Méně administrativy, ale také méně peněz. Novela vyhlášky upravuje podmínky pro pedagogickou intervenci

Co přinesl týden  7.9. – 13. 9. 2020

Krátce:

  • Od začátku školního roku bylo koronavirem zasaženo 144 škol, proto jsme se rozhodli jít cestou opatření i ve vnitřních prostorách,“ řekl pro SeznamZpravy.cz na začátku týdne ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ne všichni s ním ale souhlasí, idnes.cz upozornil na to, že „po sociálních sítích kolují formuláře pro rodiče, kterým vadí, že jejich dítě musí nosit roušku ve škole“. Liberecký náměstek pro školství Ivan Langer zkritizoval uzavírání tříd a škol kvůli nemoci covid-19. „Začněme covid vnímat jako běžné respirační onemocnění, ochraňme důkladně rizikové skupiny – jako před chřipkou – a nechme děti chodit do školy,“ řekl pro SeznamZpravy.cz. Ředitelé škol, které oslovili novinky.cz, považují rozhodování o rouškách za nepřehledné. Citují například předsedu Asociace ředitelů základních škol Michala Černého, který připomněl, že manuál pro fungování škol, jak byl připraven v srpnu s epidemiology, počítal s rouškami v společných prostorách od 1. září: „Kdyby nechali manuál, jak byl, tak jsme si ušetřili spoustu zmatků.“
  • Podle nové vyhlášky mají například děti s poruchami učení nebo s tělesným postižením přijít o asistenty pedagoga. „Těmto skupinám přitom k 30. září 2019 pomáhala téměř třetina všech asistentů na školách… S těmi by se tak školy musely buď rozloučit, nebo je přiřadit k jiným žákům,“ všímá si v článku na SeznamZpravy.cz Josef Mačí a upozorňuje také, že vyhláška odbornou veřejnost zaskočila. Proti se ostře ohradil ČOSIV, Piráti ve středu prosadili projednávání novely na školském výboru sněmovny. Proti šetření na nepravém místě se ohradila také Učitelská platforma. Ministr školství Robert Plaga v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že „vyhláška reaguje na neefektivitu“ v poskytování podpůrných opatření, včetně asistentů pedagoga. „Z mého pohledu celý problém nebyl ani tak ve vyhlášce, ale spíše v tom, jak to uchopily pedagogické poradny. Teď mě nikdo nebude mít rád, ale pedagogické poradny často psaly opatření nad rámec toho, co bylo původně zamýšleno,“ reagoval na to prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.
  • Nejlepším ukazatelem, ze kterého odhadnete školní neúspěšnost dětí, je míra exekucí v regionu, řekl sociolog Daniel Prokop v rozhovoru pro Český rozhlas, který se zaměřil na krajské školství. Upozornil ale zároveň, že sociální situací rodin se v krajích, které dlouhodobě v nejrůznějších průzkumech dopadají nejhůře, na školní neúspěšnosti dětí podílí jen z poloviny. „Z poloviny jsou to jiné faktory. Jeden příklad za všechny, v Karlovarském kraji odučí na 2. stupni základní školy polovinu hodin neaprobovaní učitelé, jinde je to třeba 25 procent. Školy tu také mají menší podporu obcí, protože ty jsou chudší, mají i nejhorší situaci z hlediska podpůrných profesí, jako jsou speciální pedagogové, kteří jsou tam potřební,“ upozornil Daniel Prokop.
  •  Vláda ale zatím nerozhodla, jestli by se podobně jako na jaře měly měnit podmínky pro ošetřovné, napsaly v úterý novinky.cz. Že ošetřovné není pro vládu prioritou, se potvrdilo, když se na pořad pravidelného jednání nedostal návrh ministryně Maláčové, která od konce srpna usiluje o to, aby se ošetřovné vyplácelo po celou dobu distanční výuky rodičům dětí do 13 let. Současná právní úprava přiznává maximálně 9 dní rodičům dětí do 10 let, u samoživitelů je to 16 kalendářních dní. „Já osobně nepreferuji zvýšení věku na 13 let, myslím, že standardní ošetřovné, které máme do deseti let, je naprosto na místě,“ odmítl návrh MPSV v neděli v Otázkách Václava Moravce ministr školství Robert Plaga.
  • Zemřela Jiřina Prekopová, autorka a propagátorka terapie tzv. pevným objetím. „Víte, já jsem proti tělesným trestům a bití dětí. Odpovědí na všecko je láska. Ta musí v rodině proudit,“ cituje ji aktualne.cz. Rodačka z Prostějova nesměla v komunistickém Československu pracovat ve svém oboru, od 70. let působila v Německu. Podle aktualne.cz zemřela v pondělí 7. září v pražské rezidenci pro seniory RoSa.

Výrok týdne:

„Vyšší stupeň podpůrných opatření má přiznáno přes 40 tisíc dětí, ty všechny jsou velmi ohrožené, pokud by opět došlo ke karanténě a byly by vzdělávány v domácím prostředí.Je třeba myslet nejen na děti, které nemají připojení nebo nemají doma počítač, ale také na děti, které jsou duševně nemocné, ohrožené násilím v rodině nebo na děti těžce zdravotně postižené, jejichž rodiče potřebují nějaké odlehčovací služby, služby osobní asistence nebo dopomoc asistenta pedagoga,“ řekla předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková v rozhovoru pro zpravodajský web idnes.cz na téma inkluze.

V souvislostech:

  • MÉNĚ ADMINISTRATIVY, ALE TAKÉ MÉNĚ PENĚZ. NOVELA VYHLÁŠKY UPRAVUJE PODMÍNKY PRO PEDAGOGICKOU INTERVENCI

Média si v minulém týdnu všímala v souvislosti s novelou vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, která byla 1. září zveřejněna v informačním systému VeKLEP, především omezení týkajících se asistentů pedagoga. Stejně výrazně vyhláška mění i podmínky pro poskytování dalšího z podpůrných opatření, pedagogické intervence. Přeřazením z 2. do 1. stupně podpory má podle důvodové zprávy přiložené k návrhu vyhlášky školám odpadnout administrativa spojená s jednáním se školním poradenským zařízením (rozhodovat o poskytnutí pedagogické intervence budou ve škole). Pedagogická intervence se tím ale zároveň řadí mezi opatření, která nejsou spojená s finančními nároky. Podle důvodové zprávy k předložené vyhlášce se pedagogická intervence „stává standardní součástí pedagogického působení pedagogického pracovníka v době, kdy v posledních třech letech došlo k výraznému nárůstu jejich platů a kdy dochází k dalším systémovým změnám v regionálním školství, zejména navyšování nepedagogických pracovníků školy, za účelem odbřemenění pedagogických pracovníků od administrativních činností nesouvisejících s přímou pedagogickou činností.“

Tři ze čtyř pedagogů považují rozdíly mezi dětmi způsobené neúčastí na distanční výuce za výrazné

Zástupci 75 základních škol především z Ústeckého, Moravskoslezského, Libereckého a Karlovarského kraje se v průběhu května a června zúčastnili výběrového šetření Agentury pro sociální začleňování, které se zaměřilo na spolupráci škol se žáky žijícími ve složitých životních podmínkách během jarního uzavření škol.

Šetření ukázalo na velké rozdíly v zapojení žáků do distanční výuky. Z 62 úplných škol jich pět (8 procent) uvedlo, že bylo v pravidelném kontaktu s méně než polovinou žáků 2. stupně, 31 školám se podařilo podle šetření pravidelně komunikovat s alespoň 90 procenty žáků. Průměrný podíl žáků 2. stupně, se kterými byly školy v kontaktu, byl 81 procent, na 1. stupni to bylo 85 procent dětí.

Z vyučování podle oslovených pedagogů nejčastěji vypadli žáci ze sociálně znevýhodněného prostředí a romští žáci, často byli ale zmiňováni i žáci s odlišným mateřským jazykem.

O tom, že mezi dětmi, které se během jara aktivně účastnily distanční výuky a těmi, které se jí neúčastnily, vznikly výrazné rozdíly, bylo přesvědčeno 75 procent respondentů. Třetiny tyto rozdíly považovala za závažné. Příčinu toho, že se rozdíly mezi žáky zvýšily, pak vidí především v rozdílné podpoře ze strany rodiny. Respondenti také vyjadřovali obavu z toho, že ztráta návyků se projeví do budoucna problémy v chování a zhoršujícími se studijními výsledky.

Výběrové šetření v základních a mateřských školách ve spolupracujících lokalitách ASZ, Agentura pro sociální začleňování, červenec 2020: Spolupráce škol s žáky, kteří žijí ve složitých životních podmínkách, v čase opatření přijatých v souvislosti s šířením Covid-19

Výběr z Edukalendáře: 

Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments