Přizpůsobte předvolby souhlasu

Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.

Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu.... 

Always Active

Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů

No cookies to display.

Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.

No cookies to display.

Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.

No cookies to display.

Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.

No cookies to display.

Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.

No cookies to display.

Lidové noviny: Těžko se zlepší pošramocená pověst maturit, když se obtížnost zkoušky každý rok mění

24. 5. 2015
EDUin
14159712431_4c6e189ebe_z

Publikujeme komentář Ondřeje Šteffla, který vyšel v sobotních Lidových novinách pod názvem Státní pokusy na našich dětech. Ondřej Šteffl v něm upozorňuje na to, že se pravděpodobně mění obtížnost maturitních testů z roku na rok a že jsou v tomto smyslu výsledky maturit z jednotlivých let nejen těžko srovnatelné, ale také nespravedlivé. Pro hlubší analýzu by ale bylo potřeba znát statistická data, která CERMAT nezveřejňuje.

Všichni mluví o divné úloze s Jidášem Iškariotským, ale státní maturity mají jinačí problémy a jiné jidáše. Maturitní test z matematiky nezvládlo předloni 20,1 procenta, loni 24,1 procenta a letos 24 procent maturantů. Češtinu předloni 2,1, loni 2,7 a letos 6,5 procenta maturantů. A v angličtině neuspělo předloni 2,1, loni 4,4 a letos 6,3 procenta maturujících. Zdánlivě nejde o velké rozdíly, jenže skok z 2,7 na 6,5 procenta v češtině znamená, že oproti loňsku máme o 140 procent víc žáků, kteří nezvládli test z českého jazyka. To je o dva tisíce osm set dětí víc. A oproti loňsku také přibylo téměř tisíc dětí, které neuspěly v angličtině. Proč? 

Umějí snad letošní maturanti češtinu či angličtinu hůř než ti loňští? Tak dramatické zhoršení znalostí z roku na rok je naprosto vyloučené. Snad možná o trošku, o desetinu, ale ne o procentní bod. Jak je tedy možné, že letos propadlo o tolik víc dětí v češtině? Zasáhla snad české maturanty nějaká epidemie či duševní zatmění? Kdepak! To jen Cermat zase měnil podmínky a nebyl schopen zajistit meziroční srovnatelnost testů. Loni v matematice, letos v češtině, opakovaně v angličtině. 

Meziročně srovnatelné testy
Lidé si ale často myslí, že vytváření testů je v podstatě jen mechanickou a rutinní prací, ke které stačí dostatek pečlivosti, aby v úlohách nebyly chyby. Podobně si lidé myslí, že když je jasné, z čeho bude test sestaven, je tím již dáno, jak bude obtížný. Obojí je omyl. Sestavení kvalitního testu je složitý proces, na němž se podílí desítky či stovky lidí. A i při stejně definovaném obsahu je celkem snadné udělat těžký nebo lehký test, naopak náročné je připravit meziročně srovnatelně obtížné testy. Je to komplikované a relativně nákladné, i když v rozpočtu Cermatu by se to ztratilo. Ale možné to je. 

Cermat ovšem meziroční srovnatelnost obtížnosti testů zřejmě moc netrápí. Ředitel Jiří Zíka se letos na jaře vyjádřil: „Otevřené otázky mohou přinést zvýšení neúspěšnosti. (…) odhadem řádově o procentní body.“ V letošním roce Cermat totiž do českého jazyka přidal otevřené úlohy, tedy úlohy, kdy žák odpověď jedním či dvěma slovy vypisuje, zatímco dříve jen volil z nabízených možností. Smysl takové změny je sporný. Laické veřejnosti se to líbí, je to ovšem dražší, testy jsou méně spolehlivé a podrobnější analýzy ukazují, že reálné přínosy jsou blízké nule. Ale to není podstatné. Mnohem závažnější a zcela šokující je zjištění, že se úplně otevřeně připouští, že obtížnost maturity může být každý rok jiná. 

Maturita je nepředvídatelná
Jakou obtížnost testů tedy mají maturanti očekávat v roce 2016, a v roce 2017? Je současná úroveň v pořádku, nebo se bude zpřísňovat? Zařadí Cermat opět nějaký jiný typ úloh do češtiny nebo do matematiky? Kdy se to maturanti dozvědí? A kdy se to dozvědí učitelé, aby mohli žáky připravit? Nevíme. Po chybách v testech, zadáních a při hodnocení písemných prací v prvních třech letech je pověst maturity hodně pošramocená. Těžko se ale zlepší, když se obtížnost zkoušky každý rok mění. 

Před patnácti lety, když se o centrálně zadávané zkoušce začalo mluvit, bylo nejsilnějším motivem pro její zavedení zjištění, že vysvědčení z jednotlivých středních škol nebyla srovnatelná. Někde byla maturita až příliš snadná. Inu, teď je laťka pro všechny stejná. Ovšem vždy jen v daném roce. Letos neuspělo u češtiny 4200 maturantů, ale loni by většina z nich uspěla. Platí snad letošní maturitní vysvědčení víc než to loňské? 

Sledovat vývoj vzdělanosti, to byl další ze slibovaných přínosů státní maturity. Po pěti letech ale nemáme sebemenší informaci o tom, zda se za těch pět let úroveň maturantů zlepšila nebo zhoršila. Nevíme o tom nic. Porovnávat meziročně výsledky totiž nejde, když testy nejsou stejně obtížné. A tak kromě jiného taky nevíme, zda celý projekt státní maturityměl na úroveň maturantů nějaký dopad. A vědět to nebudeme, protože testy nejsou meziročně srovnatelné. 

Potrestané děti. Ale za co? 
Nejvážnější je ovšem dopad na mladé lidi, na maturanty. Jak k tomu přijde těch 2 800 dětí, které letos neuspěly v češtině, a skoro tisíc, co neuspěly v angličtině? Přitom by tytéž děti loni uspěly. Proč letos ne a loni ano? Asi se špatně narodily. Anebo má pro tyhle mladé lidi stát, ministerstvo nebo Cermat nějaké lepší vysvětlení? 

Státní maturita stojí prý 140 milionů ročně, ve skutečnosti je to o dost víc, protože ta částka nezahrnuje odpisy, v prvním roce utopené fixní náklady a hlavně ohromnou neplacenou práci ředitelů a učitelů středních škol, kteří zajišťují celou realizaci. To víme. Ale k čemu to celé je, nevíme. Kdyby se státní maturita zrušila, mohl by každý učitel střední školy dostat přidáno 300 Kč každý měsíc (předvídatelně!). Zde se mi zdá přínos jasnější.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články