Výzkum Člověka v tísni: Středoškoláci hodnotí menšiny lépe, když znají jejich příslušníka osobně

Reprezentativní výzkum zjišťoval, jaký mají mladí lidé vztah k menšinám, cizincům a jak vnímají otázku rovných příležitostí ve společnosti. Závěrečná zpráva obsahuje i srovnání výsledků s výstupy šetření z roku 2007. Komentovanou výzkumnou zprávu najdete ZDE.

Výsledky výzkumu naznačují, že postoje studentů odpovídají většinovým tendencím ve společnosti. Nejvíce negativní vztah mají mladí lidé k bezdomovcům, vězňům, drogově závislým a Romům. Soužití s cizinci v ČR vnímají dokonce problematičtěji než dospělí. Oproti roku 2007 také hůře posuzují muslimy a uprchlíky.

„Je zřejmé, že postoje mladých lidí jsou silně ovlivněny médii a sociálními sítěmi. Není pochyb o tom, že se do nich promítají také hysterické reakce části společnosti v souvislosti s uprchlíky,“ komentuje výsledky Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni.

„Ukazuje se, že názory středoškoláků výrazně proměňuje osobní zkušenost. Pokud sami znají příslušníka některé menšiny, jsou vůči ní mnohem vstřícnější a otevřenější,“ doplňuje Strachota. Největší rozdíl je patrný u sexuálních minorit a věřících.

Oproti roku 2007 se zlepšil vztah studentů k některým národnostním menšinám (Vietnamci, Východoevropané) a ke gayům. To naznačuje, že se více profilují názory směrem k akceptování „tradičních“ a usazených minorit v ČR.

Pokud jde o vrstevníky z některých menšin, studenti je vnímají převážně pozitivně. Většina středoškoláků totiž uvedla, že by jim nevadilo mít ve třídě spolužáka s poruchou učení, zdravotním postižením, potomka cizinců, přistěhovalců nebo chudých rodičů.

Studenti také odpovídali na otázky, týkající se rovných příležitostí ve společnosti. Výsledky ukazují, že se mladí lidé kloní k principu zásluhovosti. To znamená, že většina z nich je přesvědčena, že pro dosažení úspěchu v životě jsou nejdůležitější vlastní úsilí, ambice a vzdělání. Naopak nejmenší vliv přikládají vnějším faktorům jako je rodina, národnost či náboženské vyznání.

Tyto postoje se odráží i na vnímání žen ve společnosti. Mezi studenty převládá pocit, že v naší společnosti jsou spíše zvýhodňovány ženy. Studentky uvádějí, že panují rovné podmínky. Projevuje se zde zřejmě kritický postoj k návrhům na genderové kvóty, které určují poměr žen ve vedoucích pozicích. Vliv může mít také fakt, že středoškoláci zatím nemají zkušenosti z trhu práce (ženy mají prokazatelně o čtvrtinu nižší příjem než muži v obdobných profesích).

Závěrečnou zprávu z výzkumu poskytneme Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy i dalším institucím a neziskovým organizacím, které se zabývají prací s mladými lidmi. Výsledky šetření mohou zohlednit ve svých strategických dokumentech nebo při plánování konkrétních aktivit.