Tomáš Feřtek: O tom, co má ve škole smysl, rozhodne podoba státního testu

ilustracni foto. by Rhcastilhos (CC BY 3.0 BR)

Publikujeme komentář Tomáše Feřteka, který vyšel 5.8. v deníku Mladá fronta Dnes pod názvem Jednotné přijímačky zbaví ředitele odpovědnosti a povedou k alibismu. Otázce jednotných přijímacích zkoušek na střední školy se Tomáš Feřtek věnuje i v komentáři na webu Respekt.cz (ZDE) a podívat se také můžete na vystoupení Janka Wagnera v DVTV nazvané Účel jednotných přijímaček není jasný (ZDE).

Ministr Chládek oznámil, že se rozhodl nasadit školám chomout jednotných přijímacích zkoušek. Zdůvodňuje to tím, že základní školy jsou příliš různé a vysvědčení z nich nejsou srovnatelná, na maturitní obory chodí i žáci se špatným prospěchem a děti v deváté třídě se flákají, protože bez přijímaček mají místa na středních školách jistá a nemusí se snažit.

Pomiňme, že tyhle problémy jednotné přijímačky nevyřeší, případně je to jako jít na máslo s motorovou pilou. Přijímací zkoušky jsou totiž mimořádně silný nástroj vzdělávací politiky. Pokud skutečně zavedeme jednotnou a pro všechny shodnou státní zkoušku, která rozhodne, jestli smíte jít na maturitní obor, bude to pro zřizovatele škol i rodiče hlavní parametr, podle kterého budou posuzovat práci té které školy.

Takže sice máme vzdělávací programy orientované na řešení problémů, projektové vyučování a leccos dalšího, ale co má smysl ve škole dělat, fakticky rozhodne podoba státního testu z matematiky a češtiny. Mimořádně nešťastný nápad.

Devět z deseti ředitelů souhlasí
Přesto podle průzkumu inspekce ředitelé základních a středních škol zavedení jednotných zkoušek jednoznačně vítají. Konečně něco donutí líné žáky pracovat! Jenže lenost dětí v osmé a deváté třídě, na niž si tak stěžují, je právě výsledkem dlouholeté vnější motivace známkami.

Když odstraníte známky a (přijímací) zkoušky, žáci nevidí důvod o něco usilovat. Vnitřní motivace jim chybí. Jako dospělí takoví lidé říkají, že zadarmo ani kuře nehrabe, a co není za peníze, pro ně nemá smysl. Opravdu chceme děti vychovávat tímto směrem? A nepřipomíná nám to podobně marné naděje na zlepšení středních škol, které jsme vkládali do státní maturity? O míře škody, kterou jednotné přijímačky způsobí, rozhodne právě míra oné jednotnosti. Ministr uložil CERMAT, aby připravil jednotný test z matematiky a češtiny. Zkoušet se bude příští rok, ostrý start nastane v roce 2016. Časem možná přibude test všeobecných studijních předpokladů.

Školy testy mohou doplnit další náročnější zkouškou, pohovorem, zohlednit i další dovednosti uchazeče. Pokud by se stát držel tohoto postupu, následky by byly menší, než pokud by rozhodoval jen výsledek testu a fakticky ředitelům škol nadiktoval, koho smějí a nesmějí na školu vzít.

Celá věc má ještě jeden rozměr. Někdy méně a někdy více prezentovaným důvodem zavedení jednotných přijímaček je snaha poslat více dětí na učiliště. Nechtějí tam dobrovolně, tak jim nastavíme zkouškami strop a nic jiného jim nezbude. S jakou motivací a nadšením pak na učilištích budou studovat, není složité si představit.

Jednotně k alibismu
Pokud chceme více lidí pracujících rukama, zaveďme na školách kariérové poradenství, ať mají děti představu o jednotlivých profesích, a přestaňme o učebních oborech mluvit jako o odpadkovém koši pro nevzdělavatelné. Řešit to zavřenými dveřmi k maturitě je dlouhodobě nefunkční řešení. Byť vypadá snadně. Ona nebezpečná cesta k jednotnosti také připravuje ředitele o další kousek možnosti rozhodovat o své škole. Předminulý týden přijatá novela zákona o pedagogických pracovnících jim vzala část pravomocí rozhodnout, koho považují za dobrého učitele.

Jednotné přijímačky jim vezmou část pravomoci rozhodnout, koho považují za potenciálně dobrého studenta. Možná se to nezdá důležité, ale jakmile ředitele změníme jen na vykonavatele státní vůle, přestanou se o tu práci zajímat iniciativní a tvořiví lidé, zbudou hlavně úředníci. A jestli se v posledních letech v českých školách něco změnilo k dobrému, je to téměř výhradně zásluhou vynikajících ředitelů.

Není jich mnoho, ale jsou. Jednotné přijímačky jim uberou motivaci k práci. Rozhoduje stát, ne oni. A to je na druhé straně důvod, proč tak velká část ředitelů státní pravidla vítá. Zbavuje je nutnosti rozhodovat v nejednoznačných situacích. V tomhle smyslu jsou jednotné přijímačky jen další a opravdu velký krok na cestě k alibismu a nezodpovědnosti, jakkoli to zní paradoxně.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

36 komentářů k "Tomáš Feřtek: O tom, co má ve škole smysl, rozhodne podoba státního testu"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Petr Koubek
2 years 1 month ago

Perfektiní, děkuji! Připojuji svůj komentář k témuž: za rozhodností ministerstva nemusí totiž být jen (odborně nesprávně realizovaná) snaha zlepšovat kvalitu vzdělávání: http://koubek.blogy.rvp.cz/2014/04/28/boj-o-deti-a-prijimaci-rizeni-na-ss/

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 1 month ago
Všeliké to sjednocování všeho je bezesporu nebezpečným signálem, že reforma jde do kytek. Je mohutným proudem na mlýn dávných pochybovačů, kteří dnes mohou vykřikovat „vidíte, my vám to říkali, zase se vše vrací do starých kolejí“. Přesto ale některé autorovy argumenty je potřeba zvážit. Např. tvrzení, že „jednotné přijímačky jim vezmou část pravomoci rozhodnout, koho považují za potenciálně dobrého studenta.“ Ale jak se studenti vybírali ještě nedávno? Když zmizely přijímačky (které překážely konkurenčnímu boji o žáka) stal se na většině škol hlavním kritériem průměr (někdy zašmodrchaný do podivých vzorců). To je ta kýžená pravomoc rozhodnout o potenciálně dobrém studentovi? „Školy… Více »
Jana Petrů
Jana Petrů
2 years 1 month ago

Kdo tohle dosud dělal? Waldorfské lyceum například.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 1 month ago

Že by ona proslulá výjimka potvrzující pravidlo? Mimochodem máte pocit, že vás (lyceum) ty Chládkovy přijímačky nějak zásadně poškodí?

Jana Petrů
Jana Petrů
2 years 1 month ago

Myslím, že ano. Dokud si přijímačky stavělo lyceum samo, byly tam „inteligentní“ úlohy a důkladný pohovor před komisí, a ne nějaké „minimum vědomostí“. Obávám se, poté, co jsem viděla plošné testy a standardy, že přijímačky budou totéž v bleděmodrém. Lyceum chce (a většinou má) studenty myslící, s fantazií, pracovité a zvídavé. Tyhle jednotné přijímačky o skutečných kvalitách uchazeče nic neřeknou. Snad jen to, koho určitě nebrat :).

Jan
Jan
2 years 1 month ago

Paní Petrů,

právě o to jde – koho určitě nebrat. O nic víc v těchto přijímačkách nejde, nic víc tyto přijímačky nezpůsobí. Vaši školu určitě nepoškodí, vždyť si nadále můžete do přijímaček přidat, co chcete.

Jana Petrů
Jana Petrů
2 years 1 month ago

Nejsem ředitel SŠ, ale myslím, že v tom případě to bude organizačně i finančně náročnější (ty „školní“ přijímačky se budou muset asi dělat v jiný den) a hlavně k ničemu. Napadá mě – nejde náhodou o evropské peníze? To by vysvětlovalo ten až hysterický spěch z principu zbytečný.

Josef Nožička
Josef Nožička
2 years 1 month ago
Pan Feřtek uvádí ve svém článku řadu nepravd či polopravd. Především není pravdou, že jednotné přijímací zkoušky zbaví ředitele škol odpovědnosti a stanou se z nich pouzí „vykonavatelé státní vůle“. O co ve skutečnosti dne? Především o to, že bude stanovena určitá minimální bodová hranice, kterou bude muset překročit každý uchazeč, který se bude hlásit na maturitní studium. Cílem tohoto opatření je, aby nebyli ke studiu přijímání žáci, kteří k jeho zvládnutí nemají reálné předpoklady. Což se v současnosti ve velké míře děje – mnohé školy, aby naplnily svou kapacitu a dostaly co největší dotace od státu, přijímají k maturitnímu… Více »
Jan
Jan
2 years 1 month ago

Paní Petrů,

ministr uvedl, že „státní část“ stát zaplatí. Proč by Vaše přijímačky byly k ničemu? Váhu testu z češtiny a matematiky v rámci celých přijímaček si určí škola.

Jan
Jan
2 years 1 month ago

Hysterický spěch? Máme minimálně několik let zpoždění.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 1 month ago
Jednotné přijímačky ne a zároveň šance všem by bylo, kdyby škola nabrala všechny hlásící se uchazeče a pak by nastalo to síto.Jako to bývalo na VŠ (starší ročníky pamatují,jak nás po 1 – 2 letech bylo v ročníku tak možná polovina ,na některé škole více,či méně().To by mělo svou logiku.Kdo by se „nacpal “ tam, na co nemá, tak by dostal šanci a prostě by zjistil, že tudy cesta nevede. To však nejde dnes, kdy je přeškolováno a školy bojují o duše,byť neschopné plnit požadavky jejich vzdělávacího programu. a taky se dnes často klade za vinu škole, že její žáci… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 1 month ago

Sorry – školy existovaly…

Radek Sárközi
2 years 1 month ago

Chybí mi informace, na základě jaké odborné analýzy se ministr školství rozhodl nařídit jednotné přijímačky na SŠ s maturitou. Existují nějaké státy, kde to tak mají a osvědčilo se to? Které státy to jsou?

Josef Soukal
Josef Soukal
2 years 1 month ago

A nestačí prostá logika při pohledu na to, jací žáci také nastupují na SŠ?

Radek Sárközi
2 years 1 month ago

„Pouhá logika“? Není to poněkud nevědecký přístup? Čím to, že v zahraničí nikoho ani nenapadne nějaké povinné plošné státní přijímačky na SŠ zavádět? Jsou tam hlupáci??? Spíš bych řekl, že ti hlupáci jsou u nás na MŠMT…

Josef Nožička
Josef Nožička
2 years 1 month ago

Nevědecký přístup? Pane Sárkőzi a co je prosím vědeckého na tom, když Vy argumentujete jen tím, že v jiných státech něco takové není (přesněji řečeno o tom nevíte…)

Radek Sárközi
2 years 1 month ago
Právě proto by bylo dobré udělat nejprve analýzu, jak je tomu v ostatních státech. Bez toho nelze věcně diskutovat! Proč je tam méně žáků na učilištích než u nás a nikomu to nevadí? Proč nezavádějí jednotné státní přijímačky? Jednotné povinné přijímačky nebyly u nás ani v době komunismu… Přijde vám koncepční, že různí ministři přicházejí s nápady střílenými od boku, jejichž realizace stojí stovky milionů, aniž by si předem nechali zpracovat odborné analýzy? Např. nejdřív se pilotuje několik let plošné testování žáků v 5. a 9. ročnících, pak se zas dělá jen výběrové šetření ve 4. a 8. ročnících, teď… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
2 years 1 month ago

Netušil jsem, že potřebujeme vědeckou analýzu k tomu, abychom si ověřili fakt, že na střední školy chodí žáci s velmi průměrným či podprůměrným prospěchem a že školy je přijímají jen z ekonomických důvodů. A netušil jsem, že když nám teče do bot a vidíme, že místo vzdělávání pouze předstíráme vzdělávání, musíme se nejprve podívat za humna, abychom čirou náhodou nebyli de mode.

Radek Sárközi
2 years 1 month ago

Opravdu vám není divné, že se tak zásadní rozhodnutí přijímá o prázdninách a bez diskuze, bez analýz? Podle mého názoru to jen prohloubí nerovnosti v přístupu ke vzdělání – děti z rodin, které nemají podmínky k učení (rozvádějící rodiče, špatná sociální situace apod.), a „dys“ dopadnou v testech hůře a možná se ani na SŠ nedostanou, protože se nebudou zjišťovat „studijní předpoklady“, ale znalosti z češtiny a matematiky (proč zrovna z těchto dvou předmětů?). Je tu spousta otázek, ale nediskutuje se – prostě se něco od stolu nařídí…

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 1 month ago
A zajímaly někoho studijní podmínky, když se přijímalo podle průměru? A brání něco SŠ zjišťovat si další studijní předpklady? A není to čeština a matematika prostě proto, že jde o povinné maturiní předměty? (O povinné matematice se taky mnoho nedebatovalo a prostě se zavedla.) Pravda je, že prázdninová rozhodnutí jsou neblahým signálem a způsobu Chládkova vládnutí na MŠMT. Větší pozornost bychom však měli věnovat kariérnímu řádu, který chce Chládek od září startovat. Co o něm víme? (O kariérnímu řádu, o Chládkovi už toho víme dost.) Proč všichni mluvčí, experti a konzultanti mlčí? Dopak jednotných přijíaček nebude tak fatální. Jak píše… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 1 month ago

Omlouvám se za překlepy. Na rvp lze po sobě text upravit. Proč ne na eduinu?

Josef Soukal
Josef Soukal
2 years 1 month ago
Nejsem obhájce ministerstva, nicméně letní termín vidím spíše jako náhodný – jak vidno z jiných situací, ministr je muž rychlých činů. Z nějaké manipulace bych ho nepodezíral. Jak už zde psali jiní, „studijní předpoklady“, máte-li tím na mysli testy Scio, dnes hrají roli jen v omezeném počtu případů (pomíjím školy, které si dělají komplexnější přijímačky – těch je zřejmě hodně málo). A myslím, že testy určitě nebudou stát jen na znalostech, studijní předpoklady budou měřit také. A co je nejdůležitější, školy si stejně o přijetí mohou v rozhodující míře rozhodnout samy – takže pozornost bych obracel tímto směrem, nikoli k… Více »
Radek Sárközi
2 years 1 month ago

Jednoho ministra rychlých činů, který ani nestihl myslet, jsme tu měli… Současný ministr je mnohem horší, protože vypouští veřejnou diskuzi před rozhodnutím. Demokracie pláče. :-(

Josef Soukal
Josef Soukal
2 years 1 month ago

Vůbec mi nejde o ministra. Jen by mne zajímalo, kdy se konala nějaká státem iniciovaná diskuse – třena nevědecká – v průběhu těch let, kdy se dnešní situace utvářela. Ona totiž není samozřejmá, nespadla z nebe. Řešit problém mi připadá logické. Mimochodem žádné jiné řešení jsem v diskusích nezaznamenal.

Radek Sárközi
2 years 1 month ago

K tomuto problému žádná diskuze ani analýza neexistuje, takže jste nemohl samozřejmě nic zaznamenat. Neví se ani, čeho že to má být řešení… Diskuze probíhaly k RVP, státním maturitám, standardům i mnoha dalším změnám. Na základě těchto diskuzí došly zmíněné věci mnoha změn k lepšímu.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 1 month ago

Diskuse se konaly na rvp.cz. Byly věcnější než na české škole nebo eduinu, někdy dokonce vedly k nějakým změnám.

Radek Sárközi
2 years 1 month ago

Navíc tyto diskuze iniciovalo a vyhodnocovalo samo MŠMT. Odborné analýzy ale bohužel nenechalo předem zpracovat k žádnému z uvedených témat! To je zásadní nedostatek v práci MŠMT. Diskuze bez podkladů jsou pak jen míjením dojmů různých lidí, kteří se o problematiku zajímají, ale rozhodně nemají čas dělat si ve volném čase na koleně komparatistické studie školských systémů… Výsledkem je současný chaos, kdy se jedno ráno ministr probudí a zruší plošné testy na ZŠ a jiný den po obědě náhle zavede plošné přijímačky na SŠ.

Jan
Jan
2 years 1 month ago

Musím se přidat ke kolegovi: Je příznačné, že ti, co kritizují záměr tzv. jednotných přijímaček, IGNORUJÍ PROBLÉM nebo se tváří, že ho nevidí. To je pak jakákoli diskuse těžká.

Radek Sárközi
2 years 1 month ago

A jaký problém ignorují? Že v zahraničí umí učitelé učit žáky i bez přijímaček?

Josef
2 years 1 month ago

K Janovi bych dodal, že my raději řešíme problémy, které údajně nastanou (viz také nekvalifikovaní).
K dalšímu komentáři mne napadá: Máte na mysli zahraniční školy typu našeho Porgu, nebo školy s detekčními rámy? A o kterých zemích konkrétně mluvíte – je to i o těch, které mají větší míru negramotných či pologramotných absolventů ZŠ než my? (Myslím, že je jich překvapivě hodně.) Umí v zahraničí žáky učit tak dobře, že mají nižší průměr nezaměstnaných mezi mladými lidmi? A podle čeho, na základě jakých srovnání zjišťujete ono umění učit?

Radek Sárközi
2 years 1 month ago

Já volám hlavně po tom, aby se nejprve vždy zpracovala kvalitní odborná analýza jako podklad pro diskuzi, následně proběhla veřejná diskuze a nakonec se přijalo nějaké opatření. V případě plošných přijímacích zkoušek proběhl jen poslední ze tří kroků… Např. severské země přijímačky na SŠ nemají a v průzkumu PISA jsou daleko před námi. Inspiraci pro řešení naší situace bych tedy hledal tam. :-)

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 1 month ago

Tahle debata je zajímavá,ale mě by vyhovovalo,kdyby tu byla debata o něčem, co se chystá už „zítra“ – kariérní řád. To,co jsem si přečetla (o KŘ) je dost tristní a přitom diskuse žádná.To nikomu nevadí?

Josef
2 years 1 month ago

Odůvodňovat dílčím (ne)opatřením nějaký komplexní stav (navíc definovaný dost vágně) je klasická ukázka diskuse, která nikam nevede.

Radek Sárközi
2 years 1 month ago

Kariérní řád je opravdu dost tajemná entita – a opět – žádné analýzy jako podklad k diskuzi, žádná diskuze, informací poskrovnu… Nový ministr holt demokratické diskuzi ani odborníkům nedůvěřuje.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 1 month ago

V poslední Moravcově debatě Chládek řekl, že původní (představený) návrh padl, ale ve Strategii se píše, že „Celý systém by měl být čtyřúrovňový s tím, že první stupeň by byl vyhrazen pro začínající učitele, dosažení druhého stupně by bylo povinné, zatímco stupně vyšší by umožňovaly učitelům další kariérní postup a směrovaly jejich následný profesní rozvoj.“ A to je popis starého. Tak nevím.

Radek Sárközi
2 years 1 month ago

Ta Strategie 2020 vznikající za ministra Fialy je myslím už jen cár papíru…

wpDiscuz