Řízení školy: Jednotné přijímačky na SŠ: argumenty pro a proti

Publikujeme text Boba Kartouse, který vyšel v říjnovém vydání časopisu Speciál pro střední školy, který je pravidelnou přílohou Řízení školy a shrnuje hlavní argumenty pro a proti jednotným přijímacím zkouškám na střední školy, jak zazněly na zářijovém Kulatém stole SKAV a EDUin. Argumenty zastánců a odpůrců ministerského nápadu, které vykrystalizovaly během dvouhodinové debaty, jsou doplněny o komentáře Boba Kartouse, záznam Kulatého stolu najdete ZDE.

Argumenty pro:

• Jednotné přijímací zkoušky zvýší motivaci žáků na základních školách pracovat i v devátém ročníku.

Komentář: Potřeba motivovat žáky je zcela regulérní požadavek. Zde se ale jedná o stimulaci metodou cukru a biče. Za nesplnění určitého limitu hrozí žákovi velmi citelný postih, tedy nemožnost studovat v maturitním oboru. Nedá se tedy mluvit o motivaci jako takové, tedy vnitřní potřebě jednat. Z hlediska vzdělávacích cílů jde o kontroverzní požadavek. Škola má jistě podporovat motivaci žáků vzdělávat se, nicméně prostředky souvisejícími s obsahem a způsobem vzdělávání, nikoliv vyvíjením vnějšího nátlaku ve formě přípravy na testy.

• Je třeba postavit hráz příchodu žáků s mimořádně špatnými známkami na maturitní obory středních škol.

Komentář: Tento argument ukazuje spíše na potřebu zachovat status quo struktury středních škol než potřebu poskytovat kvalitnější vzdělávání. Smyslem vzdělávacího systému není selekce, nýbrž maximální snaha o to poskytovat přístup ke vzdělání v co nejširším měřítku. Omezování přístupu ke vzdělání kvůli předchozím špatným výsledkům bude v řadě případů znamenat trest pro děti za špatnou práci škol a učitelů, respektive za jejich rodinné zázemí.

• Jednotné přijímací zkoušky zvýší kvalitu výuky na základních školách a na učiliště přivedou kvalitnější absolventy.

Komentář: Jak praví klasik, od samého vážení ještě žádné prase nepřibralo. Testy pouze upevní často nežádoucí stav vzdělávání a pouze donutí školy věnovat se jejich přípravě. O zvyšování kvality nemůže být v tomto ohledu řeč. V případě všech tří předchozích argumentů také záleží, jak budou nastaveny limity zkoušek a míra jejich zohlednění v přijímacím řízení.

• Stát nebude vynakládat peníze na studium lidí, kteří nakonec neodmaturují.

Komentář: Kontrola investic je legitimní požadavek. Je ale sporné tvrdit, že přijímací zkoušky dokáží predikovat, kdo odmaturuje a kdo ne. Opět hrozí diskriminace těch, kdo na startu neprojdou sítem, nicméně jejich schopnosti jim v dosažení maturit nijak nebrání. Jde o snahu systému omezit kvantitu, nikoliv zkvalitnit vzdělávání, a to je rozdíl. V tomto případě lze jen stěží aplikovat Marxovu poučku o dialektické proměně obou veličin. Chce-li stát kontrolovat efektivitu investic, je potřeba tak činit prostřednictvím měřením výsledků jednotlivých středních škol a jednotlivých učitelů, nikoliv žáků.

• Jednotné přijímačky zrovnoprávní z hlediska zájmu žáků a rodičů ty školy, které dnes přijímačky konají a které přijímají bez nich.

Komentář: Nejde o zrovnoprávnění, naopak jde o paušalizaci a zvýšení míry nerovného přístupu ke vzdělávání na základě jeho předchozích výsledků, v mnohém ovlivněných vnějšími faktory, nikoliv schopnostmi samotného žáka.

Argumenty proti:

• Jednotné přijímačky omezují pravomoci a kompetenci ředitele přijímat ke studiu žáky, pro něž je jejich škola vhodná.

Komentář: Zatím tomu tak není. Novela školského zákona neobsahuje změny pasáží, které upravují pravomoci ředitelů škol ve věci přijímacích zkoušek. Ministerstvo prozatím neodtajnilo, jakým způsobem bude využití jednotných zadání vyžadovat a zda vůbec. V tuto chvíli tedy těžko spekulovat.

• Jednotné přijímačky nejsou schopné rozeznat, který žák je schopen odmaturovat, a který ne. Dokládají to data z šetření společnosti Scio, která dlouhodobě zkoumá v projektu Vektor žáky v 1. a 4. ročníku střední školy.

Komentář: Toto riziko je objektivní, byť by bylo nutné ověřit ho na lépe odpovídajícím kontrolním vzorku dat, než je projekt Vektor společnosti Scio. Fakt, že předchozí vzdělání a jeho kvalita mohou diskriminovat žáky v přístupu ke vzdělání je nesporný. Žel, pro určení jeho závažnosti chybí relevantní informace  o výkonu škol a učitelů.

• Mezi výsledky v deváté třídě a u přijímacích zkoušek a výsledky u maturity je velmi slabý vztah. O úspěchu na střední škole mnohem více rozhoduje motivace a schopnost učitelů probudit v žácích chuť na sobě pracovat.

Komentář: Tento argument velmi úzce souvisí s předchozím. Ukazuje na jistý alibismus některých škol, které se chtějí vyhnout obtížím jednoduše tím, že naberou pouze žáky dostatečně připravené vzdělávat se bez podpory motivace, a to v oblastech, které určí škola, bez ohledu na jejich opodstatnění vzhledem ke skutečným potřebám žáků.

• Střední školy, které přijímají na základě pohovoru, nebudou moci přijmout ke studiu ty žáky, kteří neuspějí v některém z testů, byť jinak vykazují mimořádné předpoklady ke studiu.

Komentář: Zde bude záležet na způsobu, jakým bude využití jednotných zadání vyžadováno. Zůstane-li pravomoc v rukou ředitele školy, je tento argument bezpředmětný.

• Zavedení jednotných přijímaček je v jasném rozporu s nedávno přijatou Strategií vzdělávání do roku 2020.

Komentář: Toto je objektivní argument. Strategie si bere za cíl jak zrovnoprávění v přístupu ke vzdělávání, tak posilování všeobecného vzdělání na středoškolské úrovni. Snaha selektovat žáky a jejich větší část odsunout na učiliště, jejichž možnosti jsou s ohledem na poskytování všeobecných gramotností značně omezené, jde proti strategii, stejně jako omezování přístupu k maturitnímu vzdělání u těch, kdo jsou handicapování kvalitou předchozího vzdělání nebo podmínkami pro jeho získání.

• Velká část dětí se speciálními vzdělávacími potřebami bude při přijímacím řízení znevýhodněna, byť mají předpoklady zdárně dokončit studium.

Komentář: Opět záleží na tom, do jaké míry budou jednotné přijímačky povinné.