Uprchlická krize zdůraznila dlouhodobě podceňované kapacity mateřských škol

Co přinesl týden  25. 4. – 1. 5. 2022 

Krátce: 

Výrok týdne:

„Jednou z nejdůležitějších částí vedení týmu je právě schopnost sebereflexe. To, že zná své silné i slabé stránky – na těch slabých může zapracovat a své přednosti využít. Pokud má i dobrý tým, bude to fungovat. A je důležité, aby si s učiteli stanovil cíle, kterých chce škola dosáhnout,“ říká Petra van Haren, ředitelka Evropské asociace ředitelů škol, která vystoupila minulý týden na konferenci Úspěch pro každého žáka v Praze (aktualne.cz).

V souvislostech

  • Být dobrý v matematice. Co také rozhoduje o tom, zda dítě bude ve škole úspěšné?

Co rozhoduje o tom, jak se dítěti povede v matematice? Je to jeho nadání, okolnosti, do kterých se narodil, nebo úroveň školy, do které chodí? Česká školní inspekce vydala sekundární analýzu mezinárodního šetření TIMSS (International Trends in Mathematics and Science Study) z roku 2019. Sekundární analýza výsledků potvrzuje, o čem se už nějakou dobu vcelku otevřeně mluví:

Sebevědomí, že to půjde

Motivovaní žáci s vyšším sebevědomím mají podle TIMSS v matematice lepší výsledky bez ohledu na to, z jak dobře ekonomicky zajištěné rodiny pocházejí. U těch ze sociálně znevýhodněného prostředí to přitom platí ještě o poznání více. Platí to bohužel i naopak – pokud jim sebevědomí v matematice chybí, jejich výsledky se propadají pod výsledky žáků z rodin s vyšším sociálně ekonomickým statusem (SES). Sebevědomí a motivace mají větší vliv než SES školy a rodiny na to, jak se dítěti bude v matematice dařit.

Spolužáci

Zatímco u výsledků žáků z rodin s vyšším ekonomickým kapitálem a s rodiči, kteří přikládají vzdělání vysokou hodnotu, nehraje roli, s kým chodí dítě do třídy, u dětí z rodin s nízkým SES je to naopak. Pokud chodí do třídy s dětmi z rodin s vyšším SES, jsou na tom v průměru lépe, ve třídách s nižším SES jsou horší i výsledky bez ohledu na potenciál dětí.

Únava a hlad

Výkon ve škole ovlivňuje také fyzická pohoda dětí. Statisticky významně horší výsledky v matematice byly zaznamenány u dětí, které zaškrtly, že se při příchodu do školy často cítí hladové nebo unavené. I tady přitom platí, že u dětí z rodin s horších SES je propad výraznější. „Zdá se ale, že deklarovaná únava a hlad lépe vystihuje problémy v rodinném zázemí než pouhý indikátor sociálního a ekonomického kapitálu rodičů,“ konstatují autoři analýzy.

Šikana

Obrovský dopad na výsledky v matematice má také šikana. Žáci, kteří jsou terčem různých forem agresivního chování denně nebo několikrát týdně, jsou na tom o poznání hůře. „Propad skóre z matematiky dosahuje u těchto žáků 50–100 bodů, což znamená rozdíl mezi nadprůměrným a velmi podprůměrným žákem,“ upozorňují autoři sekundární analýzy.

Rušivé klima ve třídě

Má na výsledky v matematice negativní vliv u dětí s nízkým i vysokým SES. Přitom důležité je, jak vnímají prostředí pro práci děti – názor ředitele nebo učitele na to, jak klidná je atmosféra v hodinách, s výsledky až tak nekoreluje.

Z edukalendáře:

Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments