← Články

Fokus: Dobří žáci informace zpochybňují, dobrý učitel netrestá, ale argumentuje

19. 4. 2014

EDUin

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 6. dubnu, obsahují například toto téma: známkování učení neprospívá, děti nemotivuje, leda snad jedničkáře. Proto se ujímá slovní hodnocení, které dá dítěti hlubší a komplexnější zpětnou vazbu, a učitele nutí přemýšlet o tom, jak u dítěte podpořit jeho slabší stránky.

V dobře vedené hodině špendlík spadnout neuslyšíte
Současné vzdělávací prostředí, které se vyznačuje přemírou informací, klade nové nároky na dovednosti žáků i na jejich chování. V době, kdy jediným zdrojem informací byl učitel, se od žáků očekávalo, že informace nebudou zpochybňovat a nebudou rušit učitele při jejich předávání. U žáků se oceňovalo sezení potichu, pozorné naslouchání a učení se nazpaměť. Žáci, kteří povídali a zabývali se jinými věcmi, byli trestáni. V prostředí bohatém na informace je třeba umět informace zvažovat a kriticky hodnotit. Dobří žáci proto informace zpochybňují, hledají argumenty, diskutují, spolupracují s ostatními. Možnost volnějšího pohybu po třídě, domlouvání, společné řešení zadání už by nemělo být hodnoceno jako rušivé, ale jako známka produktivního učení (k proměnám pedagogiky ve třídě bohaté na digitální technologie více zde).
V Anglii sílí trend hodnocení dětí formou pohovoru
V anglických školách sílí konsensus nad tím, že žáci nemohou být posuzováni pouze na základě znalostních testů z jednotlivých předmětů. Stále větší množství škol využívá psychometrické testy ke zjišťování osobnostních charakteristik žáků, jejich silných a slabých stránek. Žáci nejprve odpovídají na sérii otázek o sobě samých, po vyhodnocení odpovědí s nimi výsledek probírá individuálně hodnotitel. Podle zástupkyně školy ve West Yorkshire, kde psychometrickými testy procházejí všichni čtrnáctiletí a patnáctiletí, je pohovor klíčovou částí hodnocení: žáci konzultují s nezávislým hodnotitelem, který jim pomůže uvědomit si jejich kvality i nedostatky a možnosti dalšího rozvoje. Díky pohovoru i slabší žáci získají větší motivaci a inspiraci, jak rozvíjet svůj talent.
Jedničky vám úspěch v dalším vzdělávání nezajistí
V mnoha školských systémech po celém světě se hledají alternativy k tradičnímu hodnocení žáků prostřednictvím známek (čísly nebo písmeny). Výzkumy prokázaly, že popisná zpětná vazba přispívá k zlepšení vzdělávacích výsledků žáků, zatímco známkování nijak učení nepodporuje. Na základě školních známek rovněž nelze usuzovat na úspěch žáka v dalším vzdělávání a v práci. V řadě kanadských škol a školských obvodů přistupují ke slovnímu hodnocení a nepoužívají známky. Žáci na základních školách v provincii Ontario dostávají formální hodnocení se známkami pouze na konci roku, ve školách v Calgary plánují zrušit známky až do 9. třídy, což vyvolalo mnoho námitek ze strany rodičů. Středoškolská učitelka angličtiny L. Samson v Surrey známky pro hodnocení v hodinách nepoužívá a učí žáky, aby si svou práci hodnotili sami nebo navzájem mezi sebou. Vede žáky rovněž k tomu, aby sami definovali, kde se jim daří a s čím mají problémy. Ústup od známkování souzní s požadavky zaměstnavatelů, kteří hledají zaměstnance připravené kriticky hodnotit informace, komunikovat, řešit problémy, spolupracovat a myslet kreativně. Žádnou z těchto důležitých dovedností tradiční známkování nepostihne.
Terciární vzdělávání je na vzestupu, podívejte se proč
Vůdčí postavení ve světě ve vysokoškolském vzdělávání si od konce 2. světové války udržují anglofonní země, zejména USA. Ve vývoji terciárního vzdělávání ve světě lze sledovat tři hlavní trendy: 1. neustálé rozšiřování účasti na vzdělávání po celém světě, 2. zvyšování kapacity ve vědě a technice v mnoha zemích z vlastních zdrojů, 3. ustavení řady autonomních systémů terciárního vzdělávání. Rozvoj terciárního vzdělávání je celosvětově ovlivněn dalšími faktory: a) rozšíření a zintenzivnění komunikace, b) rozvoj jednotného systému publikování vědeckých prací v angličtině, c) sestavování mezinárodních žebříčků škol, d) bouřlivý rozvoj masově otevřených online kurzů (MOOC), e) šíření všemožných forem spolupráce přes hranice států včetně možností získání společných titulů, f) neustálý nárůst mobility studentů na všech úrovních vysokoškolského vzdělávání podpořený vzájemným uznáváním kreditů a částečnou standardizací titulů, g) růst regionálních center terciárního vzdělávání nejen v Evropě, ale i jinde. Tyto faktory přispívají k oslabení nadvlády amerických a dalších anglofonních institucí terciárního vzdělávání a k posilování institucí evropských, a zejména východoasijských.