Zřizovatel má s ředitelem hlavně komunikovat a být pro něj čitelný, říká místostarostka Hana Šišková, která vystoupí na konferenci Lepší škola

Školy přijdou chystanými změnami o asistenty pedagoga, varují experti.

Děti, které mají speciální vzdělávací potřeby, mohou mít asistenta pedagoga. Ministerstvo chystá změny v jejich zajišťování, které by měly platit od roku 2025. Asistenti by se nově nepřidělovali přes doporučení školských poraden, ale škola by je dostala podle počtu tříd, jejich naplněnosti a počtu školáků s omezeními. S tím by měly dopředu přijít i potřebné finance, ale – jak píše portál Novinky – s úplným pochopením změny přijímány nejsou. Experti poukazují na to, že pozice asistentů je nejistá, mají krátkodobé smlouvy a chybí na ně peníze. Takzvaná parametrizace by měla podle ministerstva stabilitu zajistit, ale organizace Society for All (SOFA) a Asociace pracovníků speciálně pedagogických center upozorňuje, že by školy po ní mohly přijít téměř až o dvě pětiny asistentů, malé školy až o 70 procent. „Ve školách, kde nyní asistenti nejsou, nejsou ani děti se speciálními vzdělávacími potřebami, které by je potřebovaly. Dát asistenty paušálně třeba na víceletá gymnázia většinově smysl nemá, protože tam obvykle žáci se speciálními potřebami v míře vyžadující podporu asistenta nejsou. Samozřejmě že výjimečně ano, třeba žáci se smyslovým nebo tělesným postižením, ti ale mají asistenci zajištěnou již nyní přes podpůrná opatření,“ vysvětlila předsedkyně SOFA Lenka Felcmanová.

Ruce za zády a ticho! Vzdělávací výstava v Praze poukazuje na nedostatky českého školství.

V Pražské galerii Atrium Žižkov je otevřená expozice ze série edukačních výstav, která se tentokrát zaměřuje na vývoj a proměnu školství. Autoři děl do nich vnesly vzpomínky na školní léta, kdy se podle kurátora Ondřeje Horáka snaží hravým a zároveň provokativním způsobem upozornit na menší či větší nedostatky českého školství, jak píše v rubrice Za oponou pro Deník N. Záměr výstavy, která vznikla ve spolupráci s EDUinem, vysvětluje také v obsáhlém rozhovoru pro přílohu Akademie Lidových novin.

18 milionů v minusu? Škola v Březové o ně přijde po změně rozpočtového určení daní.

Už deset let na základní škole v Březové na Uherskohradišťsku nabízí dětem individuální výuku, přesto budou mít milionovou díru v rozpočtu. Obce totiž po změně zákona, kterou už schválila Sněmovna, nebudou dostávat peníze na individuálně vzdělávané žáky. Podle mluvčí ministerstva školství Terezy Fojtové nebudou daňově zvýhodněné obce, kde je takových žáků mnoho. Na základní škole v Březové na Uherskohradišťsku se individuálně učí skoro tisícovka dětí a obec na ně v tomto školním roce dostane asi 18 milionů korun. V budoucnu už ale ne, což je podle starosty Josefa Trecha nespravedlivé, protože obec do školy v uplynulých letech investovala desítky milionů korun. Ředitel školy Ludvík Zimčík má zákon za diskriminační (iRozhlas).

Wi-fi primárně pro učitele, žáci na datech. I když kantoři využívají internet při výuce, není dostupné bezdrátové připojení ve školách zaběhnutou normou.

Učitelka sdílí dětem hotspot nebo prosí rodiče, jestli by školákům nezařídili data. Situace, se kterou se pedagogové potýkají napříč republikou. Dostupná wifi síť, která by byla zdarma pro celou školu, není běžná, jak upozorňuje portál iDNES. I když ji má podle dat ministerstva školství drtivá většina základních i středních škol, využívat ji mohou jen někteří, a to i přesto, že digitální materiály ve výuce používá alespoň jednou týdně v průměru přes 80 procent kantorů. „Ve škole je jen jedna učebna s internetovým připojením. Takže je logicky pořád obsazená. Myslím si, že žáci bez mobilních dat budou znevýhodnění oproti těm, co data mít budou,“ komentuje pro iDNES situaci jeden z rodičů žáka opavské základní školy Martin H. „Paní učitelka se ale vstřícně nabídla, že dětem bez dat nasdílí svůj mobil jako hotspot. Náš syn vypráská mobilní data za jeden den,“ přibližuje otec, jak bez školní bezdrátové sítě bude třída fungovat. Ač jsou ke zlepšení potřeba peníze, je to spíše v rukách ředitelů, protože ministerstvo v loňském roce na digitální učební pomůcky a další IT techniku poslalo téměř 1,5 miliardy korun.

Doktorandi už by nemuseli brát „kapesné”, dosáhnout by mohli i na dvojnásobek.

Změnu připravuje ministerstvo v rámci širší novely zákona o vysokých školách. „Momentálně je ve fázi příprav k předložení vládě, přičemž záměrem resortu je, aby reforma doktorského studia nabyla účinnosti v akademickém roce 2025/26. Tedy aby vstoupila v platnost ustanovení týkající se zvýšení doktorského stipendia, nicméně k dalším postupným krokům vedoucím ke zkvalitnění studia může docházet i bez nutnosti změny legislativy,“ uvedla pro Echo24 mluvčí ministerstva Tereza Fojtová. Resort tím chce zvyšovat kvalitu doktorského stupně studia. Konkrétně jde například o řešení problematiky statusu studujících, jestli jsou studenty, nebo zaměstnanci, s tím související odměňování a slaďování pracovního, studijního a osobního života.

U nepedagogických pracovníků se škrtá, školním jídelnám přitom kuchařky chybí.

Chybějící ruce a invenci v kuchyních řeší někteří ředitelé škol. S nedostatkem kuchařů a kuchařek se potýkají především školní jídelny ve větších městech. Důvodem jsou nízké platy nepedagogických pracovníků, kterými školy nemůžou konkurovat restauracím nebo hotelům, jak píše iRozhlas. Například ve školní jídelně olomoucké základní školy Stupkova denně uvaří 1800 obědů a pracuje v ní dohromady 15 kuchařek. A potřebovali by další. „Nechce tady nikdo dělat. Je to dřina. Holky dřou, mají zničené ruce, záda,“ popisuje Andrea Smolková, hlavní kuchařka, jeden z hlavních důvodů, proč se zájemci o práci nehrnou.

6. 11. → Karlovy Vary → studentská konference Rada mladších: Duševní zdraví

7. 11. → Praha → konference Lepší škola 2023