Základní informace o PISA a koncepčních rámcích testovaných oblastí

Publikujeme krátké shrnutí koncepčního rámce zjišťování úrovně „globálních kompetencí“ v rámci šetření PISA, které se bude konat v roce 2018. Česká republika se bohužel do této části šetření nezapojí, podle slov Ondřeje Andryse (ČŠI) v důsledku přílišné finanční náročnosti. Dokument v původním znění najdete ZDE, krátké shrnutí připravila Jana Palečková.

V projektu PISA probíhá testování ve tříletých cyklech, v každém cyklu jsou žáci testováni ve třech oblastech (čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost) doprovázených dotazníkovým šetřením. Kromě tohoto základního „povinného“ modulu mají země v každém cyklu možnost zapojit se do testování a dotazníkového zjišťování i v jiných oblastech, např. oblasti finanční gramotnosti, oblasti týmového řešení problémů, a využít další dotazníková šetření, např. dotazníky pro rodiče, učitele).

Assesssment Framework (v českých publikacích o PISA mu říkáme Koncepční rámec) je velmi důležitý dokument, jakési teoretické východisko pro veškerá zjišťování v dané oblasti. Např. koncepční rámec pro oblast přírodovědné gramotnosti obsahuje definici přírodovědné gramotnosti spolu s detailním strukturovaným popisem různých druhů znalostí a dovedností, které chce PISA zjišťovat, určuje, jaké budou oblasti „učiva“, z jakého prostředí budou testové úlohy, jaký podíl testových úloh bude ověřovat ten který typ znalostí či dovedností atd., a v neposlední řadě též popisuje, jak budou prezentovány výsledky (celkové výsledky, dílčí výsledky pro různé typy znalostí či dovedností atd.). Framework vždy obsahuje též příklady testových úloh spolu s jejich klasifikací (jaké znalosti či dovednosti úloha měří, z jakého je kontextu atd.).

Dokument OECD – Global competency for an inclusive world

Dokument obsahuje první návrh koncepce zjišťování úrovně „globálních kompetencí“ v rámci šetření PISA v roce 2018. Na jeho přípravě se podílela expertní skupina[1], návrh měly možnost komentovat zúčastněné země.

V současné době je na základě tohoto dokumentu vyvíjen tzv. assessment framework (neboli koncepční rámec) pro oblast globálních kompetencí a následně jsou vyvíjeny také testové úlohy. Sekretariát OECD při tvorbě koncepčního rámce úzce spolupracuje se jednotlivými zeměmi, experty a kontraktory[2]).

Dokument představuje nový, ambiciózní a zatím experimentální přístup, odrazový můstek pro testování v roce 2018. Zaměření na postoje a hodnoty je v komparativním testování naprostou novinkou.

V globalizovaném světě je nezbytné udržovat rovnováhu mezi důrazem na společné hodnoty, které nemohou být zpochybňovány, a prosazováním odlišností a specifických hodnot tak, aby nebyla ohrožena ani rozmanitost ani základní lidské hodnoty.

Globální kompetence je jednou z různých dimenzí toho, co by se měli lidé naučit. OECD začíná připravovat širší koncepční rámec The Future of Education and Skills: OECD Education 2030 Framework (konzultuje jej průběžně se zainteresovanými členskými zeměmi). Tento začínající projekt by měl poskytnout představu o tom, jaké znalosti, dovednosti, postoje, hodnoty a kompetence budou lidé potřebovat pro život v roce 2030 (globální kompetence bude jeho součástí). Koncepční rámec tohoto projektu bude obsahovat podklady pro zjišťování všech těchto aspektů, výsledky měření pak budou sloužit nejen zpětnému zdokonalování a úpravám koncepčního rámce, ale budou užitečné zejména pro tvorbu systémových vzdělávacích doporučení na různých úrovních.

Zjišťování globální kompetence PISA v roce 2018 by mělo poskytnout informace o tom, jak jsou vzdělávací systémy jednotlivých zemí úspěšné ve výchově mladých lidí k vytváření rozmanité společnosti bez násilí. Je možné, že bude obdobné zjišťování zahrnuto i do dalších cyklů projektu OECD TALIS [3] , takže by mohla být analyzována též efektivita přípravy učitelů.

Zjišťování globální kompetence PISA v roce 2018 by mělo poskytnout odpovědi na následující otázky:

• Jsou žáci připraveni na život a zaměstnání v kulturně odlišných společnostech a v globalizovaném světě?
• Do jaké míry jsou žáci vystavováni globálnímu zpravodajství a zda chápou a kriticky analyzují interkulturní a globální otázky?
• Jaké jsou hlavní rozdíly v populaci ve smyslu globálních kompetencí?
• Jaké přístupy k multikulturnímu, interkulturnímu a globálnímu vzdělávání jsou využívány ve školách?
• Jaké přístupy jsou používány při vzdělávání kulturně rozdílných žáků a jak školy působí na tuto rozdílnost, aby rozvinuly globální kompetence?
• Jaké přístupy jsou využívány k podpoře společného učení (peer-to-peer) vrstevníků z odlišných kultur?
• Jak školy zvládají kulturní a genderové předsudky a stereotypy, včetně svých vlastních?

Takto OECD navrhlo definici globální kompetence

Globální kompetence je schopnost jedince analyzovat globální a interkulturní záležitosti kriticky a z různých pohledů za účelem pochopení toho, jak rozdíly a odlišnosti ovlivňují vnímání, soudy a myšlenky nejen jeho, ale i ostatních. Je to schopnost zapojit se do otevřených, vhodných a efektivních interakcí s lidmi z rozdílných prostředí na základě sdíleného respektu k lidské důstojnosti.

Globální kompetence je komplexní výukový cíl. Abychom se mohli pokusit ji měřit, je nutné ji „rozložit“ do více dimenzí a v těch poté najít její měřitelné složky. Testování PISA 2018 bude zaměřeno na kognitivní složky, jakými jsou např. znalost a porozumění, analytické dovednosti či kritické myšlení, a které lze prezentovat na kognitivních škálách. Prostřednictvím žákovských dotazníků pak budou shromažďována data např. o žákově schopnosti empatie či o jeho postojích (např. otevřenost), které mu teprve umožňují efektivně využívat své interkulturní znalosti a dovednosti.

V PISA 2018 budou výsledky měření globální kompetence prezentovány na jediné škále, která bude ukazovat, do jaké míry si patnáctiletí žáci osvojili a jsou schopni využívat znalost a porozumění globálním problémům, interkulturní znalost a porozumění a analytické a kritické myšlení.

[1] v projektu PISA je pro každou testovanou oblast či pro dotazníková šetření vždy ustavena expertní skupina složená z odborníků z různých zemí

[2] organizace, které tvoří tzv. mezinárodní konsorcium, a ve spolupráci se sekretariátem OECD řídí a realizují celý projekt na mezinárodní úrovni

[3] dotazníkové šetření učitelů (Teaching and Learning International Survey), které realizuje ČŠI.