Výzkum: Dnešní děti jsou lépe připraveny na výuku matematiky, než byli jejich prarodiče

by Community History SA (flickr.com) (CC BY-NC-ND 2.0)

Upozorňujeme na závěry z výzkumu vědců z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK. Šetření CLoSE, jehož cílem bylo zmapovat situaci v oblasti přechodu dětí z mateřské na základní školu, bylo zaměřeno na výběr školy, důvody pro odklady školní docházky a připravenost dnešních dětí na studium matematiky v porovnání s dětmi před 40 lety. Podrobně zpracované závěry výzkumu najdete v prezentaci ZDE, během příštího roku by měla v nakladatelství Karolinum vyjít publikace Jany Strakové, Jaroslavy Simonové a Davida Gregera, která představí výsledky výzkumu v souvislostech. Šetření CLoSE se zúčastnilo 2008 rodičů předškoláků z 95 mateřských škol z celé ČR.

Předškoláci jsou lépe připraveni na výuku matematiky

Děti přicházejí do školy lépe připraveny dále se rozvíjet v matematice než před čtyřiceti lety.
V roce 1972 byl Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy realizován podobný výzkum
zaměřený na zjišťování znalostí a dovedností tehdejších dětí přicházejících do prvních tříd.
Na obdobně zadaných úlohách bylo otestováno cca 5 000 dětí.

g11

Podíl dětí, které znají čísla od 0 do 10, se zlepšil o 25 procentních bodů, dnes je jich mezi
prvňáčky víc než 60 %. Významný nárůst nastal i ve schopnosti odříkat číselnou řadu alespoň
do třiceti, dnes tuto dovednost zvládá 40 % dětí nastupujících do první třídy (oproti 23 %
v roce 1972).

Podíl předškoláků, kteří neznají žádná čísla a neumí počítat ani do deseti se zmenšil na 5 %.
Tyto děti jsou dnes ale ohroženější než dříve. Tlak jejich spolužáků s lepšími dovednostmi je
velmi výrazný a děti, které neumí počítat už při vstupu do základní školy, musí vyvinout větší
úsilí, aby v první třídě obstály.

Na odklad má vliv hodnocení učitelky v MŠ a měsíc narození dítěte

Podíl rodičů, kteří se rozhodli odložit nástup do školy o jeden rok ve školním roce 2012/2013
činil 22 %. To je ve srovnání se zahraničím nebývale vysoká míra. Například naši sousedé mají
mnohem nižší míru odkladů (Slovensko 8 %, Německo 8 %, Rakousko 4%) a jsou země, které
odklad školní docházky vůbec neumožňují (např. Francie).

Odklady školní docházky zvažují rodiče častěji v případě chlapců (poměr pohlaví dítěte u
rodičů zvažujících odklad je chlapci 65 : 35 dívky). Odkladové děti pocházejí celkově z rodin
s nižším vzděláním a sociálně-ekonomickým zázemím a mají horší výsledky ve zjišťovaných
dovednostech (zrakové vnímání a předmatematické dovednosti). Nicméně mezi rodiči
zvažujícími odklad se vyskytují také děti z podnětného rodinného zázemí s dobrými výsledky
v diagnostice. U těch se jedná převážně o obavy ze vstupu do školy spojované s nižším věkem
(děti narozené o prázdninách). Ze sledovaných faktorů se celkově jako nejvýznamnější
prediktor odkladu ukázal být právě věk dítěte. U dětí narozených v červenci zvažuje odklad
29 % rodičů, u dětí narozených v srpnu dokonce téměř každý druhý rodič (43 %).

Rodiče uvádějí, že hlavním impulzem k odkladu školní docházky bylo jejich vlastní rozhodnutí
(38 %), ovšem ve stejné míře přišel impulz k odkladu od dalších aktérů (z mateřské
školy, při zápisu do ZŠ, od psychologů či lékaře). V součtu je pak jako hlavní impulz uvedlo 52,5 % dotázaných.

Tabulka ukazuje procento rodičů, kteří daný impulz pro odklad označili jako hlavní:
Bez-názvu-1
Rodiče nedůvěřují spádovým školám

Víc než polovina rodičů (63 %) uvedla, že školu pro své dítě vybírali. To je o 18 procentních
bodů více než před pěti lety. Přístup k volbě školy se liší podle vzdělání rodičů a velikosti
obce: školu častěji vybírají vzdělanější rodiče ve velkých městech.

Výběru školy věnují rodiče velkou péči: více než polovina rodičů navštívila alespoň jednu
školu, třetina rodičů se obrátila se svými otázkami na zaměstnance školy, další se aktivně
doptávali u rodičů stejně starých dětí. Při výběru školy byly aktivnější rodiče, kteří vnímali své
dítě jako znevýhodněné. Primární motivací výběru je snaha zajistit, aby ve škole byli k dítěti
vlídní a vycházeli vstříc jeho potřebám. Tato motivace převládá nad snahou zajistit dítěti co
nejkvalitnější vzdělání.

Tabulka ukazuje procento rodičů, kteří dané kritérium označili jako velmi důležité pro výběr:
Bez-názvu-2Výsledky ukazují, že rodiče nedůvěřují tomu, že spádová škola bude s dítětem vlídně
zacházet a naplňovat jeho individuální potřeby. Snaží se proto tyto základní nároky svým
dětem zajistit pečlivým výběrem školy. Zhruba 17 % rodičů se při výběru školy poohlíží po
škole se speciálním zaměřením, nejčastěji se jedná o školu s rozšířenou výukou cizích jazyků.
Zde již je patrná motivace vybrat školu náročnější, která dítěti zajistí kvalitní vzdělání.

Děti méně vzdělaných rodičů profitují z širokého výběru škol méně než děti rodičů
vzdělanějších. V tomto smyslu bezesporu přispívá rozšířená praxe volby školy k posilování
vzdělanostních nerovností – v některých školách lze očekávat koncentraci dětí vzdělaných a
motivovaných rodičů a v jiných dětí rodičů, kteří nepřikládají vzdělávání dítěte velkou váhu,
nebo se ve vzdělávacím systému neorientují. To potvrzuje analýza dat z mezinárodních
výzkumů, která ukázala relativně velké rozdíly ve výsledcích i sociálním složení jednotlivých
škol a tříd na prvním stupni povinného vzdělávání v ČR.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments