Výběr z maturitní diskuse – I

Protože by byla škoda, aby některé zajímavé příspěvky z maturitní diskuse zapadly pod články, vybíráme některé z nich a tematicky je řadíme. Předpokládáme, že během týdne tímto způsobem publikujeme několik výběrů z maturitní diskuse. Začínáme tématem hodnocení maturitních písemek, snažíme se střídat příspěvky z různých pólů názorového spektra.

 

Pavlína Tobolová (7. června): V několika posledních dnech mi média nedopřávají klidného spánku. Patřím k hodnotitelům písemných prací z českého jazyka a rozhodla jsem se, že nebudu mlčet. Pokud nyní očekáváte senzace podobné výrokům kritiků státní maturity, musím vás zklamat. Do projektu jsem se přihlásila zcela dobrovolně a prošla náročnými školeními, během nichž jsme se snažili o co nejobjektivnější hodnocení cvičných písemných prací. Pod vedením zkušeného „trenéra“ jsme poté složili, soudím, značně náročnou certifikační zkoušku. Během opravování jsem nikdy nebyla pod nátlakem, naopak jsem byla třikrát (celkem jsem ohodnotila 188 prací) požádána, abych své hodnocení přehodnotila ve prospěch studenta. V průběhu hodnocení se sice očekávání měnila, ale vždy ve prospěch studenta (popis pracovního postupu uznat, i když dané téma zcela neodpovídá zadání – publicistický styl, zpráva nemusela mít jen charakteristiky zprávy, ale částečně i oznámení, u vypravování jsme hledali alespoň náznaky dějového popisu, …). Pokud bychom striktně dodržovali dané slohové útvary, dle mého názoru bychom rozhodně měli, výsledky by byly podstatně horší. Žádný hodnotitel neznal jméno studenta. Neznal ani školu, takže hodnotil pouze práci. Navíc každou školu opravoval pouze jeden hodnotitel, což zaručovalo také značnou objektivitu. Samozřejmě můžete namítnout, že slohové práce jsou subjektivní záležitostí. Souhlasím, avšak při zmenšeném počtu hodnotitelů se rozhodně objektivita zvýšila. Všichni vyučující českého jazyka měli možnost se do projektu zapojit, prožít tři víkendy opravováním cvičných prací a v mezidobí ještě hodnotit cvičně doma. Bylo to zcela dobrovolné rozhodnutí. Já nelituji. Získala jsem mnoho zkušeností, které mohu využít při přípravě svých studentů. A to přece jde! Přestože se mnou nemusíte souhlasit, já si za svým stojím.

 

Martin Chvál (7. června): Děsné mi na tom připadá, že se CERMAT chce tvářit tak, že hodnocení slohových prací je objektivní. To je z principu nesmysl a nelze to od CERMATu ani očekávat. Zodpovědností CERMATu, ale je, aby udělal maximum pro to, aby se snížila subjektivita hodnocení. K tomu vedou různé cesty a lze spekulovat o tom, zda pro to CERMAT udělal dost, ale je potřeba seriozně říci, že určitou míru subjektivity nelze nikdy přímo odstranit u tohoto typu prací. A právě proto, že to takto je, tak je potřeba, aby se hodnotitelé chovali zodpovědně zejména na kritické hraně prospěl/neprospěl ve smyslu, aby nebyli poškozeni studenti, kteří se pohybují na této hraně. Je naprosto logické a zodpovědné chování hodnotitelů, když těmto studentům na hraně „trochu nadrží“, protože jsou si vědomi své subjektivity a určité náhody v aktuálním výkonu daného žáka. Výsledky didaktického testu se tváří objektivně, ale jsou též zatíženy určitou chybou, kterou by měl CERMAT prokazovat a bylo by zřejmé, jaká část studentů na hraně uspěl/neuspěl může být poškozena i u didaktických testů. Jen to tam není jakoby statisticky vidět, protože křivka úspěšnosti je zde „hladká“. U slohových prací CERMAT prostě viděl, že na hraně uspěl/neuspěl je v této křivce skok, který jak jsem uvedl je očekávatelný u zodpovědných hodnotitelů a CERMAT hrubým statistickým nástrojem se snaží tuto křivku vyhladit, aby měl lepší pocit z objektivity, ale přitom s jasným poškozením studentů.


František Kubák (9. června): Vážení, jsem jedním z hodnotitelů písemných maturitních prací z českého jazyka. V současnosti se rozpoutal hon na čarodějnice, jak je dnes v kraji zvykem. Cermat prý nutil hodnotitele snižovat hodnocení maturitních písemných prací.

Jistě, lze mít řadu oprávněných výhrad vůči školskému systému v ČR. Nyní, poprvé, bylo zabezpečeno nestranné hodnocení maturitních písemných prací, to je velkým positivem. Cermat stanovil bodovou škálu pro hodnocení, která je v takovém rozsahu, aby pokryla všechny oblasti slohové práce. Cermat dále velmi pečlivě proškolil nezávislé hodnotitele. Ti se rekrutovali z již dříve certifikovaných školních hodnotitelů, kteří též prošli náročným školením Cermatu. Musím jistě zdůraznit, že Cermat nesháněl hodnotitele na ulicích, ale že hodnotiteli se mohli stát pouze učitelé, kteří mají daný předmět aprobovaný.

Cermat zorganisoval několik školení budoucích hodnotitelů, kde potenciální hodnotitelé byli proškolováni k jednotnému náhledu na aplikaci jednotlivých bodů bodové škály pro hodnocení. Metodiky- školiteli, kteří byli též pro své úkoly samostatně vyškoleni a certifikováni, jsme byli vedeni k jednotnému náhledu na hodnocení tak, abychom hodnotili přiměřeně jednotně, aby mezi hodnocením jedné a též práce jedním hodnotitelem a hodnotitelem druhým nebyl příliš velký rozdíl, aby hodnocení bylo konsistentní. V rámci školení jsme mohli stanoviska prodiskutovávat jak kurzanti mezi sebou, tak se školitelem, to vše před plénem celé skupiny, neboť kurz byl rozdělen do řady skupin tak, aby ve skupině nebylo příliš mnoho kurzantů, ale aby byla umožněna intensivní a efektivní práce.

Kromě presenčních školení jsme ještě vypracovávali „domácí úkoly“, tj. po každém školení jsme obdrželi řadu dřívějších anonymních maturitních písemných prací, které jsme museli podle daných regulí opravit a elektronicky hodnocení zaslat svým školitelům. Ti s námi průběžně komunikovali a upozorňovali nás na případné kolise v hodnocení, jestliže jsme např. s připomínkou školitele nesouhlasili, napsali jsme své dotazy, připomínky a školitel nám obratem své stanovisko vysvětlil.

Tím, že jsme absolvovali kurz a splnili všechny jeho podmínky, jsme se ještě nestali hodnotiteli. Příprava byla náročná a odehrávala se v našem osobním volnu (soboty, neděle, vypracování domácích úkolů v čase po zaměstnání).

Abychom se mohli stát hodnotiteli písemných maturitních prací, bylo třeba absolvovat ještě krok závěrečný: úspěšně složit závěrečnou zkoušku. Závěrečné zaměstnání trvalo dva dny (sobota, neděle), opět jsme hodnotili řadu maturitních písemných prací, tentokrát již bez diskuse, každý sám za sebe. Komise Cermatu v závěru vyhodnotila způsob a konsistentnost našeho hodnocení s ohledem na dodržování pravidel daných pro hodnocení. Poté jsme byli seznámeni, s jakým výsledkem jsme závěrečnou zkoušku absolvovali. Kdo u zkoušky uspěl, byl certifikován jako hodnotitel, kdo neuspěl, hodnotitelem se nestal.

Tolik centrální přípravě hodnotitelů. Zde bych rád vyzdvihl vysokou kvalitu celého kurzu hodnotitelů i jeho organisaci.

Nyní bych rád napsal, jak vypadalo vlastní hodnocení písemných maturitních prací.

Mluvím o vlastní zkušenosti, i když systém byl pro všechny hodnotitele stejný.

Písemné práce jsem obdržel dvojím způsobem: 1. elektronicky, 2. v listinné podobě.

Každá písemná práce, samozřejmě kopie (originál zůstává na škole, kde se práce psaly) byla označena pouze 14místným číslem, takže nebylo možné identifikovat školu, třídu, studenta. Dále na práci bylo napsáno číslo zadání, které si student vybral ke zpracování, a zda si student zvolil vyšší či základní úroveň obtížnosti písemné práce.

Z elektronické varianty jsem si mohl pořídit vlastní výtisk, než obdržím listinnou formu prací, neboť ta byla doručena vzhledem ke květnovým svátkům později.

Vlastní písemnou práci jsem opravoval do listinné podoby. Podtrhával jsem chyby a na pravém okraji práce jsem vyznačoval, do které skupiny chyb chyba patří, skupiny jsou dány bodovou škálou pro hodnocení, která byla zveřejněna na portálu nova-maturita.cz, stejně jako další informace pro studenty, veřejnost i učitele. Následně jsem práci, aplikuje bodovou škálu, ohodnotil. Výsledek jsem zaslal dle pravidel elektronicky na Cermat. Dokončiv hodnocení přidělených prací, opravené listinné písemné práce jsem zabalil a doručil na Cermat, jak mi ukládla povinnost.

Za celou dobu, kdy jsem hodnotil písemné práce z českého jazyka, jsem se nesetkal s žádným nátlakem ze strany Cermatu. Vím, že nade mnou byla další kontrola, přímo jsem komunikoval s vedoucím hodnotitelského týmu (VHT), který mne v několika ojedinělých případech požádal, abych se ještě jednou zamyslel nad hodnocením určité písemné práce, neboť podle jeho názoru jsem byl příliš přísný. Nikdy mne nenutil hodnotit práci hůře, než jsem ji ohodnotil já. Vlastní hodnocení bylo pouze mou záležitostí, kdybych práci nepřehodnotil a trval na svém hodnocení, nemohla by proti mně být uplatněna žádná sankce.

Nad VHT byl další pracovník Cermatu. Samozřejmě nebylo cílem kontrolovat hodnocení každé práce hodnotitelem, to by bylo technicky vyloučené, hodnotitelé byli pro svůj úkol řádně certifikováni, jsou to vysokoškolsky vzdělaní profesionálové. Kontrola probíhala namátkově, kontrolovány byly zejména práce, které neprošly, a student tedy neuspěl.

Hodnotitelům hrozilo jedno, a s tím byli seznámeni již při školení i při podpisu smlouvy: Jestliže by hodnotitel porušil hrubým způsobem své povinnosti, nehodnotil by v souladu s bodovou škálou, nedodržoval stanovená pravidla, dané termíny, etc., byl by z hodnocení vyloučen. Toto opatření je přece naprosto samozřejmé.

Proč tolik podivu nad neúspěchem studentů? Slyšíme argumentaci, že premiant neuspěl, asi si vybral pro sebe nevhodné zadání či slohový útvar. Zarážející je podiv veřejnosti nad tím, že student neuspěl, jestliže napsal místo zadaného vypravování popis. Nesměl uspět, psal něco jiného. To by už se student mohl cosi naučit zpaměti, třeba povídku, pak ji bez ohledu na zadání a požadovaný slohový útvar napsat, a vyžadovat výtečné hodnocení.

Nejprve matematika, nyní český jazyk. V matematice stěžovatelé uspěli, proč to nezkusit i v českém jazyce. Vždyť dnes jsou mnozí studenti zvyklí na velmi pohodlný život, na střední školy či učiliště se dostali pohodlně bez přijímacích zkoušek, během studia mnozí zcela nepokrytě kalkulují s tím, že je školy potřebují, aby měly dostatek studentů a udržely svůj obor. Stále slyšíme dotazy nejen z veřejnosti, ale bohužel i z MŠMT ČR: „Co naučil?“ „Co naučila škola?“ Proč se už konečně někdo nezeptá: „Jak se student připravil na vyučovací hodinu?“ „Kolik času věnuje přípravě do školy a s jakou efektivitou?“ „Jak rodiče vychovali svého potomka, jak sledují jeho chování, studium?“ Je třeba si uvědomit, že učitel nemá k disposici „norimberský trychtýř“, aby nalil studentům látku do hlavy. Padají stále dotazy, jak učitel zaujme studenty, ale jak je může zaujmout, když mu nevěnují ani zbla pozornosti, mnozí studenti by se nevytrhli z letargie, ani kdyby kantor přišel do třídy v pestrém oblečení a v čepici s rolničkami, i když si ho tak průběžně představují a k němu se tak také chovají.

Jakýkoli neúspěch je tedy lehčí hodit na školu, kantora a nyní na hodnotitele, tedy i Cermat, než přiznat to, že když někdo celé čtyři roky adekvátně nepracuje, nemůže v závěru uspět.

Opravné prostředky existují, jsou dány zákonem, každý má právo i možnost jich využít.

Nejlepším řešením je, když ministr školství bez jakéhokoli relevantního šetření, které by jistě nebylo otázkou několika hodin, odvolá ředitele Cermatu pana Zeleného. Pomiňme, že současný ministr školství dělal poradce předsedovi vlády v době, když v čele MŠMT ČR stál nejlepší ministr do současnosti, za jehož funkčního období, byl systém nových maturit tvořen a odstartován. Proč jako poradce a odborník neupozornil předsedu vlády na to, že je něco v nepořádku.

Hon na čarodějnice má první oběť, teď ještě potrestat hodnotitele!

 

Ondřej Hausenblas (5. června): Když čtu, jaké opravné procesy Cermat musel nad testy provádět, vidím v tom běžný způsob toho, jak se začínají tvořit testy, když na nich pracují nezkušení, málo zaškolení nebo vůbec nezaškolení, v oboru testování nevzdělaní zaměstnanci nebo najaté osoby. Řeší se tu problémy, které by v civilizované společnosti byly řešeny už řadu let předtím, a na jejich řešení by se byli podíleli skoro všichni učitelé středních škol. Tak by se totiž umožnilo, aby taky všichni rozuměli tomu, jak se tvoří úloha, kterou bude možné spravedlivě hodnotit, i co to znamená takovou úlohu coby žák zvládnout, a taky by mnohým došlo, zda to, co úloha zjišťuje, má nějakou cenu, o něčem potřebném vypovídá. V takovém procesu dlouhodobé přípravy by se iniciátoři státních maturit byli doučili, čemu o testování nerozumějí, a učitelé by získali dobrý vhled i sílu oponovat omylům a nesmyslům přicházejících z administrativy nebo byznysu s testy.
Šíře rozpětí v tom, jak různě hodnotitelé na školeních touž práci ohodnotili, je normální jev, když se u nás na tom slaďování náročnosti nikdy systematicky nepracovalo. To se i výborní učitelé zcela přirozeně budou lišit, ne proto, že „to neumějí“, ale proto, že právě na písemném souvislém projevu žáka je tolik různých aspektů, a ty se dají naplnit v tolika odstínech, že u nás dokonce ani neexistuje slušný popis té škály. Natož aby to někdo mohl vcelku posoudit. A zahraniční škály, ač jsou pěkné, se nedají aplikovat proto, že v ních jsou kvality, o kterých u nás má ponětí tak deset učitelů, protože se u nás tomu žáci neučí (například v anglickém světě běžný „tone“ čili „autorův hlas“).
Opět se ukazuje, že myšlenka plošného a centrálního testování tak citlivé dovednosti, jakou je písemné vyjadřování dospělého člověka, je myšlenkou velmi neinformovanou, já bych řekl hloupou.
Něco jiného by bylo třeba i hromadné a veřejné sdílení normální školní práce s textem a s úlohami k jeho zkoumání, porozumění a reflektování, která neslouží ani plošnému posouzení a porovnání kvalit, ani chystaným a zároveň dementovaným žebříčkům, ani trestání škol peněžními škrty. Tak by se všecky neshody směly docela normálně projevit, probrat společně, hledat shodu i zůstat u rozdílnosti názoru. Protože lidi nejsou stroje – ani hodnotitelé, ani píšící studenti, a my navíc tu zaručenou, měřitelnou a masovou shodu nepotřebujeme. Potřebujeme shodu v tom, že společně hledáme přijatelná kritéria, která mohou co nejlépe sloužit studentům k zlepšování jejich písemného vyjadřování. V tom nám ovšem Cermat pomoci nemůže, protože byl založen a míří k docela jiným, se vzděláním nijak nesouvisejícím cílům.

 

Dana Vycherková (7. června): Mnozí čeští učitelé podporují studenty v psaní protestů (odvolání) proti výsledkům hodnocení NM ČJL. Jde o studenty, kteří neuspěli dle svých představ (případně zcela neuspěli, byli hodnoceni pětkou) v jedné z částí NM ČJL – PP (písemné práci).
Média často neinformují o předem daných pravidlech hodnocení (kritériích), které jsou zveřejněny CERMATEM na
www.novamaturita.cz. Novináři jdou po senzaci, tím se zvyšuje zájem o prodej různých plátků. Jednostranná informovanost, vytahování fragmentů výpovědí z komentářů hodnocení PP, promlouvání ke čtenářům rádoby odborným tónem (novinář se vydává za dokonalého znalce problematiky), empatickým lichocením širokému spektru postižených maturantů, jejich rodin… Kauza je na světě. Viník je označen. Bez dialogu. Druhá strana (viník) není vyzván k odpovědi, ke konfrontaci. Novinářská praxe s ověřováním pravdivosti dat dostává na frak.
Nehodnotí se přeci jen pravopis, ale existuje 6 hodnotících kritérií (téma, útvar, pravopis, lexikum, koheze a koherence textu). Který  učitel, žák – toužící být dobře k maturitě připraven – čekal na chvíli, až vše skončí a jestli náhodou obstál v hodnocení? Pokud neobstál, začíná kritizovat něco, čemu vlastně nerozumí, ale porozumět mohl, neboť informace o způsobu hodnocení PP visí  dostatečně dlouho veřejnosti na očích na adrese: www.novamaturita.cz
Co vy na to? Myslíte si, že učitelé, hodnotitelé PP, nejsou odborníky?
Na koho platí:“Ševče, drž se svého kopyta?“
Novináři sami sobě vytvořili novinářskou kachnu. Na pekáč s ní!

 

Barbora (8. června): Jsem studentkou gymnázia a už delší dobu sleduji diskuzi věnovanou písemným pracím z českého jazyka. Důvodem mé zvýšené pozornosti je právě nulový počet bodů z mé písemné práce a s komentářem hodnotitele, který byl tak ochotný a uskromnil se pouze na jednu větu, cituji: Práce se zcela míjí se zadáním, pravděpodobně neví, co je pověrčivost( při zpracování jsem si vybrala téma č.1 Jak jsem se stal pověrčivým). Samozřejmě jsem si podala odvolání s pádnými a správnými argumenty. Dokázala jsem didaktický test z českého jazyka zvládnout na 90 % (tedy na známku 1), z anglického jazyka na 91 %, profilovou část státní maturity z českého jazyka se ziskem 8 bodů (z 9 možných), z anglického jazyka se ziskem 34 bodů (z 39 možných) a dále, co se týká ústní školní části maturitní zkoušky, z matematiky a taktéž z fyziky jsem byla ohodnocena známkou výborný. Dále jsem přijata na vysněnou VŠ, ale můj výsledek z písemné části maturitní zkoušky mi situaci značně komplikuje. Hodnocení mne velice ranilo a nechápu, proč by mělo docházet k tomu, aby byli ohroženi vynikající studenti, kteří v sobě nalezli energii a chtějí ji věnovat vzdělání, a kteří jsou ochotni poskytnout státu budoucí vzdělané pracovníky. Věřím, že tahle nepříjemná zkušenost se nejen mně obrátí v příjemnou v podobě pozitivního vyjádření k mému odvolání.

Děkuji provozovatelům téhle webové stránky za možnost veřejného vyjádření a byla bych velice ráda, kdyby se kdokoli vyjádřil k mému příspěvku:) Ostatním studentům se stejnou zkušeností přeji pevné nervy a hodnotitelům, kteří jednali pod jakýmkoli nátlakem: „Chovej se tak, jakoby se zásady tvé vůle měly stát principem zákonodárství.“

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
15 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
matka
matka
8 years ago

Pavlína Tobolová (7. června): ……..nebo odpoví jiný hodnotitel? Dobrý den, měla bych na vás dotaz. Psala jste, že vy jste ohodnotila 188 prací- pokud se nepletu tak za 4 týdny. Někde jsem tady četla, že jiný pan hodnotitel ,,zvládl“ 270 prací a určitě za stejnou dobu- je to někde tady na Eduin, sám to psal. Je možné, že on a všichni další mohli být stejně důslední jako vy? Kolik bylo hodnotitelů a kolik prací? 400? 700 hodnotitelů? Kolik z nich mohlo být opravdu důsledných ? Někde byla chyba, proč to má odnést 3000-4000 studentů? Je nutné si uvědomit, že odvolání… Více »

matka
matka
8 years ago

– doplňuji omylem odeslaný ještě nedopsaný text……Odůvodnění té špatné známky která podle jiných hodnoceních vůbec tak špatná nebyla ? Je tady toho mnoho napsano, ale opravdových názorů tu mnoho není.
My čekáme na odvolání, ta nejistota je příšerná a spravedlnost snad zvítězí , snad.
Děkuji, a přeji všem aby toto byl jen hrozný sen a brzy jsme se probudili do hezkého veselého dne

Veronika Valíková
8 years ago

Cituji z našeho dopisu Vraťte maturitu zpět do škol. Už mě nebaví psát nové texty – opravuji písemky: 3. Slohová práce 1A Korespondence text – zadání – obsah – téma (subjektivní záležitost, každý člověk vnímá text jinak) 1B Naplnění komunikační situace (styl/útvar) – (opět subjektivní záležitost) 2A Pravopis a tvarosloví – (toto lze hodnotit objektivně) 2B Volba lexika (přiměřenost, adekvátnost) – (opět mírně subjektivní záležitost) 3A Koheze (formální prostředky textové návaznosti) – (lze snad hodnotit objektivně) 3B Koherence (soudržnost textu) – (opět mírně subjektivní záležitost) Hodnotitelé tedy hodnotí dvě třetiny „měkkých“, subjektivně vnímatelných položek. Jejich hodnocení jsou tak logicky méně… Více »

Veronika Valíková
8 years ago

3. Slohová práce 1A Korespondence text – zadání – obsah – téma (subjektivní záležitost, každý člověk vnímá text jinak) 1B Naplnění komunikační situace (styl/útvar) – (opět subjektivní záležitost) 2A Pravopis a tvarosloví – (toto lze hodnotit objektivně) 2B Volba lexika (přiměřenost, adekvátnost) – (opět mírně subjektivní záležitost) 3A Koheze (formální prostředky textové návaznosti) – (lze snad hodnotit objektivně) 3B Koherence (soudržnost textu) – (opět mírně subjektivní záležitost) Hodnotitelé tedy hodnotí dvě třetiny „měkkých“, subjektivně vnímatelných položek. Jejich hodnocení jsou tak logicky méně objektivní než tolik kritizovaná hodnocení většiny středoškolských češtinářů, kteří sice znali své studenty, ale k jejich textům přistupovali… Více »

Veronika Valíková
8 years ago

3. Slohová práce 1A Korespondence text – zadání – obsah – téma (subjektivní záležitost, každý člověk vnímá text jinak) 1B Naplnění komunikační situace (styl/útvar) – (opět subjektivní záležitost) 2A Pravopis a tvarosloví – (toto lze hodnotit objektivně) 2B Volba lexika (přiměřenost, adekvátnost) – (opět mírně subjektivní záležitost) 3A Koheze (formální prostředky textové návaznosti) – (lze snad hodnotit objektivně) 3B Koherence (soudržnost textu) – (opět mírně subjektivní záležitost) Hodnotitelé tedy hodnotí dvě třetiny „měkkých“, subjektivně vnímatelných položek. Jejich hodnocení jsou tak logicky méně objektivní než tolik kritizovaná hodnocení většiny středoškolských češtinářů, kteří sice znali své studenty, ale k jejich textům přistupovali… Více »

Nováková
Nováková
8 years ago

Dobrý den!
Jsem matkou neúspěšné maturantky. O to víc mne zaujalo vyjádření pana hodnotitele Františka Kubáka. Nejen obsahem, ale hlavně tím, že ve své (zřejmě) úvaze, používá často slova, která (i podle několika různých slovníků a jazykové poradny Akademie věd) jsou nesprávně napsaná. Z článku lze vyvodit, že se jedná zřejmě o staršího člověka, budiž mu tedy odpuštěno několik (ne snad hrubých) chyb. Z druhé strany vzato, když nebudeme nikoho bráti za slova……

Iveta Salamonová
Iveta Salamonová
8 years ago

Přeji hezký den, paní Tobolová, pokud jste hodnotila práce tak, jak zde popisujete, nelze než závidět studentům, kteří měli to štěstí a byli hodnoceni Vámi. Víte jistě, že stejně poctivě postupovali všichni hodnotitelé? Moji dceři například jeden odborník napsal pod slohovou práci, že se jedná o popis, nikoliv o vyprávění. Práce byla napsána v minulém čase, obsahovala přímou i nepřímou řeč, dále též obsahovala i zápletku. Můžete mi to, prosím, nějak vysvětlit? Nebo snad Cermat upravil nově pravidla pro sloh a teď máme v popisu užívat přímou řeč? Bylo mi jasné, že hodnotitel, zřejmě neměl dost času nebo chuti a… Více »

Pavlína Štumpová
Pavlína Štumpová
8 years ago

paní Salamonové : My máme obrácený případ , prvky reportáže se objevují v minimální míře, jedná se spíše o vyprávění. Víc nic, vše za čistou 0. Spíše o vyprávění ? Ani sám hodnotitel si tedy není jistý , co je to za slohový útvar ? A na otázku prarodičů : “ To tam ta holka nic nenapsala ? “ Odpovídáme : “ Babi, dědo, psala těžší verzi, dostatečně dlouhou, bez zjevných pravopisných a tvaroslovných chyb , psala s radostí o tom , co sama prožila „. Vůbec nechápou ! A nechápeme ani my , rodiče, kteří mají doma bezproblémovou, chytrou… Více »

Iveta Salamonová
Iveta Salamonová
8 years ago

Moje dcera měla vždy velmi dobrý prospěch, ústní zkouška z jč za 1 a didaktický test za 2. Je přijata na ČVUT fakulta IT. Programování je její koníček. A pak narazí na nějakého nedouka, který nerozezná vyprávění od popisu a je po studování. Uvažuje, že odjede do ciziny, vzdělávání v této republice jí nedává smysl. Mám ještě mladšíh syna, doufám, že se nám podaří vystěhovat celé rodině a on již nastoupí na střední školu někde v zharaničí. V této rozkradené republice to bude jenom horší.

šromová
šromová
8 years ago

Dcera je jednou z neúspěšných maturantek. Její slohová práce dostala pouze 9 bodů. Patří mezi ty „šťastnější“, protože si od profesora převzala kopii slohové práce (na památku).
Podařilo se nám oslovit profesorku gymnázia, která letos byla certifikovanou hodnotitelkou Cermatu. Výsledek? K našemu velkému překvapení práce dostala 18 bodů. Profesorka nám sdělila, že stejným způsobem, jako hodnotila slohovku dcery, hodnotila všech 210 slohových prací.
Je třeba něco dodávat k tomuto“ sofistikovanému vícestupňovému kontrolnímu mechanismu “ , který popsal pan ředitel Cermatu na http://www.novamaturita.cz?

Martin
Martin
8 years ago

Syn je na tom podobně, neuspěl se slohem :-( Jak si vůbec stát může dovolit udělat ze studentů pokusné králíky, vysvětlení: „něco jsme zkusili, nevyšlo to, sice jsme vám skazili další studium, ale to nevadí, protože tento systém maturity je mrtvý,“ mi nestačí. I kdyby se ukázalo, že všechny slohy byly opraveny správně, co ta těžší matematika? Zjištění studenta, že test nemůže stihnout ovlivnilo celou jeho zkoušku a nějaké následné zmírnění kritérií vůbec nic neřeší. Podle mě je to na žalobu státu, CERMAT je jen výkonná organizace, stát v čele s ministerstvem školství by měl nést právní odpovědnost. Nechci rozvíjet… Více »

Tomáš N.
Tomáš N.
8 years ago

Tož já se tedy také přidám svým příspěvkem na téma CERMATu zdar nebo zmar. Syn letos maturoval (a odmaturoval) na zdejším osmiletém gymnáziu. Vyšší úrověň testu s matematiky ho rozhodila tak na dva dny, pak byl „zharmonizován“. Vulgarismů na téma CERMAT pronesl asi desetkrát méně, než já. Občas namířil vztyčený prst znázorňující číslo čtyři ve dvojkové soustavě směrem ku Praze a učil se na ústní. Ten test jsem si pro klid duše zkusil a šlo to. Pod dvě hodiny a jeden příklad jsem vynechal (zadání doteď považuji za nejasné – nechápu, jak mohlo projít validací). Příklady nádherné, na stole kafe,… Více »

Dana
Dana
8 years ago

Syn taky neodmaturoval díky slohu. Na základě scio testů byl přijat na 3 VŠ a teď je to všechno pryč. Jeden bod mu chyběl ,aby měl maturitu. Chci vědět jak se hodnotily práce dyslektiků v 1 skupině ? Syn je dyslektik a dysgrafik dodal posudek z PPP . V komentáři slohu má napsané pravopisné chyby ovlivňují čtenářský komfort adresáta, slovní zásoba je chudá, odchylky od větné stavby se vyskytují velmi často . Ale to všechno měl v posudku uvedeno .Neznám dyslektika co nedělá chyby. Měli hodnotitelé posudky u sebe ? Je rozdíl mezi hodnocením 1 a 2 skupiny ? Když… Více »

Pavlína Štumpová
Pavlína Štumpová
8 years ago

Navazuji na hodnotitele pana Františka Kubáka : student skutečně neuspěl, pokud kontrolující usoudil, že psal jiný slohový útvar ( nebo se mu zcela čistým nejevil ) nebo se odklonil od tématu. Je mi jasné, že je vše podle hodnotících tabulek , ale je to šílené ! Prosím vy, kdo máte možnost toto pro další generace maturantů změnit, udělejte to ! Státní maturitu ano, ale z 6 hodnotících kritérií v písemné práci z češtiny byla 2 naprosto povýšena nad vše ostatní . Z hodnotících tabulek jsem nabyla dojmu, že v písemné práci lze mít třeba 10 hrubých chyb, dodržíte-li však zadání… Více »

Julie Derčíková
Julie Derčíková
8 years ago

Pavlíno, v poslední větě máte pravdu. Kamarád mého syna, který neuspěl ve slohu a podal si odvolání s tím má zkušenost. Pracovnice krajského úřadu mu řekla, že toho mají tolik, že aby to stihli, dostali příkaz slohovky ,které měly 0 nemají vůbec předávat na kontrolu, ale nechat je tam pár dnů ležet a pak zaslat zamítavé stanovisko. Ten kluk byl přijat na fil. fakultu obor český jazyk a literatura a díky tomu, že měl jeho hodnotitel pocit, že se odklonil od tématu tak je bez šancí. Moc bych si přála, aby byly podány žaloby a nezametlo se to pod stůl.