Příští rok nás čeká ještě větší nápor na střední školy. Kde je tlak nejvyšší a co s tím uděláme?

Lycea jsou podle ministra Beka cestou, jak posílit všeobecné vzdělávání. Budou podle něj postupně nahrazovat část specializovaných oborů středních odborných škol.

„Myslím si, že zkušenost z posledního přijímacího řízení indikuje, že existuje nesoulad mezi poptávkou a nabídkou v míře, která není zdravá,“ cituje Deník N ministra Mikuláše Beka. Posílit všeobecné vzdělávání a zároveň snížit fatálnost přijímacího řízení na střední školy chce zakládáním lyceí jako typu školy, která nebude nutit děti a rodiče rozhodovat o vzdělávací dráze předčasně. Odpovídá to podle něj i změnám ve společnosti. „Jasně se ukazuje, že poroste poptávka po všeobecném vzdělávání. Vždyť je to logické i vzhledem k tomu, jak se mění životní styl a strategie pro trh práce,“ řekl serveru Lidovky s tím, že lycejní studijní programy umožní spojit všeobecné vzdělání s profesním profilem. Většího letošního zájmu o učiliště si všímá iDNES. „Pozorovali jsme, že vzdělanostní úroveň letošních uchazečů byla v řadě případů vyšší, než na jakou jsme byli zvyklí v minulosti. Projevuje se nepřijetí na gymnázia a jiné školy,“ cituje Karla Dvořáka, předsedu Sdružení učňovských zařízení. Podle něj to neznamená, že by se výhledově více dětí chtělo živit manuální prací. Článek v této souvislosti připomíná plán ministra Beka zaměřit se na všeobecné vzdělávání a „zeštíhlit“ nabídku učebních oborů. „Myslím si, že (lycea) budou postupně nahrazovat spíše část odborného nebo učňovského školství. Ve všech krajích máme studijní nebo učební obory, o které není dostatečný zájem, a musíme vést debatu o tom, jak tyto kapacity lépe využít,“ řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny s tím, že o typech odborného vzdělávání budou rozhodovat kraje, ale „nepochybně je před námi úkol zredukovat obrovskou škálu oborů, které jsou dnes nabízeny, a přenastavit vzdělávací systém“. O potřebě změny středoškolského vzdělávání mluví také Ondřej Kania. „Hloupý politik vám řekne, že je dostatek míst pro všechny děti. Jinými slovy říká, že s dětmi budeme hrát tetris. Prostě je nacpeme kamkoli, i když tam nechtějí a i když mají prokazatelně výsledky na to, aby studovaly,“ řekl pro iDnes.

Prezident Petr Pavel podepsal novelu zákona o pedagogických pracovnících.

Vloni podle iRozhlasu dostávali učitelé v regionálním školství včetně vedoucích pracovníků v průměru měsíčně 48 204 korun, tj. 113 % průměrného výdělku. „Senát kvůli nejasnostem požádal ministerstvo školství, aby zajistilo, že výše učitelských platů bude vycházet z předpokládané aktuální průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství,“ píše se v článku. Novinky připomínají, že sama novela neupřesňuje, z jakého základu se při výpočtu 130 % bude vycházet.

Debata a tři podcasty o aktuálních tématech

Třikrát o revizi kurikula a k tomu diskuze nejen o letošních přijímačkách na střední školy, ale také o tom, zda mají školy používat jednotné testy a jak by mohlo střední školství vypadat do budoucna. Poslechněte si tři zajímavé podcasty věnující se aktuálním tématům.

Mrháme dětským potenciálem? Diskuzi na toto téma uspořádal Deník N ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. Sešel se na ní ministr školství Mikuláš Bek, ředitel Cermatu Miroslav Krejčí, předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová a Jan Zeman, čerstvě za PAQ Research. Mluvilo se o letošních i příštích přijímacích zkouškách (Miroslav Krejčí potvrdil, že Cermat má ambici připravit pro příští rok elektronickou přihlášku), ale také o tom, co se středním školstvím do budoucna nebo zda má nebo nemá být zachována jednotná přijímací zkouška. 

O revizi Rámcového vzdělávacího programu s Janem Zemanem mluvila v EDUcastu Veronika Sedláčková. V necelé půlhodině je shrnuto, o co při revizi jde a na jaké problémy může jeho příprava a implementace narazit. „My v současné době děláme druhý pokus, jak naučit učitele pracovat se svobodným RVP. První nevyšel kvůli tomu, že doprovodné materiály, standard, jak podle nich učit, vznikaly s velkým zpožděním deseti let,” upozornil Jan Zeman s tím, že právě to je jedna z věcí, na kterou bychom si měli dát pozor při druhém pokusu, který je v ohrožení kvůli časovému skluzu.

Vzdělávání má sílu proměnit společnost je název nového dílu Hovorů z kabinetu. Dan Pražák v něm hovořil s Lucy Crehan, anglickou učitelkou, odbornicí na vzdělávací politiku a autorkou knížky do češtiny přeložené jako Chytrozemě, která v dubnu v Praze přednášela na konferenci Úspěch pro každého žáka. Jejím úvahám o kurikulu stojí rozhodně za to věnovat trochu času, vychází při nich z osobní zkušenosti z několika zemí i z další odborné práce.  „Měla jsem pocit, že když se některému z těch vzdělávacích systémů věnuje odborný článek, věnuje se jednomu aspektu. Mě zajímalo, jak se to všechno spojuje ve třídě,” popisuje Lucy Crehan perspektivu, kterou se na problematiku kurikula a také rovného přístupu ke vzdělávání dívá.

S Ondřejem Štefflem o ScioKompetencích a síti ScioŠkol mluvil Marek Adler v podcastu Mozaika vzdělávání. K propracovanému systému kompetencí se v rozhovoru dostanou až po polovině rozhovoru, ale při vyprávění Ondřeje Šteffla o tom, kudy vedla jeho cesta ke vzdělávání, čas utíká rychle. Systém podle něj vychází z myšlenky, že škola připravuje děti na budoucnost. „Začali jsme cíleně uvažovat o tom, jak může budoucnost vypadat a co bude vyžadovat, a z toho jsme odvodili osm kompetencí. Rámcové vzdělávací programy jich mají sedm a trochu víme jen o digitální kompetenci, jak se tam dostala. My u všech osmi našich kompetencí dokážeme říct, proč je tam máme a kde jsme je v našich úvahách o budoucnosti vzali,” říká Šteffl. Výstupy pro každou z kompetencí mají Scio školy rozpracované v průměru na 40 stránkách do pěti “levelů” od úrovně odpovídající dítěti, které přijde do školy, po “ten poslední, kterého skoro nikdo nedosáhne”. „To nám umožňuje na rozdíl od RVP sledovat, jak dítě postupuje,” vysvětluje.