Desegregací ve školství mohou získat znevýhodněné děti i společnost, ukazují data

Krátce:

Umělá inteligence je velkým tématem budoucnosti, včetně vzdělávání. Jaký má potenciál, jak s ní a o ní učit? „Lektoři z AI dětem pro nás připravili program, kde si žáci sami vyzkoušeli naprogramovat systém tak, aby rozpoznával například živočichy nebo smetí ve vodě. Mladším dětem dá zatím poměrně hodně práce vůbec vydefinovat zadání tak, aby to správně fungovalo,“ říká Marcela Skácelová, učitelka informatiky na církevní škole sv. Augustina v Praze, v článku Kateřiny Lánské, který se věnuje povědomí dětí o umělé inteligenci nebo tomu, jak s ní a o ní učit (EDUin). Otázku, zda AI na školách zakazovat, nebo využívat, pokládá David Slížek v pořadu Online Plus (Český rozhlas): „Pamatuji časy, kdy jsem chodil na gymnázium, že jsme měli zakázáno logaritmické pravítko, abychom si nezjednodušovali numerické počítání. Od té doby se časy změnily a bezpochyby i umělá inteligence v podobě ChatGPT nebo něčeho pokročilejšího se do pár let ve školách přijme, protože školní vzdělání nakonec musí odpovídat realitě,“ myslí si Petr Koubský. Konkrétním příkladem využití AI ve vzdělávání je finská vzdělávací platforma Eduten. „Trochu doufáme, že Eduten bude stejně úspěšný vývozní artikl jako svého času mobilní telefony Nokia. Momentálně jsme ve více než 50 státech světa,“ říká Makke Lepännen, který patří do týmu vývojářů platformy z univerzity v Turku (Eduzin).

O konečném zadání pro revizi kurikula na základních školách stále není rozhodnuto, jde zejména o rozdělení vzdělávacího obsahu na jádrový a rozšiřující. Vedení ministerstva školství vzalo při projednávání v listopadu dokument Hlavní směry pro revizi RVP ZV na vědomí s tím, že skupina expertů bude ještě několik bodů projednávat. Zejména zvažované rozdělení vzdělávacího obsahu kritizovaly některé vzdělávací organizace, například Asociace ředitelů ZŠ, SKAV nebo EDUin. „Toto rozhodnutí bylo ze strany vedení MŠMT finální a na jeho základě je vedena odborná debata ve skupině expertů a další změny ani schvalovací proces nepředpokládáme,“ uvedla nyní tisková mluvčí ministerstva Aneta Lednová (Novinky).

Střední zemědělské školy a další organizace, které nakoupily zemědělskou techniku od firem z koncernu Agrofert, přijdou o dotace. Celkem jde o 43 milionů. V tiskové zprávě o tom informovalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). To jako důvod označilo zákon o střetu zájmů a zakázky zadané u společností z koncernu Agrofert. „Žadatelé jsou v této věci spíše oběťmi, jelikož je zástupci tehdejší vlády ujišťovali, že střet zájmů neexistuje,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Seznam Zprávy).

Podle ministra Balaše zákon garantující učitelům 130 % průměru projde. Odboráři chtějí jednat o rozdělení letošního přídavku do tarifu a nadtarifu. „Nerad bych resort opouštěl, když práce není dodělaná,“ okomentoval ministr školství Balaš nepotvrzené informace, že jej STAN chce vyslat na Ústavní soud. V rozhovoru mluvil o šanci na zakotvení učitelských platů na 130 % průměru (je podle něj vysoká), platech na humanitních oborech vysokých škol, dění v Cermatu a digitalizaci maturit nebo vraždě učitele (iDnes). Odbory chtějí v únoru opět požadovat to, aby do základní složky výdělku učitelů šlo 80 % z částky, o kterou se jim letos platy navýší (Týden).

Volby jako téma pro výuku. Je na místě dívat se na ně i očima psychologie nebo sociologie. „Studenti zájem mají, ale jsou skoro jako tabula rasa, nepopsaná deska. Nevědí příliš o souvislostech, o čem je politika, o čem jsou prezidentské pravomoci,“ říká v rozhovoru pro iRozhlas Marcel Mahdal, středoškolský pedagog na gymnáziu Pavla Tigrida v Ostravě-Porubě a člen asociace Občankáři.

Od února budou moci školy zvýšit cenu oběda. Podle organizace Women for Women se ve škole letos z finančních důvodů nenají každý šestý školák. Asociace ředitelů základních škol předpokládá, že ke zdražování přistoupí většina vzdělávacích zařízení. „Je tam riziko, že pro řadu dětí může být tato částka poměrně vysoká,“ komentoval to prezident asociace Luboš Zajíc (CNN Prima News), rodiče přitom platí pouze nákup surovin. „Chceme, aby školy měly větší prostor reflektovat to, co se děje na trhu s cenami potravin a udržely tak kvalitní školní stravování. Zvýšený horní limit je možnost, nikoliv povinnost,“ řekl k tomu náměstek sekce vzdělávání a mládeže na MŠMT Jan Mareš (Blesk). Letos nebude moci z finančních důvodů ve školní jídelně obědvat podle neziskové organizace Women for Women každé šesté dítě, loni to bylo každé osmé – vloni se u organizace o obědy zdarma přihlásilo 18 765 žáků, což je o 30 % více než v roce 2021. Letos by to mohlo být až 20 tisíc dětí, nejsou přitom jediní, kdo školní obědy dotují (Novinky).

Ukrajinští žáci nemusí mít nutně na vysvědčení známky ze všech předmětů. Na ukrajinské asistenty školy dostanou příspěvky i letos. Ukrajinští uprchlíci, kteří v Česku navštěvují základní nebo střední školu, mohou mít podle ministerstva školství i v tomto školním roce na vysvědčení jen předměty, kterých se alespoň zčásti účastnili (například místo výchov se mohou účastnit hodin češtiny). Týká se to i těch, kdo se hlásí na střední školy (Novinky). Školy, v nichž se učí alespoň deset ukrajinských dětí, dostanou i peníze na uhrazení platů a dalších výdajů škol spojených s prací ukrajinských asistentů, a to od ledna do konce srpna (Novinky).

Startuje další ročník ceny pro inspirativní pedagogy Global Teacher Prize Czech Republic, nominovat učitelské osobnosti můžete do 23. února. „Vnímáme, že je důležité učitele podpořit, ocenit a motivovat do jejich další práce. Ale hlavně jsme chtěli změnit stereotypní nahlížení na učitele,“ vysvětluje manažerka Global Teacher Prize Hana Matoušová (Eduzin). Učitele může nominovat kdokoli, každý může nominovat více učitelů, každému z nich lze ale poslat jenom jednu nominaci (Deník N). Nominovat učitelské osobnosti můžete zde, učitelé se mohou přihlásit i bez nominace (do 5. března).

Výrok týdne:

„Mimochodem, učit na učňáku, to je zkouška ohněm. Tam, když učíte mizerně, tak s vámi vymetou. Učitel na učňáku musí být schopen učit tak, aby to žáci brali. Ne zábavně, jak dnes někdo špatně říká, ale zajímavě. (…) Dnes lze v debatě o vzdělávání (nebo od těch, kteří ji nějak interpretují) slyšet, že škola má být zábavná. Že učení má hlavně žáky bavit. Ti, kdo to říkají, to ale nemají domyšlené. Nepromysleli, neprohloubali otázku, co se děje, když se dítě chce učit,“ říká v bilančním rozhovoru pro eduin.cz Ondřej Hausenblas.

Cesta k desegregaci škol a zajímavosti z českého vzdělávání

Těsně před koncem loňského roku přišel PAQ Research s projektem desegregace.cz, ve kterém nejen popisuje rizika segregace v českém vzdělávacím systému, ale především shrnuje možné kroky, které mohou segregované školy (a s nimi i děti, které se v nich vzdělávají) dostat z této pasti. Minulý týden pak Česká školní inspekce vydala pod názvem Zajímavosti českého vzdělávání publikaci, v níž shrnuje analýzy výsledků mezinárodních šetření i vlastních dat za posledních pět let. Také tato publikace se z velké části věnuje vlivu sociálního znevýhodnění na vzdělávací výsledky dětí a také ona nabízí konkrétní doporučení pro školní praxi.

Desegregace.cz

Projekt PAQ Research upozorňuje, že segregace stále limituje vzdělávací dráhu velké části z 35 tisíc romských dětí, které v Česku navštěvují základní školy. Autoři projektu z dostupných dat usuzují, že je možné přibližně určit maximální podíl romských a jiných sociálním vyloučením ohrožených dětí ve třídě, po jehož překročení začne hrozit, že rodiče z majority začnou pro své děti hledat jinou školu (10–15 % na školu, maximálně 4 žáci ve třídě). Na více než 260 školách se ale vzdělává minimálně třetina romských dětí. Navíc 12 % všech romských žáků (tedy přes 4000) má vzhledem k diagnóze lehkého mentálního postižení snížené nároky na vzdělávání – u neromských žáků je tento podíl pouze 1,3 %.

Vzhledem k tomu, že velká část segregovaných škol se nachází v oblastech s podílem romských dětí v populaci do 8 %, desegregace je „matematicky” dosažitelná, byť k ní nevede snadná cesta. Na projektu desegregace.cz je nejzajímavější, že neposkytuje jen teoretický a analytický základ, ale také katalog konkrétních opatření prověřených školní praxí (včetně odkazů na relevantní zdroje informací), kterými se dá inspirovat.

Zajímavosti českého vzdělávání

Že desegregovat má smysl, to nejnověji potvrdily i sekundární analýzy České školní inspekce vycházející z mezinárodních šetření i vlastních dat získaných za posledních pět let. Podle nich žáci ze sociálně znevýhodněných rodin dosahují ve školách, kde převažují děti s lepším socioekonomickým zázemím, lepších výsledků – těmto dětem se přitom daří stejně bez ohledu na to, jaké mají rodinné zázemí jejich spolužáci. Desegregací tedy podle závěrů ČŠI mohou znevýhodněné děti i společnost získat, aniž by utrpěli ostatní.

Autoři analýzy dávají do souvislosti na úrovni obcí s rozšířenou působností mimo jiné průměrné výsledky dětí v testech z českého jazyka a matematiky, podíl neprospívajících žáků, počet exekucí nebo tzv. index kvality života. Publikace dále prezentuje analýzy zaměřené na předškolní vzdělávání, wellbeing v souvislosti se socioekonomickým zázemím žáka nebo charakteristiky dobrého učitele. Stejně jako výše zmíněný projekt přitom nezůstává jen u konstatování a popisu situace, ale jde o krok dále – snaží se na základě datových zdrojů navrhnout metody výuky, které přinášejí v různých kontextech nejlepší výsledky, věnují přitom opět velkou pozornost tomu, jak sociální zázemí žáků ovlivňuje jejich vzdělávání.