České školství v minulém roce neměnila jen pandemie. Co nového přinesl rok 2021?

Co přinesl týden  6. 12. – 12. 12. 2021 

Krátce:

• V předvánočním týdnu se bude testovat jen jednou, na prodloužení či neprodloužení prázdnin se neshodli lidé ve školství, politici ani odborníci. „Opatření rozdělují jak společnost, tak i sborovny a jsou zdrojem konfliktů s rodiči a Vy, ředitelky a ředitelé škol, jste těmi, na jejichž bedrech vše leží,“ napsal ministr Plaga v dopise ředitelům škol. Spolek Pedagogická komora trvá na prodloužení prázdnin, které Plaga nepodpořil (irozhlas.cz). Podle spolku děti stojí za rostoucími čísly, koronavirem od září nakazilo 11 % žáků (SeznamZpravy.cz). Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek s tím nesouhlasí: „Počet nově potvrzených případů je teď nejvyšší v mladých věkových kategoriích proto, že tam plošně testujeme, jsou snadno dosažitelní i pro trasování.“ (lidovky.cz). Na uzavření škol shoda nepanuje, proti je například předseda Unie školských asociací Czesha Jiří Zajíček, zavřít školy, ale neřešit epidemii, podle něj nedává smysl (Radiožurnál). Část ředitelů škol prázdniny prodlouží, rozhodují se podle pandemické situace i podle toho, zda jim zbývají dny ředitelského volna (novinky.cz). Skupina MeSES doporučila testování žáků dvakrát týdně a zavedení roušek všude, kde je to možné (idnes.cz). „Všechna normální zahraniční doporučení hovoří o třech věcech, které jste dobře vyjmenoval a jsou naprosto nezbytné k tomu, abychom školáky mohli udržet ve školách. Jsou to roušky po celou dobu výuky, testování nejméně dvakrát týdně a ventilace vzduchu, která se těžko provádí, když je venku zima,“ řekl pro Radiožurnál epidemiolog Petr Smejkal. Před Vánoci se ale nakonec bude testovat jen jednou, a to v pondělí 20. prosince (CNN Prima News). „Přál bych si, aby ředitelé měli větší pravomoci rozhodovat, aby se řešení snažili dělat lokálně, nikoliv celoplošně, protože každá škola má jiné podmínky,“ řekl k tomu Petr Gazdík (irozhlas.cz).
• Se změnou přijímacích zkoušek se počítá jen v případě, že by došlo k dalšímu lockdownu. Kdyby se epidemie zhoršila a žáci by přešli na výuku na dálku, mohl by podle ministra Plagy jeho úřad podobně jako v minulém školním roce změnit čas, posunout termín nebo upravit či vynechat některé části zkoušek (novinky.cz).
• Jak se daří inkluzi po pěti letech? Dětí s diagnostikovanými specifickými potřebami přibylo, školství jako celek na ně ale nebylo a stále není připravené. „Chybí poradny, speciální pedagogové, asistenti, ve třídách je příliš mnoho dětí. Školy si nevědí rady s dětmi ze sociálně slabých rodin a s mimořádně nadanými. Výjimky ale ukazují, že cesta tu je,“ píše Zuzana Hronová v článku, který bilancuje stav inkluze pět let poté, co vstoupila v platnost tzv. Inkluzivní vyhláška. Text, který vyšel v rámci projektu Chytré Česko, pojmenovává problémy, na které inkluze naráží, a přináší řadu příkladů dobré praxe.
• Lyžařské výcviky nejsou zakázané, jejich přípravu ale komplikují protiepidemická opatření. Jako chaos popisuje platná pravidla SeznamZpravy.cz. „Ubytovat se žáci mohou s negativním PCR testem na týden. Na lanovku nebo vlek jim ten samý výsledek platí ovšem jen tři dny. Pokud jsou děti očkované proti covidu-19 nebo v ochranné lhůtě po prodělání nemoci, žádná omezení se na ně nevztahují,“ píše v článku Josef Mačí. 
• Novela, která měla upravit postavení sociálních pedagogů neprošla. Školy s nimi sice mají dobré zkušenosti, nemají na ně ale peníze. Sociální pedagogy mohly školy po omezenou dobu financovat z evropských peněz prostřednictvím tzv. šablon. „Nicméně už z druhé vlny šablon, nebo ze třetí vlny, která teď probíhá, sociální pedagog vypadl. A tudíž to zůstalo typicky projektově, něco se zkusilo, ale bez návaznosti,“ upozornil programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký v rozhovoru pro irozhlas.cz. Sociálního pedagoga využívala i Základní škola Neštěmická v Ústí nad Labem. „Sociální pedagog tvořil s psychologem dokonalý tým. V momentě, kdy přijdou na to, kde je počátek problému a začnou s rodiči a žáky spolupracovat, vede to ke zdárnému vyřešení situace,“ řekla ředitelka Martina Čápová, po ukončení grantu si ho ale nemohou dovolit (irozhlas.cz). “Bylo by velmi nešťastné, kdyby nám žáci vypadávali ze vzdělávání, anebo vůbec byli vystaveni školnímu neúspěchu jenom kvůli situaci chudoby, nedostatečné finanční podpory nebo nevhodného bydlení. A to se bohužel pořád stává. … Ve výsledku je to pro pedagogy velmi výhodné, protože se mohou věnovat tomu, co studovali – tedy vzdělávání,“ myslí si ředitelka České asociace streetwork Martina Zikmundová (irozhlas.cz). Petr Gazdík slibuje nové projednání novely zákona o pedagogických pracovnících, který měl pozici sociálního pedagoga zakotvit v systému.
• Zaslouží si prvňák pětku za to, že si spletl zadání a vypracoval jiné cvičení než měl? Diskusi na facebooku rozvířil Robert Čapek, když zveřejnil červenou propiskou opravený úkol i s nesouhlasnou odpovědí rodiče. Diskuse si všimla další média. „Neznám interpretaci školy nebo ředitele, nechci proto hodnotit. Mohu ale říct, že zvlášť u mladších žáků je důležitá motivace, i když jsou tam drobné chybky,“ okomentoval pro CNN Prima NEWS pětkou ohodnocený úkol předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. V Blesku se na názor zeptali bývalé ředitelky základní školy Jindry Plamitzerové, podle ní „to, co dítěti paní učitelka, ať už slovně, nebo i graficky, sděluje, je přesným opakem toho, k čemu má vhodné hodnocení vést“ (blesk.cz). Helena Zitková v komentáři v Deníku N označuje praxi rozdávat pětky za nedonesený domácí úkol za „toxický způsob komunikace“, jedná se podle ní o vyhrožování a zastrašování, které spadají do manipulativních technik.

Výrok týdne:

„Kreativita vzniká, když je namíchán správný koktejl mezi strukturou a volností. Klíčové je, aby fungoval ten poměr. Ve škole by tedy bylo nejlepší střídat fáze soustředěné práce a momentů, kdy cíleně necháváme dětskému mozku volnost. Takové přestávky jsou pro mozek osvěžující. V praxi by to znamenalo záměrně nechat děti nedávat pozor, ale samozřejmě je to otázka míry. Každopádně dobře funguje přepínání mezi napětím a uvolněním mozku,“ říká Rainer M. Holm-Hadulla (lidovky.cz).

V souvislostech

• České školství v minulém roce neměnila jen pandemie. Co nového přinesl rok 2021 (nejen) ve školské legislativě?

V posledním letošním bEDUinu se ohlížíme za minulými dvanácti měsíci. Došlo během nich k řadě důležitých změn v legislativě, které budou ovlivňovat české školství i poté, co pandemie odezní.

• 1. ledna

V platnost vstoupila kritizovaná novela tzv. inkluzivní vyhlášky. Pedagogická intervence (například ve formě doučování) byla přesunuta mezi podpůrná opatření 1. stupně. O nich nerozhoduje poradna, ale škola – MŠMT to odůvodnilo snižováním zátěže pro školy i poradny. Novela tak znamená, že školy nedostávají peníze přímo pro intervence a nic je nenutí intervence nabízet.

• 21. ledna

Byla zahájena pilotáž středního článku podpory. Posílení střední úrovně podpory a vedení v rámci systému je jednou z priorit Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, s cílem zlepšit kvalitu vzdělávání v jednotlivých regionech. Ministerstvo školství si pro pilotáž vybralo Semilsko a Svitavsko. Současně s pilotním projektem MŠMT pracuje na své vizi pro střední článek Partnerství pro vzdělávání 2030+. Funkci středního článku podpory se věnoval i EDUinem každoročně vydávaný Audit vzdělávacího systému.

• 1. února

MŠMT zveřejnilo upravený RVP pro základní vzdělávání, který zohlednil „malou“ revizi informatiky. Dokument si vysloužil vlnu kritiky za necitlivé škrtání ve vzdělávacím obsahu a hodinových dotacích v jiných vzdělávacích oblastech, ale také za, že neřeší začlenění digitální kompetence do jiných oblastí.

• 19. července

Byla schválena vyhláška, která mění jazykovou výuku žáků cizinců. Nově mají nárok na jazykovou přípravu děti v mateřských školách. Na základních školách kraj určuje školy, které výuku zajišťují s tím, že výuka se bude moci konat online i offline, a to nově v době, kdy probíhá běžné vyučování. Nezisková organizace META, která se vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem zabývá, novelu obecně přivítala, vidí v ní ale řadu nedomyšleností.

• 28. července

Novela zákona o dětské skupině umožnila jejich další fungování. Budoucnost dětských skupin byla s blížícím se koncem financování z evropských dotací dlouho nejistá. Podle novely, kterou předložila ministryně práce a sociálních věcí, se měly přeměnit na jesle, to ale neprošlo. Dětské skupiny budou nadále i pro starší děti. 

• 16. srpna

Třídní učitelé dostali přidáno. Dosud vyplácely školy třídním učitelům navíc 500 až 1300 korun měsíčně, od nového školního roku je to 1500 až 3000 korun měsíčně.

• 1. září

787 škol začalo učit informatiku podle upraveného RVP. Upravit výuku informatiky podle něj musí všechny školy nejpozději od školního roku 2023/24.

• 1. září

Začal pracovat Expertní panel k revizi RVP. Jeho úkolem je připravit zadání pro tzv. velkou revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Práce na revizi RVP se v minulých letech opakovaně dostala do slepé uličky. Naposledy ji zastavil ministr Plaga (nyní v demisi) s odkazem na teprve připravovanou Strategii 2030+. Podle plánu současného vedení MŠMT by revize měla být hotová v roce 2024.

• 8. září

Byla schválena novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Umožňuje z dávek hmotné nouzi včetně doplatku na bydlení pokutovat rodiče, kteří neposílají děti do školy. Zákon kritizoval ombudsman i řada odborníků, může zásadně zhoršit podmínky, ve kterých tyto děti žijí.

• 15. září

Sněmovnou neprošla novela zákona o pedagogických pracovnících. Ta ji původně přijala i s pozměňovacím návrhem Pirátů na fixaci učitelských platů na 130 % národního průměru. Poté, co ji Senát vrátil, ale právě kvůli tomu ve vládě i u poslanců narazila. Spolu s tím spadlo pod stůl řešení dalších otázek (zakotvení pozice sociálního pedagoga v systému, zaměstnávání nepedagogů atp.).

• 17. září

Ministerstvo školství podruhé prohrálo soudní spor o výsledek maturitního testu. Soud mu již podruhé vytkl, že odmítlo odvolání maturanta, aniž by dostatečně zdůvodnilo, proč na jaře 2019 nedostal ani jeden bod ve sporné úloze s velikostí úhlů. Na sporné zadání této úlohy poprvé upozornil Oldřich Botlík, poté se o něm strhla ostrá debata v odborných kruzích. Poprvé soud rozhodnutí ministerstva zrušil na jaře 2020.

• 30. září

Aktualizovaný RVP mají po základních školách i gymnázia. Stejně jako u základních škol jde především o revizi informatiky, učit podle nového RVP mohou školy od roku 2022.

Z edukalendáře:

• 13. 1. → Praha → Otevřené skupinové supervize (zdarma): pro pražské asistenty pedagoga a učitele
• 27. 1. → Praha → ČAS od ČASU s Tomášem Feřtekem