Daniel Gamrot: Jak udělat mentální mapu

Přinášíme rozhovor s Danielem Gamrotem, lektorem kurzu Mind Mapping Workshop, který ukazuje, jak udělat dobrou mentální mapu a jak ji využít ve výuce. V rozhovoru najdete i konkrétní typy na dostupné nástroje k vytváření mentálních map. Více o kurzech ZDE.

 Základní princip je nebrat myšlenkovou mapu za něco vědeckého. Pracujete se svou hlavou, představivostí, nápady, případně s jednodušší interpretaci cizích myšlenek,“ říká o tvorbě mentálních map lektor Daniel Gamrot a dodává: „Jsem v tomto trošku kacíř a neustále opakuji – vyzkoušejte různé techniky a postupy a pracujte s tím, co vám funguje.“

Myšlenkové mapy jsou v poslední době velmi oblíbeným nástrojem učení. V čem spočívá jejich největší síla?

Jedná se o jednoduchý způsob vizualizace toho, o čem přemýšlíme – jakási transformace toho, co máme v hlavě nebo materiálech, do podoby vizuálně velmi zajímavého obrázku. Fungují skvěle, protože kopírují způsob, jakým přemýšlíme a jsou tak „zrcadlem“ naší mysli. To s sebou přináší několik základních benefitů, kterých během práce s nimi využíváme. Podle mě jsou třemi nejdůležitějšími přehlednost, jednoduchá orientace a zpomalení.

Už na první pohled vidíme, že je myšlenková mapa skutečně přehledným způsobem, jak zaznamenat například své myšlenky, obsah učebnic nebo studijních materiálů. Je to také skvělá pomůcka pro prezentace, kdy doplnění o výklad umožní vyučujícímu i studentovi lépe se soustředit na pochopení látky a eliminovat přehršel písmenek a vět. Stejně tak umožní mapa mnohem efektivněji nacházet souvislosti a systém, který nemusí být z alternativních lineárních poznámek zřejmý. Zpomalení při kreslení zase dává možnost lépe se koncentrovat na to, o čem přemýšlíme. Dnes je obrovský tlak na rychlost a okamžité závěry a výsledky. Ale skutečně dokážeme na povel vymyslet příběh slohové práce? To, že si vezmeme tužku a papír a přeneseme své nápady do vizuální podoby, nás zpomalí a umožní soustředit se na jednotlivé části – od hrubých obrysů až po skutečné detaily.

Daniel Gamrot
Daniel Gamrot

Základní princip je nebrat myšlenkovou mapu za něco vědeckého. Pracujete se svou hlavou, představivostí, nápady, případně s jednodušší interpretaci cizích myšlenek. Ve všech příručkách se můžete dočíst o tom, jak vytvořit „správnou“ mapu. Hodně lektorů na těchto principech staví a nejede přes ně vlak. Jsem v tomto trošku kacíř a neustále opakuji – vyzkoušejte různé techniky a postupy a pracujte s tím, co vám funguje. Tony Buzan, autor spojení „myšlenková mapa“, říká a píše – používejte barvy, obrázky, křivky, velké papíry. Ano, jsou to náměty, které vám mohou pomoci. Ale pokud pro vaše přemýšlení nejsou klíčové, najděte si vlastní styl a ten aplikujte. Nebo různé styly s ohledem na to, co právě děláte a pro co jste se rozhodli myšlenkovou mapu využít.

Mohou učitelé vytvářet vlastní myšlenkové mapy? Umějí to?

Umí to každý. První ostych přichází ve chvíli, kdy zjistí, že je to ve výsledku „jen“ obrázek. Snaží se jej zkoumat, pochopit. Překážkou však je, že zkoumají mapy cizí a ty jsou myšlenkami a asociacemi původního autora. U map považuji za důležité skutečně vyzkoušet mapu při různých činnostech. Připravujete se na hodinu? Načrtněte si tuto přípravu do myšlenkové mapy. Máte nový školní/třídní projekt? Vezměte mapu a naplánujte jej v ní. Až se skutečnou praxí přichází poznání skutečných přínosů.

Jak se mohou učitelé naučit myšlenkové mapy vytvářet?

Vezměte si první projekt nebo jednoduchou činnost, která vás v nejbližší době čeká, a zpracujte ji do podoby myšlenkové mapy. Ano, je to trošku rychlé, ale funguje to. Samozřejmě si můžete pročíst teoretické příručky a články, ale podle mých zkušeností je lepší cestou nejdříve vyzkoušet mapu na vlastních příkladech a až poté ladit detaily. Publikace mohou navodit dojem, že práce s mapou může být ve skutečnosti složitější, než to vypadá. Já říkám – vyzkoušejte, že to skutečně nestojí moc energie a až poté zkoumejte, jak můžete teoretické postupy aplikovat do vaší praxe.

Na co by měli učitelé myslet, když s myšlenkovými mapami pracují ve výuce?

Velmi důležité je, že myšlenková mapa je interpretací myšlenek jejího autora. Proto přímo při výuce, zadávání úkolů či práci se studenty berte ohled na to, že bez výkladu k myšlenkové mapě mohou ostatní chápat obsah jinak, než byl původně zamýšlen. Snažte se vytvářet myšlenkové mapy v co možná nejjednodušší podobě a tak, aby byly snadno čitelné pro cílové publikum. Používejte barvy, symboly a obrázky tak, aby se v mapě orientovali i ti, kteří nebyli u jejího vzniku.

Jakých chyb se nejčastěji učitelé při práci s myšlenkovými mapami dopouštějí?

První blokátory jsou často způsobeny nedůvěrou v tak jednoduchý princip, jakým je práce s mapou. Ty jsou skutečně velmi snadné a umožňují přehledně a efektivně pracovat se studenty nebo učitelským týmem. Právě proto se na ně nahlíží s obavami, zda skutečně mohou fungovat. Ale je potřeba je vyzkoušet v praxi – na prezentaci učiva, práci na projektech a dalších tématech, se kterými se potkáváte denně. Největší chybou je, že se mapy nevyzkouší a hodnotí se jako až moc jednoduchý nástroj, který nemůže fungovat.

Při zavedení principů myšlenkového mapování do výuky se pak naráží na překážky, jakými může být třeba mylná interpretace myšlenek autora, o které jsem psal výše, kterou však lze eliminovat kvalitním výkladem s myšlenkovou mapou na pozadí. Ten však patří do každé vyučovací hodiny. Mapa je skvělou pomůckou a oporou pro pochopení souvislostí a témat, o kterých si povídáme a předáváme je studentům.

Existují dostupné nástroje, které lze při tvorbě myšlenkových map využít? Mohl byste nějaké doporučit?

Určitě vede neelektronická forma – fixy (pastelky) a papír. Rozvíjí kreativitu, umožní zpomalit a soustředit se na skutečně podstatné věci celé probírané problematiky. Také podporuje nové nápady a rozvíjení myšlenek formou asociací. Pro sdílení myšlenek s ostatními, prezentace nebo plánování se pak využívá placený nebo volně dostupný software. Z praxe mohu doporučit nástroj Freeplane nebo xMind (mohou se využívat zdarma), případně aplikace iMindMap, na jejíž tvorbu dohlíží sám Tony Buzan. Jedná se o nákladnější, ale velmi kvalitní software. Potom samozřejmě existuje celá řada nástrojů, které jsou k dispozici jak pro PC, tak tablety nebo mobilní telefony.

Pořádáte semináře, kde si učitelé mohou tyto dovednosti osvojit. Můžete k nim uvést bližší informace?

Pro veřejnost realizuji workshopy s názvem Mind Mapping Workshop, které jsou zaměřeny na obecné využívání myšlenkových map. Například první z nich, Mind Mapping Workshop 1, vás provede základy této techniky a umožní vám objevit, v čem jsou mapy tak silné. Vše zkoušíme na praktických cvičeních – jedná se o skutečně interaktivní workshop, na kterém si vše pečlivě vyzkoušíte. Další pokračování jsou pak zaměřeny na práci s elektronickými nástroji, komunikaci a týmovou spolupráci právě prostřednictvím myšlenkových map.

Mimo otevřené workshopy pro veřejnost realizuji také interaktivní workshopy s jednotlivými základními, středními i vysokými školami, kde náplně jednotlivých akcí domlouváme společně s vedením školy. Bavíme se o tom, kde mohou mapy pomoci, v čem studentům pomohou a proč díky nim mohou zlepšit své výsledky při studiích. Tyto workshopy jsou pak pořádány pro učitele i studenty v závislosti na tom, jak chtějí školy využívání map cílit. Výsledky jsou výborné a i díky nim věřím, že mohou mapy přinést mnoho pozitiv jak pro studenty, tak učitele.

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments