Jak velký úkol před českými školami nyní stojí? Přinášíme pár čísel k uprchlické krizi

Co přinesl týden  7. 3. – 13. 3. 2022 

Krátce: 

• Roušky ve školách končí, lehké časy je ale nečekají. Vláda schválila Lex Ukrajina, který mimo jiné řeší přijímání ukrajinských dětí. Od pondělí ve školách končí všechna covidová opatření. Lehčí časy je ale nečekají. „Byť i já vyhlížel konec pandemie a nástup jara. Bohužel ruská agrese vůči Ukrajině načrtla jiný vývoj,“ napsal v dopise školám ministr Petr Gazdík (irozhlas.cz), materiály k integraci ukrajinských dětí nabízí úřad na web Národního pedagogického institutu. Poslanci ve stavu legislativní nouze schválili tři vládní návrhy zákonů, tzv. Lex Ukrajina – týkají se i školství. „Hlavní teze návrhu je úprava přijímání příchozích osob k předškolnímu, základnímu, střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání. V případě předškolního a základního vzdělávání zavádí pravidlo, jak postupovat tam, kde není možné uchazeče přijmout z důvodu plné rejstříkové kapacity,“ cituje SeznamZpravy.cz Petra Gazdíka. Lex Ukrajina například umožní státu financovat dětské skupiny pro ukrajinské děti nebo prodlouží termín pro podání přihlášek na střední školu (irozhlas.cz). Školy budou moci zvýšit kapacitu, problémy ministerstvo očekává v prstencích kolem velkých měst. „Snažíme se informovat, že v Praze je problém se zařazením jejich dětí do školek a škol. I ukrajinské velvyslanectví doporučuje ženám, pakliže chtějí mít děti ve škole a školce, aby vynechaly Prahu a prstenec kolem,“ řekl Petr Gazdík ve sněmovně. Ve velkých městech je problém zejména s kapacitou školek, v některých oblastech neměly dost místa pro všechny tříleté a starší ani před uprchlickou krizí. „Chceme jít cestou dětských skupin. Zřizovat je pro ukrajinské děti bude město i soukromé instituce,“ říká mluvčí města Brna Filip Poňuchálek (SeznamZpravy.cz).
• Do projektu ukrajinských jednotřídek se do konce minulého týdne přihlásilo přes tisíc dětí, jedna z prvních se otevřela v Praze. Ministerstvo školství připravilo příručku pro ukrajinské rodiče. Radí jim nejdříve si zajistit každodenní zázemí, pak zapojit děti do organizovaných volnočasových aktivit a zvážit účast v distanční výuce poskytované ukrajinskými školami. Nástup do školy je podle MŠMT vhodný až ve chvíli, kdy je na něj dítě připravené a nevnímá ho jako stres (novinky.cz). Do projektu ukrajinských jednotřídek v Česku se k minulému čtvrtku nahlásilo zatím asi 1250 dětí, které uprchly z Ukrajiny. Každý den jich nyní přibývá zhruba 200 (novinky.cz). Vedle kapacity škol a školek stát řeší například také povinné očkování (denik.cz). Jednou ze škol, kde již jednotřídka začala fungovat, je 1. slovanské gymnázium v Praze. „Celé vyučování bude probíhat v ukrajinštině s rodilými mluvčími. Před válečným konfliktem jsme každou sobotu organizovali studium pro ukrajinské děti v mateřském jazyce, ze kterého následně dostaly vysvědčení od ukrajinského ministerstva školství. Právě proto pro nás nebude žádný problém s personálním zajištěním,“ řekla pro Lidovky.cz ředitelka školy Taťjana Pergler.
• O brusle, pastelky a přezůvky se postarali čeští rodiče. Prvním úkolem je dát dětem pocit bezpečí, říká ředitelka školy. „Prvním úkolem pro nás teď je, aby se ukrajinské děti ve třídách uklidnily, navázaly nějaké vztahy, zkrátka měly pocit, že jsou v bezpečí. Až se začnou rozkoukávat, můžeme si začít klást nějaké vzdělávací cíle. Některé maminky mi ale samozřejmě nedokázaly odpovědět, jestli jsme pro ně cílovou stanicí,“ říká ředitelka ZŠ Eden v Praze Jana Churáčková. Na začátku minulého týdne měli 22 nových ukrajinských žáků a další přibývali (SeznamZpravy.cz). Podporu školám při integraci ukrajinských dětí nabízí například web Národního pedagogického institutu. Půjde o dlouhodobý proces, upozorňuje ředitel Národního pedagogického institutu Ivo Jupa: „Nezoufejte a uvědomte si, že učení se jazyku je dlouhodobý proces. Uvádí se, že komunikativní znalost jazyka si žák osvojí za jeden až dva roky, akademickou znalost, která mu umožní psát slohové cvičení na úrovni rodilého mluvčího, až za sedm let.“ (novinky.cz).
• Některé děti mají spoustu otázek, na jiné je už negativních emocí příliš. „Mají spoustu otázek a je to velmi důležité téma, které lze navíc využít napříč předměty,“ říká ředitel pražské základní školy Ondřej Lněnička – učitelé o Ukrajině mluví s dětmi v různých kontextech (aktualne.cz). Na některé děti už ale začíná být podle školních psychologů emocí spojených s válkou příliš, promítají se do toho i dva roky pandemie – radí rodičům nepřenášet úzkost a obavy na děti, psychickou zátěž může podle nich zmírnit být aktivní tam, kde je to možné (novinky.cz). O různých přístupech pedagogů v mateřských školách píše idnes.cz – některé z nich rodiče kritizují. V loňském školním roce chodilo do českých škol vedle 14 335 Ukrajinců také 3545 Rusů a 440 Bělorusů, jichž se události posledních dnů dotýkají také, připomínají lidovky.cz a shrnují zkušenosti učitelů z prvních týdnů po vypuknutí války.
• Z ruských vysokých škol se vracejí čeští studenti, situace tam pro ně není bezpečná. Část zahraničních studentů odjela z Ruska hned po útoku, část zůstala. V prvních dnech řešili praktické věci, například jak si vybrat z bankomatu hotovost. „Bylo nám doporučeno, ať večer nechodíme na Něvský prospekt, hlavní ulici v Petrohradu. Byla tam vždy spousta policistů i protestujících a zatýkalo se tam,“ řekla studentka práv, která plánovala strávit jarní semestr v Petrohradě. K opuštění Ruska kvůli jejich bezpečnosti je vyzvalo české ministerstvo zahraničí, ale i jejich hostitelské vysoké školy.

Výrok týdne:

„Utekli před válkou, mnohdy přišli o všechno, zůstala po nich rozbořená zem, možná navždy ztratili i své blízké. Jsou v šoku, ztratili základní pocit bezpečí a kontrolu nad svým životem. Ukrajinci budou aktuálně zpracovávat enormní životní trauma. Je potřeba jim postupně umožnit, aby získávali pocit kontroly a soběstačnosti. Nesmíme být pořád v pozici pečovatele, ale spíše v pozici průvodce,“ říká psycholožka Eva Kozáková (lidovky.cz).

V souvislostech

• Ukrajinské děti budou potřebovat intenzivní jazykovou podporu, nejohroženější jsou středoškoláci

Před českými školami stojí po distanční výuce další velká výzva. Budou se muset postarat o vzdělávání desítek tisíc dětí, které uprchly ze své země před válkou. Jak dobře se jim podaří rozvinout jejich vzdělávací potenciál, je důležité nejen pro ně, ale i pro českou společnost.

Dosud český vzdělávací systém s potenciálem žáků pocházejících z jiných zemí ale spíše plýtval. Neziskové organizace už dlouho upozorňují na to, že dlouhodobě chybí intenzivní jazyková podpora, která by jim umožnila začlenit se do výuky – kvůli nedostatečné znalosti jazyka jsou pak ohroženi školním neúspěchem. Další bariérou je pro ně i nastavení přijímacího řízení na střední školy. I pro děti, které v Česku žijí delší dobu, je podle neziskové organizace META obtížné vyrovnat se s českým zadáním, a to nejen v testu z českého jazyka, ale i v matematice. Zadání v jiném než českém jazyce ale není k dispozici.

META považuje za extrémně ohrožené například letošní ukrajinské deváťáky. „Tato skupina mladých lidí je v jistém smyslu ještě ohroženější než ti mladší, protože na ně je myšleno v první řadě. Potřebují intenzivní výuku češtiny. Český vzdělávací systém nic takového nedělá. Potřebovali bychom, aby nějaká jazyková příprava pro žáky s jiným mateřským jazykem mezi základní a střední školou byla součástí českého vzdělávacího systému,“ komentuje situaci Jan Heinrich, vedoucí sociálních služeb organizace META, a upozorňuje, že i na středních školách je pro žáky, kteří nemají češtinu jako mateřský jazyk, v tomto ohledu často nulová podpora.

„Nyní tu máme podobnou situaci s Ukrajinci a je třeba být kreativní rozpočtově, legislativně i metodicky. Nekvalifikovaný ukrajinský personál ve školách, jednotné (přijímací) zkoušky v ukrajinštině nebo letní prázdniny ve znamení vzdělávání všech učitelů pro práci s ukrajinskými žáky může být stejně reálná sci-fi jako škola v počítači na kuchyňské lince před dvěma roky,“ myslí si Jan Zeman z EDUinu (novinky.cz). Prozatímní návrhy vlády jim bohužel situaci příliš neulehčí, podle Renaty Schejbalové z Asociace ředitelů gymnázií je v této výjimečné situaci možným scénářem i překlad přijímacích testů do ukrajinštiny (lidovky.cz).

Jak velký úkol před českými školami nyní stojí? Podívejte se na pár čísel:

55 % uprchlíků, kteří v posledních dnech přišli do Česka z Ukrajiny, jsou podle odhadů děti a dospívající. Počet uprchlíků v Česku překročil 200 tisíc.

4,65 % žáků a studentů na českých školách byli ve školním roce 2019/20 cizinci. Na všech typech škol se vzdělávalo 95 357 cizinců, celkový počet všech žáků a studentů činil 2 052 317 (včetně občanů ČR).

26 527 žáků-cizinců se vzdělávalo na základních školách v roce 2019/20, jejich počet v posledních letech pravidelně narůstal, v roce 2012/13 jich bylo 14 551. Počet cizinců na středních školách se ve stejném období nezměnil.

1/3 sedmnáctiletých cizinců končí v Česku mimo školní vzdělávání. Kvůli nedostatečné jazykové přípravě, nastavení přijímacích zkoušek na střední školy i chybějící podpoře při vzdělávání na základních i středních školách přichází oni sami (a s nimi samozřejmě i Česká republika) o možnost v budoucnosti naplno uplatnit svůj potenciál. Je v zájmu nás všech, aby se stali samostatnou a přínosnou součástí společnosti.

28 % žáků-cizinců v českých školách tvořili ve školním roce 2019/20 Ukrajinci (už před válkou šlo o nejčastější cizí národnost), Rusů bylo v českých školách 7 %. Největší počet cizinců napříč stupni vzdělávání tradičně zaznamenávaly školy v Praze (38,5 %). S velkým odstupem pak následuje kraj Středočeský (12,8 %) a Jihomoravský (8 %).

Zdroj: META o. p. s., Český statistický úřad, Česká školní inspekce

Z edukalendáře:

• 21. 3. → Praha→ Duševní zdravověda pro učitele
• 22. 3.→ online→ Jak podpořit žáky s OMJ při zvládnutí ZŠ a pokračování ve vzdělávání