Jak by mohly vypadat kvalitní maturity…

V krátkém textu komentuje Radek Sárközi současnou podobu státní maturity ve vztahu k požadavkům Rámcových vzdělávacích programů a nabízí možné varianty toho, jak by mohla modernější závěrečná středoškolská zkouška vypadat.

 

S rámcovými vzdělávacími programy přišlo do všech středních škol nové pojetí výuky zaměřené na klíčové kompetence, očekávané výstupy a průřezová témata. Učivo již není hlavním cílem výuky, ale stalo se prostředkem k jejich dosahování. Měla by se změnit i maturitní zkouška? Určitě!

 

Maturity a RVP

Stávající pojetí maturit (ve společné i školní části) zatím nijak nezareagovalo na kurikulární reformu, která přišla se školními vzdělávacími programy. Zkouší se hlavně znalosti, méně pak dovednosti. Na středních odborných školách je sice součástí maturity i praktická zkouška, ale na gymnáziích nikoliv.

Zkoušet žáka pouze ze zvládnutí učiva ve vybraných vyučovacích předmětech už dávno nestačí. Pokud jsou oficiálním cílem vzdělávání na středních školách klíčové kompetence, je třeba míru jejich osvojení hodnotit u maturity. Navíc se chystá revize RVP, kde by ke klíčovým kompetencím přibyly ještě tzv. gramotnosti, tedy matematická, čtenářská a přírodovědná gramotnost (případně i gramotnost informační, finanční, počítačová či mediální…).

Jak by se tedy maturitní zkouška měla proměnit, aby byla kvalitnější a komplexnější? Aby v ní absolventi středních škol prokázali, jak si osvojili klíčové kompetence a tzv. funkční gramotnost? Především by se musela rozrůst o novou část! Na některých základních školách (např. ZŠ Londýnská v Praze) už nyní probíhají na konci 9. ročníku tzv. „malé maturity“. K maturitám, jak je známe ze středních škol, ale mají tyto malé maturity daleko – jsou totiž mnohem praktičtější…

 

Veřejná obhajoba absolventské práce

Žáci si nejprve sami zvolí téma (teoretické či praktické), kterému se chtějí věnovat (mohou to být třeba „éčka“ v potravinách, zrakové klamy, konkrétní bitva, elektrárny či jakékoliv téma z jakéhokoliv oboru…). Následně se dohodnou s učitelem, který jim práci povede a se kterým budou moci konzultovat problémy. Výsledkem jejich práce musí být vytvoření prezentace v PowerPointu (či jiném prezentačním programu), která bude splňovat všechna předem stanovená kritéria (např. rozsah, začlenění obrázků do textu, čitelnost pro diváky, použitou literaturu a zdroje nebo resumé v angličtině). Žáci nakonec tyto své prezentace obhajují před komisí, která je tvořena učiteli, žáky z 8. ročníku, případně hosty či odborníky odjinud. Diváky těchto obhajob mohou být spolužáci, rodiče apod.

Tento model by se dal celý převzít a začlenit do maturitní zkoušky v její školní části. Student SŠ by si ve 3. ročníku vybral téma, které bude během celého 4. ročníku zpracovávat. Měl by k němu konzultanta ze své školy, případně externistu. Nakonec by musel svou práci veřejně obhájit před komisí tvořenou učiteli z dané školy s předsedou z jiné školy. Podívat se na obhajoby by mohl kdokoliv. Její součástí by byla prezentace s resumé v angličtině (v psané i mluvené formě) a dále nutnost zodpovědět otázky hodnotitelů i hostů. Práce by se odevzdávala i v písemné formě (jako taková „malá bakalářská práce na VŠ). Absolventské práce, prezentace i jejich hodnocení podle předem daných kritérií by škola musela zveřejnit na svých internetových stránkách.

Absolvent, který by takovouto zkouškou prošel, by byl určitě lépe připraven pro další studium na VŠ i pro zaměstnání, než je tomu dosud. Tato podoba maturit by měla vliv i na změnu ve způsobu výuky na středních školách. Studenti by se totiž museli naučit spoustě praktických činností jako je veřejné vystupování, obsluha počítače, vyhledávání informací, psaní textů, angličtině apod.

 

Další části maturitní zkoušky

Byly by po zavedení obhajob absolventských prací nutné i další části maturit, jak je známe dnes? Myslím si, že už nikoliv… Státní maturity by se obešly bez společných didaktických testů dvou úrovní i oprav slohových prací externisty. Pokud by ale stát trval na zachování současných pravidel maturit, nevadilo by to…

Didaktické testy z češtiny, matematiky a cizího jazyka by mohly být zachovány. Měly by se ale zaměřit na gramotnosti (tedy dovednosti využít naučené v praxi), nikoliv na pouhé znalosti jako nyní.

Také slohová práce by mohla zůstat. Jen bych nabídl ke zvážení, zda mají maturanti psát o přípravě palačinek, jak tomu bylo letos… Není to téma spíše pro základní školu? Neměli by maturanti prokázat ve slohové práci jistou úroveň myšlení? Proč by měli maturanti prokazovat, že zvládnou napsat vypravování či úvahu nebo referát či reportáž? Jazyk je především nástrojem myšlení! Studenti by tedy u maturit měli prokázat, že umějí formulovat své myšlenky a že umějí své názory podpořit pádnými argumenty. Proto se pro maturitní sloh hodí spíše tzv. argumentační esej. Povídky, ať si píší studenti ve volném čase… K tvorbě referátů a dalších odborných textů nemají studenti při psaní slohové práce podklady, takže stěží mohou v časovém presu vzniknout kvalitní texty. (A navíc to popírá celý způsob vědecké práce založené na studiu pramenů a odborné literatury!) Odborný text budou přece studenti psát právě pro obhajoby svých absolventských prací, nemusí ho tudíž tvořit znovu… Studentům můžeme zadat při slohové maturitní práci psaní reportáže či zprávy, ale opět tím popíráme podstatu práce novináře, což je špatně! Reportér má psát o události, u které byl (a jedinou události, u níž je aktuálně maturant, je právě psaní slohové práce, může si tedy nanejvýš něco vymyslet, což je v přímém rozporu s etickým kodexem novináře, jak ho zformuloval Syndikát novinářů ČR…). Nemluvě o zprávě, kde je třeba ověřovat informace z různých zdrojů, což bez možnosti použít telefon či internet maturant při psaní slohové práce nemůže nikdy udělat. Výsledkem podobných zadání je pouze „hra na funkční styly a jejich pravidla“, navíc spíše než o hru, jde o podfuk – a k němu přece maturanty vést nechceme! Vlastně dnes s nostalgií vzpomínám na zlaté časy „nestátních maturit“, kdy jsem studentům na gymnáziu mohl svobodně připravit téma v podobě citátu od T. G. Masaryka či z Bible, a lituji současné studenty, kteří absolvují státní maturity zbavené veškerého étosu – rozhodují se, zda budou psát o přípravě palačinek s tvarohem či špenátem… Tomu říkám totální devalvace maturit!

Zbývá ústní zkoušení. I to můžeme zachovat, ale není už spíše přežitkem? Vždyť kultivovanost vyjadřování i vystupování můžeme zjistit právě při obhajobách absolventských prací…

Učitelům cizích jazyků se určitě bude zdát, že resumé v angličtině je málo. Proto bych byl pro zachování zkoušky z cizího jazyka přibližně v současné podobě. Lepší by ale bylo, kdyby šlo o zkoušku mezinárodně uznávanou. Stát by studentovi zaplatil ale pouze první pokus. Všechny další pokusy už by si student musel hradit sám. To se týká i opakování ostatních částí maturit…

 

Závěrem

Přijde vám mnou nastíněná nová podoba maturit lepší, než je ta současná? Pokud ano, můžete obhajoby absolventských prací začlenit do školní části maturitní zkoušky již nyní. Lepší by ale bylo, kdyby šlo o povinnou součást maturit a jejich základ!

 

Autor je šéfredaktorem vzdělávacího portálu www.eucebnice.cz

 

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
30 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Veronika Valíková
Veronika Valíková
10 years ago
matka
matka
10 years ago

Paní Valíková, krásné léto-Morava je nádherná, také tam pojedem :)

Učitel
Učitel
10 years ago

Pane Sárközy, Vaše návrhy jsou velmi, velmi zajímavé… Ovšem z pozice učitele, který, jak uvádíte, učil na gymnáziu a patrně již delší dobu neučí. Nevím, jaké máte zkušenosti z dalších typů škol, ale tvrdím, že kdyby se u maturit zkoušel argumentační esej a způsob hodnocení cizího jazyka byl stejný jako při skládání mezinárodního certifikátu, tak by množství maturantů, které by bylo schopno takovou zkoušku složit, bylo zlomkem oproti tomu nynějšímu. A to jako učitel nenapravíte, ani kdybyste se přetrhl. Je to totiž dáno tím, že na střední školu může každý, kdo chce. Můžeme samozřejmě říkat, že je to špatně, je… Více »

Učitel
Učitel
10 years ago

Opravuji závěr – argumentační esej, ať máme jednotná pojmenování…
Zapomněl jsem uvést, že propojení s praxí a absolventské práce jsou dobrý nápad. Zároveň na to musím říct, že mnohé školy už to takto dělají. A jen tak mimochodem je lepší psát nějakou rozsáhlejší práci ve třetím ročníku než v maturitním – ze zcela praktických důvodů. Navíc stále více žáků i z odborných škol se účastní SOČ.

Radek Sárközi
Radek Sárközi
10 years ago

Chápu, že nelze zavést psaní argumentačního eseje ze dne na den (ani z roku na rok), ale myslím, že kdyby se studenti učili argumentovat od prvního do čtvrtého ročníku, zvládli by ho napsat všichni. Dnes dovednost argumentovat nemusí prokazovat žádný maturant (ani gymnazista)… Samozřejmě záleží na tom, jaká hodnoticí kritéria by byla pro tento útvar nastavena. To se týká i úrovně zkoušky z cizího jazyka. Můj článek byl ale především o tom, že pokud se změnily společně s RVP hlavní cíle výuky na SŠ, musí se změnit i podoba maturity. Ta dnešní těmto cílům vůbec neodpovídá! Že něco dělají některé… Více »

Učitel
Učitel
10 years ago

Takže maturitu by udělal i student se 7% úspěšností? Šlo mi právě o to, poukázat na problém realizace Vámi navrhované maturity. Jde o úroveň současných středoškoláků – ne o to, zda se budou učit psát například esej dva nebo tři roky. Přečtěte si výňatky z Kostečkova článku – myslíte, že tito lidé by byli schopni esej napsat? Mohu Vás ujistit, že se nejedná o ojedinělé práce. S pí kolegyní Valíkovou v mnohém nesouhlasím, ale s jejím postojem k psaní esejů ano (spíše domácí práce, potřeba více času…). V zemích, kde je esej součástí maturity, skládá maturitu podstatně menší procento populačního… Více »

Radek Sárközi
Radek Sárközi
10 years ago

Ano, student by udělal maturitu třeba na 3%. To by měl napsáno na maturitním vysvědčení. Kdyby chtěl dosáhnout třeba 50%, musel by si maturitu zopakovat. VŠ by se rozhodla, jestli přijme maturanty od 10% výš nebo třeba od 70% výš… Stejně tak zaměstnavatel.

Josef Nožička
Josef Nožička
10 years ago

Můj názor:
Absolventská práce je dobrý nápad, který ostatně už řada středních škol praktikuje. Ovšem nahrazení celé státní maturity či její významné části jenom absolventskou prací považuji za nesmysl.
Např. resumé v angličtině u abs. práce nemůže ověřit znalost cizího jazyka u maturanta. Co když si to resumé například student nechá od někoho napsat?
Také vypracování takové práce na PC příliš nevypovídá o dostačujících schopnostech studenta z oblasti informačních technologií.
A především: kdo zajistí, že mnohé práce nebudou z 80 i více procent jen texty zkopírované odjinud s minimálním vlastním přínosem?

Radek Sárközi
Radek Sárközi
10 years ago

A kdo zjišťuje u maturit nyní, zda si absolvent SŠ osvojil klíčové kompetence, které jsou hlavním cílem výuky, nebo práci s počítačem? Vyplňují se didaktické testy podivné úrovně, píšou slohové práce s problematickým zadáním…

Zajistit, že texty absolventských prací nebudou kopírovány, může povinnost jejich zveřejnění a hlavně to, že si student může téma svobodně vybrat dle svých zájmů.

V článku píšu, že jazykové zkoušky by bylo dobré řešit přes mezinárodní certifikované zkoušky…

Josef Nožička
Josef Nožička
10 years ago

Trochu slabé argumenty: Názory na kvalitu didaktických testů mohou být různé, ovšem ověřování znalostí na rozdíl od absolventské práce zajišťují (jsou-li sestaveny kvalitně). Ověřování dovedností z oblasti práce s počítačem bude zajištěno, pokud si bude možné vybrat informatiku jako jeden ze 3 volitelných předmětů (což by mělo být od příštího roku – je samozřejmě otázka, zda to někdo nezmění …) Ano, je možné práce zveřejnit – ale myslíte, že je reálně možné, aby někdo každoročně bedlivě prozkoumával cca 100 000 absolventských prací? Jistě, na současné podobě státních maturit je třeba řadu věcí změnit. Ovšem ten Váš návrh se mi jako… Více »

Radek Sárközi
Radek Sárközi
10 years ago

Ovšem didaktickým testem klíčové kompetence nevyzkoušíme… Obhajoba absolventské práce je komplexní – propojuje počítačovou gramotnost, češtinu, komunikativní kompetence, angličtinu atd. A má v sobě i jistý étos! Vrátila by maturitní zkoušce její vážnost po letošní šaškárně s palačinkami…

Jan Zdeněk
Jan Zdeněk
10 years ago

Můžu vědět, Radku, kolik prací maturitních jsi opravil? Znáš i jiná témata než trapně profláknuté palačinky? Kolik z nás je okamžitě schopno naučit žáky psát odbornou esej? Samotný termín klíčové kompetence se opravdu ani při ústním zkoušení nedostane na program dne?

Radek Sárközi
Radek Sárközi
10 years ago

Mně tyto otázky nepřijdou do diskuze nijak přínosné. Nechť si na ně odpoví ten, kdo si takové otázky klade… Já si položil otázku jinou a na ni jsem v článku odpověděl. Hledal jsem nejlepší způsob, jak zjistit u maturity, do jaké míry si absolvent osvojil nejdůležitější cíle výuky definované v RVP. Myslím si, že mnou navrhovaná podoba maturit by vedla k mnohem zajímavější výuce než ta současná! Přivítám konkrétní alternativní náměty, jak zkoušet klíčové kompetence…

Ondřej Šteff
10 years ago

„…by vedla k mnohem zajímavější výuce než ta současná“

To je totiž klíčové. Mnozí si myslí, že to důležité je maturita (objektivní, srovnatelná, spravedlivá, technicky zvládnutá, na počítači, bez opisování či jaká). Ale to podstatné není. To důležité je, co a jak se žák celé čtyři roky učí a NAUČÍ.

Ondřej Hausenblas
10 years ago

Dobrá a věcná diskuse. Myslím, že by nám pomáhalo, kdybychom si vždycky dost naléhavě (každý sám sobě, nejprve) položili pár otázek: 1. Otázka: Představuju si, že návrh nebo protinávrh a argumenty k němu mají platit od roku 2013 (možná 2014), anebo (proti)navrhuju něco, k čemu žáky vychováme během příštích čtyř, ale radši osmi let? Vysvětlení: Čtyři roky SŠ (od prváku po maturitu) by si zvolily školy, jejichž učitelé už i sami umějí psát například argumentační esej nebo jinou „novinku“ a kteří už své žáky umějí tomu také systematicky a nikoli nárazově, vyučovat. Osm let bych doporučil obecně, protože moje zkušenost… Více »

Karel Lippmann
Karel Lippmann
10 years ago

Prověřovat pomocí testů tzv. gramotnosti je velice problematické. V literatuře či společenských naukách lze např. jen těžko formulovat zcela jednoznačná (kauzálně nutná) řešení úloh, což ale testy většinou vyžadují. Testová úloha může sice žákům nabízet i řešení „správné“ jen relativně, hodnocení je však nakonec absolutní a míra relativity často sporná. Plošného testování můžeme neškodně (a snad i užitečně) používat jen diagnosticky ke zkoumání dílčích složek vzdělání. K celistvému hodnocení se nehodí, jeho dopad na výuku je negativní, neboť její obsah nepřiměřeně redukuje. Ústní zkoušku bych naopak nepodceňoval. Nesmírně důležitou dovedností je vedle kauzálního i myšlení kritické, vedoucí k utvoření dostatečně… Více »

Pavel Doležel
Pavel Doležel
10 years ago

to Štefl: Máte pravdu, ale pouze z pohledu žáka, nebo rodiče. Jenže, považte, u nás většinu škol platí stát. Všichni nejsou tak bohatí, aby mohli navštěvovat PORG, víte? (Nechci se ale teď pouštět do diskuse o tom, že ne každý, kdo navštěvuje PORG musí nutně být bohatý, apod., anžto to pro tuto diskusi nepovažuji za podstatné.) To „platí stát“ pochopitelně znamená přerozdělení z kapes nás všech. Jenže narozdíl od akciové společnosti v níž je pár akcionářů a každý si své investice hlídá, investice státu do vzdělávání technicky prostě nemůže hlídat každý daňový poplatník. Místo valné hromady a účetní závěrky za… Více »

Pavel Doležel
Pavel Doležel
10 years ago

to Lippmann: „Kauzálně nutná“? Trochu pleonasmus, ne? Máte jistě pravdu, že kupříkladu krevním rozborem hodnotovou orientaci člověka nezjistíte. Testem znalostí a dovedností nezjistíte ani motivovanost žáka, ani jeho schopnost vnímat sociální vztahy. Jinými slovy, jak píšete, didaktické testy se k celistvému hodnocení žáka nehodí. Ale co dál? To vědí všichni, že když někomu změřím zadek, tak tím jeho znalost anglického jazyka neověřím, ale ověřím tím velikost jeho zadku. Stejně jako vy by mohl argumentovat nějaký léčitelský mašíbl celostní či nějaké jiné alternativní medicíny. Na co budeme dělat krevní rozbory, když celistvé hodnocení to není, ne? Maturita rozhodně nemusí mít celistvý… Více »

Pavel Doležel
Pavel Doležel
10 years ago

to Sarközy: „Nejdůležitější cíle výuky definované v RVP“ to je něco jako desatero definované v Bibli svaté, nebo snad něco jako rasové zákony předběžně definované v Mein Kampf? Kdo určil, že jsou nejdůležitější? Jak ověřím matematickou gramotnost prací o problémech vývojové psychologie v internetovém věku?

Pavel Doležel
Pavel Doležel
10 years ago

to Sarközy: Mimochodem, to se opravdu domníváte, že počítačovou gramotnost ověříte schopností používat PowerPoint a Word na elementární úrovni? Vážený pane, to jsou hotové aplikace vyrobené tak, aby byly co nejvíce blbuvzdorné. Počítačovou gramotností opravdu není schopnost počítač zapnout a dvakrát kliknout na obrázek. Jo, kdyby žáci měli povinnost psát práci v LaTexu, tak to už by přece jen něco o jejich schopnostech vypovídalo, ale to asi neumíte ani vy, nebo se mýlím? Nehledě na to, že problém napsat kvalitní práci má většina vysokoškoláků, natož pak středoškoláků. Vždyť ty testy Cermatu se snaží ověřovat podstatně jednodušší a elementárnější dovednosti, nutné… Více »

Radek Sárközi
Radek Sárközi
10 years ago

Ten troll tady dneska pěkně řádí – 4 příspěvky za sebou… :-D

Pavel Doležel
Pavel Doležel
10 years ago

Troll jsem já. A trotl je táámhleten…

Martin Gust
Martin Gust
10 years ago

ad Pavel Doležel Zabloudil jsem sem náhodou, ale nestačím zírat. Pan Šteffl říká, že je důležité, co a jak se žák celé čtyři roky učí a NAUČÍ. Vy na to reagujete slovy: „Máte pravdu, ale pouze z pohledu žáka, nebo rodiče.“ a končíte „Nejsem si tak jist, že jediný užitek, který by měl být poměřován, je užitek žáků a rodičů.“ A čí užitek tedy, proboha? Bezdětných učitelů? Nebo nějakého abstraktního státu, který potřebuje dělníky a nosnice? A kdo v něm zbyde když vyloučíme rodiče a žáky? Mimoděk ovšem shrnujete podstatu názoru řady zastánců technokratického testování – takový krásný systém by… Více »

Radek Sárközi
Radek Sárközi
10 years ago

Na pana Doležela nemá cenu reagovat, viz jeho příspěvky na České škole…

Pavel Doležel
Pavel Doležel
10 years ago

Ano, pro pedagoga je konečným cílem žák, či student a je to tak správné, pro psychologa je konečným cílem člověk a také je to správné. Ale bohužel se v průběhu staletí přišlo na to, že individualismus Adama Smithe obecně nefunguje. Veřejný vzdělávací systém tady není a nesmí být od toho, aby každému vyhověl, aby každému dal, co chce-tedy jednomu podporu v intelektuálním vývoji a druhému papír se štemplem. Veřejné vzdělávání není soukromá služba, jak sám název napovídá. Jde o službu veřejnou, kterou platí daňoví poplatníci. Sice se to může zdát leckomu podivné, ale daňový poplatník je ten, komu je tato… Více »

Pavel Doležel
Pavel Doležel
10 years ago

oprava: „…ku spokojenosti všech.“

Martin Gust
Martin Gust
10 years ago

Doležel Tady mi opravdu péro diskutéra ohromením vypadá z ruky. Slova „Veřejný vzdělávací systém tady není a nesmí být od toho, aby každému vyhověl“ by měla být povinně vytesána do průčelí všech škol a doplněna plakátem s heslem „Svět je o optimalizaci!“, případně „Budoucnost patří aluminiu!“ Netuším, kdo je ten váš mýthický „daňový poplatník“, ale alespoň zatím víme, že rodič to být nemůže. „Individualismus zaměřený výhradně na individuum“ je nepochybně strašlivý. Už se těším na individualismus zaměřený výhradně na kolektiv. (Ostatně, mně byla všechna individua vždycky podezřelá) Byl bych opatrný s odsuzováním „individuality dementů“. Tuším drobný problém v tom, že… Více »

Pavel Doležel
Pavel Doležel
10 years ago

Kde jste vyčetl, že rodič nemůže být daňovým poplatníkem? Množina rodičů dětí aktuálně školou povinných a množina daňových poplatníků jsou bezpochyby různé (navíc jsem to zjednodušil, protože pochopitelně veřejné školství má sloužit i historickým daňovým poplatníkům). Když tedy tvrdím, že veřejné vysoké školství je tu pro daňové poplatníky, pak tím tvrdím, že jeho smyslem není maximalizovat užitek každého jednotlivého žáka, studenta či rodiče. Můžeme rozebrat důvody, proč tomu tak je, ale je to na dlouho. Celospolečenský užitek je pojmem zrádným, nicméně každý student ekonomie zná vězňovo dilema a tudíž ví, že naprosto racionální maximalizace užitku všech jednotlivců vede již v… Více »

Martin Gust
Martin Gust
10 years ago

Celospolečensky nejlepším výsledkem by možná bylo kdyby rodič své dítě zabil aby daňový poplatník ušetřil. S těmi teoriemi her opatrně, víte jak to s Nashem dopadlo. Doporučoval bych spíš praxi. Kyblíček, lopatičku a plácat a plácat.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
10 years ago

No, jak to s Nashem dopadlo? Jsa nemocen, žije běžným rodinným životem, je laureátem Nobelovy ceny za ekonomii a geniálním a tvořivým matematikem. Nehněvejte se tedy, že studuji jeho teorie, které již našly řadu aplikací, a ne ty vaše triviální, založené na neznalosti, chabém intelektu a pohádkových představách. Úvahy typu: „Na Ostravsku dopadly maturity nejhůře z celé republiky, budeme muset lidi, kteří tam žijí, přestěhovat jinam.“, „Když zvýšíme sazbu daně, celkový výběr daní vzroste.“, „Maximalizací užitku (zisku) všech jednotlivců zvlášť se maximalizuje celkový užitek (zisk) všech jednotlivců dohromady.“ apod. vám jak vidím, nejsou cizí.