Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Institut pro budoucnost při Výzkumném ústavu Phoenix University vypracoval materiál, který se snaží analyzovat hnací síly, které určí vývoj budoucnosti v oblasti práce, a k nim přiřadil deset kompetencí, které v takto designované budoucnosti zajistí adaptabilitu. Třiadvacetistránkový materiál vám přinášíme formou seriálu. Za překlad děkujeme Kamilu Uhlířovi, dobrovolnému spolupracovníku EDUin.
Z celkových šesti hnacích sil změn v budoucnosti práce přinášíme ve třetím díle seriálu popis prvních tří: ekosystém nových médií, superstrukturované organizace a globálně propojený svět.
Hnací síly změn
Každou předpověď začínáme zamyšlením nad hnacími silami – silnými rušivými změnami, které dost možná změní budoucí ráz dané oblasti. I když je každá hybná síla důležitá ve vztahu k budoucnosti, jen spojení několika sil dohromady má za následek opravdovou nutnost změny. Z našeho výzkumu jsme proto vybrali ty nejdůležitější a nejrelevantnější ve vztahu k budoucím pracovním kompetencím.
Ekosystém nových médií
Nové komunikační prostředky vyžadují gramotnost nových médií nad rámec textu
Nové multimediální technologie s sebou přinášejí proměnu toho, jak komunikujeme. S tím, jak se technologie zpracování videa, digitální animace, rozšířené reality, hraní a úpravy médií stávají čím dál tím více sofistikovanější a rozšířenější, začne se kolem nich vytvářet nový ekosystém. V podstatě vyvíjíme nový dialekt, nový jazyk pro komunikaci.
Už nyní se internet, založený na textu mění a upřednostňuje videa, animace a jiné více vizuální komunikační média. Ve stejnou dobu jsou virtuální sítě souvisle integrovány do našich prostředí a životů a zahrnují nová média do každodenního života. Miliony uživatelů generujících a zhlížejících tento multimediální obsah ze svých přenosných počítačů a mobilních zařízení mají nesmírný vliv na kulturu.
Nová média znamenají také nové požadavky na pozornost a rozpoznání. Vznikají nové platformy umožňující vytvoření online identity, které zároveň vyžadují po lidech zapojení do aktivit jako například osobní online reputace a management vlastní identity. Umožňuje to i nové způsoby spojení a spolupráce skupin lidí a přináší do našich pracovních i osobních životů novou míru transparentnosti. Zároveň se nejspíš radikálně změní i naše vnímání reality a pravdy v ekosystému nových médií. Musíme se naučit přistupovat k obsahu s větší mírou skepse a vědomím, že co vidíme dnes, může být zítra jinak. Nejen, že zde bude několik výkladů zaznamenaných událostí, ale s všudypřítomným záznamem a sledováním budou události vnímány z různých úhlů pohledu, každý možná sdělující jiné informace jednotlivých událostí.
Superstrukturované organizace
Sociální technologie přináší nové formy produkce a vytváření hodnot
Nové technologie a platformy sociálních médií přináší dosud neznámou reorganizaci toho, jak produkujeme a vytváříme hodnoty. Posíleni o novou vlnu kolektivní inteligence a využívání zdrojů pramenících ze sociálního propojení s masou ostatních, můžeme nyní pracovat v měřítku a s dopadem dosud dostupným pouze velmi velkým organizacím. Jinými slovy jsme schopni dělat věci mimo rámec tradičních omezení organizací.
„Superstrukturovat“ znamená vytvářet struktury, které jdou za základní formu a nám známé procesy. Znamená to spolupráci a hru v extrémním rozsahu, od mikro po masivní. Naučit se používat sociální nástroje k práci, inovaci a správě v tomto měřítku, o tom je několik následujících desetiletí.
Naše nástroje a technologie formují typy sociálních, ekonomických a politických organizací, ve kterých se pohybujeme. Mnoho organizací tak, jak je známe dnes, včetně těch ve vzdělávací či korporátní sféře, jsou výsledkem sto let starých vědeckých znalostí a technologií. V dnešní době je tato oblast narušována. Ve zdravotnictví umožňují organizace jako Curetogether a PatientsLikeMe lidem shromažďovat osobní data o zdravotním stavu a umožňují tak klinické pokusy a nástup expertíz mimo tradiční laboratoře a doktorská pracoviště. Vědecké hry od Foldit po GalaxyZoo lákají tisíce lidí, aby řešili problémy, na které neměla zatím žádná organizace v historii prostředky. Obsah otevřených vzdělávacích platforem je čím dál tím víc dostupný všem, kdo se chtějí učit.
Nová generace konceptu organizací a pracovních kompetencí nevychází z tradičních teorií o managementu a organizacích, ale z oblastí, jako například oblast vývoje her, neurovědy a psychologie spokojenosti. Tyto oblasti budou řídit vytváření nových tréninkových paradigmat a nástrojů.
Globálně propojený svět
Zvýšená globální propojenost posouvá diverzitu a schopnost přizpůsobení se do středu organizačních operací
Ve své nejzákladnější podstatě je globalizace dlouhodobý trend směřující k větší interakci a překlenutí regionálních hranic. V našem vysoce propojeném a na sobě závislém světě už nemají USA a Evropa monopol na vznik pracovních pozic, inovace a politickou sílu. Organizace z trhů s omezenými zdroji a infrastrukturou, jako například Indie a Čína, inovují v některých oborech, jako mobilní technologie, v rychlejším tempu v porovnání s rozvinutými zeměmi. Malá omezení daná chybějícími předešlými systémy v kombinaci s rapidně rostoucími trhy podporuje vysokou míru růstu v rozvojových zemích.
Po desetiletí využívala většina mezinárodních společností své zahraniční pobočky k prodeji a zajištění technické podpory hlavního sídla. V minulých deseti letech byly zahraniční společnosti, především v IT oblasti, využívány pro outsourcování všeho, od zákaznického servisu po vývoj software. Model zůstával nicméně stále stejný: inovace a vývoj byly výsadou R&D (research and development, výzkum a vývoj) laboratoří v rozvinutých zemích. S růstem trhů v Číně, Indií a dalších rozvojových zemích, se pro hlavní sídla stává čím dál tím složitější vyvíjet produkty, které by splňovaly potřeby zcela nové kategorie zákazníků.
Prezence v oblastech, kde se objevuje mnoho nových konkurentů je stěžejní, nicméně nedostačující. Klíčem není jen mít zaměstnance v daných místech, ale také efektivně zapojit místní zaměstnance a místní obchodní procesy do infrastruktury globální organizace, aby společnost zůstala konkurenceschopná.