Publikujeme článek Moniky Kuncové o tom, jak se mění přístup k trestání v našich školách. Článek vyšel 5.2. pod názvem Podívejte, jak se trestají děti ve škole! na webu pro ženy, který spadá pod Atualne.cz (ZDE).
Je to tak lákavé: Vytahání za ucho, facka v kabinetu, aby to nikdo neviděl, dobře mířený hod křídou, za trest napsat stokrát zůstat po škole „nemám rušit při vyučování“… Jsou to ale ty správné cesty?
Možná i vy považujete zmíněné metody za přežilé. Musíte si však připustit, že problémy s chováním žáků zůstávají. Jaké tedy mají učitelé nástroje, aby děti donutili ke slušnému chování? Jak si udržet v hodině kázeň a disciplínu? Jak získat u svých svěřenců autoritu?
Možná vám poradí internetový pořad Vši ve škole. Učitel říčanské základní školy Vítek Březka vám v něm ukáže moderní způsoby, kterými učitelé děti ve škole trestají. Zdaleka nejsou tak drastické, ale přitom fungují o hodně lépe.
Jednotlivé díly seriálu Vši ve škole najdete TADY.
Když nevíš jak dál, zkus návod
„Smyslem série Vši ve škole je pomoci učitelům ve vysvětlování nových vyučovacích a komunikačních metod. Část rodičů je k nim nedůvěřivá, protože se odlišují od toho, jak zažili základní školu oni sami. Jde nám o tom narušit konzervativní odpor u části rodičovské populace a ukázat, že nové metody výuky čtení, psaní a komunikace jsou běžné na mnoha školách,“ uvedl scenárista pořadu Tomáš Feřtek.
Za vzor si pořad vzal komunikaci učitelů a žáků 2. ZŠ v Říčanech. Jaké tresty tam používají?
- Pochvalu a domluvu: Pochvala kupodivu funguje lépe, když děti dostanou smíška za dobré chování a za pět smíšků od paní učitelky bonbón, mohou se přetrhnout ochotou. A když zlobí? Pak jsou tu mračouni a za pět mračounů přinesou naopak oni bonbón paní učitelce, aby si napravila pocuchané nervy…
- Přesazení: Léty osvědčené, neagresivní a přitom účinné.
- Poznámka do žákovské knížky: Bohužel se bez ní někdy učitel neobejde – a rodič by měl být natolik rozumný, aby ji nezlehčoval a výchovný problém s paní učitelkou řešil.
- Třídní pravidla: Ta jsou hlavním východiskem, a proto se na ně v dalším textu zaměříme.
Základem jsou pravidla
Východiskem, které usnadní vzájemnou komunikaci mezi učitelem a žákem, jsou společně domluvená pravidla chování. Slovo „společně“ má v tomto případě velký význam. Děti se díky tomu cítí zainteresované na vzájemné dohodě – dodržují přece svoje vlastní pravidla, ne něco, co jim z pozice síly nadiktoval pan učitel!
„Společné vytváření pravidel je pro děti důležité. Měly by pochopit, proč je dobré dohodu a pravidla dodržovat, a také, že je nutné nést za nesprávné chování následky,“ vysvětluje pan učitel Vítek Březka. „Hodně ovšem záleží na tom, jaké je to u vás doma: Používáte tresty, nebo holdujte volné výchově? I podle toho bude dítě na tresty reagovat ve škole,“ uzavírá.
Jak je na tom vaše komunikace se školou? Vycházíte dobře s učiteli svých dětí? Nebo jsou to podle vás neschopní nýmandi, kteří své svěřence dokážou akorát tak šikanovat? Či problém spočívá někde úplně jinde, třeba ve vaší výchově doma?
