Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Publikujeme článek Šárky Kabátové, který vyšel na webu Lidových novin 5. 5. pod názvem Romští studenti nejsou problémovější než jejich spolužáci ze školy, tvrdí studie (ZDE). Výzkum, který se zaměřil na chování romských a českých žáků na několika základních školách v ČR, podle autorky ukázal, že problémové chování dětí je dáno prostředím a v rámci jedné školy nedochází k evidenci toho, že by se děti romského původu chovaly problematičtěji než děti ostatní. Daný výzkum provedla Akademie věd ve spolupráci s univerzitou v Kentucky.
„Nebyly nalezeny žádné rozdíly v užívání alkoholu, krádežích a školních přestupcích mezi romskými a českými žáky navštěvujícími stejné školy,“ shrnul pro server Lidovky.cz ve zkratce výsledky studie jeden z jejích autorů Marek Blatný, který působí v Psychologickém ústavu Akademie věd České republiky.
Ta společně s University of Kentucky zkoumala chování romských i neromských žáků v několika základních školách v Brně, Jihlavě či Ostravě. Výzkum se zaměřil na to, jak pozitivní a negativní výchova, ale i sebekontrola žáků ovlivňuje jejich problémové chování. Konkrétně v tom, jestli a jak moc pijí alkohol, jestli kradou či porušují školní řád.
Co z analýzy vyplývá? „Pokud děti vyrůstají ve srovnatelném rodinném zázemí, tak je vidět, že delikvence není znakem romského etnika, ale je to dané prostředím, z kterého vycházejí,“ shrnul dále Blatný s tím, že čím lepší výchovu děti mají, tím lépe potom zvládají sebekontrolu. Taková schopnost je podle odborníků spojena s nižší mírou problémového chování.
Čerstvě zveřejněné závěry ocenila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Tento výzkum dokazuje, že se vyplatí aktivně bojovat proti sociálnímu vyloučení,“ uvedla pro server Lidovky.cz. „Zároveň studie potvrzuje to, co víme o romských dětech emigrovaných například ve Velké Británii či těch adoptovaných z našich ústavů do zahraničí – protože v ČR je nikdo adoptovat nechtěl -, že pokud děti vyrůstají v normálním prostředí, jsou stejně úspěšné jako jejich neromští vrstevníci,“ doplnila šéfka resortu.
Výsledky analýzy, které jsou však v rozporu s poměrně rozšířeným negativním postojem k romské mládeži, otiskl prestižní časopis zabývající se kriminologií Journal of Criminal Justice.
Podle Blatného jde totiž o unikátní a na české poměry inovativní studii, protože bere v úvahu kulturní a sociální kontext výchovy dětí. Bourá navíc stereotypy o romské menšině. „Poměrně často se objevují názory, že určité kognitivní nebo osobnostní charakteristiky jsou dané geneticky, a z toho se pak vyvozují lehce rasistické závěry,“ vysvětlil profesor Blatný, jak nejčastěji vznikají příliš obecné představy o etniku, a to nejen o tom romském.
Totéž podle něj platí i u delikventního chování. „Typický stereotyp dospívajícího Roma si člověk ztotožňuje s několika excentrickými případy, s nimiž se mohl setkat například v nějakém ghettu,“ řekl autor studie, aby poukázal, jak zkratkovité úvahy o Romech vznikají. Podle něj přitom problémové chování souvisí především s výchovou a sociálním či kulturním zázemím, samotné etnikum roli nehraje.
Žáci, kteří se zúčastnili výzkumu, pocházeli z podobného rodinného prostředí. Většina jejich rodičů měla ukončené středoškolské studium a byla zaměstnaná. Rozdíly mezi nimi proto byly spíše minimální.
„Studie se zaměřovala na romské adolescenty z více ,integrovanéhoʻ prostředí, kteří navštěvují běžné základní školy. Tato část romské populace neodpovídá stereotypu typického Roma a často bývá ve výzkumech opomenuta, ačkoli se může ve skutečnosti jednat o většinovou část romské populace,“ popsala blíže skupinu další autorka studie Gabriela Kšiňan Jiskrová, která studuje na univerzitě v Kentucky.
„Věříme proto, že tato studie poskytuje přesnější obraz vývojových charakteristik romských adolescentů ve srovnání s pracemi, které se zaměřovaly výhradně na nejrizikovější skupiny,“ doplnila Jiskrová k tématu na webu Akademie věd k významu zveřejněné analýzy.
Autor článku:
EDUin
