Připomeňme si: K čemu je a k čemu není státní maturita

ilustrační foto. Devaki Erande (flickr.com)(CC BY-NC-SA 2.0)

Těm, kdo to v květnovém shonu kolem maturit nestihli, doporučujeme k přečtení článek letošního maturanta Tomáše Zahradníka, který reaguje na argument, že žáci a studenti si nevědí u maturity rady s matematikou, protože jsou líní a bez kalkulačky se neobejdou. Otázka smyslu maturitní zkoušky je aktuální i v souvislosti s myšlenkou ministra Chládka rozdělit maturitu na různé úrovně (svůj pohled vysvětluje v debatě v internetové televizi DVTV ZDE, protiargumenty Tomáše Feřteka si můžete poslechnout ZDE). Ke zkoušce z cizího jazyka se v rozhovoru vyjádřila také Martina Hulešová, expertka na jazykové testování, a téma vyvolalo živou diskusi (ZDE). Sociální aspekt maturit různé úrovně rozebírá Tomáš Katrňák v článku Není maturita jako maturita ZDE.

Studenti si s matematikou neumějí poradit, protože prý jsou líní, ve výuce používají kalkulačky a nedokážou logicky myslet. Přitom v průběhu studia učivo všichni zvládli. Jak je to možné? Vysvětlení podává letošní (úspěšný) maturant Tomáš Zahradník.

portretova-jpg
Tomáš Zahradník

Je to tím, že se žáci ve škole nenaučí matematické principy opravdu používat. Vysvětlím to na příkladu našeho gymnázia. Matematika se tu vyučuje podobně jako na většině českých škol. Nejdřív přijdou na řadu výroky, takže celá třída dělá výroky. Následují rovnice, potom goniometrické rovnice, pak se probírá analytická geometrie, komplexní čísla a nakonec kombinatorika. Ve čtvrťáku je vše probrané a můžeme se plácat po zádech. Jenže pak přijde maturita…

V průběhu studia se žáci naučili, že dostanou-li vypočítat příklad od září do listopadu, mají použít postupy pro rovnice a nerovnice. Od listopadu do ledna pak goniometrické funkce. Žák, který dokáže v zadané úloze najít vzoreček z taháku, dostane jedničku či dvojku. Ten, který ho nenajde, dostane trojku nebo něco horšího.

Jenomže u maturity není předem řečeno, jakým postupem, jakým vzorečkem zadání řešit. Student je naprosto zmatený, zoufalý, nemá se čeho chytnout a neví, jak postupovat. Prostě nevidí souvislosti, neumí nad příkladem přemýšlet! Sám jsem ten pocit zažil nejen během studia, ale i u přijímaček na Oxford, kde vám matematické tabulky sotva pomohou, neboť v každém příkladu musíte použít znalosti ze tří oblastí matematiky. To ale český žák neumí. Kdo mu to během studia ukázal? Kdo ho k tomu vedl? Nikdo, není na to čas.

Výuka na gymnáziích je totiž zbytečně uhnanáUčitel nemá dostatek času, aby naslouchal každému žákovi, natož aby zkoušel dané souvislosti vysvětlit různým způsobem. Hodina je omezena na učitelův výklad a třicet píšících rukou. Kolikrát se mě spolužák zeptal „Tome, ty chápeš, co tam ten učitel dělá?“. Ne, nikdy jsem nevěděl, co učitel matematiky dělá. Buď proto, že to bylo příliš rychlé, nebo příliš lehké. Dokážete si to představit? Šest let, čtyřikrát týdně?

A většina spolužáků na tom byla stejně. Po jednoho to bylo příliš rychlé, pro druhého těžké, nezajímavé nebo nesrozumitelné. Zkrátka pro nikoho takové, jaké by potřeboval. Matematiku, kde je třeba vlastní pochopení, jak dané věci fungují, nenaučíte třídu třiceti odlišně chápajících žáků na základě jednotného uspěchaného výkladu.

Zatímco v dějepisu neznalost roku úmrtí Gaia Juliua Ceasara nevede k debaklu při osvojení poznatku, kdy zemřel Adolf Hitler, nepochopení rovnice a nerovnic zákonitě vede k nepochopení všech dalších oblastí matematiky, kde se rovnice a nerovnice vyskytují. (Skoro všude.) To znamená, že nenaučíme-li žáka trpělivě matematickým základům ze začátku učebnice, nenaučíme už ho ani věcem pokročilým ze zbytku učebnice. Bohužel.

Máme dvě možnosti. Buď si s žákem vyhrát a věnovat mu více času ve skromnějším učebním plánu, nebo ho nechat marnit v lavici stovky hodin ročně. V druhé variantě jsme v tuto chvíli mistři. Potom ale není fér vysvětlovat selhání studentů u maturit jejich leností a neschopností logicky myslet. Kalkulačky za to nemůžou.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
E.Kocourek
E.Kocourek
6 years ago

Takže „většina (gymnazistů) na tom byla stejně. Pro jednoho to bylo příliš rychlé, pro druhého těžké, nezajímavé nebo nesrozumitelné. Zkrátka pro nikoho takové, jaké by potřeboval.“ — A ozval se někdo? Sdělil některý ze studentů učiteli, že by si přál výklad pomalejší, rozložený do více kroků, nebo čertvíjaký? Gymnazisté?!

Kordík
Kordík
6 years ago

Tak si myslím,že by studenti měli spíše studovat a připravovat se na hodiny systematicky a hned by jim vše bylo mnohem jasnější.