Stanovisko konzultační skupiny NÚV k revizi RVP

19. 6. 2019

EDUin

Konzultační skupina ve složení Prof. PhDr. Vladimíra Spilková, CSc. (FF Universita Pardubice), PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D. (Učitel naživo), Mgr. Miroslav Hřebecký (EDUin), Mgr. Silvie Pýchová (SKAV), Mgr. Milan Kotík (AISIS), Mgr. Jan Korda (ZŠ Lyčkovo nám., Praha 8), Mgr. Petr Daniš (Vzdělávací centrum TEREZA), Mgr. Petra Skalická (Člověk v tísni), Mgr. Daniela Růžičková (Národní ústav pro vzdělávání), PaedDr. Jan Tupý (Národní ústav pro vzdělávání) a Mgr. Jaroslav Fidrmuc (Národní ústav pro vzdělávání) formulovala řadu zásadních připomínek k navrženému zadání revize RVP ze strany MŠMT. S oporou o zahraniční zkušenosti s koncipováním kurikula i s procesy jeho implementace a zejména na základě zkušeností z více než desetileté realizace kurikulární reformy v ČR navrhujeme stávající proces revize zastavit, začít znovu a jinak. Hlavním důvodem pro naše stanovisko je skutečnost, že navržené zadání revize nevychází z předem formulované vize a cílů vzdělávání a není podloženo odpovídajícími daty a zjištěními z analýz. Předkládáme proto následující doporučení pro další postup:

Vytvořit Národní program vzdělávání jako dokument, který stanovuje vizi celoživotního vzdělávání v ČR. Tento dokument by měl určovat dlouhodobé směřování vzdělávací politiky, tzn. pro období delší než 10 let. Měl by odpovídat na otázky typu: Jakou chceme společnost? Jak vzděláváním přispět k dosažení této společnosti? Jaké mají být cíle vzdělávání? Národní program vzdělávání s jasně pojmenovanou vizí by měl stát nad Strategií vzdělávací politiky i nad všemi rámcovými vzdělávacími programy, tyto dokumenty by měly určovat způsoby a prostředky k dosažení vize vzdělávání. Národní program vzdělávání by měl být zpracován vhodnou a srozumitelnou formou, aby mohl být sdílen odbornou i laickou veřejností.
Formulovat vizi kurikulární politiky, její klíčové principy a určit další směřování i strategie její implementace. Vize kurikulární politiky by měla být součástí Národního programu vzdělávání. V otázce koncepce kurikulární politiky je třeba vyjasnit zejména otázky decentralizace vzdělávání a míry autonomie škol, existence víceúrovňového kurikula, a tedy míry důvěry společnosti v kvalitu a profesionalitu učitelů a ředitelů, vyvážení mezi systémem kontroly a podpory škol a učitelů apod.
Klíčovým východiskem k revizi kurikulárních dokumentů je (re)definování cílů vzdělávání. Ty by měly být závazným způsobem formulovány v Národním programu vzdělávání. Považujeme za nedostačující, aby cíle vzdělávání byly uvedeny pouze v preambuli jednotlivých RVP. Vzhledem k množství jednotlivých RVP a jejich postupnému revidování je soustředění cílů vzdělávání do jednoho střešního dokumentu jako řešení nejen nutné, ale jednoznačně výhodnější. Proces revize je rovněž nutné propojit s tvorbou Strategie 2030+. Ta představí celkovou vizi dalšího směřování českého školství, v níž je formulování cílů vzdělávání pro dané období prioritním úkolem. Z tohoto důvodu je třeba změnit zadání revizí RVP, počkat na formulaci cílů pro Strategii 2030+ a teprve na jejich základě uvažovat konkrétněji o prostředcích k dosahování těchto cílů – tedy o změnách v obsahu kurikula a strategiích výuky.
Zadat NÚV úkol provést věrohodnou, cílenou a dobře strukturovanou analýzu dosavadního průběhu kurikulární reformy a aktuálního stavu. Ta by měla zahrnovat jak již provedená, tak nová zkoumání, ale také rozsáhlé šetření mezi hlavními aktéry kurikulární reformy – systematicky a velmi cíleně se ptát zejména učitelů a ředitelů. Analýza by se měla zaměřit i na komparaci s vývojem kurikulárních trendů ve vyspělých zemích. Jak zdůraznil prof. A. Veselý na konferenci ke Strategii 2030+, analýzu je třeba založit nejen na „tvrdých“ datech (výzkumy), ale také na zkušenostech hlavních aktérů. Těch je třeba se ptát jak na pozitivní stránky (co dobrého RVP přinesl), tak na problémy. Součástí analytické práce by měly být profesionálně vedené diskuze, zahrnující jak kontaktní setkávání, tak moderované on-line diskuze (zde odkazujeme např. na Delphi metodu). Pro uplatnění těchto metod je třeba vytvořit podmínky – finanční, časové, personální.
Po vyjasnění cílů vzdělávání a po provedení uvedených analýz definovat smysl revize, a to především z hlediska toho, co a proč je třeba udělat, aby se zlepšila kvalita učení žáků – nejen výsledky, ale i procesy učení, které mají silný formativní vliv na postoje, hodnoty a osobnostní kvality žáků.
Upravit zadání revize RVP, respektovat při tom pravidla řízení změn (management změn). Zadání revize konkretizovat až na základě zjištění vyplývajících ze zpracovaných analýz. Doporučujeme věnovat pozornost základním pravidlům postupu při revizích, které zpracoval SKAV. V tomto metodickém materiálu je řada dalších důležitých, již konkrétnějších doporučení.
Navrhnout reálný harmonogram revize RVP, který bude zahrnovat její hlavní milníky a fáze: stanovení cílů vzdělávání a vize kurikulární politiky v kontextu Národního programu vzdělávání a Strategie 2030+, zpracování analýz dosavadního průběhu kurikulární reformy a aktuálního stavu RVP, definování smyslu revize a postupu jejího provedení, práce na revizích dílčích částí RVP a jejich propojení, připomínkování odbornou veřejností a případnou pilotáž, informační kampaň a podporu školám v zavádění revidovaného RVP apod.