Andreas Schleicher: Sedm mýtů o tom, co přispívá k úspěšnosti vzdělávacího systému

by lisboncouncil (Flickr.com) (CC BY-NC-ND 2.0)

Publikujeme krátké shrnutí a překlad článku Andrease Schleichera (OECD), který vyšel 4.2 na stránkách BBC (ZDE), shrnutí jeho postřehů přinesl také Respekt (ZDE). V této souvislosti bychom rádi připomněli rozhovor s s Ericem A Hanushekem a Danielem Münichem na téma kvality vzdělávání, faktorů, které ji ovlivňují a které naopak ne (ZDE). Toto krátké resumé přineslo Scio (ZDE).

Andreas Schleicher, ředitel pro vzdělávání v OECD, uvádí sedm mýtů panujících o tom, co přispívá k úspěšnosti vzdělávacího systému, a vyvrací je s využitím výsledků šetření PISA.

  1. Žáci ze znevýhodněného prostředí nemohou být ve škole úspěšní – šetření PISA ukázalo, že 10 % nejvíce znevýhodněných žáků v Šanghaji mělo lepší výsledky než 10 % nejvíce privilegovaných žáků v USA. Systémy, kde žáci ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí dobře prospívají, dokáží zmírnit nerovnosti ve společnosti. 
  2. Přistěhovalci snižují výsledky – výsledky PISA však ukazují, že není žádná souvislost mezi podílem imigrantů mezi žáky a vzdělávacími výsledky, mnohem více záleží na tom, v jakém systému se děti přistěhovalců učí. 
  3. Záleží jen na penězích – výsledky ukazují, že nezáleží na tom, kolik peněz je vynaloženo, ale na tom, jakým způsobem. Výdaje na vzdělávání vysvětlují méně než 20 % rozdílů ve vzdělávacích výsledcích v zemích OECD. 
  4. Menší třídy zvyšují standardy – šetření neprokázalo žádnou souvislost mezi velikostí tříd a vzdělávacími výsledky. Nejúspěšnější systémy se soustředí na kvalitu učitelů, nikoli na velikost tříd. 
  5. Stejná škola pro všechny je spravedlivá, ale oddělení úspěšných žáků vede k lepším výsledkům – kvalita výuky a rovný přístup se však nevylučují, žádná ze zemí s vysokou mírou stratifikace a oddělování úspěšných žáků od neúspěšných nepatří k zemím s nejlepšími vzdělávacími výsledky. 
  6. Digitální svět potřebuje nové předměty a širší kurikulum – znalosti však nejsou tak důležité jako to, jak je umět použít, a v nejlepších vzdělávacích systémech není kurikulum široké a povrchní, ale náročné a s výběrovým studiem do hloubky.
  7. Úspěch pramení z toho, že se narodíte s talentem – spoléhání na talent a štěstí u zkoušky nezaručuje úspěch, nejlepší vzdělávací výsledky jsou v systémech, kde jsou na všechny žáky kladena vysoká očekávání. V těchto zemích ustupují od rozdělení žáků do různých typů středních škol a od všech očekávají výkony na úrovni těch nejlepších.
Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

3 komentářů k "Andreas Schleicher: Sedm mýtů o tom, co přispívá k úspěšnosti vzdělávacího systému"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Jiri Janecek
Jiri Janecek
1 year 6 months ago

Sedm, sest nebo pet… Vzdyt je jedno, jak deti pocitaji, hlavne ze je to bavi :-)
Vyvraceni mytu je posledni dobou popularni. Prvnim krokem je takovy mytus vymyslet… Vyvraceni pak obvykle spociva v tvrzeni, ze to tak neni.

vittta
vittta
1 year 6 months ago

Ten bod 3 se může stát velice nepříjemný i těmto výzkumníkům a vyvracečům mýtů.
Pokud totiž budeme poskytovat spousty peněz na tvorbu a vyvracení mýtů (o čemž výstižně napsal Pan Janeček), nezlepší se naprosto nic.
A vskutku bych raději nechtěl vidět, kolik takové „zkoumání“ stojí.
Rovněž hromady peněz, vynaložné do inkluze nemusí být to pravé ořechové. Že to to pravé ořechové je, k tomu právě slouží různé drahé výzkumy a pozoruhodné statistiky, kdy se zkoumá vzdělávací potenciál hrušek a aplikuje se na jablka.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 6 months ago

„šetření PISA ukázalo, že 10 % nejvíce znevýhodněných žáků v Šanghaji mělo lepší výsledky než 10 % nejvíce privilegovaných žáků v USA“

A jakou v tom hraje roli úsilí žáků?

wpDiscuz