Fokus – Náročnější zkoušky pro anglické učitele a jak budou vypadat univerzity za 15 let

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 4. listopadu, obsahují například tato témata: Matematika využívá témata dopravní výchovy, prudký rozvoj internetových univerzit a 41 strategií pro lepší učitelskou práci.

1. Spočítej mi bezpečnou rychlost při náledí. Učitelé v novozélandské střední škole Wellington College vyučují matematiku s použitím tematiky bezpečnosti na silnicích. Studenti pracují s tabulkami, kde jsou zaznamenány údaje o rychlosti reakce řidiče a brzdné dráze podle toho, zda je mokrá, nebo suchá vozovka. Studenti provádějí matematické operace a zároveň se nenásilnou formou poučí o zásadách bezpečnosti při řízení. Obdobně je téma bezpečnosti provozu propojeno s výukou fyzikálních zákonů. Studenti v East Girls College zpracovávají téma bezpečnosti chodců na ulicích v rámci předmětu technologie designu. Nejprve shromažďují informace a potom vytvářejí plakáty, které mají oslovit veřejnost.
2. Kam na internetovou školu? Online vzdělávání se rychle rozvíjí zejména v USA. Existuje zde široká škála kurzů a programů, ze kterých si lze vybrat podle potřeby. Infografika Edudemic pomáhá vyznat se v typech kurzů a přináší přehled sedmi hlavních poskytovatelů online výuky s informacemi o tom, jaké druhy kurzů poskytují, jejich vzdělávací stupeň a cenu.
3. Náročnější zkoušky pro anglické učitele. V Anglii plánují zavést od září příštího roku náročnější zkoušky pro uchazeče o učitelské povolání. Nové testy se budou skládat z angličtiny, matematiky a logického myšlení, nově bude zaveden test zaměřený na verbální, numerické a abstraktní myšlení. Tento test má ověřit schopnost uchazeče reagovat na nepředvídané úkoly a situace. Uvažuje se o tom, že výsledek testu by měl vliv na výši stipendia, které je studentovi přiznáno. Národní unie učitelů se staví k plánu kriticky a poukazuje na to, že ministr Gove v současnosti podporuje zaměstnávání nekvalifikovaných učitelů. Důraz kladou na řádné vysokoškolské vzdělání budoucích učitelů a současně dostatečnou počáteční praxi. V článku je uveden příklad testového zadání z angličtiny a úlohy z matematiky.
4. Jednoduché strategie pro hodnocení kvality a efektivity učitelů. Při vytváření systému pro hodnocení kvality a efektivity učitelů je třeba rozlišovat, k jakému účelu bude hodnocení sloužit: zda k měření, nebo k rozvoji učitelovy práce. Autor článku představuje model 41 postupů a přístupů učitele ve třídě, které podle výzkumů přispívají k lepším vzdělávacím výsledkům žáků a dobře vyhovují potřebám hodnocení pro účely rozvoje. Těchto 41 strategií je rozděleno do tří skupin: 1. rutinní postupy, 2. postupy týkající se obsahu výuky, 3. strategie reagující na okamžitou situaci. Pro potřeby měření učitelovy efektivity a kvality postačí pouze 15 z těchto prvků. Pro srovnání je uváděno 10 prvků k měření učitelových kvalit podle modelu RATE (Rapid Assessment of Teacher Effectiveness). Další důležitou součástí modelu je škála pro zachycení úrovně učitelova výkonu, která současně poskytuje vodítko pro další zlepšování. U modelů, které slouží pouze k měření, schází element dalších cílů a možností rozvoje. Třetí součástí modelu je sledování učitelova pokroku při zvládání jednotlivých strategií. Hodnocení v závěru roku pak popisuje efektivitu a kvalitu učitele a určuje, kolik rozvojových cílů v uvedeném období splnil.
5. Jedna universita na dvou polokoulích. Po dvouletém období spolupráce se univerzita Monash v Austrálii a univerzita Warwick v Anglii domluvily na spojení do Monash-Warwick Alliance. Univerzity mají jednoho společného viceprezidenta pro akademické záležitosti a usilují o těsnou spolupráci při vyvíjení studijních kurzů a o společné investice do nových technologií. Společně chtějí také přilákat nejlepší odborníky z řad přednášejících i nejlepší studenty. Očekává se, že studenti získají evropskou i asijskou perspektivu, globální zkušenosti a dostanou se do kontaktu s různým kulturním prostředím. Spojení univerzit do aliance má podporovat studentskou mobilitu. Finančně je spolupráce podpořena britskými a australskými granty.
6. Univerzity, tak jak je známe, tu za 15 let nebudou. Australská studie přináší pohled na to, jaké změny čekají tradiční univerzity v období od současnosti do r. 2025. Vzdělávání na terciární úrovni je zpřístupňováno online, tradiční univerzity už nejsou jediným strážcem znalostí a musí počítat s konkurencí z veřejného i soukromého sektoru. Studie předpokládá, že převažující model univerzity v Austrálii, který spojuje výuku a výzkum, disponuje určitým majetkem a vlastním administrativním zázemím, bude ve většině případů v příštích 10–15 letech neudržitelný. Výzkumníci definovali pět klíčových trendů tohoto období změn: 1. demokratizace znalostí a přístupu ke vzdělávání, 2. soutěž o trhy (získávání studentů) a finance, 3. změna způsobu, jak vzdělávání předávat a získávat, díky digitálním technologiím 4. globální mobilita pro studenty i akademiky, 5. posílení integrace s průmyslem. Univerzity musí na tyto změny reagovat a zavést nový obchodní model. Výzkumníci uvádějí následující cesty, jak fungování univerzit modernizovat: 1. zachovat status quo a významně proměnit způsoby poskytování vzdělávání a administrativu, 2. zaměřit se na přesně definovaný okruh zákazníků a služeb, nabízet vzdělávání a výzkum na míru, 3. vytvořit nové příležitosti propojením sektoru terciárního vzdělávání s dalšími sektory, otevřít prostor pro inovace a nové trhy. Autoři studie nabádají australské univerzity, aby kriticky zhodnotily své možnosti a připravily plán pro další období.
7. Vzdělávací sci-fi. Americká vzdělávací společnost KnowledgeWorks zveřejnila již třetí ze svých výhledů na budoucnost vzdělávání a vzdělávacího prostředí. Prezentuje zde pět přeryvů (zlomů – disruption), které budou formovat vzdělávání v příštím desetiletí. Těchto pět oblastí je označeno takto: 1. demokratizované startupy – začínající společnosti, 2. život s vysokou spolehlivostí, 3. produkce bez institucí, 4. hodnotové sítě (value webs) na míru, 5. sdílená města. Pro každý přeryv jsou vytčeny hlavní trendy a příklady aktivit směřujících naznačeným směrem. V každém oddílu jsou uvedeny příležitosti, které přeryv nabízí, a možné obtíže a problémy, které je třeba překonat. 1. Podnikavost a podnikání bude zpřístupněno širokému okruhu lidí díky dostupnosti know-how na sociálních sítích. Propojení investorů s inovátory, učení a vyučování se bude dále diverzifikovat. Bude se zvyšovat podíl vzdělávacích aktivit financovaných podnikatelským kapitálem. 2. Rozšířené možnosti využívání dat a informací. Jejich analýza a vizualizace budou nápomocné při rozvíjení kognitivních procesů. Díky novým poznatkům o fungování mozku bude možné lépe strukturovat vzdělávání, podpořit motivaci a kreativitu 3. Práce a další smysluplné aktivity nebudou vázány na instituce, lidé se nebudou připravovat na jeden typ povolání, ale kombinovat řadu dovedností a zkušeností, zaštítěných certifikátem nebo doporučením. Také vzdělavatelé budou využívat různé formy práce. Charakteristický je pokles podílu práce na plný úvazek a vysoká mobilita pracovníků. 4. S využitím digitálních technologií se propojí studenti, učitelé, vzdělávací zdroje, služby a data do nově vytvářených hodnotových sítí. Školy nebudou uzavřené organizace. Budou zprostředkovávat studentům zdroje podle potřeby. Budou vznikat nová vzdělávací prostředí vytvořená zdola aktivitou různých aktérů vzdělávání. 5. Města budou podporovat zapojení občanů do řízení měst. Budou mít otevřenou strukturu a všudypřítomné informace pro občany. Školy budou propojeny s městskými prostory a organizacemi.V závěru výhledu je shrnuto, co tyto nové podmínky budou znamenat pro vzdělávající se, vzdělavatele (pedagogické pracovníky) a vzdělávací prostředí.