Anna Brzybohatá 8. 1. 2024
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
1. 1. – 7.1.
bezpečnostní rámy na vysokých školách budou spíše výjimečně
přetlak na středních školách má vyřešit elektronický systém
startuje nový ročník Global Teacher Prize Czech Republic, který hledá inspirativní učitele Česka
Týden stručně
Ve čtvrtek si lidé připomněli v rámci pietního průvodu 14 lidí, kteří 21. prosince zemřeli po střelbě jednoho ze studentů na půdě univerzity. Akce s názvem Přenesení světla je první z řady aktivit Měsíce pro fakultu, které by měly vrátit univerzitní akademický život zpět na náměstí Jana Palacha. Před zahájením průvodu promluvila k lidem rektorka univerzity Milena Králíčková i děkanka fakulty Eva Lehečková, které vyzvaly k sounáležitosti a vzájemné pomoci i k postupnému návratu k akademické činnosti. „Budeme žít a budeme studovat dále. Naše akademická obec je zraněná, ale není zlomená,“ řekla rektorka Králíčková a dodala, že průvod je i symbolickou cestou k uzdravení (ČT24). Vzplanul také pietní oheň, který bude udržován po celý měsíc. Průvod měl symbolicky přenést světlo ze svíček, které lidé zapalovali před budovou rektorátu, k budově fakulty. Nejen z nich, ale i ze vzkazů, květin či fotografií má vzniknout umělecké dílo. Svíčky a další předměty z pietního místa ukládalo podle Pražského deníku na 15 dobrovolníků do beden a nyní jsou podle mluvčího univerzity Václava Hájka uschované. O tom, jak bude dílo vypadat, se zatím jedná. Univerzita také pravidelně aktualizuje a informuje o místech, kde mohou lidé hledat pomoc či podporu, pokud ji po střelbě potřebují.
Průzkum sociologické společnosti PAQ Research ukázal, že ve školách či kurzech výrazně poklesla organizovaná výuka češtiny. Tu má jako druhý jazyk ve škole jen 40 procent dětí ve věku 6 až 17 let. Ještě v červnu to bylo 61 procent, jak připomíná Český rozhlas. Vůbec žádnou organizovanou výuku češtiny nemá polovina ukrajinských dětí. Před půl rokem to byla jen třetina. Od mateřských do středních škol chodilo na konci září 48 tisíc Ukrajinců, což představuje meziroční pokles o dva tisíce. V mateřských školách je podle údajů ministerstva školství 5700 dětí ukrajinských uprchlíků, což tvoří 1,6 procenta. Do základních škol jich chodí něco přes 37 tisíc, tvoří tak 3,7 procenta. „Ukrajinců přibylo meziročně jen na středních školách, především na nematuritních oborech. Aktuálně jich je zhruba pět tisíc a tvoří jedno procento žáků středních škol,“ popsala Radiožurnálu mluvčí resortu školství Tereza Fojtová.
Novinky letošního roku mají podle resortu vyřešit přetlak, který na některých školách a v některých regionech panuje. Jde především o gymnázia ve velkých městech. Jak upozorňují Lidovky, loni panovalo mezi rodiči a končícími deváťáky v období přijímacích zkoušek na gymnázia a střední školy napětí. Míst nebylo dost a rodiče nevěděli, kde zkoušet druhé kolo. Podle ministerstva školství se letos nic podobného opakovat nemá. „V přihlašovacím systému jménem DIPSY uchazeč uvidí všechny školy, které vypsaly volná místa ve druhém kole. Žebříček tří škol opět vytvoří podle svých priorit,“ nastínila za resort Jana Patáková s tím, že druhé kolo probíhá stejně jako to první. V případném třetím kole o přijetí uchazeče rozhodují ředitelé škol. Cermat chce podle ředitele Miroslava Krejčího systém spustit nejpozději k 15. lednu. Školy tak budou mít 14 dní na detailní seznámení s programem. Přihlášky přes DIPSY pak mají uchazeči podávat od 1. do 20. února (Novinky).
Míra zadlužení je podle Bilera v Česku srovnatelná s ostatními státy a vláda tak řeší problém, který sama pomohla vytvořit zrušením superhrubé mzdy. Kvůli tomu jsou totiž nižší příjmy státu z daní. „Dva roky to řeší a lidi to stejně nezajímá. Kdyby hned na začátku přiznali chybu a zvedli daně, tak na to za rok všichni zapomenou. Místo toho se řeší, jestli bude dost peněz na školství nebo zdravotnictví. To občané vnímají jako větší problém než konkrétní výši daně,“ poznamenal pro Český rozhlas Plus s tím, že právě investice do školství by v budoucnu mohly státu přinést vyšší příjmy a posunout ekonomiku na novou úroveň. „Když ale máte jako prioritu škudlení, tak sice o něco málo snížíte deficit, ale do budoucna z toho nic nemáte. A společnost na tom pouze prodělá,“ dodal sociolog.
V žebříčku četnosti kybernetických útoků jsou školy hned za státní správou a nemocnicemi. Problémem, proč je jejich IT zabezpečení slabé, je nízký rozpočet a na zabezpečení systémů tím pádem šetří. Podle odborníka na kyberbezpečnost Adama Paclta je ale nejslabším článkem vždy člověk a nejčastější motivací pro hackery je výkupné. „Pokud se bavíme o základních nebo středních školách, jde většinou o klasické vydírání formou ransomwaru, kdy útočník zašifruje data organizace a chce peníze,“ vysvětlil pro iDNES.
Technologický startup Lifeliqe, který je součástí skupiny Creditas finančníka z Hané, se spojuje se společností Corinth vyvíjející výukové 3D modely a řešení ve virtuální realitě. Firma, jež mimo jiné v době pandemie vytvořila unikátní trojrozměrnou podobu viru SARS-CoV-2, je známá modernizací ve školství u nás i ve světě. Forbes ukazuje, že v Česku její interaktivní výukové pomůcky používají stovky základních a středních škol, a to například v Královéhradeckém kraji či na Vysočině, kde je mají vzdělávací instituce k dispozici dokonce plošně. „Náš software mají nakoupený tisíce škol v Polsku. Za sebou máme národní piloty ve Vietnamu, Litvě či Moldávii. Jednáme v desítkách zemí, včetně Indie či Japonska,“ přiblížil pro Forbes Matouš Tlapák, CEO startupu Lifeliqe, jenž se zaměřuje na vzdělávání ve virtuální a rozšířené realitě.
„Myslím, že řešením nebude plošné zavádění bezpečnostních rámů. V zahraničí se to děje třeba v budovách, které jsou rizikovější. Je na místě debata i o jiných řešeních, než jsou rámy, ale nevylučuji, že v některých případech se rámy ukážou jako nejlepší řešení,“ Více zde:
uvedl na tiskové konferenci ministr školství Mikuláš Bek po jednání o bezpečnosti na vysokých školách nejen s jejich zástupci, ale i lidmi od policie či ministerstva vnitra. Debatu otevřela prosincová střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kdy jeden ze studentů zastřelil 14 lidí.
V souvislostech
Už osmým rokem se budou v Česku oceňovat inspirativní učitelé. Už osmým rokem se budou v Česku oceňovat inspirativní učitelé, které bude odborná porota vybírat z řad pedagogů základních a středních škol. V rámci letošního ročníku je nachystaných také pár novinek. Nynější ročník je pod záštitou prezidenta republiky Petra Pavla a poprvé se také bude udělovat zvláštní cena pro učitele matematiky. Vybírat se bude ze všech semifinalistů, kteří se její výuce věnují. Jedním z kritérií je například i to, jakým způsobem podporuje učitel svoje žáky v dalším studiu matematiky. Letos se podle manažerky ceny GTP CZ Hany Matoušů bude odborná porota navíc věnovat i jednotlivým vizím účastníků.
„Zajímá nás nejen práce s dětmi, práce na sobě a aktivita v učitelské komunitě, ale i téma, kterému se semifinalisté a finalisté v hodinách dlouhodobě věnují. Jestli má učitel ve vzdělávání oblast, kterou považuje za zásadní a snaží se jí do veřejného prostoru i mezi své kolegy dostat. Ať je to supervize do škol, duševní zdraví, nebo třeba environmentální výchova,” vyjmenovává Matoušů, podle které se za ta léta cena posunula a nejde pouze o učitelský příběh. Kromě toho letošní ročník upozorňuje také na potřebu bezpečného prostředí ve škole a na to, že autorita založená na strachu je kontraproduktivní.
Národní varianta mezinárodního ocenění, kterou pořádá EDUin, sleduje kvalitu pedagogické práce či individuální přístup k žákům a nominovat svého oblíbeného pedagoga může kdokoliv do 18. února. Přihlašování je pak otevřené do 3. března. Už samotná nominace je podle bývalých účastníků auditem jejich dosavadní práce, protože je pro přihlášku třeba projít a popsat svoji dosavadní praxi. Ocenění jim pak následně přináší kontakty s dalšími učiteli napříč republikou.
„Cena mě propojila se spoustou inspirativních kolegů a kolegyň, z nichž spoustu už dnes považuji za přátele. Dodala mi i trochu toho učitelského sebevědomí. Posunula mě v přemýšlení o učení svižněji kupředu. A vlastně mě stále nutí nezůstat na místě a hýbat se učitelsky vpřed. Současně mi účast dala také kus nadhledu sama nad sebou a mými schopnostmi a možnostmi – a to bylo možná to nejdůležitější, co mi mohla dát,” popisuje Petra Šubrtová, která se umístila druhá v jednom z prvních ročníků soutěže. Svoje zkušenosti popsala v rozhovoru pro Hospodářské noviny i Tereza Vítková, která se v posledním ročníku umístila na třetím místě.
Mottem letošního ročníku proto je „Děkujeme učitelům, kteří dětem dávají odvahu růst“, které přibližuje spot GTP CZ. Vyhlášení vítězů je naplánované na 30. května v prostorách Valdštejnské zahrady Senátu.
Z edukalendáře
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
