Uprchlická krize zdůraznila dlouhodobě podceňované kapacity mateřských škol

Krátce:

Místa ve školách není málo kvůli Ukrajincům, uprchlická krize zdůraznila podceňované problémy zejména kolem velkých měst. Proč za to, že chybí místa ve školkách, nemohou Ukrajinci? Eva Mošpanová připomíná v komentáři pro Deník N, že Česko dlouhá léta předškolní péči zanedbává. „Postrádá logiku stavět pečovatelská zařízení tam, kde rodiny upřednostňují jiný model péče o děti,“ cituje projev někdejšího ministra MPSV Petra Nečase k tzv. Barcelonským cílům, které specifikovaly, kolik míst mají členské státy zajistit v mateřských školách a jeslích. „Tentýž měsíc shodou okolností Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo výsledky průzkumu, podle kterého si 84 procent dotázaných lidí ze všeho nejvíce jako pomoc pro rodiny přálo více školek a 63 procent více jeslí,“ připomíná autorka komentáře. Problém jsou i obce, kde se staví, ale počty míst ve školách a školkách se nezvyšují – i to je důvod spádové turistiky, která zahlcuje kapacity škol ve větších městech (iHned). Ukrajinská krize ještě prohloubila obavy rodičů z těchto regionů, což nyní využívají dezinformátoři. Ředitelé jim podle zpráv šířících se především na sociálních sítích mají „držet místo“. Školy i úřady to označují za nesmysl (iHned). Ministerstvo zatím připravuje opatření pro integraci ukrajinských dětí od září, zveřejnit je chce během května (Novinky).

Povinný druhý cizí jazyk, jádrové a rozšiřující učivo nebo časový harmonogram. Expertní panel pro revizi RVP dostal tisíce připomínek. V dokumentu je toho třeba ještě hodně vyjasnit, mimo jiné časový harmonogram revize, který se potkává s integrací ukrajinských dětí, cituje Echo 24 ze stanoviska SKAV k dokumentu Hlavní směry revize RVP. „Podle našeho názoru je dělení na jádrové a rozšiřující učivo v rozporu s podporou individualizace a dosahování vzdělávacího maxima každého jedince, a tedy i s pojetím na kompetencích postaveného kurikula,“ citují stanovisko SKAV Novinky, věnují se také otázce druhého cizího jazyka, která si zatím získala největší mediální pozornost. „V žádném případě nechceme další cizí jazyk rušit ani ho zařadit do skupiny nepovinných předmětů, jak je to často mylně interpretováno. Naopak, školy ho podle tohoto návrhu musí nadále povinně žákům nabízet. Jde tedy čistě o volbu žáků a jejich rodičů,“ cituje Deník N Michala Černého z ministerstva školství, poměr pro a proti v pedagogické veřejnosti je podle něj 9:1 a mezi učiteli cizích jazyků 1:1. Proti je například Miroslav Janík z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. „Nabízím pohled vědy a výzkumu. Ten říká, že pokud se naučí druhý jazyk, má pak velké výhody,“ řekl pro Český rozhlas Plus. V dalším textu Deník N připomíná, že druhý cizí jazyk se povinně učí od školního roku 2013/14 a že kvalita výuky druhého jazyka je podle školní inspekce na nižší úrovni.

Střední školy dostaly výsledky přijímacích zkoušek, výsledky jsou podle Cermatu srovnatelné s loňským rokem. Podle Cermatu se k nim přihlásilo 103 tisíc zájemců o maturitní obory, z toho přibližně 79 600 na čtyřleté obory a zbytek na šestiletá a osmiletá gymnázia. Přihlásilo se rovněž 1281 uprchlíků z Ukrajiny (Lidovky). „Výsledky jsou o něco horší než u českých žáků, ale s ohledem na to, že absolvovali jiný vzdělávací systém, s obdobnými testy se zřejmě nikdy nesetkali a prošli velkým stresem, nejsou vůbec špatné,“ řekla ředitelka Cermatu Michaela Kleňhová (Radiožurnál). Poznamenala také, že letos neřešili žádné sporné otázky. Na webu EDUin jsme pro zájemce připravili stručný přehled, jak podat odvolání a kde získat informace o 2. kole přijímacích zkoušek.

Demotivovaní žáci a demotivovaní učitelé, kteří negativní motivaci považují za jedinou možnou cestu. Na pozadí vraždy na učilišti v Ohradní se Josef Mačí věnuje stavu učňovského školství. „Nebylo by fér si myslet, že SOU Ohradní je v rámci Prahy nebo i celé republiky nějakou temnou výjimkou a že se v tom negativním slova smyslu nějak výrazně odlišuje od většiny ostatních učilišť. Problém je v tom, že vzdělávání žáků v učebních oborech je z mnoha důvodů pro jejich učitele opravdu extrémně náročné,“ cituje náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse (Seznam Zprávy).

Školní inspekce řeší čtyři případy učitelů, kteří ve škole podporovali dezinformace, z právního hlediska jde o složitou situaci. „Obsahově šlo v zásadě vždy o podezření z podpory ruské agrese, z relativizace této agrese nebo z šíření dezinformací či přímo lží spojených s válkou, kterou Ruská federace na Ukrajině rozpoutala,“ řekl pro iRozhlas Ondřej Andrys. Že jde o problém, který nemá jednoduché řešení, konstatuje pro Respekt Tomáš Feřtek. „Všechna nabízená řešení jsou totiž problematická. Školení o informační gramotnosti? Bohužel, existuje cosi jako „kritický paradox“, kdy právě ti, kteří jedou v dezinformacích, se považují za pionýry kritického myšlení,“ píše v komentáři. Dva právní názory na svobodu slova učitele ve třídě a na výpověď pro učitelku Bednářovou nabízí zajímavý příspěvek na Český rozhlas Plus. Učitele je proto třeba učit poznat fake news. „Děti z Ukrajiny už máme ve škole. Českým dětem lze proto snadno vysvětlil, že jsou to kamarádi. Že jim pomůžeme a následné přátelství může pokračovat i v budoucnu, až válka skončí,“ řekl Petr Punčochář, ředitel brněnské Základní školy Svážná (Lidovky).

Třikrát o badatelství. Badatelský přístup je pro učitele náročný a není samospásný, jaké jsou jeho klady? „Často se mluví o badatelství, jako by zahrnovalo pouze samostatnou laboratorní činnost žáků a nic jiného. Ale tak to není. Čím je ovšem badatelství cenné a nenahraditelné, je to, že třída se díky němu stává učící se společností,“ říká Petr Distler, který učí chemii na gymnáziu a pro ostatní učitele pořádá kurzy (Lidovky). O nové badatelské učebnici dějepisu mluví v rozhovoru pro Radiožurnál její spoluautoři, historici Jaroslav Pinkas a Václav Sixta: „Na začátku byla vlna nadšení a optimismu, pak přišla vlna deziluze, že je to těžké, protože metoda je náročná. Vyžaduje od učitele, aby se připravoval, aby byl schopen vyhodnotit, co děti v rámci hodin dělají.“ „Když se chce o výuce poradit učitelka z prvního stupně, má ve sborovně 15 kolegyň. Ale fyzikář? Ten je často na základce jediný. Tady je mezi svými,“ říká Lenka Podzimková, která učí matematiku, fyziku a pracovní činnosti na pražské Základní škole Bílá, v článku Zuzany Hronové o projektu Elixír. Ten dává prostor pro setkávání učitelů a pomáhá jim hledat cesty, jak udělat fyziku atraktivnější (Aktualne).

Výrok týdne:

„Jednou z nejdůležitějších částí vedení týmu je právě schopnost sebereflexe. To, že zná své silné i slabé stránky – na těch slabých může zapracovat a své přednosti využít. Pokud má i dobrý tým, bude to fungovat. A je důležité, aby si s učiteli stanovil cíle, kterých chce škola dosáhnout,“ říká Petra van Haren, ředitelka Evropské asociace ředitelů škol, která vystoupila minulý týden na konferenci Úspěch pro každého žáka v Praze (aktualne.cz).

V souvislostech

Být dobrý v matematice. Co také rozhoduje o tom, zda dítě bude ve škole úspěšné?

Co rozhoduje o tom, jak se dítěti povede v matematice? Je to jeho nadání, okolnosti, do kterých se narodil, nebo úroveň školy, do které chodí? Česká školní inspekce vydala sekundární analýzu mezinárodního šetření TIMSS (International Trends in Mathematics and Science Study) z roku 2019. Sekundární analýza výsledků potvrzuje, o čem se už nějakou dobu vcelku otevřeně mluví:

Sebevědomí, že to půjde

Motivovaní žáci s vyšším sebevědomím mají podle TIMSS v matematice lepší výsledky bez ohledu na to, z jak dobře ekonomicky zajištěné rodiny pocházejí. U těch ze sociálně znevýhodněného prostředí to přitom platí ještě o poznání více. Platí to bohužel i naopak – pokud jim sebevědomí v matematice chybí, jejich výsledky se propadají pod výsledky žáků z rodin s vyšším sociálně ekonomickým statusem (SES). Sebevědomí a motivace mají větší vliv než SES školy a rodiny na to, jak se dítěti bude v matematice dařit.

Spolužáci

Zatímco u výsledků žáků z rodin s vyšším ekonomickým kapitálem a s rodiči, kteří přikládají vzdělání vysokou hodnotu, nehraje roli, s kým chodí dítě do třídy, u dětí z rodin s nízkým SES je to naopak. Pokud chodí do třídy s dětmi z rodin s vyšším SES, jsou na tom v průměru lépe, ve třídách s nižším SES jsou horší i výsledky bez ohledu na potenciál dětí.

Únava a hlad

Výkon ve škole ovlivňuje také fyzická pohoda dětí. Statisticky významně horší výsledky v matematice byly zaznamenány u dětí, které zaškrtly, že se při příchodu do školy často cítí hladové nebo unavené. I tady přitom platí, že u dětí z rodin s horších SES je propad výraznější. „Zdá se ale, že deklarovaná únava a hlad lépe vystihuje problémy v rodinném zázemí než pouhý indikátor sociálního a ekonomického kapitálu rodičů,“ konstatují autoři analýzy.

Šikana

Obrovský dopad na výsledky v matematice má také šikana. Žáci, kteří jsou terčem různých forem agresivního chování denně nebo několikrát týdně, jsou na tom o poznání hůře. „Propad skóre z matematiky dosahuje u těchto žáků 50–100 bodů, což znamená rozdíl mezi nadprůměrným a velmi podprůměrným žákem,“ upozorňují autoři sekundární analýzy.

Rušivé klima ve třídě

Má na výsledky v matematice negativní vliv u dětí s nízkým i vysokým SES. Přitom důležité je, jak vnímají prostředí pro práci děti – názor ředitele nebo učitele na to, jak klidná je atmosféra v hodinách, s výsledky až tak nekoreluje.