Anna Brzybohatá 15. 4. 2024
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
8. – 12. 4.
školní psychology by mohli podle návrhu ministerstva dělat už studenti
šestiletá gymnázia jako zkoušky nanečisto, rodiče objevují jejich výhody
zveme vás na Kulatý stůl SKAV a EDUin: Odpovídá návrh nového kurikula vzdělávání pro budoucnost?, který se bude konat ve čtvrtek 18. 4. od 14.00 do 16.00 online
Týden stručně
Psychologové ve školách chybí a resort pod vedením Mikuláše Beka chce mezery vyplnit tím, že by práci mohli zastávat už studenti magisterského oboru psychologie. Ti na to ale nejsou podle některých odborníků dostatečně kompetentní a mohli by napáchat více škody než užitku, jak píše Deník N. Fakt, že psychické zdraví středoškolských studentů na tom není dobře, ukázal například nedávný průzkum agentury GTS Alive. Podle školních psychologů patří mezi nejčastější problémy středoškoláků úzkosti, sebepoškozování, problémy v rodině a panické ataky. „Duševní poruchy jsou u dětí a dospívajících běžné. Odhaduje se, že celosvětově má duševní onemocnění přibližně každé sedmé dítě nebo dospívající a nástup poloviny všech duševních onemocnění začíná před čtrnáctým rokem,“ říká Magdalena Lukasová, která v Národním ústavu duševního zdraví vede pracovní skupinu pro výzkum duševního zdraví dětí a adolescentů.
Od 90. let se změnil nejen svět, ale i děti a jejich potřeby. A na to je potřeba reagovat. V rozhovoru pro Echo24 se ministr Mikuláš Bek zastavil také u rozpočtu, který je potřeba navýšit. Změnit se má podle něj například systém rozdělování peněz v regionálním školství tak, aby motivoval školy k vyšší přidané hodnotě, případně řešil socioekonomické problémy. Dále hovořil o snižování PH Maxů, navrhovaných řešeních ohledně snížení počtu odkladů nebo o představené revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
Segregované školy v Česku jsou, problematika trápí především vyloučené lokality. Týká se ale i dalších regionů či velkých měst. Nově by proto školy ve složitějších lokalitách mohly mít nárok na dodatečný balík peněz. Jak informují Seznam Zprávy, velikost rozpočtu školy by se měla lišit i podle toho, v jak složitém území pracuje, tedy kolik má sociálně znevýhodněných žáků. Podle plánu ministerstva by patrně školy dostávaly bonusové prostředky, s nimiž by mohly nakládat podle své potřeby. Vize je ale zatím v začátku – nejdříve je třeba projednat novelu školského zákona, následně navrhnout konkrétní pravidla.
Přes 360 miliard korun – tolik peněz získaly školy v Česku za 20 let členství v Evropské unii, vypočítává TN.cz obnos, který z Bruselu do tuzemského vzdělávání přistál. Velký balík dotací má ale skončit v roce 2027 a otázkou je, jak ho nahradit. Školy miliardy nejčastěji využívají například na rekonstrukce či vzdělávání učitelů. „Největší problém vidím v tom, že státní rozpočet nebude schopen ze svých vlastních prostředků sanovat ty věci, které dneska pořizujeme z bruselských peněz. Všichni ředitelé se obávají, že až tohle skončí, tak velmi těžko z některých prostředků zaplatí školní psychology, sociální pedagogy, další vzdělávání učitelů a podobně,“ upozorňuje programový ředitel informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký.
Vzhledem k tomu, že o čtyřletá i osmiletá gymnázia je velký zájem, rodiny objevují i ta šestiletá, na která se chodí ze sedmé třídy. Jak píší Hospodářské noviny, některé školy mají o šestileté obory vyšší zájem než v minulosti. „Rodiče šestiletá gymnázia často využívají jako zkoušky nanečisto zdarma s bonusem. Pokud se to povede, mají vyřešenou starost o to, kam se jejich dítě dostane o dva roky později v deváté třídě,“ popisuje předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renáta Schejbalová, která je současně ředitelkou pražského Gymnázia Nad Štolou. K šestiletému studiu se přihlásilo 900 dětí, kapacita je ale 30. Zájem o šestiletá gymnázia skokově z roku na rok narostl už loni, a to téměř o čtvrtinu (po přepočtu na počet sedmáků). Letos opět stoupl o dalších 11 procent na 7788. Míst je přitom jen 2442.
Místo odchodu agresora mění školu oběť. Hospodářské noviny popisují na konkrétním příkladu, jak škola řešila šikanu – po vyslechnutí došla k závěru, že k ničemu nedošlo. Osmiletý chlapec ale chodil k psychologovi, aby se s traumatem vyrovnal, šikana navíc nepřestala. Škola to vyřešila důtkou pro agresora. Odejít ze školy a přestoupit jinam ale nakonec musel šikanovaný chlapec. Šikany ve školách neubývá, ba naopak. Podle šetření České školní inspekce z března loňského roku v posledních třech letech ji řešilo minimálně jednou 57 procent základních a 63 procent středních škol. Že je šikana celosvětový problém, ukazují i zahraniční studie. Data Institutu pro výzkum rozvoje škol na univerzitě v Dortmundu ukazují, že téměř každé druhé dítě navštěvující v Německu čtvrtou třídu bylo zbito nebo mu někdo ve škole ublížil (Novinky).
Výrok týdne
„Testy jsou postaveny do značné míry znalostně a pracují s konkrétním učivem, které je ale v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání nepovinné, jen doporučené. Neznamená to, že v testech nenajdeme ověřování některých dovedností, ale i v tom případě jsou testové úlohy někdy značně náročné a opakovaně jsou kritizovány za to, že netestují povinný základ,“ Více zde:
soudí pro Lidové noviny o testech pro jednotné přijímací zkoušky na SŠ analytička EDUinu Lucie Slejšková.
V souvislostech
Napjatému rozpočtu ve školství i dopadům systému přijímacích zkoušek na střední školy se věnoval podcast Řečí peněz. Wellbeing a preventivní programy na školách jsou hlavním tématem dílu podcastu Jak ti je? kam zavítala předsedkyně SOFA Lenka Felcmanová.
K rozpoznání psychických problémů u dětí nám pomůže jejich chování, říká Lenka Felcmanová.
K podzimnímu průzkumu Národního ústavu duševního zdraví, podle kterého 40 procent dětí vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent úzkosti, se vrátil podcast Jak ti je? Předsedkyně organizace Society for All Lenka Felcmanová popisuje, jak mohou učitelé ve třídě poznat, že s dětmi něco je, jak rozpoznat problém ve školním kolektivu, co mohou školy pro duševní pohodu svých žáků dělat nebo jak rozvoji psychických potíží předcházet.
Testy na střední školy děti ve znalostech netestují, ale distribuují je do škol, říká Daniel Münich.
Přijímací zkoušky jsou v plném proudu. Letos v moderním hávu díky digitalizaci přihlášek. Nic se ale nemění na roli přípravných kurzů na přijímací zkoušky, které žáky základních škol na testy od Cermatu připravují. Proč nestačí příprava jen ze základní školy? V pořadu Řečí peněz nejen o tom mluví ekonom Daniel Münich z CERGE-EI, který se zastavil také nad fungováním státní správy. „Chybí nám analytická odbornost smíchaná s právní. Chybí nám odborná znalost, jak funguje vzdělávací systém, jak funguje sociální systém, daňový a další. To je dnes parketa nejen ekonomů, ale i psychologů nebo matematiků. Je to mix odborností a toho se v české státní správě nedostává,” říká v rozhovoru.
Mají mít 130 procent průměru platu, ale bohaté nevěsty a ženiši učitelé nejsou.
Do podcastu 9 let natvrdo si přišla o učitelských platech popovídat Petra Mazancová, která působí na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích a je předsedkyní Učitelské platformy, a také statistik Jakub Fischer, děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. „Učitele z pohledu sňatkového trhu platíme dobře tehdy, když už na něm nejsou. Tedy těsně před důchodem nebo v důchodu,” říká Petra Mazancová k tomu, jak jsou učitelé v dnešní době placeni.
Jak klimatická změna dopadá na konkrétní jednotlivce, ukazuje Hlas proměny od Člověka v tísni.
V dubnu spustila nezisková organizace Člověk v tísni nový podcast, který se věnuje klimatu a může být nápomocný učitelům v hodinách. Dva díly se věnují suchu a zemědělství a ukazují, jak změna klimatu dopadá na konkrétní jednotlivce. Ať už jste hospodář, jehož pole trpí suchem, seniorka, která potřebuje zateplit dům, nebo starostka, která chce motivovat sousedy k zalévání zahrad dešťovou vodou – každý z nás hledá fungující řešení.
Revoluce ve školních jídelnách. Spotřební koš čeká po více než 30 letech změna.
Univerzální hnědá omáčka by mohla být v českých jídelnách brzy minulostí, protože se upravuje takzvaný spotřební koš, podle kterého se vaří. Už zhruba 30 let stejně, přitom na obědy do školní jídelny chodí denně dva miliony českých dětí. O změnách mluvila v EDUcastu Alexandra Košťálová ze Státního zdravotního ústavu. „Školní jídelny jsou strašně rozdílné v kvalitě obědů. Jsou takové, kde jsou děti i rodiče nadšení a berou si recepty. Pak jsou další, které jsou na chvostu a tam, kde ta práce úplně neladí, budou změny větší. Ty školní jídelny, které už teď vaří famózně, velká změna nečeká,” říká Košťálová.
Český rozhlas Plus spouští nový podcast Reparát, který se věnuje inovacím ve vzdělávání.
Přijímací zkoušky na střední školy, zápisy do mateřinek i základních škol a maturity. Školství čekají náročné týdny a Český rozhlas Plus bude dění sledovat i v rámci nového podcastu Reparát. Přinášet chce nejen z domova, ale i ze zahraničí příklady dobré praxe, pohledy na fungující a ověřené změny ve výuce nebo inspirativní know-how ze školního prostředí. Týdenní podcast bude každé pondělí po 11. hodině od 15. dubna.
Z edukalendáře
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
