy, díky čemuž jsem se dozvěděl, že maturují třeba z kombinace chemie – eurytmie nebo matematika – eurytmie, k tomu povinnou češtinu s angličtinou. Kam jdou na školu? Někdo na scenáristiku, někdo na matfyz nebo medicínu. Tak proč maturují z eurytmie? K čemu jim to je?
Navíc to opravdu není snadná maturita. Kromě toho, že musíte nacvičit a na scéně před publikem předvést vystoupení (bylo v květnu v pražské Městské knihovně a bylo narváno), má maturita i teoretickou část, která připomíná zkoušku z Gesamtkunstwerk – komplexní uměnovědy, protože tu kromě obsáhlé eurytmické teorie najdete leccos od poetiky, dějin hudby po hudební teorii.
Pointa je, že na waldorfském lyceu se letos z eurytmie maturovalo poprvé, protože … si to vyžádali studenti. Prý je eurytmie za ty čtyři roky zaujala a maturita je dobrá příležitost, jak jí porozumět do hloubky. Což – jak konstatuji při pohledu na seznam otázek – se jim věru splnilo. Nakonec z ní maturovalo dvanáct ze třiceti.
Podle čeho se vlastně pozná, že střední škola udělala, co měla? Že podle státní maturity těžko, na tom už se dneska shodne leckdo. Mám sadu osobních kritérií převlečených za otázky:
Zajímá se ten, komu je osmnáct devatenáct, o svět okolo?
Rozumí mu?
Chce ho poznávat?
Je ochoten investovat do poznávání svůj čas a energii?
Je na sebe náročný?
Má dost odhodlání na to, aby dokončil složitý úkol?
Vnímá cosi jako nadosobní cíle?
Je ochoten druhým pomáhat?
Umí se domluvit s ostatními a nerozhádat se před cílem?
Zvládne svoje ego? Dokáže ustoupit do pozadí ve prospěch společného díla?
Umíme tohle nějak zjistit? Pokud vím, na leckteré škole to dovedou a dělají to lecjak. A nejspíš mají i vlastní sadu otázek. Dobrá střední škola si už dneska nevystačí s běžnou maturitou „z předmětů“. Z tohohle hlediska mi maturita z eurytmie přijde vlastně jako výborný nápad. Něco tak zdánlivě nepraktického totiž ukáže úplně přesně, co pro vás znamená poznat něco do hloubky a ověří to vaši schopnost udělat něco opravdu složitého spolu s ostatními. Komu to přijde jen jako řeči, ať se podívá na to přiložené video.
P.S. Video zachycuje záznam vystoupení třídy pražského waldorfského lycea na festivalu ve Witten Annen v květnu 2013. Trpěliví mohou zhlédnout celé půlhodinové představení. Těm, kteří hledají kratší zážitek, doporučuji 25. minutu, kde začíná Beethovenova klavírní sonáta Patetická, a po osmi minutách vystoupení končí za doprovodu „standing ovation“ nadšeného publika. Co ještě stojí za poznámku – tohle není ani umělecká, ani taneční škola a v představení tančí celá třída včetně kluků.
Komentář vyšel původně na webu respekt.cz