Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Publikujeme krátký komentář Boba Kartouse, který kritizuje představu, že škola jako instituce stojí mimo politický prostor. Samozřejmě není přípustné ve školách šířit politickou propagandu z jakékoli strany politického spektra, jejich povinností ale je vzdělávat děti tak, aby chápaly, co to znamená být součástí demokratické společnosti. Text vyšel 18. 4. v Mladé frontě Dnes.
Od starého Řecka se – minimálně v evropské historii – táhne pevné spojení ve vztahu škola a společnost. Aristoteles situoval těžiště společenského vzdělávání do období dnešní povinné školní docházky. Komenského obecná škola obsahuje poznávání společnosti. Společnost a její politickou vrstvu nelze ze školy vypreparovat, dokonce by to odporovalo zákonem předepsanému obsahu učiva. Divné to může připadat snad jen člověku, jehož myšlení je tvrdě poznamenáno totalitní zkušeností.
„Apolitická“ škola, tedy ta, která se nijak nezabývá výchovou a vzděláváním ve společenských tématech, představuje utopickou ideu vzniklou těsně po revoluci v roce 1989. Do té doby tvořily školy součást totalitního indoktrinačního aparátu, se všemi soudruhy, partyzánskými samopaly a ruskými časopisy povinně k odběru. Učitelé po Listopadu tuto roli pochopitelně odmítli, mylně přesvědčeni, že mohou separovat vzdělávání od výchovy, zejména společenské. Možná to mělo jakési opodstatnění v prvních letech po revoluci. Všichni, i učitelé, se učili demokracii.
Je však naprostý nesmysl požadovat apolitickou školu v roce 2018. Škola má být výsostně politická, neboť jedním z jejích hlavních úkolů je vychovávat a vzdělávat demokraticky smýšlejícího občana. Stačí si přečíst ústavu, je tam vše podstatné. Zejména některým tzv. demokratům doporučuji Listinu základních lidských práv a svobod, jež je její součástí. Povinností škol je vést děti k ústavní demokracii. Pokud se zeptáte dánských učitelů, považují to za svůj nejdůležitější úkol. I proto je kvalita demokracie v Dánsku vyšší než v Česku.
Škola nemá být místem politické propagandy. Není však problém nechat ve škole mluvit politika, pokud učitel následně vysvětlí žákům a studentům, že plácá. Politici do škol patří, musí však být podrobeni nejotevřenější diskusi, a ne seznamu předem domluvených otázek či poklonkování. Kantor je ve škole nad politikem, který se přichází zodpovídat z toho, jak dobře řídí věci veřejné.
Události, jako je hromadný politický protest, proto nemají být školami dogmaticky potírány. Představují příležitost k tomu přerušit na chvíli běžnou školní rutinu a využít čas k diskusi na zásadní politická témata.
Škola má přece děti připravovat na svět okolo nich, ne je od něj izolovat. Izolovat se, nezajímat se a nebýt politicky aktivní je totiž idiocie v původním slova smyslu.