Mimo školu jsem se naučila samostatné práci i tomu, jak provádět vlastní výzkum, říká Klára Höllge

Publikujeme rozhovor Tomáše Zahradníka s Klárou Höllge, výherkyní letošního ročníku soutěže Nejaktivnější středoškolák. Klára Höllge v rozhovoru popisuje, co jí vedlo k tomu, přihlásit se ke studiu na americké střední škole, a k čemu ji inspiroval jiný životní styl. Rozhovor vyšel původně na webu ProStředoškoláky.cz (ZDE).

V České republice máme mnoho talentovaných středoškoláků, kteří své vzdělávání posouvají daleko za hranice školy. Chodit do školy jim nestačí z prostého důvodu – chtějí pro sebe to nejlepší, co současný svět nabízí. Pracují na vědeckých výzkumech, účastní se oborových soutěží, pomáhají ostatním a jezdí po světě. 

Kláro, úspěšně jsi dělala akrobatický rock´n´roll na světové úrovni. Proč jsi skončila a čemu novému jsi se začala věnovat?

Skončila jsem kvůli odjezdu do Ameriky. Pak jsem se sice chtěla vrátit, ale už k tomu v mém životě nebyl prostor. Začala jsem se víc koncentrovat na přínosnější aktivity, které by mě obohacovaly nejen o bolavé svaly z tréninků.

S jakým cílem jsi do USA jela? Strávila jsi tam rok na střední.  Doporučuješ odjet už na střední, nebo si to šetřit třeba na vysokou?

Trochu jsem se tu nudila, chtěla jsem vidět něco nového a pořádně se naučit anglicky. Obdobnou zkušenost bych přála všem, nejen kvůli jazyku a jiné kultuře, ale pomůže Vám to se později rozhodnout, zda chcete studovat v zahraničí i na VŠ nebo ne.

A kdybys měla říct hlavní lekce, které jsi v Americe dostala?

Když vidíte úplně jiný styl života, můžete se tím inspirovat a tak nějak se rozhodnout, co se Vám víc líbí a jací chcete být. Například dobrovolnictví se tam věnuje téměř každý, u nás je to jinak.

To tě inspirovalo k tomu, že jsi po návratu do ČR každý týden pomáhala problémové mládeži? Jak tě dobrovolnická zkušenost posunula? Proč jsi do ní šla?

V Americe jsem zjistila, že mě pomáhání baví, a tak jsem i nádále chtěla trochu toho štěstí, které mám, předat i jiným. Občas to bylo velmi náročné, ale jsem ráda, že jsem to zkusila. Zjistila jsem, co taková práce obnáší, a že mě naplňuje mít šanci nějak ovlivnit druhé. To pak hrálo i roli při výběru budoucího oboru na VŠ.

Zmínila jsi, že jsi se od tance přesunula na “přínosnější aktivity”. Jaké to byly? Vzpomínáš na svou první mimoškolní aktivitu?

Už na nižším gymplu jsem se zúčastnila pár olympiád a školního parlamentu. Nejvíce aktivit jsem začala dělat během ročního pobytu v USA a následně ve třetáku, kde jsem se podle mého názoru věnovala i těm pro mě nejpřínosnějším. Na mysli mám třeba online kurz AP Biology a účast ve vědeckých soutěžích.

Co tě k biologii a chemii přitáhlo? Byl to učitel, kniha nebo nějaký zážitek?

Byli to hlavně profesoři. Biologii a chemii jsem se původně věnovat vůbec nechtěla, ale pak jsem začala chodit na školu, kde se nás profesoři snažili motivovat a tak jsem postupně objevila „krásy“ věd.

Tak to jsi měla zřejmě velké štěstí na profesory, nebo? Jak hodnotíš výuku přírodních věd na středních školách? Čím se lišili tví profesoři od jiných?

Hodně předmětů na mé škole si od třetáku volíme ve formě seminářů, tudíž pak sdílíte třídu jen s pár spolužáky. Na chemii jsme jen 4 a takový počet studentů se učí líp než když jich je 30, zvlášť když nás to všechny zajímá. Má škola není toho klasického továrního typu, máme rodinné prostředí, panuje tam příjemná atmosféra a studenti do školy chodí rádi.

A naučila si se více ve škole nebo mimo ni? Zkus porovnat roli školy a mimoškoly v rozvoji tvé osobnosti, dovedností a znalostí.

Přes osobní přístup mých učitelů nejde porovnávat 2 hodiny biologie ve třídě a 10 hodin týdně u počítače. V porovnání s jinými školami jsem toho pochytila opravdu hodně, ale v poměru investovaného času mi mimoškolní vzdělávání dalo více. Krom naučení se spousty nových informací jsem se naučila samostatné práci, používání vědeckých postupů, jak provádět vlastní výzkumy atd.  Ve škole je to občas omezující, protože se musí dodržet studijní plány, na laborky nezbývá tolik času a musí se psát testy.

Na závěr, na jaké škole plánuješ studovat po maturitě?

Hlásím se do Velké Británie na obor biomedicína. Jsem přijata s podmínkou uspěšného odmaturování na King’s College London, University College London a University of Sheffield. Pro jistotu mám podanou přihlášku na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy na molekulární biologii.

To jsou jedny z nejlepších univerzit na světe. Proč myslíš, že tě vzali?

Dlouho jsem věděla, že chci jít na VŠ do zahraničí. Aktivity, kterým jsem se věnovala, byly mým koníčkem, a zároveň i způsobem jak mého dlouholetého snu dosáhnout. Často přijímací komisi právě zajímá, čemu se studenti mimo školu věnují, proč a jak je daná věc obohatila. Můj seznam aktivit byl pravděpodobně dost netypický, ale přijetí mi zajistil.

—

Co všechno Klára na střední stihla

• Na Mistrovství světa v akrobatickém rocknrollu obsadila s formací Cheeers 7. místo

• Půl roku dobrovolně pomáhala problémové mládeži (každý týden 3 hodiny) pod organizací lata.cz.

• Založila ve své škole kroužek pro zájemce o biologii a chemii. Prováděli experimenty, na které v hodinách nezbýval čas. Dále na své škole založila a vede studentský parlament.

• Absolvovala roční vysokoškolský online kurz z biologie pod záštitou americké John Hopkins University.

• Vypracovala odbornou práci na téma Změření a ovlivnění síly svalu, s kterou se zúčastnila soutěže Google Science Fair

• Rok strávila na střední škole v USA, kde se účastnila politické simulace OSN a aktivně se podílela na chodu vědeckého klubu.