Andreas Schleicher: Sedm mýtů o tom, co přispívá k úspěšnosti vzdělávacího systému

Publikujeme krátké shrnutí a překlad článku Andrease Schleichera (OECD), který vyšel 4.2 na stránkách BBC (ZDE), shrnutí jeho postřehů přinesl také Respekt (ZDE). V této souvislosti bychom rádi připomněli rozhovor s s Ericem A Hanushekem a Danielem Münichem na téma kvality vzdělávání, faktorů, které ji ovlivňují a které naopak ne (ZDE). Toto krátké resumé přineslo Scio (ZDE).

Andreas Schleicher, ředitel pro vzdělávání v OECD, uvádí sedm mýtů panujících o tom, co přispívá k úspěšnosti vzdělávacího systému, a vyvrací je s využitím výsledků šetření PISA.

  1. Žáci ze znevýhodněného prostředí nemohou být ve škole úspěšní – šetření PISA ukázalo, že 10 % nejvíce znevýhodněných žáků v Šanghaji mělo lepší výsledky než 10 % nejvíce privilegovaných žáků v USA. Systémy, kde žáci ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí dobře prospívají, dokáží zmírnit nerovnosti ve společnosti. 
  2. Přistěhovalci snižují výsledky – výsledky PISA však ukazují, že není žádná souvislost mezi podílem imigrantů mezi žáky a vzdělávacími výsledky, mnohem více záleží na tom, v jakém systému se děti přistěhovalců učí. 
  3. Záleží jen na penězích – výsledky ukazují, že nezáleží na tom, kolik peněz je vynaloženo, ale na tom, jakým způsobem. Výdaje na vzdělávání vysvětlují méně než 20 % rozdílů ve vzdělávacích výsledcích v zemích OECD. 
  4. Menší třídy zvyšují standardy – šetření neprokázalo žádnou souvislost mezi velikostí tříd a vzdělávacími výsledky. Nejúspěšnější systémy se soustředí na kvalitu učitelů, nikoli na velikost tříd. 
  5. Stejná škola pro všechny je spravedlivá, ale oddělení úspěšných žáků vede k lepším výsledkům – kvalita výuky a rovný přístup se však nevylučují, žádná ze zemí s vysokou mírou stratifikace a oddělování úspěšných žáků od neúspěšných nepatří k zemím s nejlepšími vzdělávacími výsledky. 
  6. Digitální svět potřebuje nové předměty a širší kurikulum – znalosti však nejsou tak důležité jako to, jak je umět použít, a v nejlepších vzdělávacích systémech není kurikulum široké a povrchní, ale náročné a s výběrovým studiem do hloubky.
  7. Úspěch pramení z toho, že se narodíte s talentem – spoléhání na talent a štěstí u zkoušky nezaručuje úspěch, nejlepší vzdělávací výsledky jsou v systémech, kde jsou na všechny žáky kladena vysoká očekávání. V těchto zemích ustupují od rozdělení žáků do různých typů středních škol a od všech očekávají výkony na úrovni těch nejlepších.

Přidat komentář

3 komentářů k "Andreas Schleicher: Sedm mýtů o tom, co přispívá k úspěšnosti vzdělávacího systému"

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Jiri Janecek
Jiri Janecek

Sedm, sest nebo pet… Vzdyt je jedno, jak deti pocitaji, hlavne ze je to bavi :-)
Vyvraceni mytu je posledni dobou popularni. Prvnim krokem je takovy mytus vymyslet… Vyvraceni pak obvykle spociva v tvrzeni, ze to tak neni.

vittta
vittta

Ten bod 3 se může stát velice nepříjemný i těmto výzkumníkům a vyvracečům mýtů.
Pokud totiž budeme poskytovat spousty peněz na tvorbu a vyvracení mýtů (o čemž výstižně napsal Pan Janeček), nezlepší se naprosto nic.
A vskutku bych raději nechtěl vidět, kolik takové „zkoumání“ stojí.
Rovněž hromady peněz, vynaložné do inkluze nemusí být to pravé ořechové. Že to to pravé ořechové je, k tomu právě slouží různé drahé výzkumy a pozoruhodné statistiky, kdy se zkoumá vzdělávací potenciál hrušek a aplikuje se na jablka.

Zdenek

„šetření PISA ukázalo, že 10 % nejvíce znevýhodněných žáků v Šanghaji mělo lepší výsledky než 10 % nejvíce privilegovaných žáků v USA“

A jakou v tom hraje roli úsilí žáků?