Co přinesl týden 13. 9. – 19. 9. 2021
Krátce:
- Plošné testování na školách končí, může se vrátit později na podzim. Ministři Vojtěch a Plaga oznámili konec plošného testování na školách, záchyty na školách podle nich tvoří desetinu nových případů, tři kola testů potvrdila 438 pozitivních dětí, případné další testování je nyní na ředitelích škol (ČT24). S plošným testováním Vojtěch nepočítá, testování se na podzim může vrátit v ohrožených regionech (ihned.cz). Pro kroužky povinnost testování stále platí, rodiče si stěžují na to, že státem placené testy nepokryjí potřeby jejich dětí (SeznamZpravy.cz). Pražský primátor Zdeněk Hřib ve čtvrtek vyzval premiéra Andreje Babiše, aby vzhledem k rostoucímu počtu případů plošné testování na školách obnovil (DenikN.cz). Za krátkozraké označil zrušení plošného testování na školách za současné situace infektolog Ladislav Machala (Český rozhlas Plus). Po roce studia on-line se vrací do poslucháren studenti na některých vysokých školách, a to bez roušek a testů. „Po měsících, kdy bylo nesmyslně sešněrováno i to, co mohlo být volné, jsme nyní v oblasti vysokoškolského studia svědky druhého extrému – není omezeno téměř nic, ani to, co by dávalo smysl,“ myslí si děkan Fakulty sociálních studií Stanislav Balík z brněnské Masarykovy univerzity (SeznamZpravy.cz).
- Přibývá tříd v karanténě, v Praze byla kvůli covidu uzavřena už v úterý celá škola. Hygiena hned na začátku týdne uzavřela pražskou základní školu, covid se potvrdil u 44 žáků, v karanténě byla třetina dětí a 13 učitelů (irozhlas.cz). „Nikdo nemohl vědět, že to ložisko bude tak agresivní. Bohužel škola je plná sourozenců a ty třídy jsou prorostlé,“ řekl ředitel školy Václav Havelka (DenikN.cz). Osm tříd jedné základní školy bylo v úterý v karanténě také v Opavě (DenikN.cz). Očkované děti do školy dál chodí. „Rodiče, kteří argumentovali tím, že právě proto děti nechali očkovat, aby do karantény jít nemusely, mají samozřejmě pravdu. Zachovali se zodpovědně, takže jim nemůžu říct, že mají smůlu,“ řekla ředitelka školy Simona Horáková (novinky.cz). O každém případu rozhodují hygienici individuálně, pro ředitele škol to může být nepředvídatelné. Na gymnáziu na Svitavsku se nákaza rozšířila od očkované učitelky, kterou hygiena do karantény neposlala, přestože byla s nemocnými v kontaktu mimo školu (SeznamZpravy.cz).
- „Dostat sem učitele nebo lékaře je složité, i když mu dáme byt jako pobídku,“ cituje Zuzana Hronová (aktualne.cz) starostu Chebu Antonína Jalovce. V textu, který je součástí projektu Co trápí Česko, se věnuje nedostatku učitelů na Karlovarsku a na Ústecku a souvislostem s výrazně podprůměrnými výsledky žáků z těchto regionů v mezinárodních srovnáních jako je PISA.
- Děti vysokoškoláků mají 2,5krát vyšší šanci vystudovat VŠ než děti maturantů. K tomuto závěru dospěla studie Daniela Münicha a Otakara Kořínka Finanční podpora vysokoškolských studentů v České republice. Česká republika podle nich málo podporuje nadané chudé studenty. Spolupracovník IDEA Otakar Kořínek označil za zastaralou například hranici 26 let věku, po jejímž dosažení končí pro studenty nárok na většinu příspěvků na živobytí (irozhlas.cz). Statistiky přitom naznačují, že na české vysoké školy se dostanou jen studenti s dobrým sociálním a ekonomickým zázemím (SeznamZpravy.cz).
- Rodiče si kupují adresy, aby děti dostali do lepších spádových škol. O obchodu s adresami v Praze píše Iveta Křížová (lidovky.cz), rodiče jsou podle ní ochotní firmám zaplatit tisíce korun. „Bydlíme poblíž pražského sídliště. Kvalita školy je špatná, zejména výuka jazyků pokulhává. Navíc do tříd chodí řada problémových dětí. Proto jsme využili služeb agentury, která nám poskytla na rok trvalé bydliště v centru Prahy, kousek od kvalitní školy s rozšířenou výukou jazyků,“ cituje v textu rodiče, který nabídku agentury využil.
V souvislostech:
- MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ ZNOVU PROHRÁLO VE SPORU O MATURITNÍ ODVOLÁNÍ. PODLE SOUDU SE ANI NA DRUHÝ POKUS NEVYPOŘÁDALO S ARGUMENTY MATURANTA
Před rokem prohrálo ministerstvo školství soudní spor s maturantem, který na jaře 2019 o jeden bod neuspěl v didaktickém testu z matematiky. Už dva roky se nyní s ministerstvem soudí o to, že uspět měl. O ten jeden rozhodující bod totiž přišel v úloze, za jejíž zadání a hodnocení si Cermat vysloužil kritiku od celé řady matematiků. Konkrétně šlo o úlohu 11, ve které měli maturanti určit velikost úhlu.
Didaktický test z matematiky, jaro 2019 – řádný termín, ZDROJ: cermat.cz
Cermat, který má státní část maturit včetně přípravy testu na starosti, prohlásil za správné řešení pouze 248°, uznával nakonec ale také dvojici 248° a 112°. Neuznával ovšem samotnou odpověď 112°, kterou uvedl v testu neúspěšný maturant. A neustoupil ani poté, co část odborné veřejnosti jeho postup zpochybnila.
O chybách v testu se oficiálně nediskutuje
Rok poté, co se tato úloha v didaktickém testu objevila, soud konstatoval, že pokud chce ministerstvo školství odvolání proti jejímu hodnocení zamítnout, musí se vypořádat s konkrétními námitkami vůči zadání. Nyní, tedy opět zhruba po roce, dal Městský soud v Praze za pravdu žalobci a zrušil rozhodnutí, kterým ministerstvo nahradilo rozhodnutí před rokem soudem zrušené. Prakticky ze stejného důvodu.
„Soud v tomto rozsudku dospěl k závěru, že ministerstvo se při přezkoumání výsledku maturitní zkoušky v tomto konkrétním případě nedostatečně vypořádalo s argumentací žáka (žalobce), a proto věc současně vrátil ministerstvu k novému projednání,“ říká mluvčí úřadu Aneta Lednová s důrazem na to, že jde o rozhodnutí pouze v tomto konkrétním případě. Nové řízení je podle ní v tuto chvíli v běhu. (Mluvčí Cermatu Marek Lehečka se k soudnímu rozhodnutí nevyjádřil s tím, že Cermat nepatří mezi účastníky soudního sporu.)
Spíše jde ale o jeden konkrétní případ, kdy si maturant na rozhodnutí soudu počkal. Úloha s velikostí úhlu není jediným problematickým zadáním v testech, které každoročně ovlivňují životy desítek tisíc mladých lidí. Letos na jaře na takovou úlohu v testu z českého jazyka upozornil středoškolský učitel češtiny Jiří Lukáš. Ten Validační komisi Cermatu a Nezávislé odborné komisi MŠMT poslal podnět k prozkoumání tří z jeho pohledu chybných úloh. Konkrétně v úloze 17, v níž měli žáci vybrat větu se správně zapsanou interpunkcí, podle něj podobně jako v úloze o úhlech z roku 2019 Cermat neuznával všechna možná řešení.
„V úloze jsou tři možná řešení: C (označené Cermatem jako správné), ale také A a B. Věty, které úloha nabízí, jsou vytržené z kontextu. Pro řešení A a B však můžou existovat komunikační situace/kontexty, v nichž je možné psaní jednak bez čárek (Cermatem očekávané), jednak s čárkami,“ napsal k tomu Jiří Lukáš. Při uznání všech tří odpovědí by podle Oldřicha Botlíka v testu z češtiny uspělo téměř o tři sta maturantů více.
Didaktický test z českého jazyka, jaro 2021 – řádný termín, ZDROJ: cermat.cz
Validační komise Cermatu, který test připravoval, námitky Jiřího Lukáše zamítla. Na podnět zaslaný Nezávislé odborné komisi, která má práci Cermatu posuzovat zvnějšku, odpověděli zamítavě ministerští úředníci. Zda se komise podnětem zabývala a na jakém základě o něm rozhodla, není zřejmé. Na netransparentní kontrolní mechanismy dlouhodobě poukazuje Oldřich Botlík. Ani na základě žádosti na základě zákona č. 106 o svobodném přístupu k informacím nezískal seznam členů validační komise, ani informace o tom, jak komise postupuje.
Stejně jako praxe při posuzování testů (včetně konstrukce úloh) je zpochybňován i způsob, jakým ministerstvo vyřizuje maturitní odvolání. Dlouhodobě jej kritizovala ombudsmanka Anna Šabatová, její úřad prozkoumal náhodný vzorek odvolání z let 2014 a 2015 a vydal zprávu, podle níž ministerstvo porušuje hned několikerým způsobem zákon – mimo jiné i tím, že zamítnutí odůvodňuje šablonovitými odpověďmi. Ministerstvo tehdy namítalo, že zpráva staví na chybném výkladu legislativy.
„Protože ministerstvo zjištěná pochybení nenapravilo, ombudsmanka v červnu 2018 o svých výtkách vůči postupu ministerstva a nezákonné praxi MŠMT informovala vládu. Ministerstvo se vůči výhradám ombudsmanky následně ohradilo s tím, že už svou praxi dostatečně upravilo,“ říká Markéta Bočková z Úřadu veřejného ochránce práv. Lépe například maturanty informuje o tom, jak má odvolání vypadat. Přezkoumání dalších 350 náhodně vybraných odvolání podle ní ale ukázalo, že se nedostatky dále vyskytují. Druhý soudní rozsudek v řadě ve sporu mezi ministerstvem a maturantem, který to nenechal být, i když už se jeho život posunul za maturitní neúspěch, dává za pravdu kritikům procesu.
Výběr z Edukalendáře:
- 21. 9. → online → Debata: Děti z kola ven!
- 21. 9. → Praha → Krize, nebo příležitost – jak mladí lidé vnímají změnu klimatu?
