Poslechněte si záznam pořadu Pro a proti ze dne 30. 6., který vysílal Český rozhlas Plus. Vystoupil v něm předseda školských odboru František Dobšík a Tomáš Feřtek (EDUin) a společně diskutovali o důsledcích zákona o pedagogických pracovnících. Záznam pořadu najdete ZDE.
„Jsem přesvědčený, že zákon vytvořil předpoklady, které měli lidé 10 let šanci naplnit,“ uvedl v pořadu Pro a proti předseda školských odborů František Dobšík.
Přiznal ale i další důvod pro zákonnou úpravu, která stanovuje povinné vysokoškolské vzdělání pro pedagogy základních škol.
„Pokud chceme v současném systému veřejné služby učitele nějak odměňovat, tak bez velmi striktních předpokladů k tomu nedospějeme. Vůle zaplatit učitele je malá a my usilujeme, abychom měli lepší vyjednávací pozice,“ přiznal odborové zájmy Dobšík.
Času na to, aby si zkušení, ale nekvalifikovaní učitelé doplnili vzdělání, bylo dost, soudí odborář.
Dobšík: „Učitelé měli deset let, během kterých mohli reagovat. Jestli někdo z učitelů nemá důvěru v pedagogickou fakultu, je jeho svobodné rozhodnutí ji nestudovat a nemít kvalifikaci. Přijde mi to jako výmluva těch, kteří na to nereagovali. Že jsou vynikající učitelé a děti jsou spokojeni, já neposoudím, to ať soudí Česká školní inspekce. Pokud ředitel o tohoto učitele nestál a netlačil ho k tomu, aby si vzdělání doplnil, tak to bylo jejich společné rozhodnutí, a tomu těžko můžeme čelit.“
Expert ze společnosti EDUin Tomáš Feřtek tvrdí, že zákon nic ve školství nezměnil, ani do budoucna nic pozitivně nezmění. „Považuji ho za nemravný, zákon dnes škodí, spíše než pomáhá.“
Feřtek: „Nejlepší učitelce ve škole, která se samovzdělávala, po deseti letech řekneme, že má smůlu, nemá správnou kvalifikaci, a jde dělat vychovatelku. Potrestali jsme jí snížením platu, a rodiče a děti jsme potrestali tím, že nemají toho, s kým byli spokojeni. Domnívá se snad někdo, že toto je cesta ke zvýšení úcty k pedagogické profesi mezi rodiči a veřejností? Jestli toto je jeden z důsledků tohoto zákona, tak jej považuji za nemravný.“
O snaze odborářů použít vysokoškolské vzdělání jako argument pro vyjednávání o vyšších učitelských platech odborník ví.
„Odbory tuto právní úpravu podporovaly proto, aby získaly lepší vyjednávací podmínky pro jednání o platech učitelů. Mně ale upřímně řečeno více než platy učitelů zajímají děti a jejich úroveň vzdělávání, a aby s nimi pracovali ti učitelé, kteří to opravdu umějí,“ namítl Feřtek.
Učitelé měli svobodnou volbu se rozhodnout, zda budou studovat, nebo ne, souhlasí expert. O ty mu také ani tak nejde, potvrdil.
„Já ale upřímně nelituji těch učitelů, ale právě dětí a rodičů, protože vím, o kolik se působením tohoto zákona zhorší situace ve školách, které znám,“ konstatoval Tomáš Feřtek.
Pane Feřteku, Vám opravdu připadá mravné to, že si tisíce učitelů dodělaly požadované vzdělání, ale někomu by mělo být zase odpuštěno jenom proto, že na to 10 let (ba mnohdy více) prostě kašlal? Stále šíříte bajky o jakémsi zázračném sebevzdělávání, ale nikdy jste neodpověděl na otázku, kterým (konkrétně) neformálním vzděláním vznikne skutečně kvalifikovaný matikář nebo češtinář (nebo kdokoliv jiný). Pletete stále páté přes deváté, když opakovaně nerozlišujete lidi s „nesprávným“ vysokoškolským vzděláním od lidí, kteří nemají vůbec žádné vysokoškolské vzdělání: nejdřív hájíte paní učitelku bez VŠ (jasnozřivým feřtekovským vhledem víte, že je prostě nejlepší), pak připomínáte programy jako Týč for… Více »