Hospodářské noviny: Čeští studenti potřebují zkušenosti ze zahraničí jako sůl

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který se vrací k výzkumu Diplom nestačí, který provedla agentura Perfect Crowd a který byl zaměřen na to, jaký vliv na úspěšnou kariéru má vysokoškolský diplom (ZDE). Text vyšel v Hospodářských novinách 22. 2. (ZDE).

Vliv vysokoškolského vzdělání na to, čemu jsme si zvykli říkat úspěch, je spíše sekundární. Více než certifikát o ukončeném vzdělání rozhodují o úspěchu vůle pracovat na sobě, píle, otevřenost ke komunikaci, ochota učit se. Samotný obsah studia na VŠ nemá takový význam, jako tlak na zodpovědnost, samostatnost, možnost vytvořit si životaschopnou síť kontaktů, případně dostat se do zahraničí. Tolik z průzkumu agentury Perfect crowd, kterou v rámci kampaně Diplom nestačí zadala J&T Banka a konzultoval EDUin.

Otázkou je, co to znamená pro samotné studium na VŠ. Podrobit revizi obsah studia? To bychom sice měli, ale z úplně jiných důvodů. V souvislosti s faktory úspěchu bychom se daleko více měli soustředit na ony sekundární plody studia. Nemusíme dokonce ani složitě analyzovat, co všechno je třeba zlepšit, stačila by jediná věc, zdánlivě prostá a samozřejmá. Stačí, aby každý český vysokoškolák, kterému v tom nic nebrání, vyjel na stáži do zahraničí.

Je-li podle společensky úspěšných z citovaného průzkumu jednou z nejdůležitějších kvalit k dosažení úspěchu dovednost komunikace, alfou i omegou komunikace je jiný jazyk než jen čeština. Žádný lepší způsob učení jazyka, než vyrazit tam, kde se daným jazykem mluví, nikdo zatím nevynalezl. Nehledě na to, že téměř všude v civilizovaném světě se mluví anglicky. Ale není ti jen jazyk. Samostatnost, řešení problémů, odpovědnost a dospělost v pravém slova smyslu lze získat nejlépe tak, že opustíte svou komfortní zónu a začnete se trochu „ohánět“.

Podmínky pro to, aby mohli vysokoškoláci na zkušenou, nikdy nebyly lepší. Je tu celoevropský program Erasmus, do něhož se může každý VŠ student přihlásit. Kromě toho mají jednotlivé vysoké školy svoje partnery v zahraničí a vytvářejí tak další příležitosti. Vedle toho existuje řada dalších studijních a pracovních možností. Jenže českým studentům se do zahraničí příliš nechce. Z pedagogických fakult projde studiem v zahraničí pod 2 % studentů, což odpovídá průměru českých vysokoškoláků, kteří využijí Erasmu. Na to, že právě učitelé by pak měli své žáky inspirovat, je to tristní stav. Notabene uvážíme-li, kolik učitelů je schopných sledovat vývoj vzdělávání jinde.

Nejen čeští studenti, ale celá česká společnost potřebuje jako sůl větší otevřenost založenou na zkušenostech ze zahraničí, větší sebedůvěry tím získanou, větší svobodomyslnost založenou na zodpovědnosti. Závisí na tom její úspěch.