Přiznejme si, že škrty v PHmaxech sníží kvalitu výuky

Rozpočet ministerstva školství pro příští rok je podle posledního vládního návrhu zhruba o čtyři miliardy korun vyšší, než tomu bylo letos. Vláda pro rok 2024 počítá s částkou 269 miliard korun. Navýšení rozpočtu MŠMT ale nebude na inflaci, rostoucí počet dětí a uzákoněné zvyšování platů stačit. I proto ministr Mikuláš Bek plánuje škrty, například u PHmaxů. 

Přestože vládní návrh rozpočtu počítá se 4 miliardami pro školství navíc, bude muset ministerstvo přistoupit k razantním škrtům, protože rostou výkony (přibude 28 tisíc školáků) a zároveň je třeba splnit  svůj závazek navýšit platy pedagogů. Ministr Mikuláš Bek chce kvůli úsporám například upravit takzvané PHmaxy, tedy počet odučených hodin, které úřad školám zaplatí. Ty byly nastaveny v minulém období tak, aby školy mohly nadstandardně dělit žáky na menší skupiny nebo využít například tandemovou výuku. Podle ministerstva se opatření dotkne především podlimitních základních škol, které neměly naplněnou kapacitu, a škol středních. EDUin ale upozorňuje, že úprava PHmaxů se dotkne především škol, které jsou proinkluzivní a mají progresivní vzdělávací program. 

Je jasné, že v době vysoké inflace a rostoucích nákladů je potřeba v rámci celého rezortu šetřit. PHmaxy nastavené ministerstvem navíc některé školy neuměly vyčerpat, proto je toto opatření akceptovatelné. V rozhovoru pro eduin.cz náměstek ministra školství Jiří Nantl přiznal, že úprava PHmaxů začne platit až od září příštího roku: „Ve skutečnosti je to tak, že zavedeno by to mělo být od nového školního roku, od 1. 9., ale legislativa musí platit k 1. lednu. Platná k 1. lednu, účinná k 1. 9. Tento postup je nutný, aby rozpis rozpočtu školství mohl být v lednu proveden v souladu s platnými právními předpisy.” 

Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUinu: „Z hlediska nutnosti někde škrtat, považuji za jednu z těch lepších možností sáhnout do PHmaxu, pokud to budou školy vědět dopředu. Ovšem jasně si nahlas pojmenujme, že je to jednoznačně na úkor kvality a postiženy budou zejména proreformní a aktivní školy, které dosavadní příležitost dokázaly využít na maximum. Nástroje jako tandemová výuka byly jednoznačně pozitivní. Rozhodně to není pro vládu nic k oslavě a k chlubení! Ministerstvo by mělo komunikovat, kdy a jak hodlá školám na tyto výukové metody v budoucnu zajistit finance.”