Co má umět absolvent učitelství a jak se bude měnit RVP?

Krátce:

Koalice uvažuje o zrušení deváté třídy a rozšíření povinné školní docházky o dva roky střední školy. „Zrušení devátého ročníku je jedním z mnoha kroků. Hlavním bodem je ale prodloužení povinné školní docházky o rok, tedy osm let na základní škole a dva na střední,“ říká poslankyně Renáta Zajíčková s tím, že diskuse je na začátku (Seznam Zprávy). Prodloužení povinné docházky na střední školu podporuje i analytik Člověka v tísni Daniel Hůle. Pomohlo by podle něj dětem, které ze vzdělávání vypadávají předčasně. Ve školském terénu vyvolala tato myšlenka spíše skepsi. „Diskutovat můžeme, ale nevidím na tom žádná pozitiva kromě plánované úspory 7,1 miliardy, která by prý měla zrušením devítek nastat,“ řekl šéf Unie školských asociací Jiří Zajíček (Novinky). Výhrady se týkají kapacit škol, připravovaného nového kurikula, ale i délky školní docházky. „Souhlasili bychom se zavedením povinné dvanáctileté docházky – jeden rok předškolního vzdělávání plus devět let na ZŠ plus dva roky povinné středoškolské docházky. Tento návrh prodloužení povinné školní docházky jde ruku v ruce s tím, jaké jsou aktuální trendy,“ myslí si programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký (Echo24). Diskutovalo se i na sociálních sítích – například na profilu Seznam Zprávy, k tématu se vyjádřil Jiří Nantl, Daniel Hůle nebo Renáta Zajíčková. Jedním z problémů, na který by změna narážela, je i struktura oborů středních škol s malým podílem všeobecného vzdělávání, které se v Česku týká 30 % středoškoláků, průměr EU je přitom 51,3 % (Novinky).

V desetině obcí nedokončí základní školu více než 10 % žáků. Česko podle EU stále diskriminuje a segreguje romské žáky. Tématu segregace a vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí se obsáhle věnoval Martin Biben v Hospodářských novinách. Upozorňuje mimo jiné na to, že u žáků učilišť byla v nejnižší měřené úrovni gramotnosti celá polovina. „Významná část českých dětí je tak zranitelná, má nízkou finanční gramotnost, podléhá fake news, je neschopná se orientovat v informacích,“ cituje sociologa Daniela Prokopa. V reportáži ze základní školy na sídlišti Janov pak popisuje podmínky pro výuku i rozporuplný vztah rodičů místních dětí ke škole. Ta by podle ředitelky potřebovala nejméně jednoho psychologa na plný úvazek a sociální pedagogy, kteří by pracovali s rodinami dětí. Téma uzavírá rozhovor s učitelem Marianem Dancso, který v Janově nastupoval jako asistent pedagoga a nyní dokončuje doktorát na téma inkluzivní vzdělávání. „Nastoupil jsem jako specialista na romskou problematiku, k čemuž mi pomohl můj romský původ. Romů tady ale tehdy nebyla ani polovina, asi tak 30 až 35 procent,“ vzpomíná. Martin Biben se ve svých článcích odkazuje i na upozornění Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti, podle nějž v Česku pokračuje segregace a diskriminace romských žáků. Komise uznává, že Česko na vládní úrovni podniklo určité kroky, ke změnám to ale nevedlo. „Předpokladem pro jakoukoliv změnu je vůle zřizovatelů škol. A to je naším hlavním úkolem – aby se opatření ministerstva školství i dalších institucí přenesla ke zřizovatelům a ti je přijali za svá,“ říká vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková (Seznam Zprávy).

Při podávání přihlášek hráli deváťáci více „na jistotu“. Přihlášek na pražských gymnáziích přibylo méně, než některé školy čekaly. „Výrazně častěji si uchazeči napsali na přihlášku druhou školu takovou, na kterou mají větší šanci se dostat. Například střední odbornou. To bylo dříve ojedinělé,“ citují Novinky ředitelku pražského gymnázia Nad Štolou Renatu Schejbalovou. Podle Cermatu je míst dost. „Vždy je to pouze o výběru školy, o ambicích dětí a rodičů. A také o ochotě do školy dojíždět,“ říká mluvčí Cermatu Jana Patáková s tím, že kapacita maturitních oborů je asi o deset procent vyšší, než je počet všech zájemců (iDnes).

Zvyšování platů ostatních pedagogických pracovníků s výjimkou učitelů chce vláda řešit úpravou platových tabulek. „Otázkou je, jestli dokážeme udržet odborníky ve školách, pokud jim nebudou stoupat platy takovým způsobem, s jakým jsme počítali,“ komentuje předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček změnu v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících. V pořadu Pro a proti Českého rozhlasu diskutoval s poslancem Pavlem Klímou, vláda chce podle něj řešit navyšování platů ostatních pedagogických pracovníků kromě učitelů úpravou tarifních tabulek. Za škody, které vláda způsobila nedodržením závazku, ji v komentáři kritizuje Petr Šabata (Český rozhlas Plus).

Zákon povolil domácí vzdělávání nejprve na 1. stupni, od roku 2016 i u starších dětí. Lidovky popisují domškoláctví očima rodičů. „Erinka má soubor potravinových alergií a je velmi přecitlivělá vůči hluku. Neumím si představit, jak by zvládla třeba šest vyučovacích hodin a pak družinu,“ vysvětluje Michaela Stránská, co ji vedlo k rozhodnutí opustit práci a začít svoje dítě vzdělávat doma. Fenoménu „domškoláctví“ z pohledu matek, které vzdělávají své děti samy, nebo je posílají do tzv. komunitních škol, se na webu Lidovky věnuje Lucie Kocurová.

Za posledních deset let narostl v Česku počet žádostí o odložení povinné školní docházky o 34 %. „Cílem českého školství je přeformulovat přežitek, který tvrdí, že dítě má být připraveno na školu. Je tomu totiž naopak,“ cituje Aktuálně náměstka ústředního školního inspektora Karla Kováře. Článek popisuje komplikace, které odklady způsobují nejen školnímu systému (zatížení kapacity mateřských škol i zvládání tříd, kde vedle sedí šestileté a osmileté dítě, zpomalení rozvoje dítěte). Problematickému pojetí školní připravenosti a odkladům se věnoval aktuální Audit vzdělávacího systému (EDUin). Pomoci by mohlo i systémovější uchopení logopedie. Vady řeči byly podle České školní inspekce důvodem pro 23 % odkladů. Podle Asociace klinických logopedů trpí poruchou řeči, jazyka nebo komunikace každé páté dítě a stále jich přibývá (HN).

Výrok týdne:

„Řekl bych, že současné generaci dětí vzdělávací formát lycea může vyhovovat i lépe než gymnázium. Pro dnešní mladé je atraktivní ten mix všeobecných znalostí a praktik, zkušenostního vzdělávání, který lyceum může nabídnout, na rozdíl od gymnázia. Když se bavím se žáky lyceí, oceňují, že jen nesedí v lavicích, ale zároveň mají i předměty jako dramatický kroužek. Například na pedagogickém lyceu. Lyceum je šance postavit koncept vzdělávání moderně, inovativně, didakticky poučeně – v souladu s potřebami dnešní doby,“ říká náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jiří Nantl v rozhovoru, v němž vysvětluje svůj pohled na budoucnost oborů středních škol (eduin.cz).

V souvislostech:

Co má umět absolvent učitelství a jak se bude měnit RVP?

Ministerstvo školství otevřelo k připomínkám (případně k dotazům) dva dokumenty ke dvěma projektům, které budou mít vliv na budoucnost českého školství. Tím prvním je návrh Kompetenčního rámce absolventa učitelství. Připomínkovat tento přehledný, i když poměrně obsáhlý dokument je možné do 16. dubna. Druhým dokumentem je koncepce revize jednotlivých vzdělávacích oblastí, kterou zveřejnil na webu revize Národní pedagogický institut.

Kompetenční rámec absolventa učitelství je výsledkem práce autorské skupiny, ve které se potkali zástupci vysokých škol připravujících učitele, školské praxe nebo ministerstva. Vznikl jako součást připravované reformy pregraduálního vzdělávání a nabízí vizi absolventa učitelství, která pojmenovává kompetence, které by si autoři (a určitě nejen oni) přáli vidět u absolventů učitelských oborů. Co rozhodně stojí za prostudování, je vlastní kompetenční rámec, který na základě této vize autoři dokumentu strukturovali do pěti oblastí (Plánování, vedení a reflexe výuky / Prostředí pro učení / Zpětná vazba a hodnocení / Profesní spolupráce / Sebepojetí a profesní rozvoj učitele), které tvoří celkem čtrnáct základních kompetencí.

Všech čtrnáct kompetencí je v dokumentu nejen jasně pojmenováno a definováno, ale u každé z nich autoři kompetenčního rámce popsali také úroveň, na které by jí měl dosahovat nejen absolvent učitelství, ale také začínající učitel na konci adaptačního období a zkušený učitel s delší praxí. Ukotvuje tak šířeji představu o kvalitě v rámci celé profese a určitě stojí za prostudování. „Může školám pomáhat sladit základní kvalitu, která bude mít dopad na učení dětí. Přál bych si, aby studenti už na praxích mohli propojovat teoretické s praktickým a současně aby se obohacovali i učitelé již působící na školách,“ pojmenovává smysl kompetenčního rámce Vít Beran, ředitel Základní školy Kunratice.

Proděkanka Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity jej vnímá jako nástroj, který pomůže „na fakultách přemýšlet o kompetencích studentů a absolventů, ale také umožní prohloubit komunikaci napříč fakultami, mezi didaktiky a těmi, kdo učí všeobecný základ.” Návrhu kompetenčního rámce se věnovala diskuse u kulatého stolu, kterou k návrhu kompetenčního rámce absolventů učitelství uspořádalo ministerstvo školství. Sešli se u něj členové autorského týmu, který dokument připravoval. Připomínky je možné podávat prostřednictví online formuláře.

Koncepci revize vzdělávacích oblastí zveřejnil na webu dedikovaném revizi RVP Národní pedagogický institut (NPI ČR) poté, co prošla připomínkováním od konzultačních skupin. Spolu s devíti dokumenty jsou zveřejněna také vyjádření od oponentů. Na rozdíl od návrhu Kompetenčního rámce absolventa učitelství mají tyto dokumenty k finálnímu tvaru ještě o poznání dále. Obsahují analýzu oblasti v podobě odpovědí na strukturované dotazy a k tomu návrh změn. Je to spíš první „výkop“ než ucelená vize či koncepce, ale přece jen ukazuje směr, kterým se pracovní skupiny k jednotlivým vzdělávacím oblastem ubírají. Že je vše stále ještě v běhu, je ostatně znát i z toho, že NPI otevírá prostor nikoli pro připomínky, ale pro dotazy – ty je možné posílat opět přes online formulář, a to do 20. března. Pro ty, kdo se o revizi RVP zajímají, připravuje NPI každé první úterý v měsíci online debaty Otevřeně o revizi prostřednictvím zoomu, kde je možné také pokládat dotazy. Poté je možné videozáznam zhlédnout na youtube kanálu NPI.