Kde jsou riziková místa jednoúrovňové maturity

Novela maturit prošla Poslaneckou sněmovnou beze změny, mnoho otázek ale zůstává nezodpovězených

 

Praha 27. září – Novela státních maturit prošla v Poslanecké sněmovně velkou převahou hlasů. Pokud ji v předepsaném termínu schválí i Senát a prezident, bude třeba vyřešit mnoho sporných otázek okolo konkrétní podoby jednoúrovňových maturit.

 

Mezi změnami v nové podobě maturit, která by měla platit pro příští dva roky, je nejzávažnější zrušení vyšší úrovně a redukce státní části jen na didaktické testy z jednoho povinného a dvou volitelných předmětů. Je ale dobré si uvědomit, že změna přináší další problémy, které je třeba co nejdříve vyřešit. Přinášíme jejich stručný výčet.

 

  • Jaká bude podoba didaktických testů? Cermat předpokládá, že náročnost jednoúrovňového testu bude vyšší než náročnost dosavadního testu základní úrovně.I ten ale byl pro mnoho studentů obtížně splnitelný. Jakým způsobem a podle jakých kritérií tedy stanovíme náročnost testu?

     

  • Jak budeme pomáhat slabým studentům? První dva ročníky ukázaly, že pro poměrně velkou část maturujících je zkouška náročná. Pokud nechceme snižovat úroveň zkoušky, měli bychom se zabývat otázkou, jak poskytnout učitelům metodickou pomoc, aby uměli zlepšit výsledky studentů.

     

  • Kdo bude rozhodovat o korektnosti úloh? Je třeba vyřešit existenci na Cermatu nezávislého orgánu, který bude rozhodovat, které úlohy v testech jsou nekorektní a neměly by být při hodnocení započítány. To zatím dělá fakticky anonymní Validační komise Cermatu a bylo by vhodné tuto praxi nahradit ustanovením na Cermatu nezávislého kontrolního orgánu.

     

  • Kam se budeme odvolávat? Je třeba dořešit zatím velmi nepřehledný systém odvolávání a poskytování informací studentům o výsledcích jejich zkoušky.

     

  • Ověřujeme opravdu to podstatné? V celém tomto procesu je třeba si neustále klást otázku, jestli státní maturita i v nové podobě opravdu ověřuje to, co je pro profesní i občanskou budoucnost studentů důležité. Jen tak se vyhneme tomu, aby se státní maturita postupně stala jen samoúčelnou zkouškou pro zkoušku. Tato úvaha je rozhodující pro koncipování nového maturitního modelu, který by měl platit od roku 2015.

Odbornou diskusi o problémech nové podoby státních maturit a hodnocení písemných prací můžete sledovat na webu eduin.cz ZDE, nejnovější příspěvek Ondřeje Hausenblase z Pedagogické fakulty UK najdete ZDE.

 

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Je třeba začít řešit, co s velkým počtem těch, kteří maturitu nesložili. Po prvních dvou ročnících se ukazuje, že i po opravných zkouškách nakonec zůstane bez maturity desetina studujících. To je problém pro ně osobně, ale je to velmi neefektivní i z hlediska státní investice do vzdělávání. Je pravděpodobné, že to ani v příštích letech nebude jiné. Ministerstvo školství by tedy mělo začít hledat způsob, jak odhalit, kde přesně je podstata problému a jak studentům a učitelům pomoci, aby své výsledky zlepšili.“

 

Kontakty:
Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin
e-mail: tomas.fertek@eduin.cz, mobil: 602 687 016

 

Poznámky pro editory:

  • Maturitní diskusi najdete i na severu Česká škola. Například ZDE a ZDE.
  • EDUin je obecně prospěšná společnost, která se věnuje problematice vzdělávání a jejíž snahou je informovat veřejnost o všem důležitém, co se děje ve školství a vzdělávání. EDUin, o. p. s. byla založena v květnu 2010 a realizuje a připravuje několik informačních a osvětových projektů. Více se dozvíte na www.eduin.cz.
  • Populární verzi vzdělávacích témat najdete na fertek.blog.respekt.cz.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
93 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Lenka
Lenka
10 years ago

Bod číslo jedna se mi nelíbí. Jsem zvědavá jak splní didakticky test z českého jazyka studenti s dyslexií,když spojí Cermat dvě úrovně dohromady. Příští rok se zase bude řešit jak maturita nedokonalá. Člověk už fakt neví co má ty studenty učit. A poslanci ti odsouhlasí všechno,aniž by znali věci do podrobna.

Oldřich Botlík
10 years ago

Skutečnost, že v uplynulých dvou ročnících zřejmě nastavovalo obtížnost testů pár anonymních lidí v Cermatu, byla pro mě dalším z hlavních důvodů, proč jsem s tímto pojetím státní maturity nesouhlasil a nadále nesouhlasím. Jsou to pak totiž hlavně oni, kdo ve skutečnosti rozhoduje o tom, kteří maturanti uspějí, a kteří naopak nikoli. Pro nastavení obtížnosti testu neexistují žádná dohodnutá kritéria. Snad jen v testu z angličtiny by bylo možné poměřovat se aspoň přibližně s požadavky nějaké dostatečně mezinárodně uznávané zkoušky. Nevím také o tom, že by se o procesu stanovení obtížnosti veřejně diskutovalo. Katalog požadavků jen stanoví, čeho se mají… Více »

Harry
Harry
10 years ago

Pan Feřtek tímto znovu potvrzuje, že mu nejde o zkvalitnění státní maturity, ale o její destrukci. Pane Feřtku, nechcete se raději vrátit k psaní scénářů? Tam napácháte přece jen méně škody …

češtinářka SOŠ
češtinářka SOŠ
10 years ago

„měli bychom se zabývat otázkou, jak poskytnout učitelům metodickou pomoc, aby uměli zlepšit výsledky studentů“

Pane Feřteku, dříve stačila učiteli na žáčky, kteří se nechtěli učit, obyčejná rákoska. To dnes nejde. Ale možná by stačilo postrašit je sdělením, že pokud nebudou vypracovávat aspoň občas domácí úkoly, půjdou na doučování do Eduinu. Nějaký takový kroužek, s podáváním čaje a domácích koláčků, byste pro ně, chuděrky, zřídit mohli, ne? :)

Ondřej Šteffl
Ondřej Šteffl
10 years ago

Oldřich Botlík 29. 09 .2012 v 08:51

Ano, naprostý souhlas.
Jen dodávám: Jak je možné, že v testech z matematiky propadalo řádově víc žáků než v češtině? Ale přitom v PISA jsme v na tom v matematice mnohem líp než v češtině (čtenářské gramotnosti). I z toho je vidět, že hranice úspěšnosti jsou stanoveny zcela svévolně.

Ondřej Šteffl
Ondřej Šteffl
10 years ago

Harry a mnozí další

Ano, jsou zde lidé, kterým jde především o vzdělání a vzdělávání středoškoláků. A jsou zde jiní, kterým jde především o maturitu. A někteří z těch druhých si myslí, že to je totéž. Není! Postupně dokonce nabývám dojmu, že to je nepřímo úměrnét: čím víc řešíme maturitu, tím méně se věnujeme vzdělávání středoškoláků.

Zdeněk Sítař
Zdeněk Sítař
10 years ago

Hranici úspěšnosti stanovilo ministerstvo oznámením. Cermat má mandát daný školským zákonem.

Martin Brož
Martin Brož
10 years ago

„čím víc řešíme maturitu, tím méně se věnujeme vzdělávání středoškoláků“ Pane Šteffle, jenže nejvíc tu nepřímou úměrnost řeší EDUin. Šťouráte a patláte se v těch číslech donekonečna, že vás to baví. Zkrátka – něčím se člověk živit musí, viďte. Jen bych rád připomněl heslo dne, které čtu na každém rohu: Žijeme ve světě hyen, kde pravdu má jenom klient. (Jiří Burian, Demolice) Tak buďte ve svém tradičním a hlubokém populismu důslední a nechte to vše raději na studentech – ať už konečně sami rozhodnou, jak vysoké má být procento neúspěšných maturantů a z kterých předmětů kolik % to má být.… Více »

Pavel Holásek
Pavel Holásek
10 years ago

Češtinářka SOŠ: Ne. Kroužek s podáváním čaje (domácí koláčky jsem nestíhal) jsem sice po mnoho let vedl a byl jsem na něj náležitě pyšný, nicméně jsem s ním nakonec zkrachoval (i na gymplu) – a rozhodně bych ho jakkoliv nespojoval s tím, abych motivoval studenty neochotné se učit, natožpak s tím, abych je tak připravoval na nějaké zkoušky. – Co ale nabízíte panu Feřtekovi místo oné zakázané rákosky? Vím, že řada tzv. metodik je pro praktického kantora zcela odpudivá, ale myslíte, že učitelům nemůže prospět vůbec žádná metodická pomoc?

češtinářka SOŠ
češtinářka SOŠ
10 years ago

p. Holáskovi: Na to se dá říci jediná věc, kterou vím zcela jistě: pokud učitel o takovou pomoc (větší rozhled, nápady, zkušenosti jiných…) stojí, pak ji hledá sám a většinou i nachází. Pokud tomu tak není, nenalijete to do něj ani trychtýřem. Mám zkušenost s učiteli 2. st. a SŠ, že většina jich o metodický rozvoj nestojí – ovšem je fakt, že často to vycházelo ze špatných zkušeností s lektory, formalismem akcí, atd. Bude-li postupně zaváděn a dobře uchopen a učileli pochopen avizovaný kariérní řád, může být situace jiná. Přála bych si to, protože učitel více než kdo jiný má… Více »

Ondřej Šteffl
Ondřej Šteffl
10 years ago

Zdeněk Sítař
29. 09 .2012 v 10:53
„Hranici úspěšnosti stanovilo ministerstvo oznámením. Cermat má mandát daný školským zákonem.“

Aha, to jsem se nepřesně vyjádřil, omlouvám se. Šlo mi o celkovou úspěšnost danou obtížností testů. Ministerstvo může klidně stanovit hranici úspěšnosti 60 % nebo 20 %, ale kolik uspěje studentů, to závisí také na testu. Není problém v obou případech udělat test, ve kterém uspěje je 20% ale i 90% (a bude v souladu s Katalogem). A o obtížnosti testu se rozhoduje v Cermatu, bez mandátu, svévolně a dokonce velmi neodborně.

Oldřich Botlík
10 years ago

Problém se stanovením přiměřené hranice by se jistě výrazně zmenšil, kdyby kvůli společné části zkoušky NEBYLO možné u maturity propadnout. Každý maturant by od maturity prostě jen odcházel s informací, že v její státní části uspěl v ČJ lépe než řekněme 35 % maturantů, v M lépe než 61 % maturantů ap. Tím by snad byli uspokojeni všichni ti, kterým tolik záleží na vypovídací hodnotě tohoto certifikátu. Společná část zkoušky by pak ale musela být jinak konstruovaná. Rovněž otázka, co zkoušet a jakými prostředky, by i nadále zůstávala otevřená. Jinak ale souhlasím s tím, že kvalita vzdělávání na školách, zdaleka… Více »

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
10 years ago

Pane Botlíku,

náročnost státní maturitní zkoušky z cizích jazyků se stanovovala vzhledem k referenčním úrovním mezinárodních standardů. CERMAT se toho držel, ale referenčních úrovní nakonec nedosáhl. Maturita z cizích jazyků je tedy snazší, než jak je obvyklé v zemích na západ od nás. Víme to, ví to CERMAT, ví to ministerstvo a ví to i pan ministr Fiala… Máte pravdu, že to je politická objednávka… CERMAT by potřeboval více nezávislosti na zpolitizovaném ministerstvu, jako mají podobné úřady v zahraničí, ale to je hudba budoucnosti.
MM

Oldřich Botlík
10 years ago

No právě, pane Mikuláši. Už dlouho si kladu otázku, proč jsme vlastně vyvíjeli vlastní zkoušky z cizích jazyků, když stejně nejsou srovnatelné s těmi mezinárodně uznávanými. Kdoví, třeba by stát dokázal vyjednat u zahraničních organizátorů těchto zkoušek i nějakou množstevní slevu. A jeden pokus každému maturantovi prostě zaplatit. Netuším, zda by se podařilo celkové náklady snížit, ale zas by ten certifikát maturantům byl aspoň k něčemu dobrý. Cermat taky tříští své usilí vývojem zkoušek z nepovinných předmětů, které pak skládají desítky maturantů (viz třeba fyzika). Chápu, že mu to uložil zákon, ale Cermat jistě měl na podobu zrovna těchto ustanovení… Více »

Veronika Valíková
Veronika Valíková
10 years ago

V ČJL nejde jen o náročnost- ve VO Ú z ČJL jde především o obsah testované látky. 16 otázek na rozbory poezie, 13-17 ismy, pojmy a jejich aplikace, jen zhruba 5-7 na gramatiku, interpunkci, lexikologii a podobné nedůležité věci…samozřejmě se to kryje. K tomu připočtěte otázky na čistou intrepretaci a otázky literárně historické – třeba na hasiče Máchu (Mácha, Moderna, socialističtí básníci – ti tam byli vždy). Ty testy vypracovávaly vybrané studentky podle určitých vzorů – na jeden vzor jedna otázka. V testech se objevovaly stejné knihy a stejné typy otázek – asi jak to v CERMATU tahali z klobouku.… Více »

Ondřej Šteffl
Ondřej Šteffl
10 years ago

Veronika Valíková
29. 09 .2012 v 12:30
16 otázek na rozbory poezie, 13-17 ismy, pojmy a jejich aplikace, jen zhruba 5-7 na gramatiku, interpunkci, lexikologii a podobné nedůležité věci…samozřejmě se to kryje. K tomu připočtěte otázky na čistou intrepretaci a otázky literárně historické – třeba na hasiče Máchu (Mácha, Moderna, socialističtí básníci – ti tam byli vždy).

Doporučuji konfrontovat s Katalogy, tam by měla být specifikační tabulka. Už loni např. test z matematiky tabulce neodpovídal. Což je nedodržení zákona a byla škoda, že to studenti nevyužili při odvolání.

Oldřich Botlík
10 years ago

Ondřej Šteffl 29. 09 .2012 v 10:37 Velikost nepoměru mezi výsledky PISA a výsledky státní maturity v ČJ a M může být značně ovlivněna tím, kdo si u státní maturity vybral cizí jazyk (asi hlavně An) a kdo M. (Netvrdím, že je to příčina nepoměru.) Základní soubory, z nichž se počítaly celkové výsledky, se mohly výrazně lišit. Rozdělení na nižší a vyšší úroveň asi u ČJ nemůže způsobovat velké zkreslení, ale ve druhém povinném předmětu už je nejspíš potřeba s ním pracovat. A samozřejmě, to, jak se vlastně maturanti rozdělili mezi M a cizí jazyk, zůstává velkou neznámou. Třeba spousta… Více »

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
10 years ago

Pane Botlíku, ale to není důvod CERMAT napadat a zhatit, co už bylo vytvořeno. Aby byla maturita z cizího jazyka srovnatelná s jinými zkouškami, to vyžaduje čas (postupné zvyšování náročnosti, naráz to udělat nelze) a také politickou odvahu. Tu odvahu měl pan ministr Dobeš (nebyl-li to nedostatek rozumu:), jen žertuji…) Ale to, co se stalo letos, opět dalo studentům signál, že po nich nikdo nic nechce. Dnes jsem v autobuse poslouchal letošní čtvrťáky (SOŠ), kteří si pochvalovali, jak jim to současný pan ministr ulehčil (=jejich slova). To není dobré. Paní Daňková a Valíková vyučují na prestižním gymnáziu, mají ve třídách… Více »

Oldřich Botlík
10 years ago

Paní Valíková, je mi líto, že se o tom musím zmiňovat, ale už musím. Vy zjevně děláte a uděláte spoustu užitečné práce (viz třeba i Vaše obsahové analýzy testů, o kterých píšete), ale pak ji skoro pokaždé zbytečně „shodíte“ nějakou poznámkou, která Vám „ujede“. Poměrně rozumným ukazatelem náročnosti testu je přece samozřejmě například dosažená průměrná úspěšnost na úplném souboru. Speciálně když je skladba testových úloh pořád víceméně stejná, jak píšete, je například meziroční srovnání náročnosti podle dosažené průměrné úspěšnosti použitelným měřítkem. Protože z roku na rok se úroveň výuky češtiny v celé republice může skokově změnit jen zázrakem. Pro cizí… Více »

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
10 years ago

Pani Valíková, dokážete-li ohodnotit známkou v jazyce studenta, pak, doufám, užíváte nějaká vlastní kritéria hodnocení. I když si je možná neuvědomujete, nějaká kritéria jistě máte. Jen jste si je patrně doposud nezformulovala. Jsou však tací, kteří si je zformulovali a není na tom nic špatného. Udělali to například experti Rady Evropy. Jinak byste hodnotila jen na základě dojmu (tzv. impression mark). V jazyce docela dobře dokážeme ohodnotit kvalitu produkce písemné i ústní i míru porozumění. Pokud nejste s tímto faktem spokojená, napište své výhrady renomovaným institucím, které organizují mezinárodně uznávané zkoušky z jazyků. Třeba pro Vás budou mít pochopení, které… Více »

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
10 years ago

Pane Botlíku,

mile jste mě překvapil, opravdu. Možná jsem Vám trochu křivdil. ALe je vidět, že jste matematik.

Z výpovědí dam, moc se jim omlouvám (myslím, že to je určitý prvek ženství), je zřejmé, že jim tyto souvislosti unikají.

MM

Veronika Valíková
Veronika Valíková
10 years ago

Pro pana Šteffla:

Nestíhám, co mám dělat dříve. Analýzu VÚ o z ČJL jsem posílala na všechny strany, teď už je to stejně jedno, už nebudou!

A katalog je neskutečně nepřehledný a těch blbostí je tam poměrně dost.

Teď se jen musí pohlídat obsah nových testů. Problém je ještě trošku jinde – ani sami češtináři se neshodnou, co je v jazyce důležité a co už patří na VŠ.

Veronika Valíková
Veronika Valíková
10 years ago

Pane Botlíku, pokud někdo prokoukne, jak jsou testy postaveny a co je jejich obsahem, vyscvičí maturanty jako opičky.

Já jsem to udělala. A podle toho, jak se zlepšili studenti obecně v DT z ČJL oproti loňsku (i ZO Ú), udělalo to i mnoho mých kolegů.

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
10 years ago

A jinak, nejde o to, co paní Valíkové „ujede“. Dimenze jejího uvažování je mi zřejmá od samého počátku. Já jsem rád, že skutečně říká, co si myslí. Nechtěl bych tu diskutovat s někým, kdo něco předstírá a občas mu něco ujede. Paní Valíková si myslí, že měřit v jazyce nelze. OK. Beru to. Vím, jak smýšli, a to je cenné. Za to jí děkuji.

češtinářka SOŠ
češtinářka SOŠ
10 years ago

„vyscvičí maturanty jako opičky“… „a podle toho, jak se zlepšili … udělalo to i mnoho mých kolegů“

Nebo je stejně pravděpodobné, že Vaši kolegové mají lepší nápady a efektivnější metody, paní Valíková. Při vší úctě.

Oldřich Botlík
10 years ago

Není to ale, pane Mikuláši, ani důvodem Cermat slepě hájit. Nevím, jak moc jste vývoj státní maturity sledoval v minulých letech a v jiných předmětech, ale v An byla situace zřejmě dost odlišná od situace v jiných předmětech. Nevím, čím to bylo, ale domnívám se, že se do toho pozitivně promítla mj. zahraniční zkušenost. Objektivně vzato, měl Cermat na vývoj těch zkoušek 15 let a 1,5 mld korun. To, co předvedl, včetně neuvěřitelné arogance svého bývalého ředitele a některých dalších pracovníků, tomu určitě neodpovídá. Jednomu vytahujícímu se atletovi kdysi řekli: „Hic Rhodus, hic salta!“ Ve vztahu k Cermatu bych to… Více »

Oldřich Botlík
10 years ago

Pro paní Valíkovou: V tom „vycvičení jako opičky“ máte pravdu: říká se tomu „teaching to the test“ a platí to často právě o plošně administrovaných státních zaškrtávacích testech. Důvodů je víc, ale podílejí se na nich samozřejmě i politici. Ti totiž nemají zájem, aby testy ukázaly, že se úroveň výsledků vzdělávání nezlepšuje, a tak nenápadně tlačí na to, aby administrátor testování jistou „neměnností obsahu“ to vycvičování opiček umožnil. Když už neměnnost přestane být udržitelná a test se zásadně změní, pravda obvykle vyjde najevo. Tohle je samozřejmě třeba mít při interpretaci výsledků (tj. například při posuzování náročnosti testu) na paměti. Další… Více »

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
10 years ago

Já CERMAT slepě nehájím. Kritizoval jsem některé aspekty maturity z cizích jazyků zcela otevřeně, mimochodem i multiple-choice test u cizích jazyků… V tom se shodneme. Více otevřených úloh bych přivítal i u testu z matematiky. V angličtině více větných transformací. Ale pak se automaticky zvýší náročnost testu, a to narazí na „politickou představu“. Vinu ale tedy není možné házet na CERMAT. Pracuje tam spousta pracovitých a poctivých lidí, opravdu erudovaných odborníků.

Myslím, že bychom měli svou kritiku všichni směřovat na politiky…

Pavel Holásek
Pavel Holásek
10 years ago

Pro češtinářku SOŠ (11.12): V tom se, myslím, zcela shodujeme. Pro Oldřicha Botlíka: Vaše důkladnost tu v diskusi téměř bere dech. Bez legrace. Chválím. Ke sporu Martina Mikuláše a Veroniky Valíkové (dojmy x kritéria): Ano, kritéria hodnocení zformulovat lze a v případě tak rozsáhlé akce jako SM je to nezbytné. Je však intuice dobrého učitele-praktika oněmi kritérii beze zbytku vyjádřitelná? Pro člověka uvažujícího matematicky přesně nejspíš ano, pro – dejme tomu – básníka spíš ne. (To jsme někde u tvrdých a měkkých prvků v jazyce.) Osobně bych byl nerad, aby byly moje děti zkoušeny vždy jen na základě jednoznačných kritérií,… Více »

Oldřich Botlík
10 years ago

Pane Mikuláši, pracovníci Cermatu měli a mají nepochybně volbu jít dělat něco jiného, že ano. Být na místě například těch, kteří „museli“ zapřít závadnost některých úloh, udělal bych to okamžitě. Když si zvolili variantu „zůstat“, musejí, zvlášť při komunikační politice svého zaměstnavatele vůči veřejnosti, počítat s tím, že to budou odnášet za něho i za politiky. Zarazila mě Vaše věta: „Z výpovědí dam, moc se jim omlouvám (myslím, že to je určitý prvek ženství), je zřejmé, že jim tyto souvislosti unikají.“ Na jejich místě bych se urazil a vlastně se mě dotýká, i když na jejich místě nejsem. Problém přece… Více »

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
10 years ago

Nemyslel jsem tím úroveň IQ zmíněných dam, ale přístup k hodnocení. Nechtěl jsem se jich dotknout, ale patrně jsem to vyjádřil neobratně. Omlouvám se.

Jeden přístup je utéct, ten byste preferoval vy. Jiný přístup je pomoci i přes nepříznivé politikaření a udělat to co nejlépe. Takový bych volil já.

Ivana Babková
Ivana Babková
10 years ago

Je konec září a studenti nemají k dispozici nové katalogy požadavků k jednoúrovňové státní maturitě. Představa, že se bude jednat o kompromis mezi oběma úrovněmi, je sice hezká, ale není zřejmé, jak ji využít ke konkrétní přípravě. Pokud se mění pravidla, měla by být ta nová známa s dostatečným předstihem, jinak to bude jen další z řady šlendriánů a neomluvitelné experimentování s naší mládeží.

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
10 years ago

Pani Babková,

nová maturita se bude odvíjet od katalogů pro nižší úroveň… pro gymnazisty prostě směšné. Nebude to kompromis. V tom expertní komise „vodila veřejnost za nos“. Jsem informován, že o tom dokonce špatně spravovala i některé senátory.

Oldřich Botlík
10 years ago

Pro pana Holáska Děkuji za uznání. Beru tuto diskusi také jako příležitost k jisté osvětě veřejnosti. Kvůli tomu ostatně portál EDUinu vznikl, aspoň pokud jsem správně informován. Spor „dojmy vs. kritéria“ těsně souvisí s tzv. validitou testu. Paní Valíková vlastně říká, pokud jí správně rozumím, že některé cíle vzdělávání v ČJ nelze objektivně měřit, přinejmenším pak pomocí prostředků, které používá státní maturita. V tom má podle mého názoru pravdu. Pan Mikuláš má podle mého názoru zase pravdu v tom, že část cílů vzdělávání v ČJ (jako mateřském jazyce mluvčího) lze rozumně strukturovat a popsat tak, aby bylo možné pomocí vhodných… Více »

Ivana Babková
Ivana Babková
10 years ago

Pane Mikuláši,

děkuji za vysvětlení. Tak to nic nebrání tomu testy zadat i v 9. ročnících ZŠ. Následně se bude moci zrušit výuka ČJ, cizího jazyka a matematiky alespoň na gymnáziích a zvýšit v těchto ústavech hodinová dotace např. sexuální výchovy.

Oldřich Botlík
10 years ago

Myslím si, pane Mikuláši, že každý máme právo zvolit si ten přístup, který uznáme za vhodný. Já už svou pozici — ve vztahu k projektu státní maturity — nezměním a Vám přeji, abyste s tou svou byl spokojen co nejdéle. Mimochodem, argumenty dokazující, že státní maturita s jedinou úrovní pro celý populační ročník je nesmyslný projekt, jsem s několika kolegy a kolegyněmi sepsal a předložil veřejnosti (včetně všech poslanců a senátorů) už v roce 2001. Jediným výraznějším ohlasem bylo, že tehdejší ministr školství E. Zeman vzápětí stáhl z projednávání svůj návrh školského zákona. A vida ji, mršku. Po dvanácti letech… Více »

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
10 years ago

Myslím, že se, pane Botlíku, shodneme více, než si myslíme. Náš rozpor vznikal spíše díky omezenému prostoru tohoto diskusního fóra.

A já Vám přeji totéž, co vy přejete mně:).

Ondřej Šteffl
Ondřej Šteffl
10 years ago

Oldřich Botlík 29. 09 .2012 v 13:03 Velikost nepoměru mezi výsledky PISA a výsledky státní maturity v ČJ a M může být značně ovlivněna tím, kdo si u státní maturity vybral cizí jazyk (asi hlavně An) a kdo M. Možnost výběru by ovšem měla úspěšnost spíše zvýšit. Třeba spousta dobrých matikářů „utekla“ do cizího jazyka. .. to se mi zdá nepravděpodobné ;-) Cermat neposkytl veřejnosti anonymizované soubory s prvotními daty. My to z něj nakonec vyrazíme. Myslím, že do měsíce je máme. Dáme je pak na web. Je to ovšem SM (zde nemyslím státní maturitu, ale SadoMaso). Náš právník tomu… Více »

Oldřich Botlík
10 years ago

Jsem opravdu rád, že jsme si to vyjasnili, pane Mikuláši.

Někdy můžeme zajít třeba na pivo.

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
10 years ago

Jsem pro…

Oldřich Botlík
10 years ago

Ondřej Šteffl 29. 09 .2012 v 15:08

Nepravděpodobné by to bylo, kdyby „průměrní“ žáci nevěděli, že An udělají snáze a s lepším výsledkem. Aspoň tak se mi to na první pohled jeví.

Úspěch v multiple-choice testech v matice bude asi dost záviset na tom, jak moc je na ně žák zvyklý. A v našich školách si, zaplaťpánbů, zatím moc zvyknout nemohl. Může to být částečně problém toho, že se „formát“ zkoušky liší od běžné školní praxe víc v M než v An. Ale je to samozřejmě jen pocit.

Myslím si, že zveřejňování anonymizovaných prvotních dat má Cermatu ukládat zákon.

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
10 years ago

Martin Mikuláš: „Z výpovědí dam, moc se jim omlouvám (myslím, že to je určitý prvek ženství), je zřejmé, že jim tyto souvislosti unikají.“ Pane Mikuláši, pohyboval jste se dlouhodoběji v britském či americkém akademickém prostředí? Všiml jste si, jak citlivě tam lidé vnímají provinění proti „politicky korektnímu vyjadřování“? Víte vůbec, že více než výrokem „je mi líto, tato souvislost vám uniká, zřejmě proto, že jste žena“ byste se tam snad znemožnil jen použitím slova redskin pro původního Američana (v jiném kontextu než v debatě o knize Jamese Fenimora Coopera ;-) )? Testování mám vlastně sama moc ráda, vedu svým žákům… Více »

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
10 years ago

Už jsem se omluvil.

Radek Sárközi
Radek Sárközi
10 years ago

Možná by bylo dobré dát tolik peněz, kolik stál vývoj státních maturit, do zvýšení kvality výuky. 1,5 miliardy na metodické materiály a školení by se určitě muselo nějak pozitivně projevit. :-D

Radek Sárközi
Radek Sárközi
10 years ago

Abych předešel útokům, přiznávám se bez mučení, že mám maturitu z matematiky (z doby, kdy už byla nepovinná…) a že jsem vystudoval na gymnáziu větev zaměřenou na matematiku, fyziku a informatiku, zvítězil na ZŠ v okresním kole matematické olympiády a na SŠ se zúčastnil krajského kola. :-)

Za celou mou profesní kariéru se mě ovšem nikdy nikdo neptal, z čeho jsem maturoval a jaké známky z maturity jsem měl (s výjimkou mé maminky)… ;-)

Radek Sárközi
Radek Sárközi
10 years ago

Pan Mikuláš při tom boji za vzdělanost národa nějak zapomněl, že je třeba bojovat i za slušnost národa…

češtinářka SOŠ
češtinářka SOŠ
10 years ago

Paní Daňková,
„v britském či americkém akademickém prostředí“
by si však dáma také dávala lépe pozor na jazyk, než jak se zde občas prezentuje některá z nás, včetně mne. Na nás tuzemkách je však zase sympatické, že jsme upřímné, což Angličanky „na úrovni“ jsou málokdy, nemám pravdu? A tak raději měřme v Česku českým metrem a v Anglii anglickým.

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
10 years ago

Ale já dospělé lidi nevychovávám, pane Mikuláši, omluvy z Vás nedoluji, jen žasnu nad tím, jak je možné, že učitel angličtiny nemá zvnitřněnou angloamerickou jazykovou kulturu. Mně je třeba celkem jedno, jakými urážkami tady kdo střílí, ale jakmile se někdo začne navážet třeba do národnosti pana Sárköziho, v hlavě mi automaticky blikne červená kontrolka a vyletím jak čertík z krabičky.
Méně testů, více kultury, jsem v pokušení zvolat :-).

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
10 years ago

Nevím, paní kolegyně, Angličanky umějí být břitce ironické, všimněte si toho třeba u Jane Austenové, a to je prosím přelom 18. a 19. století! :-)

češtinářka SOŠ
češtinářka SOŠ
10 years ago

To ano, Austenová břitce ironická… Však je také ve znamení střelce a ti pálí vždy od boku :) A navíc se prý nikdy neprovdala – tedy další skvělý předpoklad pro tuto vlastnost. Měla jsem ale spíše na mysli současné ženy akademičky a pokud mohu srovnávat, Angličanky si opravdu velmi rozmýšlejí, než něco řeknou na veřejnosti a hlavně, jak to řeknou.