Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Do českých základních škol nastoupilo během minulého školního roku 57 % ukrajinských dětí, které do ČR utekly se svými rodinami před válkou. Do mateřských a středních škol jich nastoupil ale pouze zlomek – okolo 25 %. Část dětí se dokonce neúčastnila ani online výuky na Ukrajině. Týká se to zhruba osminy dětí ve věku základní školy a pětiny středoškoláků. Většina všech dětí se neúčastní žádných volnočasových aktivit, které by mohly být neformální příležitostí pro integraci a výuku českého jazyka. Data přineslo aktuální šetření Hlas Ukrajinců Sociologického ústavu Akademie věd ČR a PAQ Research.
„Docházka do ZŠ se liší regionálně – nižší je ve Středočeském kraji a v Praze, kde je i podle dřívějších analýz převis uprchlíků nad kapacitami škol. Vyšší byla mezi dětmi na prvním stupni ve věku 7-10 let (64 %) než na 2. stupni (50 %). Vyšší je také v rodinách, které žijí v kontaktu s českými domácnostmi – v jimi poskytovaných či pronajímaných bytech či v obecních bytech. Důvodem může být, že tyto rodiny přišly do Česka dříve, ale i to, že mohou využít pomoc Čechů při zápisu a hledání škol,“ uvádí výzkumná zpráva.
Nízká návštěvnost dětí v mateřských školách nebo dětských skupinách může mít vliv na možnost pracovního uplatnění maminek. „Rodiče, jejichž děti do školek či dětských skupin chodí, pracují výrazně častěji,“ uvádí výzkumníci v šetření.
Zdroj: výzkumná zpráva Hlas Ukrajinců.
Z dat výzkumného šetření vyplývá, že je tu velká část dětí v jednotlivých stupních škol, které se doposud neúčastní žádné formální výuky v ČR ani online výuky na dálku na Ukrajině. Celkově je to okolo 13 % dětí ve věku základní školy, 20 % středoškoláků a 66 % dětí v předškolním věku.
Podle aktuálních dat se do mateřských škol zapsalo během června a července 43 tisíc ukrajinských dětí. Přestože se očekávala celkově vyšší čísla (až 75 tisíc), některé školky musely zájemce odmítnout.
Takovou zkušenost potvrdili již dříve v rámci šetření Hlas Ukrajinců i samotní ukrajinští rodiče nejen s mateřskými, ale i základními školami. 28 % z nich říká, že je škola / školka odmítla kvůli kapacitě či z jiných důvodů nebo v okolí žádná dostupná nebyla.
„V součtu do škol chodí či zápis plánují rodiče 85 % dětí v předškolním věku a okolo 90 % dětí ve ZŠ věku, ale jen okolo 55 % v SŠ věku. U nich je riziko, že ze vzdělávání zcela vypadnou. U předškolních dětí je pravděpodobné, že poptávka ukrajinských rodičů nebude uspokojena kvůli malým kapacitám, což omezí jejich pracovní aktivitu a přípravu dětí na základní školy,“ komentují situaci tvůrci výzkumného šetření.
Není zároveň jasné, kdo a jak bude tuto situaci řešit po začátku nového školního roku. Kdo bude mít zodpovědnost za dohledávání dětí, které se neúčastní žádné formy povinné školní docházky?
Šetření se také zaměřilo na jazykovou a další podporu ukrajinských dětí ve školách. Vyplynulo z něj, že zhruba v polovině případů je jazyková podpora napříč školním systémem málo intenzivní. Děti se učí češtinu max. 1 hodinu denně, přitom podle doporučení expertů by to měly být alespoň 2 hodiny každý den. Slabá je také psychosociální podpora ukrajinských dětí, podle výpovědí rodičů ji ve školách dostává pouze okolo čtvrtiny dětí.
Zdroj: výzkumná zpráva Hlas Ukrajinců.
Až ⅔ rodičů říkají, že jejich dítě je málo začleněno do kolektivu českých dětí. Problém prochází napříč věkovými skupinami. Přitom volnočasové aktivity mohou pomoci, jak v rozvoji jazykových dovedností, tak při socializaci a řešení psychosociálních potíží. Podle zprávy se ale pouze pětina ukrajinských dětí ve věku od 5 let účastní kolektivních sportovních aktivit a ještě méně jich se účastní uměleckých kroužků nebo zájmových spolků. Mezi ukrajinskými rodiči je přitom po volnočasových aktivitách velká poptávka.
Celou výzkumnou zprávu, kterou finančně podpořila Nadace České Spořitelny a Hlavní město Praha, si můžete stáhnout ZDE.