Jak a kam měnit české školství? Přijďte 19. listopadu na besedu s Ondřejem Hausenblasem

14. 11. 2019
EDUin
14224657135_50506ec236_c

Praha, 14. listopadu – Opakuje se historie? Mnoho lidí ze vzdělávání říká, že v poslední době uzrála naděje k systémové změně českého školství. Přijďte o tom debatovat s pamětníkem a reformátorem školství Ondřejem Hausenblasem, který v 90. letech byl u zrodu mnoha dnes již legendárních spolků nebo programů, jako například PAU – Přátelé angažovaného učení nebo RWCT – Psaním a čtení ke kritickému myšlení. Byl také jedním z autorů Zelené i Bílé knihy, tj. programu, jak rozvíjet vzdělávání v Česku a za dlouholetý přínos českému vzdělávání získal na jaře ocenění Eduína. Přijďte si poslechnout, jak vidí aktuálně situaci ve školství a jaké nabízí recepty na další posun vpřed.

Beseda Jak a kam měnit české školství se koná v úterý 19. listopadu od 17.00 do 18.30 v Pražském kreativním centru na Staroměstském náměstí.

Pozvánku na facebooku najdete ZDE.

Diskusi bude moderovat Miroslav Hřebecký, EDUin.

Ondřej Hausenblas v rozhovoru pro Magazín Rodiče vítáni: Jak jste si v 90. letech představoval, že budou české školy vypadat za třicet let?
Naivně jsem si myslel, že první, kdo se změní, budou pedagogické fakulty. Vůbec mě nenapadlo, že tam byli lidé sice nejvzdělanější, ale také nejuzavřenější, ve smyslu největšího odporu vůči změnám. Taky jsem si naivně představoval, že demokratický režim bude lidem vyhovovat. Jenže většina lidí asi chce být řízena a nenést zodpovědnost. K tomu, aby chtěly být svobodné, se ale děti mohou vychovat. Vzdělaní rodiče se hodně pozdě domákli, že se musí postarat dětem o školství. Ale většina se ještě nedobrala k tomu, že řešením není založit si vlastní soukromou školu. Protože zanedbané veřejné školství naplodí málo uvažující spoluobčany pro jejich děti – totiž voliče, kteří v budoucnu svěří vládu politikům, jimž vzdělanost vadí. Anebo nezaměstnatelné spoluobčany, kteří spotřebují jejich daně. Moc jsme se nestarali o to, aby nedošlo k tomuhle rozdvojení národa. Je to podobné jako ve třicátých letech, kdy bohatí nechali v krizi až do krajnosti zbídačit chudé, a ty pak komunisté snadno zneužili falešnými sliby.
Celý rozhovor najdete ZDE.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články