Hospodářské noviny: Rodiče jsou vůči základním školám kritičtější než před deseti lety. Chtějí práci s informacemi, ne drcení na zkoušky

Publikujeme text Markéty Hronové, který shrnuje závěry šetření o rodičovských postojí ke škole, vzdělávání a k učitelům. Šetření sleduje posuny v těchto postojích mezi lety 2009 až 2019 a zohledňuje i první rok pandemie. Text vyšel 16. března v Hospodářských novinách. Celou studii si můžete stáhnout zde.

Zatímco před deseti lety bylo pro rodiče důležité vybavení škol moderní technikou, v roce 2019 už kladli velký důraz hlavně na přístup učitelů k dětem a vytvoření přátelské atmosféry. Podle nového průzkumu PAQ Research pro Nadaci České spořitelny a EDUin jsou rodiče ke vzdělávání na základních školách kritičtější než dříve. Netýká se to jen těch vysokoškolsky vzdělaných, kteří mají vyšší nároky, ale i rodičů dětí se špatným prospěchem a z horších ekonomických poměrů.

„To může být dáno mimo jiné horší kvalitou škol navštěvovaných dětmi z chudšího prostředí, nižší důvěrou těchto rodičů ve stát či častějšími konflikty spojenými s prospěchem,“ vysvětluje Daniel Prokop, jeden z autorů studie, kterou mají HN exkluzivně k dispozici. Výzkumníci se v ní zaměřili na to, jak rodiče s odstupem desetiletí hodnotí vzdělávání svých dětí, jaké kvality očekávají od učitelů a co by škola měla jejich dětem dát.

Autoři studie některé otázky položili rodičům prvně v roce 2009, poté v roce 2019 a pak znovu ještě loni na jaře a na podzim, aby zjistili, jak jejich postoje ovlivnila distanční výuka. Ukázalo se, že rodiče výuku svých dětí hodnotí v pandemii ještě lépe než před ní. „Nepodařilo se nám důvěryhodně rozklíčovat, čím to je,“ přiznává další z autorů studie Václav Korbel. Pro rodiče se ale významně zvedla důležitost toho, aby škola žáky naučila se soustředěně učit a systematicky poznávat nové věci. „Rodiče zřejmě poznali, že tyto kompetence jsou důležité pro zvládání distanční výuky,“ míní výzkumníci.

Oproti roku 2009 výrazně narostl počet rodičů deváťáků, kteří považují za prioritní naučit děti pracovat s informacemi, vytvářet si názor a argumentovat. Naopak klesl počet rodičů, již kladou důraz na přípravu na zkoušky a získání co nejširších znalostí. „V desetiletém odstupu dochází k podstatnému obratu. Priority se mění, rodiče reflektují rychlý vývoj 21. století a od základního vzdělání čím dál tím více požadují osvojení si měkkých dovednosti před tvrdými,“ míní programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.

Ve vnímání cílů vzdělávání však hraje velmi silnou roli vzdělání a příjem rodičů. Práci s informacemi a vytváření názorů častěji zdůrazňují ti s vyšším vzděláním. Rodiče z nižších socioekonomických vrstev jsou spíše konzervativnější a více požadují, aby škola děti učila respektu k autoritě, praktické zručnosti a dobře děti připravila na přijímací zkoušky. „Pro školy je to složitá situace,“ přiznává Hřebecký. Rodiče se podobně jako celá společnost dělí na konzervativce a liberály a školy musí sloužit oběma skupinám.

Studie ukázala, že vzdělání jejich dětí je pro rodiče čím dál tím důležitější. Jedna třetina z nich si základní školu pro své dítě vybírá, nespokojí se jen s tou nejbližší či spádovou. Ve skupině rodičů s vysokou školou a vyšším příjmem jich je dokonce polovina. „Je to dobrá zpráva – přibývá rodičů, pro něž je vzdělání jejich dětí důležité. Zároveň trochu i špatná zpráva, protože stále hlasují spíše nohama. Raději budou vozit své děti dál, než aby se pokusili jejich spádovou školu změnit,“ míní Hřebecký. Na druhou stranu podle průzkumu aktivita a spolupráce rodičů a školy od roku 2009 výrazně vzrostly.