Respekt: Ministr Chládek chce, aby o osudu dítěte rozhodl jediný test

ilustrační foto. by Internet Archive Book Images (flickr.com)

Publikujeme komentář Hany Čápové, který vyšel v minulém čísle časopisu Respekt pod názvem Rafinovaný plán. Autorka v něm upozorňuje na nebezpečí centrálně řízeného rozhodování o tom, kdo může studovat na střední škole s maturitou, a kdo by takovou možnost dostat neměl. Starší tiskové zprávy upozorňující na rizika jednotných přijímaček najdete ZDE a ZDE. Tiskovou zprávu, která přináší srovnaní se šesti evropskými zeměmi, najdete ZDE. Blog Jednotné přijímačky: velké kladivo, jež snadno padne vedle čtěte ZDE. Komentář Jednotné přijímačky zbaví ředitele odpovědnosti a povedou k alibismu čtěte ZDE.

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) věří testům natolik, že podle něj stačí jeden, aby rozhodl o budoucnosti dítěte. Jediný test má oddělit nadané děti od těch, které na maturitní střední školu nepatří. Už uložil státnímu Cermatu (má na starost také státní maturitu), aby přijímací test z češtiny a matematiky na všechny střední školy připravil. Příští rok si je žáci devátých tříd vyzkouší nanečisto, od roku 2016 by výsledek v tomto testu rozhodl, které dítě může na školu s maturitou a které patří do učiliště.

Testy na ústupu

Jde z toho strach. Dítě není robot a stačí maličkost k tomu, aby test nezvládlo. Třeba když se v den testu necítí dobře, je nastydlé či se vinou trémy nedokáže soustředit. Spoléhat na jeden test není správné. Existují také děti, kterým vyplňování testu nesedí, ale jinak se učí dobře. Výsledek testu prostě neodpovídá vždy tomu, co dítě skutečně umí a jak je chytré. Nejen z těchto důvodů je rozmach testování na ústupu. Ukázaly se totiž také další nevýhody. Na test se dá samozřejmě připravit, učitelé proto drilují děti především v tématech, která se testují. Dělají to kvůli rodičům i kvůli sobě samým, protože výsledky zlepšují pověst školy. Rubem tohoto drilu je, že na užitečnější a pro život důležitější činnosti nezbývá čas.

Jistě, lze namítnout, že už dnes řada středních škol přijímá studenty na základě testů. Nejsou však zdaleka tak silným nástrojem výběru, protože dítě může dělat test několikrát, třeba na každé ze tří středních škol, kam se hlásí. Kromě toho existují i maturitní střední školy (včetně gymnázií), které přijímají bez testů, na základě vysvědčení ze základní školy či ústního pohovoru. To je velký rozdíl proti tomu, co chce prosadit ministr Chládek: jeden test má rozhodnout o tom, zda dítě bude maturant, nebo učeň.

Aby bylo jasno: testy nejsou samy o sobě špatné. Mohou to být více či méně zajímavé luštěnky – třeba Scio testy či testy Kalibro jsou zábavné, testy státního Cermatu jsou bohužel poněkud duchamorné a školometské -, se kterými je však třeba pracovat obezřetně. Mohou být dobrou zpětnou vazbou dětem i učitelům, měřítkem pro srovnání s jinými školami, pobídkou ke zlepšování. Jednoduše, testy mají sloužit, nikoli vládnout.

Ministrova moc

Chládkův nápad skrývá ještě jedno nebezpečí. Dává mu takovou moc, jakou tu ještě žádný ministr před ním neměl. Laťka, kterou všichni zájemci o maturitní obor musí přeskočit, se totiž dá nastavit do libovolné výšky. Každý průměrně zdatný odborník na testování umí zařídit, aby ji přeskočilo padesát procent dětí – nebo jenom tři procenta. Už jsme tu měli ministry a krajské politiky, kteří razili vizi, že na učiliště má jít více dětí a na gymnázia méně než dnes. Rodiče si obvykle něco takového nenechali líbit. Proti rušení míst na gymnáziu se demonstruje snadno. Ale proti testům? Co říci na tvrzení, že dítě neuspělo proto, že je buď málo chytré, nebo není dost pilné.

Možná má ministr rafinovaný plán. Když bude chtít, může stanovením jediného čísla – na maturitní obory smějí jen ti, kdo mají víc bodů než X – dokázat to, co břídilové před ním nesvedli. Zaplnit prázdná učiliště.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
33 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
8 years ago

Víte co? Všichni tu máte pravdu.Stačí malá indispozice a člověk je rozhozený a ztracený.Na druhou stranu když už se dostanete na vejšku,tak tam jsou také zkoušky.I tam vás může něco rozhodit.Je fakt, že máte více pokusů. Spíš zabrousím jinam,a nezlobte se proto na mne,já musím.zajisté víte, že do praktických škol smí být zařazovány děti s IQ max. 69,70. Výjde o bodík dva výš a ejhle, už to není mentální postižení.Naopak, padne pár bodíků dolů a šup. Přitom každý ,kdo prošel zkouškou z obecné psychologie ví, že IQ je velmi vrtkavý faktor .Jenže mnoha lidem tam kdesi nahoře to stačí, aby… Více »

feřtek
feřtek
8 years ago

Z toho přehledu, jak to dělají jinde, je docela zřejmé, že způsobů je víc. Od toho, že třeba ten vstupní test na střední školu můžete dělat víckrát a počítá se vám nejlepší výsledek (podobně jako u Národních srovnávacích zkoušek), po ten německý model, kdy jde o hodně prostupný sytém, kde podle toho, jak se projeví vaše schopnosti, můžete přejít buď na těžší či lehčí školu.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
8 years ago

Když už testy,tak více a možnost volby např. času.Na druhou stranu,ve všech (nebo skoro všech) zemích je tu velký důraz na prospěch během posledního roku na ZŠ nebo dokonce celém druhém stupni převedeno na termíny spojené s naší školou základní). http://www.ceskaskola.cz/2014/08/prechod-ze-zakladni-na-stredni-skolu.html
Takže opět ty hnusné známky? Asi jsou potřebné,protože jak tedy chcete sledovat studijní připravenost nebo nepřipravenost.

Petr Koubek
8 years ago

„Jak skutečně oddělit děti studijně nadané od lemplů,kteří si školou chtějí jen prodloužit mládí a rodičům provětrat peněženky?“ No dělení natvrdo nemá rozhodně dělat škola nebo stát: stát, erár, se má starat o to, aby školy a učitelé měli servis a aby během jejich vyučování probíhalo učení se žáků (learning), nikoliv přehlídka toho, co dovede učitel, nebo zákopová válka dospělého s formální autoritou proti „lemplům“ bez této quasi-autority… Jsou-li vyučovací hodiny produktivní, co se týče vyučování a učení (srov. Janík, T. et al. Kvalita (ve) vzdělávání: brno: Minipres, 2013), má žák dostatek příležitostí dozvědět se o sobě, na co má,… Více »

Petr Koubek
8 years ago

Co se týče příjímání do dalšího stupně, ukázkový příklad přijímání, které děti angažuje, je anglický „projekt“, na němž se žák domluví s přijímající institucí: třeba že se za nějaké období zlepší ve hře na hudební nástroj a zlepší psaní; pokud to zvládne, je přijat. Prestižní školy samozřejmě uplatňují i kritéria „tvrdší“, žáci soutěží o místa podle složitého systému sociálních kvót, takže „púvodem britský Angličan“, kterých chce studovat Oxford, si musí dobrovolně předrozvrhnout, že dostane na závěrečném vysvědčení ze střední školy (stupeň A-Levels) čtyři jedničky podtržené (Four A Stars Students), jinak mu rovnou řeknou, ať jde do Newcastlu.. Zato žákovi z… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Pane Koubku,

kdo by měl podle Vás rozhodnout, zda žák na studium má, nebo nemá? Školu a stát jste vyloučil.

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Je pěkné se bavit o různých možnostech jak nastavit přijímací řízení, ale pokud nevytvoříme školám podmínky pro to, aby nemusely upřednostňovat ekonomické (tj. svoje osobní) zájmy, je celá debata téměř zbytečná.

Petr Koubek
8 years ago

Vážený pane Soukale, rozhodnout by se měl žák sám, s kvalifikovanou pomocí školy (průběžnou zpětnou vazbou učitelů, kteriérovým poradenstvím apod.) a v domluvě se zákonnými zástupci (většinou rodiči). Ty je myslím z mého příspěvku zjevné. Hezký den, P. K.

Petr Koubek
8 years ago

S tím, že klíčem je zajištění adekvátních podmínek vzdělávání (zejména:
– personální podmínky vyučování/učení vs. od pedagogických pracovníků požadované činnosti a
– podmínky řízení a zajišťování kvality; srov EQUAVET aj.), souhlasíme napříč. A to je dobrý základ! Teď už jen umět stav validně a reliabilně analyzovat a na základě zjištění připravit dobrou reformu financování regionálního školství, která se stane jedním z nástrojů růstu kvality vzdělávání, nikoliv jeho „krajské nivelizace“, v horším případě politizace, jak se to děje dnes…

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
8 years ago

Promiňte pane Koubku,nevím kde pracujete.Pravděpodobně asi ne ani na ZŠ či SŠ. Protože my musíme pracovat s tím,co máme a ne s tím,co by bylo fajn.Mě by se také líbilo mít někoho,kdo mi kopíruje,hlídá děti a další věci, které jste vyjmenoval. Jenže je nemám a ,bohužel, do budoucnosti ještě dlouho mít nebudu. A ostatní učitelé také ne. To, co tu popisujete je prefektní ideální stav.Věřte, že učitelé se snaží ho nastolit. Veřte, že to nejde hned a rychle. Veřte, že je dnes velké množství rodičů, se kterými se nedomluvíte.Byˇˇt se usilovně snažíte. Totéž se dá říci o žácích.Já nevolám po… Více »

Zdeněk Bělecký
8 years ago

Řekněme to otevřeně: Ministr Chládek – ať už vědomě či nevědomě a v přímé návaznosti na ministra Dobeše – realizuje cíl „snížit počet vysokoškoláků, maturantů a středoškoláků, zhoršit návaznost a prostupnost vzdělávací soustavy.“ Zatímco všechny vyspělé země už dávno přišly na to, že existuje jednoduchý vztah „čím více a čím déle jsou lidé ve školách, tím lepší je kvalita života, tím méně je nezaměstnaných a sociálně vyloučených a tím více je společnost demokratická“, u nás část politiků s rozhodovací pravomocí podléhá krátkozrakému pokřiku některých kapitánů průmyslu, že máme málo vyučených klempířů. Nic takového sice v žádném volebním programu nebylo, ona… Více »

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
8 years ago

Ale to není o bránění ve studiu! To jsou nesmyslné řeči.I studium na SOU je přece studium.Nebo si tu někdo myslí,že naprosto všichni mají být vysokoškoláci,protože se jim chce být vysokoškoláky?Prostě jim to dáme zadarmo,přece je nebudeme omezovat? Třeba zkouškami a psaním nějaké práce? Jestliže se mi chce studovat,tak to prokážu tím, že složím zkoušku.Jestliže mi někdo dá šanci zkusit ji třeba třikrát,považuji to za fér. Neudělám ji ani napotřetí – mám smůlu.Je tohle omezování možnosti studia? To potom by možná bylo lepší (když to vezmu ad absurdum) nechat ty děcka nastoupit do řady v 18 letech a rozdat jim… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Pane Koubku,

já jsem to pochopil, jen jsem se domníval, že svůj názor podpoříte něčím, co by z něj v dnešní realitě učinilo něco víc než jen představu naivního snílka, válcovanou rodiči, žáky, školami, zastupiteli atd. kdykoli a kdekoli. Nezlobte se, ale v tomhle případě ani není s čím polemizovat. Tímto nezpochybňuji nic z ideálů, s nimiž pravděpodobně ke školství přistupujete, od mých se jistě nijak zvlášť neliší.

Petr Koubek
8 years ago

Vážení kolegové,
mnou popisované podmínky nejsou snění, ale je to vyjádření mého politického a lidského přesvědčení: nejprve srovnat podmínky na školách (tedy zejména příležitosti k učení žáků!), zlepšit podmínky pro práci učitelů a jejich didaktickou připravenost (Dann, Korthagen, Patry aj.) a potom se teprve „vyřádit“ na dětech pedometrickými nástroji.
Mám za sebou 8 let praxe na gymnáziích (vč. dvou let na gymnáziu zahraničním) a nyní působím 7. rokem v různých pozicích v decisní sféře. Jsem též doktorandem pedagogiky.

E.Kocourek
E.Kocourek
8 years ago

Ad Petr Koubek 21.08.2014 12:44
Nejprve srovnat podmínky na školách (tedy zejména příležitosti k učení žáků!), zlepšit podmínky pro práci učitelů – jinými slovy až naprší a uschne – to beru!

Když píšete „v decisní sféře“, to jako že jste ministerský úředník s možností opravdu něco ROZHODNOUT?

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Pane Koubku, kdyby se na školství v minulých letech „nevyřádil“ kdekdo, kdyby nepodléhalo napohled neviditelným procesům – kdo u nás plánoval takový počet víceletých gymnázií? kdy se u nás diskutovalo o úrovni maturity předtím, než ji praxe prostě radikálně snížila (tím nemyslím tzv. státní maturitu)?; atd. – nemusel by stát vůbec sahat po opatřeních, jež vehementně kritizujete. Nejsem žádným obhájcem MŠMT, ale když už z něj vyleze něco, co by snad mohlo trochu něco řešit (tu částici a příslovce zdůrazňuji), stojí to za obhájení. Smutné je, že slepota lidí, jako jste vy, usnadňuje práci těm, pro něž je zájem státu… Více »

E.Kocourek
E.Kocourek
8 years ago

My, pro něž je aktivita státu apriori horší než aktivita skupiny či jednotlivce, děláme, co můžeme, aby to české školství za něco stálo, ale nezoufejte, pane Soukal – moudrý stát nám to stále ještě úspěšně maří a nechystá se přestat.
Co se týče vámi zmiňovaných „zájmů státu“, zpravidla se ukáže, že jde jen o více či méně dovedně maskovaný zájem skupiny či jednotlivce, a to zájem ryze finanční.

Domnívám se, že vznik víceletých gymnázií nebyl výsledkem plánování, ale projevem svobody školských manažerů, učitelů a žáků. Chápu správně, že vám svoboda (přesněji: dnes už jen zbytečky svobody) ve školství vadí?

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Myslím, pane Kocourku, že jste mi neporozuměl.

Zdeněk Bělecký
8 years ago

Ad Jana Karvaiová: „Ale to není o bránění ve studiu!“ Jestliže ve vzdělávací soustavě mezi stupni vzdělávání žádná centrálně řízená rozřazovací zkouška neexistuje a do systému se zavede právě s cílem „filtrace“, je to státem vytvořené zhoršení přístupu ke vzdělání. Takový cíl je samozřejmě legitimní, jen jsem poukázal na to, že je v rozporu s tím, co dělají vyspělé země. Nic jiného netvrdím, rozhodně nic o diplomech zadarmo. Mimochodem velmi se bavím tím, jak někteří (netvrdím, že právě Vy, paní Karvaiová) odůvodňují tyto snahy jistě poctivě míněným ušlechtilým (neironizuji) cílem „udržet kvalitu vzdělání, maturity atd.“ Mám podezření, že nikdo z… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Ano, je třeba tvrdit nesmysly, například o snaze zachovat úroveň prvorepublikových maturit, abychom nemuseli přiznat, že značná část maturantů nezvládá „moderní“ vzdělávací obsahy – samostatnou práci s textem. A ti, kterým jednotný prvek v přijímačkách údajně omezuje právo na vzdělání, se těchto obsahů nejsou schopni – v jistém počtu případu ochotni – dobrat.

Zdeněk Bělecký
8 years ago

Ad Josef Soukal: Pane Soukale, podsouváte mi něco, co netvrdím. Pokud maturanti nezvládají aktuální vzdělávací obsahy, je to samozřejmě špatně. Váš příklad je velmi výstižný a v tomto s Vámi zcela souhlasím. (Možná s poznámkou, že nemám úplnou jistotu, že ty obsahy jsou skutečně vždy a v úplné míře moderní – při vší diskutabilnosti tohoto slova). Neřekl jsem také, že zkouška omezuje právo na vzdělání, ale přístup k němu, což je něco trochu jiného. Nemám v úmyslu opakovat argumenty, ono to stejně nemá smysl, když – jak vidím – se nepolemizuje s nimi, ale s něčím, co jsem neřekl. Jen… Více »

Zdeněk Bělecký
8 years ago

P.S. Nechci být jedovatý, ale tu práci s textem bych rád viděl. Podle mých informací se až příliš mnoho středoškoláků šrotí nazpaměť data narození autorů a obsahy knih. Nicméně netvrdím, že právě ve Vašem okruhu tomu tak není.

Jan Hučín
Jan Hučín
8 years ago

Svůj příspěvek jsem sice napsal už na Českou školu, ale překopíruju ho i sem, protože na řadu nepřesností paní Čápové tu nikdo nereagoval. „Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) věří testům natolik, že podle něj stačí jeden, aby rozhodl o budoucnosti dítěte.“ Tak především to nebude *jeden* test, ale minimálně dva — z češtiny a matematiky. A to je velký rozdíl. Dále: v psychometrii je opravdu zcela korektní, pokud se na základě jediného testu činí rozhodnutí o účastníkovi. Test ale musí splňovat podmínku validity a dostatečné reliability (někdo říká 0,85; já bych opatrněji chtěl reliabilitu aspoň 0,9). Jakou validitu a reliabilitu… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Pane Bělecký,

zaměnil jsem „přístup“ a „právo“, ale jinak se mi vůbec nezdá, že bych polemizoval s něčím, co jste neřekl. Podstata zůstává stejná, stejně jako cíl ministerského opatření. Nejen já už jsem v diskusích na různých webech zdůraznil, že mne nezajímají evropské trendy, pokud vedou k zastírání skutečného stavu vzdělanosti. Myslím, že tohle je jedna ze zásadních příčin, proč se naše školství aktuálně mění spíše k horšímu.

Radek Sárközi
8 years ago

Někdo si myslí, že se školství a vzdělanost mění k horšímu, jiní lidé si myslí jen to, že se pouze proměňuje… Dobrým příkladem je výuka řečtiny a latiny na začátku 20. století nebo chybějící maturita z obsluhy počítačů v současnosti a snaha prosadit povinnou maturitu z matematiky nebo zavést plošné přijímačky z matematiky.

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Pane RS,

abych se alespoň částečně odškodnil za to, že jsem byl vystaven vašemu třeskutému humoru, využiju vaše příspěvky k výukovým účelům, totiž k tomu, abych studentům demonstroval, jak diskuse vypadat nemá.

Radek Sárközi
8 years ago

Když učíte, jak diskuze vypadat má, dáváte své příspěvky jako vzor dokonalosti? Nebo necháte studenty, aby si vytvořili vlastní názor?

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Pane Sárközi,

zkuste se držet původního tématu, to je v diskusi hodně podstatné. A zamyslete se nad tím, proč vlastně diskutujete, třeba pak bude stát za to vaše příspěvky číst.

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Pane Sárközi,

ještě Vám chci nabídnout ukončení zcela neplodné výměny názorů. Máte právo na poslední slovo.

Radek Sárközi
8 years ago

Já nehodnotím cizí příspěvky, ať si každý píše, co chce. Čtenáři si to přeberou. Nejhorší je, když jeden diskutující, který si myslí pravý opak, začne svého oponenta vylučovat z diskuze! Na to bych své studenty upozornil, pokud by si toho sami nevšimli. Ale nikdy v diskuzi, které se sám účastním… To, co jste napsal, je totální podpásovka.

Diskuze je součástí demokratického rozhodování. Ministr Chládek se chová jako diktátor, nikoliv jako demokrat – nezajistil před rozhodnutím dostatek podkladů, neumožnil diskuzi, vnucuje rovnou řešení, o kterém si myslím (nejen já), že nebude fungovat a nepřinese to, co si od něj jiní slibují…

E.Kocourek
E.Kocourek
8 years ago

Ad R.Sárközi 25.08.2014 22:16
Ohledně chování ministra Chládka se mýlíte. Právě že se ministr Chládek chová jako typický demokrat – má pro svoje plány dostatečný počet hlasů poslanců, tak vládne, neohlíží se ani na odborníky ani na veřejnost, vnucuje svoje řešení, a po něm potopa. To diktátor by měl zájem na tom, aby se jeho záměr zdařil, a proto by si předem zajišťoval podklady a bral by v potaz mínění odborníků i veřejnosti.

Asi jsou diktátoři různí, ale já si vybavuji ty, kterým velice záleželo na tom, aby jejich panství solidně fungovala.

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Bohužel ještě musím reagovat: To, že kriticky a ostře hodnotím Vaše názory a styl diskuse, neznamená, že Vás z diskuse vylučuji – to jste si prostě vymyslel. A Vaše představa o mé výuce je úplně mylná.

Věra
Věra
8 years ago

Pokud mohu mluvit za sebe, tak přijímací testy ne, sama jsem prošla na gymnázium s opravdu odřenýma ušima, abych pak odmaturovala jako nejlepší ve třídě – a na VŠ se situace opakovala, přes testy jsem se dostala na VŠ na třetí pokus, abych pak udělala všechny zkoušky během studia na první termín a státnice s průměrem 1,5. Moji u přijímaček úspěšnější spolužáci pak často školu opouštěli pro neprospěch a vlastně blokovali místo při přijímacích zkouškám těm, kteří měli u testů smůlu a nedostali se, přestože by byli při studiu nakonec lepší.